Wikipedista:Marv1N/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nemovitý státní kulturní majetek ve správě NKK[editovat | editovat zdroj]

První objekty[editovat | editovat zdroj]

První objekty vybrané a určené pro NKK byly vybírané primárně mezi majetky konfiskovanými podle Benešova dekretu 12/1945 Sb. Jednalo se o soubor 48 objektů, svěřených rozhodnutím ministra 1. května 1947, NKK poté formálně přebíralo objekty od Národního pozemkového fondu v následujících letech.[1]

Dodatečně vybrané[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1948 bylo vybráno dalších sedm objektů, které stát získal již konfiskačními dekrety.

Městské paláce[editovat | editovat zdroj]

Zákony o revizi pozemkové reformy[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1945 došlo k vydání několika zákonů, které pokračovali v pozemkové reformě. Těmi zákony připadl státu další kulturní majetek, některé objekty z tohoto majetku byly svěřeny NKK do správy. Největší skupinu tvořily objekty konfiskované podle zákona č. 142/1947 Sb., několik objektů podle zákona č. 46/1948 Sb.

  • Vranov nad Dyjí – konfiskován podle dekretu 12/1945, konfiskace zrušena a provedena až roku 1945 podle zákona 142/1947
  • Nové Hrady, konfiskován podle zákona č. 142/1947, přebíráno NKK od MNV, který objekt (mimozákonně) převzal již v roce 1945

Objekty ve státním a veřejném vlastnictví před rokem 1945[editovat | editovat zdroj]

Národní kulturní komise převzala i několik objektů, které byly ve veřejném vlastnictví již před rokem 1945. Především se jednalo o čtyři objekty konfiskované a zakoupené již za první republiky, které NKK předalo ministerstvo zemědělství roku 1950, pak Karlštejn a Kozí hrádek.

Objekty rodiny Schwarzenbergů[editovat | editovat zdroj]

Podle tzv. lex Schwarzenberg získal stát další objekty, čtyři z nich určeny za státní kulturní majetek

Nepřevzaté, nespravované přímo[editovat | editovat zdroj]

  • Bechyně – NKK převzala 13. dubna 1950, nicméně záhy využívalo Ústředí vědeckých pracovníků pro rekreaci
  • Hořín (požádáno, nepřiděleno)
  • Kačina konfiskována až podle zákona 142/1947, převzato již dříve (navrhováno mezi prvními objekty), oficiálně až v roce 1950, přes odpor NKK umístěno Zemědělské muzeum
  • hrad Přibyslav (požádáno, nepřiděleno)
  1. Uhlíková, s. 96-97.