Přeskočit na obsah

Otakar Lebeda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otakar Lebeda
Otakar Lebeda
Otakar Lebeda
Narození8. května 1877
Praha-Hradčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 1901 (ve věku 23 let)
Malá Chuchle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
VzděláníAkademie výtvarných umění
(Julius Mařák)
Alma materColarossiho akademie
Povolánímalíř a kreslíř
Významná dílaJezírko v horách, V liboháji, Zabitý bleskem
OvlivněnýAntonín Chittussi, Mařák, Slavíček, Kaván, Camille Corot
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Lebeda (8. května 1877 Praha-Hradčany[1]12. dubna 1901 Malá Chuchle[2]) byl český malíř, krajinář, žák Julia Mařáka na pražské malířské Akademii a nejmladší člen generace tzv. mařákovců. Vedle svých starších spolužáků Antonína Slavíčka a Františka Kavána byl jedním z nejtalentovanějších příslušníků své generace.

U mladíka z dobré pražské rodiny (otec měl prosperující povoznictví, matka provozovala tzv. Kneippovu tržnici) se nadání projevilo záhy a již ve svých patnácti letech nastoupil na pražskou Akademii do Mařákovy krajinářské školy, kterou studoval ve školních letech 1892/93–1896/97.

Zpočátku byly jeho obrazy silně ovlivněny realismem, českým malířem Antonínem Chitussim, který zemřel nedlouho před začátkem Lebedovy kariéry, dále také francouzským krajinářem Camillem Corotem. V roce 1898 využil stipendium k návštěvě Paříže a Barbizonu. V tomto malířském období, mimo jiné pod vlivem jeho staršího kolegy Slavíčka, se u něho projevuje silný vliv impresionistů. V poslední fázi své kariéry se začal orientovat na figurální malbu, sem patří i jeho poslední dílo Zabitý bleskem, velkoformátové plátno, které nikdy nedokončil a v kterém byly rozpoznány prvky přicházejícího expresionismu.

Život mladého nadějného malíře vyhasl jeho vlastní rukou – dne 12. dubna 1901 se krásný, nadaný a ve svých čtyřiadvaceti letech už i úspěšný mladík bez existenčních starostí (o jeho životní potřeby i náklady spojené s malováním se starala rodina) s láskyplným rodinným zázemím v lesíku nad Malou Chuchlí zastřelil. Bezprostřední příčinu jeho sebevraždy se nepodařilo odhalit, nic o ní nevypovídá ani rozsáhlá korespondence (především s matkou, bratrem a poručníkem), jež je hlavním pramenem poznání jeho života, jedině snad fakt, že osm měsíců před sebevraždou se léčil v lázních v Žichovicích. Podle pražského psychiatra Jana Cimického mohlo jít o hlubokou depresi: „Buď mohla být vrozená, nebo přišla jako duševní nemoc v době jeho zrání. Když je nerozpoznaná a neléčená, může vést k tragickým koncům. Zejména u malířů, kteří pracují v ateliéru ve velkém osamocení a perou se s vlastní imaginací.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Dílo malíře Otakara Lebedy, SVU Mánes, 8. února—4. března 1928 v síni Mánesa. Katalog 6 s. (140. výstava SVU Mánes, jedna z posledních na provizorní adrese v Gočárově pavilonu ve Vodičkově ul. č. 38).

Souborné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Otakar Lebeda 1877-1901, GVU Roudnice nad Labem (1977); Středočeská galerie, Praha (1978); OGVU Gottwaldov (Zlín, 1978); OG Liberec (1978). Putovní výstava pořádaná ke 100. výročí umělcova narození. Katalog: Jiří Kotalík ed., Otakar Lebeda 1877-1901, Praha: Národní galerie 1978.

Otakar Lebeda, Národní galerie, Praha, 26. června 2009—24. ledna 2010 ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Kurátorka Veronika Hulíková, architektonické řešení Vladimír Hora. Katalog: Veronika Hulíková, Otakar Lebeda (1877-1901). Praha: 2009. 287 s.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otakar Lebeda na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při Strahovském klášteře
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Zbraslav

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Macková, Olga: Otakar Lebeda. Nové prameny, NČVU 1957.
  • Kotalík, Jiří: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 1978.
  • Hulíková, Veronika: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 2009.
  • Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Zlatá Praha, roč. 19, č. 1, s. 11-12, 25. 10. 1901.
  • Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Národní listy, roč. 41, č. 296, s. 13, 27. 10. 1901.
  • Rs: Feuilleton: Otakar Lebeda, Lidové noviny, roč. 9, č. 252, s. 1-2, 31. 10. 1901

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]