Valašsko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Osobnosti: oprava pořadí, přidání několika současných osobností, doplnění povolání ke jménům
oprava odkazů v Osobnostech, drobné opravy a doplnění do Historie
Řádek 17: Řádek 17:
== Dějiny ==
== Dějiny ==
[[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]]
[[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]]
Severovýchodní [[Morava]] má oproti jiným oblastem značně odlišnou historii. Tradičně bylo toto neúrodné území řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování nížin. Tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s&nbsp;dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá severovýchodní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref>
Východ [[Morava|Moravy]] má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s&nbsp;dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref>


Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň - desátý kus dobytka, a&nbsp;jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Severovýchodní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň desátý kus dobytka, a&nbsp;jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má každopádně valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Východní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.


V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla severovýchodní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Nížiny obývali původní [[Moravané]] - horští zemědělci a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] - [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se mísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].
V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla východní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní [[Moravané]] horští zemědělci, a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].


Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}


6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>


Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]].
Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]].


Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.
Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.
Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.


V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]].
V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]].
Řádek 83: Řádek 85:
[[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|Znak Valašského velvyslanectví v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''v abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]]
[[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|Znak Valašského velvyslanectví v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''v abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]]
*[[Antonín Bajaja]], spisovatel
*[[Antonín Bajaja]], spisovatel
*[[Antonín Bajaja|Ladislav Baletka]], historik
*[[Ladislav Baletka]], historik
* [[Eliška Balzerová]], herečka
* [[Eliška Balzerová]], herečka
*[[Ladislav Baletka|Lojza Baránek]], malíř
*[[Lojza Baránek]], malíř
*[[Milan Baroš]], fotbalista
*[[Milan Baroš]], fotbalista
*[[Tomáš Baťa]], podnikatel
*[[Tomáš Baťa]], podnikatel
*[[Tomáš Berdych]], tenista
*[[Tomáš Berdych]], tenista
*[[Ladislav Baletka|Radoslav Brzobohatý]], herec
*[[Radoslav Brzobohatý]], herec
* [[Arnošt Dadák]], podnikatel
* [[Arnošt Dadák]], podnikatel
*[[Arnošt Dadák|Jiří Demel]], vlastivědec
*[[Jiří Demel]], vlastivědec
* [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel
* [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel
* [[Karel Hofman]], malíř
* [[Karel Hofman]], malíř
Řádek 99: Řádek 101:
* [[Záviš Kalandra]], historik a novinář
* [[Záviš Kalandra]], historik a novinář
* [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel
* [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel
*[[Jan Karafiát|Čeněk Kramoliš]], spisovatel
*[[Čeněk Kramoliš]], spisovatel
*[[Jaroslav Křička]], hudebník
*[[Jaroslav Křička]], hudebník
* [[Jiří Křižan]], spisovatel a scénárista
* [[Jiří Křižan]], spisovatel a scénárista
Řádek 108: Řádek 110:
* [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář
* [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář
* [[Jiří Meitner]], výtvarník
* [[Jiří Meitner]], výtvarník
*[[František Palacký]], historik a národní buditel
* [[Albín Polášek]], sochař
* [[Albín Polášek]], sochař
* [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel
* [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel
Řádek 121: Řádek 124:
* [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista
* [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista
* [[Josef Valčík]], odbojář
* [[Josef Valčík]], odbojář
*[[Josef Valčík|Josef Váňa]], žokej
*[[Josef Váňa]], žokej
*[[Bartoš Vlček]], básník a překladatel
*[[Bartoš Vlček]], básník a překladatel
*[[Bartoš Vlček|Vilma Volková]], spisovatelka
*[[Vilma Volková]], spisovatelka
*[[Emil Zátopek]], atlet
*[[Emil Zátopek]], atlet



Verze z 4. 3. 2019, 13:52

Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786
Tento článek je o regionu na Moravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Valašsko (rozcestník).

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Valašské osídlení na Moravě je historicky mladé[1], valašská kolonizace probíhala teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ. Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako Thrákové (vč. Dáků) a Ilyrové, nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.[zdroj?]

Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, bryndza, geleta, strunga, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí. Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají Coloni Valachales nebo Valach seu Ruthéni (Valaši čili Rusíni).

V současnosti je ovšem tato teorie spíše považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.[2]

Dějiny

Dřevěná plastika Valacha na Soláni

Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přišel pastevecký lid zvaný Valaši a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní Morava.[3]

Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo valašské právo. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či rusínského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V Rumunsku má každopádně valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Východní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.

V počátcích valašské kolonizace byla východní Morava osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní Moravané – horští zemědělci, a kopce nově příchozí pastevciValaši. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura moravská a karpatská.

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání.[4] Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.[5] V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.[zdroj⁠?]

6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile Osmanských Turků a jejich krymsko-tatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.[6]

Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice–Púchov, trať Horní Lideč–Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě [7] v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,[8] lidovými zvyky[9] a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy[10] a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic).

Území Valašska

Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu
Kostel z Větřkovic u Příbora v Dřevěném městečku, součást Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Soutok Rožnovské (vlevo) a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) – přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou, a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Města

Na pomezí Valašska a sousedních oblastí:

Řeky

Vodní plochy

Osobnosti

Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010
Znak Valašského velvyslanectví v Karlových Varech

v abecedním pořadí:

Smolina je rodištěm Josefa Valčíka, jednoho z účastníků atentátu na Heydricha

Reference

Literatura

  • Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
  • Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987
  • Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, ISBN 80-900025-4-4
  • Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956
  • Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2004
  • kolektiv autorů: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Valašské Meziříčí, 2000, ISBN 80-238-5704-5
  • Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): Příroda Valašska, Vsetín 2001, ISBN 80-238-7892-1
  • Winnifruth,T.J.: Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs", ISBN 0-7156-3201-9

Externí odkazy