Otakar Lebeda
| Otakar Lebeda | |
|---|---|
Otakar Lebeda | |
| Narození | 8. května 1877 Praha-Hradčany |
| Úmrtí | 12. dubna 1901 (ve věku 23 let) Malá Chuchle |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění (Julius Mařák) |
| Alma mater | Colarossiho akademie |
| Povolání | malíř a kreslíř |
| Významná díla | Jezírko v horách, V liboháji, Zabitý bleskem |
| Ovlivněný | Antonín Chittussi, Mařák, Slavíček, Kaván, Camille Corot |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otakar Lebeda (8. května 1877 Praha-Hradčany[1] – 12. dubna 1901 Malá Chuchle[2]) byl český malíř, krajinář, žák Julia Mařáka na pražské malířské Akademii a nejmladší člen generace tzv. mařákovců. Vedle svých starších spolužáků Antonína Slavíčka a Františka Kavána byl jedním z nejtalentovanějších příslušníků své generace.
Život
[editovat | editovat zdroj]U mladíka z dobré pražské rodiny (otec měl prosperující povoznictví, matka provozovala tzv. Kneippovu tržnici) se nadání projevilo záhy a již ve svých patnácti letech nastoupil na pražskou Akademii do Mařákovy krajinářské školy, kterou studoval ve školních letech 1892/93–1896/97.
Zpočátku byly jeho obrazy silně ovlivněny realismem, českým malířem Antonínem Chitussim, který zemřel nedlouho před začátkem Lebedovy kariéry, dále také francouzským krajinářem Camillem Corotem. V roce 1898 využil stipendium k návštěvě Paříže a Barbizonu. V tomto malířském období, mimo jiné pod vlivem jeho staršího kolegy Slavíčka, se u něho projevuje silný vliv impresionistů. V poslední fázi své kariéry se začal orientovat na figurální malbu, sem patří i jeho poslední dílo Zabitý bleskem, velkoformátové plátno, které nikdy nedokončil a v kterém byly rozpoznány prvky přicházejícího expresionismu.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Život mladého nadějného malíře vyhasl jeho vlastní rukou – dne 12. dubna 1901 se krásný, nadaný a ve svých čtyřiadvaceti letech už i úspěšný mladík bez existenčních starostí (o jeho životní potřeby i náklady spojené s malováním se starala rodina) s láskyplným rodinným zázemím v lesíku nad Malou Chuchlí zastřelil. Bezprostřední příčinu jeho sebevraždy se nepodařilo odhalit, nic o ní nevypovídá ani rozsáhlá korespondence (především s matkou, bratrem a poručníkem), jež je hlavním pramenem poznání jeho života, jedině snad fakt, že osm měsíců před sebevraždou se léčil v lázních v Žichovicích. Podle pražského psychiatra Jana Cimického mohlo jít o hlubokou depresi: „Buď mohla být vrozená, nebo přišla jako duševní nemoc v době jeho zrání. Když je nerozpoznaná a neléčená, může vést k tragickým koncům. Zejména u malířů, kteří pracují v ateliéru ve velkém osamocení a perou se s vlastní imaginací.“
Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]Dílo malíře Otakara Lebedy, SVU Mánes, 8. února—4. března 1928 v síni Mánesa. Katalog 6 s. (140. výstava SVU Mánes, jedna z posledních na provizorní adrese v Gočárově pavilonu ve Vodičkově ul. č. 38).
Souborné výstavy
[editovat | editovat zdroj]Otakar Lebeda 1877-1901, GVU Roudnice nad Labem (1977); Středočeská galerie, Praha (1978); OGVU Gottwaldov (Zlín, 1978); OG Liberec (1978). Putovní výstava pořádaná ke 100. výročí umělcova narození. Katalog: Jiří Kotalík ed., Otakar Lebeda 1877-1901, Praha: Národní galerie 1978.
Otakar Lebeda, Národní galerie, Praha, 26. června 2009—24. ledna 2010 ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Kurátorka Veronika Hulíková, architektonické řešení Vladimír Hora. Katalog: Veronika Hulíková, Otakar Lebeda (1877-1901). Praha: 2009. 287 s.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Bílé azalky
- Zátiší se zeleninou
- Venkovské stavení
- Cesta ve vsi (1894)
- Malý Dubovec (1894-95)
- Krkonoše - jezero (1895)
- Horské oko v Krkonoších (1896)
- Kvetoucí olše (1896)
- Cesta u lesa (1897)
- Chlapec na břehu (1897)
- V úvozu (Cestou)
- Koně na pastvě
- Z Karlových Varů (1898)
- Bechyňská obora – Srnky (1899)
- Stavba mostu
- Stará pila v Bechyni (1899)
- V Dobré Vodě
- Zabitý bleskem (1900-01)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otakar Lebeda na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při Strahovském klášteře
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Zbraslav
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Macková, Olga: Otakar Lebeda. Nové prameny, NČVU 1957.
- Kotalík, Jiří: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 1978.
- Hulíková, Veronika: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 2009.
- Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Zlatá Praha, roč. 19, č. 1, s. 11-12, 25. 10. 1901.
- Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Národní listy, roč. 41, č. 296, s. 13, 27. 10. 1901.
- Rs: Feuilleton: Otakar Lebeda, Lidové noviny, roč. 9, č. 252, s. 1-2, 31. 10. 1901
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Lebeda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Lebeda
- Otakar Lebeda Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine. – pozvánka na výstavu ve Valdštejnské jízdárně
- Malíř Otakar lebeda: tragický osud českého Vincenta van Gogha
- Otakar Lebeda (18877-1901) Diplomová práce, filozofická fakulta Univerzity Karlovy,V.Hilíková 2008
- Otakar Lebeda (1877-1901) informace a inspirace o výstavě Archivováno 29. 3. 2014 na Wayback Machine.
- Otakar Lebeda v informačním systému abART
