Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chorušice)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chorušicích | |
---|---|
Kostel v Chorušicích v roce 2012 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
okres | Mělník |
Obec | Chorušice |
Souřadnice | 50°23′24,51″ s. š., 14°40′28,77″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | děkanství Chorušice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1714–1716 |
Další informace | |
Kód památky | 27195/2-1316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický děkanský a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chorušicích je barokní sakrální stavbou a jednou z hlavních dominant obce. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Barokní stavba z let 1714–1716 nahradila původní zchátralou gotickou svatyni. Opravy byly dále prováděny v letech 1777, 1852 a 1875–1876. Na počátku 21. století se obec snaží o obnovu této památky, zvláště poté, kdy byl kostel v létě 2009 poškozen vichřicí.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jednolodní obdélný kostel s trojboce ukončeným presbytářem s obdélnými sakristiemi po stranách. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Ta je členěná v přízemí i v patře pilastry a prolomená obdélným vstupním portálem se supraportou s bohatě členěnou římsou. Okno v patře věže je polokruhově ukončeno a má zdobnou supraportu. Boční fasády člení lizénové rámce a segmentovým záklenkem ukončená okna. Jak presbytář, tak i loď kostela a sakristie mají valenou klenbu s lunetami. Stěny presbytáře jsou členěny pilastry. Stěny v lodi jsou členěny pilíři, na které dosedají valené pásy. V západní část lodi je konvexně vypnutá kruchta.
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář pochází z roku 1693. Je na něm obraz Piety z roku 1539, který je kopií obrazu Panny Marie Bolestné, snad Messinské. Dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a Ukřižování pocházejí z první poloviny 18. století. V kostele jsou také dva raně barokní protějškové oltáře: sv. Barbory a Svaté rodiny. Pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století, mají ornamentální doplňky a klasicistně upravenou predellu. Kazatelna pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Na stříšce kazatelny se nachází socha Krista Vládce. Lavice pochází z počátku 18. století a varhany z 1. čtvrtiny 18. století. Při hlavním oltáři na konzolách se nacházejí barokní sochy Zvěstování. Dva tabulové obrazy zobrazující sv. Václava a sv. Jiří pocházejí z období mezi lety 1530–1540. Cínová křtitelnice pochází z roku 1606. Dva dřevěné barokní kandelábry jsou z 1. poloviny 18. století.
Zvony
[editovat | editovat zdroj]V hlavní věži se nachází jedna z pozoruhodností kostela – zvony ulité v letech 1416 a 1560. Mladší raně barokní zvon byl roztaven v období první světové války.
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Na hřbitově kolem kostela se nachází barokní čtvercová márnice. Má zaoblená nároží a je členěná lizénovými rámci. Nedaleko stojící fara (děkanství) je z roku 1716. Jedná se o stavbu obdélnou, patrovou, která je členěná lizénovými rámci a obdélnými okny. Vstupní portál je se supraportou se stříškovou římsou. Přízemní prostory fary mají křížovou klenbu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 138424 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 21.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 524.