Přeskočit na obsah

Celestýn III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hyacint Bobo-Orsini)
Jeho Svatost
Celestýn III.
175. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení30. března 1191
Uveden do úřadu14. dubna 1191 (konsekrace)
Pontifikát skončil8. ledna 1198
PředchůdceKlement III.
NástupceInocenc III.
Osobní údaje
Rodné jménoHyacint Bobo-Orsini
Datum narozeníkolem 1106
Místo narozeníŘím Papežský stát Papežský stát, Svatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí8. ledna 1198
Místo úmrtíŘím Papežský stát Papežský stát, Svatá říše římská Svatá říše římská
Místo pohřbeníLateránská bazilika
Seznam papežů nosících jméno Celestýn
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celestýn III. (přibližně 11068. leden 1198), byl papežem v letech 11911198. Původním jménem se jmenoval Hyacint Bobo-Orsini[1] (někdy označován také jako Hyacint Boboni[2], či Giacinto Bobo[3]). Protože byl pouze jáhnem, muselo se nejdříve přistoupit k jeho ordinaci (vysvěcení). Na začátku svého pontifikátu korunoval Jindřicha VI. Štaufa císařem Svaté říše římské.[4] Byl již pokročilého věku (přes 80 let), přesto dokázal s Jindřichem VI., se kterým po celou dobu své vlády soupeřil, vycházet a nenechal se zastrašit ani ovládnout. Proti Jindřichovi se mimo jiného zastal i anglického krále Richarda I. Lví srdce.[5]

Život a vláda

[editovat | editovat zdroj]

Celestýn III. byl žákem Petra Abélarda, kterého na synodě v Sensu (1140) obhajoval proti Bernardu z Clairvaux. Během svého pontifikátu se potýkal s velmocenskou politikou Jindřicha VI. Štaufa, kterého korunoval císařem. Jindřichova korunovace v Palermu králem Obojí Sicílie (1194) pro Celestýna znamenala velké ohrožení. Jindřich VI. začal připravovat novou křížovou výpravu, ale již roku 1197 zemřel. Více než devadesátiletý Celestýn III. zemřel necelý půlrok po něm, konkrétně 8. ledna 1198. Před svou smrtí se snažil sám vybrat svého nástupce, což se mu ale přes zuřivý odpor kardinálského sboru nepodařilo. Pohřben byl v Lateránské bazilice.[6]

  1. GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 116. [Dále jen Gelmi. Papežové.]. 
  2. RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 327. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.]. 
  3. MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : Život a vláda : Od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2. S. 101. 
  4. Rendina. Příběhy papežů, str. 327
  5. Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Pátý díl : C - Čechůvky. V Praze: J. Otto, 1892. S. 487. 
  6. Gelmi. Papežové, str. 116

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. 
  • GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-7207-574-8. 
  • MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : Život a vláda : Od Sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Papež
Předchůdce:
Klement III.
11911198
Celestýn III.
Nástupce:
Inocenc III.