Okres Praha-západ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha-západ
Kraj Středočeský kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Praha
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 580,63 km²
Počet obyvatel 146 004 (2019)[1]
Hustota zalidnění 251,5 ob./km²
Počet obcí 79,
z toho 10 měst a 2 městyse
Počet POÚ 6
Počet ORP 1
LAU 1 CZ020A
ISO 3166-2 CZ-20A
SPZ do r. 2001 PZ
Pozice na mapě
Okres Praha-západ – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Praha-západ je okres v Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu byla Praha, která ovšem sama nikdy nebyla jeho součástí. Vymezení okresu je totožné se správním obvodem obce s rozšířenou působností Černošice.

Území okresu obepíná ze západu a jihu hlavní město Prahu, jinak jsou jeho sousedy další okresy Středočeského kraje. Na severovýchodě a jihovýchodě je to okres Praha-východ, na jihu okresy Benešov a Příbram, na západě okresy Beroun a Kladno a na severu okres Mělník.

Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]

Okres Praha-západ má v celém kraji nejmenší rozlohu, ale nejvyšší hustotu zalidnění.[2] Spolu s okresem Praha-východ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.[2]

Největšími městy okresu jsou Jesenice (9 tisíc obyvatel), Roztoky (9 tisíc obyvatel) a Černošice (7 tisíc obyvatel). S ohledem na to je nezvyklé, že až na podle počtu obyvatel třetí největší obec jsou Černošice jedinou obcí s rozšířenou působností pro celý okres Praha-západ. Její správní obvod se dále člení na šest správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy a Roztoky).

Ačkoli území okresu tvořila k roku 2019 z 57,7 % zemědělská půda a z 27,6 % lesy,[2] zemědělství zde není příliš rozvinuté a nejčastějším využitím jeho území je individuální rekreace. Ani průmysl nehraje zásadní roli, významnějším je jen hutnictví neželezných kovů a výroba stavebních hmot. Okresem prochází silnice vedoucí do Prahy ze západu a z jihu: dálnice D0, D1, D4, D5, D6 a D7 a silnice I. třídy I/4 a I/6. Dále jsou to silnice II. třídy II/101, II/102, II/104, II/105, II/106, II/115, II/116, II/240, II/241, II/242, II/201, II/603 a II/605.

Okresem protékají řeky Vltava, Sázava a Berounka. Nejvyšším místem jsou Hřebeny v Brdech (550 m n. m.) a nejnižším Libčice nad Vltavou (170 m n. m.). Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Český kras, mj. i národní přírodní památkou Černé rokle, kromě ní je v kaňonu Sázavy další národní přírodní památka Medník. Na území okresu se také nacházejí četné památky na dřívější neolitické kultury, např. Černý Vůl, Řivnáč či Kněževes.[2] Staročeskou historii připomíná národní kulturní památka Levý Hradec nebo hrad Okoř. Druhou národní kulturní památkou na území okresu je park u průhonického zámku, který byl v roce 2010 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Rozsah okresu Praha-západ, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bojanovice (Malá Lečice • Senešnice) • Bratřínov • Březová-Oleško (Březová • Oleško) • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice (Bojov) • Davle (Sázava • Sloup) • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany (Jarov • Lhota • Zálepy) • Drahelčice • Holubice (Kozinec) • Horoměřice • Hostivice (Břve) • Hradištko (Brunšov • Pikovice • Rajchardov) • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice (Horní Jirčany • Osnice • Zdiměřice) • Jílové u Prahy (Borek • Kabáty • Luka pod Medníkem • Radlík • Studené • Žampach) • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz (Hostěradice • Kamenný Újezdec • Žampach) • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř (Libeň) • Lichoceves (Noutonice) • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo (Zahořany) • Ořech • Petrov (Bohuliby • Chlomek) • Pohoří (Chotouň • Skalsko) • Průhonice (Rozkoš) • Psáry (Dolní Jirčany) • Ptice • Roblín (Kuchařík) • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice (Černý Vůl) • Středokluky • Svrkyně (Hole) • Štěchovice (Masečín • Třebenice) • Tachlovice • Trnová • Třebotov (Kala • Solopisky) • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice (Hodkovice • Zlatníky) • Zvole (Černíky)

Změna hranice okresu[editovat | editovat zdroj]

Od 1. července 1974 do 31. prosince 1995 byly v okrese Praha-západ také obce ze současného okresu Benešov:[3]

Do 31. prosince 2006 byla v okrese Praha-západ ještě obec:[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Charakteristika okresu Praha-západ [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. 
  3. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.
  4. Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]