Valašsko: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 3. 2019, 13:52

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Valašské osídlení na Moravě je historicky mladé^[1], valašská kolonizace probíhala teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ. Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako Thrákové (vč. Dáků) a Ilyrové, nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.^[zdroj?]

Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, bryndza, geleta, strunga, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí. Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají Coloni Valachales nebo Valach seu Ruthéni (Valaši čili Rusíni).

V současnosti je ovšem tato teorie spíše považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.^[2]

Dějiny

Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přišel pastevecký lid zvaný Valaši a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní Morava.^[3]

Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo valašské právo. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či rusínského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V Rumunsku má každopádně valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Východní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.

V počátcích valašské kolonizace byla východní Morava osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní Moravané – horští zemědělci, a kopce nově příchozí pastevci – Valaši. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura moravská a karpatská.

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání.^[4] Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.^[5] V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.^[zdroj⁠?]

6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile Osmanských Turků a jejich krymsko-tatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.^[6]

Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice–Púchov, trať Horní Lideč–Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě ^[7] v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,^[8] lidovými zvyky^[9] a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy^[10] a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic).

Území Valašska

Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) – přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou, a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Města

Na pomezí Valašska a sousedních oblastí:

Řeky

Vodní plochy

Osobnosti

v abecedním pořadí:

Antonín Bajaja, spisovatel
Ladislav Baletka, historik
Eliška Balzerová, herečka
Lojza Baránek, malíř
Milan Baroš, fotbalista
Tomáš Baťa, podnikatel
Tomáš Berdych, tenista
Radoslav Brzobohatý, herec
Arnošt Dadák, podnikatel
Jiří Demel, vlastivědec
Eduard Domluvil, kněz a spisovatel
Karel Hofman, malíř
Markéta Irglová, hudebnice
Metoděj Jahn, spisovatel
Bohumír Jaroněk, výtvarník
Záviš Kalandra, historik a novinář
Jan Karafiát, kněz a spisovatel
Čeněk Kramoliš, spisovatel
Jaroslav Křička, hudebník
Jiří Křižan, spisovatel a scénárista
Jiří Křenek, spisovatel
Jiří Křenek, portáš
Arnošt Kubeša, etnograf
Amálie Kutinová, spisovatelka
Cyril Mach, pedagog a odbojář
Jiří Meitner, výtvarník
František Palacký, historik a národní buditel
Albín Polášek, sochař
Jan Nepomuk Polášek, skladatel
Bolek Polívka, herec
Jiří Raška, lyžař
Jan Rokyta, herec a hudebník
Jan Rous, kronikář
Augustin Skýpala, básník
Josef Sousedík, konstruktér
Jaroslav Štika, etnograf
Jarmila Šuláková, lidová zpěvačka
Mojmír Trávníček, spisovatel
Ludvík Vaculík, spisovatel a publicista
Josef Valčík, odbojář
Josef Váňa, žokej
Bartoš Vlček, básník a překladatel
Vilma Volková, spisovatelka
Emil Zátopek, atlet

Reference

↑ https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150018630 - Edvard Ehler: Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie
↑ Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka
↑ "Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú". Český rozhlas. 14. ledna 2008.
↑ "Vsetín za valašských povstání". Město Vsetín.
↑ "Z historie Vsetína". Město Vsetín.
↑ "Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu". iDnes. 12. října 2013.
↑ http://www.vmp.cz
↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php
↑ http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html
↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php

Literatura

Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987
Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, ISBN 80-900025-4-4
Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956
Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000
kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2004
kolektiv autorů: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Valašské Meziříčí, 2000, ISBN 80-238-5704-5
Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): Příroda Valašska, Vsetín 2001, ISBN 80-238-7892-1
Winnifruth,T.J.: Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs", ISBN 0-7156-3201-9

Externí odkazy

Slovníkové heslo Valašsko ve Wikislovníku
VBeskydech.cz - informace o Valašsku a Beskydech
www.FolklorWeb.cz - Valašsko
www.Valassko.info - Cimbálové muziky a folklorní soubory
www.valassky.cz - Valašsko-český a česko-valašský slovník online
Matouš Václavek: Moravské Valašsko online v knihovně Bohemian Library

[1] ttps://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150018630 - Edvard Ehler: Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie

[2] Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka

[3] "Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú". Český rozhlas. 14. ledna 2008.

[4] "Vsetín za valašských povstání". Město Vsetín.

[5] "Z historie Vsetína". Město Vsetín.

[6] "Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu". iDnes. 12. října 2013.

[7] ttp://www.vmp.cz

[8] ttp://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php

[9] ttp://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html

[10] ttp://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Dějiny ==
 [[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]]
-Severovýchodní [[Morava]] má oproti jiným oblastem značně odlišnou historii. Tradičně bylo toto neúrodné území řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování nížin. Tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s&nbsp;dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá severovýchodní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref>
+Východ [[Morava|Moravy]] má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s&nbsp;dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref>
-Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň - desátý kus dobytka, a&nbsp;jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Severovýchodní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
+Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a&nbsp;jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má každopádně valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Východní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
-V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla severovýchodní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Nížiny obývali původní [[Moravané]] - horští zemědělci a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] - [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se mísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].
+V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla východní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní [[Moravané]] – horští zemědělci, a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] – [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].
 Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}
-. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>
+. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>
 Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]].
-Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.
+Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.
+Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.
 V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]].
@@ Řádek 83: / Řádek 85: @@
 [[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|Znak Valašského velvyslanectví v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''v abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]]
 *[[Antonín Bajaja]], spisovatel
-*[[Antonín Bajaja|Ladislav Baletka]], historik
+*[[Ladislav Baletka]], historik
 * [[Eliška Balzerová]], herečka
-*[[Ladislav Baletka|Lojza Baránek]], malíř
+*[[Lojza Baránek]], malíř
 *[[Milan Baroš]], fotbalista
 *[[Tomáš Baťa]], podnikatel
 *[[Tomáš Berdych]], tenista
-*[[Ladislav Baletka|Radoslav Brzobohatý]], herec
+*[[Radoslav Brzobohatý]], herec
 * [[Arnošt Dadák]], podnikatel
-*[[Arnošt Dadák|Jiří Demel]], vlastivědec
+*[[Jiří Demel]], vlastivědec
 * [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel
 * [[Karel Hofman]], malíř
@@ Řádek 99: / Řádek 101: @@
 * [[Záviš Kalandra]], historik a novinář
 * [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel
-*[[Jan Karafiát|Čeněk Kramoliš]], spisovatel
+*[[Čeněk Kramoliš]], spisovatel
 *[[Jaroslav Křička]], hudebník
 * [[Jiří Křižan]], spisovatel a scénárista
@@ Řádek 108: / Řádek 110: @@
 * [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář
 * [[Jiří Meitner]], výtvarník
+*[[František Palacký]], historik a národní buditel
 * [[Albín Polášek]], sochař
 * [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel
@@ Řádek 121: / Řádek 124: @@
 * [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista
 * [[Josef Valčík]], odbojář
-*[[Josef Valčík|Josef Váňa]], žokej
+*[[Josef Váňa]], žokej
 *[[Bartoš Vlček]], básník a překladatel
-*[[Bartoš Vlček|Vilma Volková]], spisovatelka
+*[[Vilma Volková]], spisovatelka
 *[[Emil Zátopek]], atlet