Valašsko: Porovnání verzí
→Osobnosti: oprava pořadí, přidání několika současných osobností, doplnění povolání ke jménům značka: editace z Vizuálního editoru |
oprava odkazů v Osobnostech, drobné opravy a doplnění do Historie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
[[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]] |
[[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]] |
||
Východ [[Morava|Moravy]] má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref> |
|||
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň |
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má každopádně valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Východní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem. |
||
V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla |
V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla východní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní [[Moravané]] – horští zemědělci, a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] – [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]]. |
||
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}} |
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}} |
||
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref> |
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref> |
||
Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]]. |
Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]]. |
||
Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937. |
Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem. |
||
Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937. |
|||
V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]]. |
V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]]. |
||
Řádek 83: | Řádek 85: | ||
[[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|Znak Valašského velvyslanectví v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''v abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]] |
[[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|Znak Valašského velvyslanectví v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''v abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]] |
||
*[[Antonín Bajaja]], spisovatel |
*[[Antonín Bajaja]], spisovatel |
||
*[[ |
*[[Ladislav Baletka]], historik |
||
* [[Eliška Balzerová]], herečka |
* [[Eliška Balzerová]], herečka |
||
*[[ |
*[[Lojza Baránek]], malíř |
||
*[[Milan Baroš]], fotbalista |
*[[Milan Baroš]], fotbalista |
||
*[[Tomáš Baťa]], podnikatel |
*[[Tomáš Baťa]], podnikatel |
||
*[[Tomáš Berdych]], tenista |
*[[Tomáš Berdych]], tenista |
||
*[[ |
*[[Radoslav Brzobohatý]], herec |
||
* [[Arnošt Dadák]], podnikatel |
* [[Arnošt Dadák]], podnikatel |
||
*[[ |
*[[Jiří Demel]], vlastivědec |
||
* [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel |
* [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel |
||
* [[Karel Hofman]], malíř |
* [[Karel Hofman]], malíř |
||
Řádek 99: | Řádek 101: | ||
* [[Záviš Kalandra]], historik a novinář |
* [[Záviš Kalandra]], historik a novinář |
||
* [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel |
* [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel |
||
*[[ |
*[[Čeněk Kramoliš]], spisovatel |
||
*[[Jaroslav Křička]], hudebník |
*[[Jaroslav Křička]], hudebník |
||
* [[Jiří Křižan]], spisovatel a scénárista |
* [[Jiří Křižan]], spisovatel a scénárista |
||
Řádek 108: | Řádek 110: | ||
* [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář |
* [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář |
||
* [[Jiří Meitner]], výtvarník |
* [[Jiří Meitner]], výtvarník |
||
*[[František Palacký]], historik a národní buditel |
|||
* [[Albín Polášek]], sochař |
* [[Albín Polášek]], sochař |
||
* [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel |
* [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel |
||
Řádek 121: | Řádek 124: | ||
* [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista |
* [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista |
||
* [[Josef Valčík]], odbojář |
* [[Josef Valčík]], odbojář |
||
*[[ |
*[[Josef Váňa]], žokej |
||
*[[Bartoš Vlček]], básník a překladatel |
*[[Bartoš Vlček]], básník a překladatel |
||
*[[ |
*[[Vilma Volková]], spisovatelka |
||
*[[Emil Zátopek]], atlet |
*[[Emil Zátopek]], atlet |
||
Verze z 4. 3. 2019, 13:52
Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).
Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.
Název a původ
Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.
Valašské osídlení na Moravě je historicky mladé[1], valašská kolonizace probíhala teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ. Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako Thrákové (vč. Dáků) a Ilyrové, nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.[zdroj?]
Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, bryndza, geleta, strunga, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí. Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají Coloni Valachales nebo Valach seu Ruthéni (Valaši čili Rusíni).
V současnosti je ovšem tato teorie spíše považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.[2]
Dějiny
Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přišel pastevecký lid zvaný Valaši a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní Morava.[3]
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo valašské právo. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či rusínského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V Rumunsku má každopádně valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Východní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
V počátcích valašské kolonizace byla východní Morava osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní Moravané – horští zemědělci, a kopce nově příchozí pastevci – Valaši. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura moravská a karpatská.
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání.[4] Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.[5] V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.[zdroj?]
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile Osmanských Turků a jejich krymsko-tatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.[6]
Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.
Koncem 19. století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.
Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice–Púchov, trať Horní Lideč–Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.
V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.
Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.
Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě [7] v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,[8] lidovými zvyky[9] a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy[10] a tematické vzdělávací pořady.
Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic).
Území Valašska
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) – přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou, a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.
Města
- Brumov-Bylnice
- Karolinka
- Rožnov pod Radhoštěm
- Slušovice
- Valašské Klobouky
- Valašské Meziříčí
- Vizovice
- Vsetín
- Zubří
Na pomezí Valašska a sousedních oblastí:
Řeky
Vodní plochy
Osobnosti
v abecedním pořadí:
- Antonín Bajaja, spisovatel
- Ladislav Baletka, historik
- Eliška Balzerová, herečka
- Lojza Baránek, malíř
- Milan Baroš, fotbalista
- Tomáš Baťa, podnikatel
- Tomáš Berdych, tenista
- Radoslav Brzobohatý, herec
- Arnošt Dadák, podnikatel
- Jiří Demel, vlastivědec
- Eduard Domluvil, kněz a spisovatel
- Karel Hofman, malíř
- Markéta Irglová, hudebnice
- Metoděj Jahn, spisovatel
- Bohumír Jaroněk, výtvarník
- Záviš Kalandra, historik a novinář
- Jan Karafiát, kněz a spisovatel
- Čeněk Kramoliš, spisovatel
- Jaroslav Křička, hudebník
- Jiří Křižan, spisovatel a scénárista
- Jiří Křenek, spisovatel
- Jiří Křenek, portáš
- Arnošt Kubeša, etnograf
- Amálie Kutinová, spisovatelka
- Cyril Mach, pedagog a odbojář
- Jiří Meitner, výtvarník
- František Palacký, historik a národní buditel
- Albín Polášek, sochař
- Jan Nepomuk Polášek, skladatel
- Bolek Polívka, herec
- Jiří Raška, lyžař
- Jan Rokyta, herec a hudebník
- Jan Rous, kronikář
- Augustin Skýpala, básník
- Josef Sousedík, konstruktér
- Jaroslav Štika, etnograf
- Jarmila Šuláková, lidová zpěvačka
- Mojmír Trávníček, spisovatel
- Ludvík Vaculík, spisovatel a publicista
- Josef Valčík, odbojář
- Josef Váňa, žokej
- Bartoš Vlček, básník a překladatel
- Vilma Volková, spisovatelka
- Emil Zátopek, atlet
Reference
- ↑ https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150018630 - Edvard Ehler: Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie
- ↑ Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka
- ↑ "Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú". Český rozhlas. 14. ledna 2008.
- ↑ "Vsetín za valašských povstání". Město Vsetín.
- ↑ "Z historie Vsetína". Město Vsetín.
- ↑ "Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu". iDnes. 12. října 2013.
- ↑ http://www.vmp.cz
- ↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php
- ↑ http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html
- ↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php
Literatura
- Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
- Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987
- Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, ISBN 80-900025-4-4
- Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956
- Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2004
- kolektiv autorů: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Valašské Meziříčí, 2000, ISBN 80-238-5704-5
- Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): Příroda Valašska, Vsetín 2001, ISBN 80-238-7892-1
- Winnifruth,T.J.: Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs", ISBN 0-7156-3201-9
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Valašsko ve Wikislovníku
- VBeskydech.cz - informace o Valašsku a Beskydech
- www.FolklorWeb.cz - Valašsko
- www.Valassko.info - Cimbálové muziky a folklorní soubory
- www.valassky.cz - Valašsko-český a česko-valašský slovník online
- Matouš Václavek: Moravské Valašsko online v knihovně Bohemian Library