Chtělbych obohatit Wikipedii v kategorii [[heraldika]], protože i přes snahu mnohých wikipedistů mi příjde tato kategorie zatím jako [[Pole (zemědělství)|pole]] [[orba|trošku zorané]]. Dále bych chtěl rozšířit kategorii na téma [[Stopařův průvodce po galaxii]], cožsemi zatím podařilo mým prvním článkem o [[marvin (paranoidní android)|Marvinovi]].
Dříve výrazněji [[heraldika]] ([[Pole (zemědělství)|pole]] [[orba|trošku zorané]]), [[Stopařův průvodce po galaxii]], zde např. čl. o [[marvin (paranoidní android)|Marvinovi]], [[třicetiletá válka]]. Dnes porůznu.
Při úpravách a přispívání jako takovém se mnohdy inspiruji na [[Wikipedie:Na EN wiki to tak mají|anglické odnoži wikipedie]].
Jsem rád, že jsem víceméně [[Radimovice (okres Liberec)|Radimovice]] usměrnil na plnohodnotný článek a jen pahýl, jako tomu bylo před tím.
V poslední době také občas doplním něco ke [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] a když mám dlouhou chvíli tak přeložím kousek [[Události třicetileté války|událostí třicetileté války]].<ref>To je práce na dlouho...</ref>
==Podstránky==
==Podstránky==
Verze z 16. 7. 2010, 16:48
ČEPUJEME PIVO BEZ MOŽNOSTI POUŽITÍ WC Wikipedie se stále zdokonaluje: WC má už i Aldous Huxley.
Můj nick je marv1N, ale jak říká jedno staré moudro: „Nepřítel čeká na každý náš chybný krok“ mě nikdo neupozornil na automatické zvětšování prvního písmena, takže je můj technický nick Marv1N. Je možné ho používat, pokud chcete po mně něco technicky, to platí převážně pro boty a pod., nebo k vyjádření formální chladnosti až antipatií. Naopak pro oficiální a slavnostní příležitosti můžete používat oslovení Marvine.
Co by asi říkali, kdyby v Americe někdo napsal, že československá politika je proto tak špatná, že Gottwald je v civilu truhlář a Zápotocký kameník? To by bylo protilidového postoje! Ve skutečnosti nezáleží, čím státník je, ale jakou politiku dělá.[2]
“
„
…psát krasopisně je nudné. Udělal jsem desetkrát hrubou chybu? Promiňte, udělám ji po jedenácté, nebudu-li schopen se jí vyhnout. neboť se musí stále psát, pero lze odložit jen jedenkrát, víte kdy, až pak nadobro.[3]
To zvíře bylo sice dobře vycvičeno, ale protože nebylo zvyklé na takovou podívanou, jako by se před ním pohybovala hora, vzpínalo se na zadních nohách.[6]
“
„
Snad se domnívala, že i v Hendrik-Hallu je člověk vystaven nebezpečí, že se tam setká se zločineckými nebo patologickými typy – což bylo podezření nejen neodůvodněné, nýbrž dokonce rouhačské, protože se vztahovalo na dům, v němž si podávali dveře členové vlády.[7]
Kdyby se mně všechny ženy celého světa vysraly na hlavu, odpustím jim tuto neslušnost pro jedinou ženu, která mne milovala.[9]
“
„
Ty mladý člověče kdekoli, stoupá-li v tobě něco, co tě naplňuje mrazením, využij toho, že tě nikdo nezná! A když ti odporují ti, kteří tě mají za nic, když se tě úplně zříkají ti, s nimiž se stýkáš, a když tě chtějí vymýtit pro myšlenku, jež je ti drahá, čím je toto zřetelné nebezpečí, které tě drží v celistvosti uvnitř, proti lstivému nepřátelství pozdější slávy, která tě učiní neškodným tím, že tě rozptýlí.[10]
“
„
To nevíš, co by ti říkaly. Ha! Staří čerti jsou v nich zakleti. Staří čerti z mých mladých let. To je ta shnilá, kdysi nepoddajná krev, korutanské milenky s černýma očima. Mädchen s odulým krkem, krasavice se zapudrovanou vyrážkou. Doufám, že nežárlíš?[11]
“
„
Vidím přes šaty a korzety, jako by byly ze skla. Nemůže mě oklamat žádné líčidlo, žádný parfém.[12]
“
„
Ve dvou hodinách byla moje práce skončena a na deseti stromech po obou stranách silnice se houpalo třicet pět oběšenců, vesměs prostých jezdců, pak následovalo několik poddůstojníků a jeden strážmistr, kteří počet delikventů doplnili na čtyřicet dva.[13]
He breathed his last in Hollar’s studio, where, by a tragic coincidence, the plates which Hollar had prepared for his engravings of Holbein’s „Dance of Death“ were lying close to his corpse.[16]
“
„
Sen je pro prostého člověka kusem jeho skutečnosti, částí jeho životního a myšlenkového zážitku. […?] Vrací se k uvolněné snové fantazii a vidí v ní projev vyšší moci a nástroj jejího vnuknutí[?].[17]
“
„
No co! nebojme se to nazvat (Bože všeho umění, odpusť) novým průmyslem českomoravštinským, jako kožešiny, koberce atd. a člověk to tam stejně má rád jako Krkonohy.[18]
“
„
Tehdy jsem do jedné skalní dutiny za námi nalil pivo a do druhé víno. Psi se vrátili stejně žízniví. Zavětřili dvakrát, třikrát, ucítili pach piva vína, opět se rozběhli hledat vodu, jenže jídlo je pálilo v útrobách tak, že je to trápení přemohlo. Pivo zavrhli hned na začátku, vrhli se tedy k vínu a jen trochu okusili, dožadovali se nové a nové dávky. Pod vlivem nápoje nám předváděli neuvěřitelné kousky: vrávorali, padali, olizovali nám ruce, štěkali bez příčiny a konečně se s námi vrátili domů. Potom se jako opilci zvrátili na hřbet a s chrápáním odpočívali. Příští den jsem nalil trošičku vína do misky, aby si vzpomněli na včerejší mok. Jeden pes přičichl k vínu a okamžitě utekl, druhý nezaváhal ani chvíli, vypil chtivě tekutinu do poslední kapky a i nadále – dokud žil – toužil ustavičně po vínu.[19]
“
Síň slávy
Zde odpočívají článečky,[20] na které jsem obzvláště pyšný, nebo jsem je alespoň založil:[21]
↑SWIFT, Jonathan. Gulliverovy cesty. Redakce Jarmila Rosíková; překlad Aloys Skoumal; ilustrace Cyril Bouda. 6. vyd. Praha: Albatros, 1970. (Klub mladých čtenářů). Kapitola 2 Císař liliputský v průvodu velmožů přichází k spisovateli do vězení. Popisuje se císařova osobnost a vzezření. jsou ustanoveni učenci, aby naučili spisovatele své řeči. Jeho laskavost mu dopomůže k přízni. Prohledají mu kapsy a odeberou mu šavli a pistole., s. 25.
↑DEML, Jakub. Zapomenuté světlo. Redakce Jiří Navrátil. 5. vyd. Praha: Hynek, 1998. (Spektrum). ISBN80-85906-78-3. S. 11. Toto podtrženo mně neznámou (možná známou) rukou; věta pokračuje čárkou, ale bez podtržení.
↑SINGER, Isaac Bashevis. Stará láska : a jiné povídky. Překlad Antonín Přidal; vybral, doslov a vysvětlivky napsal Antonín Přidal. Praha: Odeon, 1987. (Soudobá světová próza). Kapitola Kafkův přítel, s. 307. Jak moc se Jacques Kohn odlišuje od hejtmana Maliny….
↑URZIDIL, Johannes. Hollar : A Czech Emigré in England. Překlad Paul Selver. London: The Czechoslovak, 1942. Kapitola The Last Home and the Last Departure, s. 58–59. (angličtina)
↑KUTNAR, František. Dlaskova Duševnost. In: Paměti sedláka Josefa Dlaska. Praha: Melantrich, 1941. S. 120.
↑František Kaván ke kopiím svého díla KARLÍKOVÁ, Ludmila. František Kaván. Praha: Odeon, 1995. ISBN8O-207-0342-X. Kapitola Třicátá léta, s. 56.
↑BALBÍN, Bohuslav. Krásy a bohatství české země. Překlad Helena Businská. Praha: Panorama, 1986. Kapitola Vysoká hora Milešovka, podle níž venkované předpovídají počasí. O hoře jménem Sedlo. Žertovný příběh z té hory o psech, kteří se napili vína. Skalní útvary kolem hradu Trosek, s. 74.