Sucho

Sucho se projevuje praskáním vyschlé půdy.

Vysychání Aralského jezera.

Požár zalesněné oblasti jako důsledek sucha.

Vyschnutí řeky Veličky u Strážnice v roce 2012

Sucho je forma přírodní katastrofy, která se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Jeho důsledkem dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k následnému vymírání živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému.

V moderní době je sucho hlavním problémem zemědělců, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.

Příčiny

Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené a antropogenní. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální tak globální úrovni. Za globální příčiny se označuje skleníkový efekt nebo globální stmívání, lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad, ale i ofsetování provozů náročných na vodu (jeden z aktuálních problémů jsou například protesty indických rolníků proti továrnám na výrobu Coca-Coly, které mají velkou spotřebu vody (3 litry vody na každý litr jejich výrobku) a výrazně se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v zemi a navíc narušuje cyklus koloběhu vody tím, že své výrobky vyváží na odbytiště vzdálené tisíce kilometrů, zatímco voda používaná rolníky vždy zůstávala v krajině).

Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více oolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny.

Důsledky

• Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu (časté jsou požáry v Kalifornii či v australské buši).
• Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny, či k rozšiřování pouští.
• Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí.
• Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo.
• Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti.
• Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půd, což zmenšuje jejich úrodnost do budoucna.
• V tocích a nádržích dochází k výraznému poklesu hladiny až úplnému vyschnutí, které může vést k dočasnému či dokonce trvalému vyhynutí některých organizmů na dané lokalitě .

Poškození rostlin suchem

Podrobnější informace naleznete v článku Poškození rostlin suchem.

Poškození rostlin suchem je fyziologické poškození rostlin způsobené nedostupností vody pro rostlinu nebo neschopností vodu využít. Poškozeny mohou být všechny druhy rostlin. Dostupnost kapilární vody je udáván tzv. lentokapilárním bodem. Ukazatelem zásobení půdy vodou je tzv. bod vadnutí, ten je stanoven na hodnotu sacího tlaku pF 4,19 a udává vlhkost půdy, kdy jsou rostliny vystaveny trvalému nedostatku vody a následně vadnou. Pokud jsou rostliny zavlaženy, obnoví turgor. Bod trvalého vadnutí je dán množstvím vody v půdě, při němž rostlina vadne a již neobnoví turgor po zpřístupnění vody. Kromě půdních podmínek je dán i druhem rostliny. Důležitá je také vzdušná vlhkost.

Typy sucha

V Česku se za suchu považuje, období bez vláhy v trvání v řádech týdnů až měsíců.

• Nahodilé – období s nepravidelným výskytem, srážek je výrazně méně než obvykle. Deficit srážek provází vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, malá oblačnost a větší počet hodin slunečního svitu. To způsobuje vyšší výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody.
• Meteorologické – menší počet srážek než je v daném období normální.
• Zemědělské – sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy.
• Hydrologické – citelné snížení hladin vodních toků.
• Sociálně-ekonomické – nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat.

Známá sucha

V 18. a 19. století došlo k rozsáhlému suchu v africkém státě Kapverdy, které mělo za následek přibližně 100 000 mrtvých ^[zdroj?]. Sucho způsobilo obrovskou vlnu migrace. Emigranti se usídlili v oblasti Nové Anglie, kde začali pracovat ve velrybářském průmyslu.

V roce 1900 postihlo sucho oblasti v Indii, kde si vyžádalo okolo 250 000 až 3 250 000 obětí.

Mezi lety 1928 až 1930 postihlo sucho Čínu; přibližně 3 milióny mrtvých.

Mezi lety 1930–1931 byla zasažena Ukrajina a kvůli neúrodě zemřelo 250 000 až 5 000 000 lidí. Oblast o rok později postihl hladomor, na kterém ale měly podíl i kroky vládců Sovětského svazu. Tato konkrétní katastrofa dostala označení Ukrajinská genocida nebo Holodomor.

Také v ČR byla v posledních desetiletích zaznamenána výrazná sucha (např. 1947, 1974, 2003 ), přičemž katastrofální sucho v roce 1947 vedlo k silné neúrodě. V roce 2003 byly na řadě toků naměřeny nejnižší stavy vody za dobu sledování a velké množství menších toků vyschlo zcela ).

V současnosti je sucho problémem oblasti Afriky, která se nazývá Sahel. Vlivem nedostatku srážek dochází k rozšiřování Sahary, což vyvolává sociální nestabilitu v oblasti. Obyvatelstvo trpí podvýživou a nemocemi. Změna zdejšího klimatu se dává do spojitosti s projevující se změnou globálního počasí, ale studie, které by spojitost potvrdily, v současné době nejsou k dispozici.

Známá extrémně suchá místa

• Údolí smrti, USA
• Arica, Chile

Odkazy

Reference

1. Vodovod.info : vodárenský portál [online]. 2010 [cit. 2010-11-26]. Příprava na krizovou situaci následkem sucha. Dostupné z WWW: <http://www.vodovod.info>.
2. Intersucho - aktuální stav sucha v ČR http://www.intersucho.cz
3. UN - World water development report http://www.unwater.org/publications/world-water-development-report/en/

Související články

• Desertifikace
• Deforestace
• Globální oteplování
• Hladomor
• Podzemní voda

Audiovizuální dokumenty

• A World Without Water [1][2]

Portály: Meteorologie

Autoritní data	NKC: ph173816 PSH: 13452 BNF: cb11937411x (data) GND: 4013248-1 LCCN: sh85039663 NARA: 10640804 NDL: 00564866 NLI: 987007562714305171