Leopold II. Toskánský
| Leopold II. Toskánský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský | |
 Portrét Leopolda II. z roku 1828 od Pietra Benvenutiho | |
| Doba vlády | 1824 – 1849 a 1849 – 1859 |
| Narození | 3. října 1797 Florencie |
| Úmrtí | 29. ledna 1870 Řím |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Ferdinand III. Republika |
| Nástupce | Republika Ferdinand IV. |
| Potomci | Karolina Augusta Augusta Ferdinanda Marie Maxmiliána Marie Izabela Ferdinand IV. Marie Terezie Marie Kristina Karel Salvátor Marie Anna Ranieri Marie Luisa Ludvík Salvátor Jan Salvátor |
| Rod | Habsbursko-Lotrinský |
| Dynastie | Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Otec | Ferdinand III. Toskánský |
| Matka | Luisa Neapolsko-Sicilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold II. Toskánský (3. října 1797, Florencie – 29. ledna 1870, Řím) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 1824–1859, pocházející z vedlejší linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.
Původ
Jeho rodiči byli Ferdinand III. Toskánský a jeho první manželka a zároveň oboustranná sestřenice Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská. Mládí strávil ve Vídni, Salcburku a Würzburgu. Měl dvě mladší sestry, ze kterých se jedna stala sardinsko-piemontskou královnou.
Velkovévoda
Velkovévodou se stal ve svých 27 letech, po předčasné smrti Ferdinanda III. Zajímal se o půdu a o její zlepšování, podporoval stavby silnic a přispěl ke zlepšení hospodářsko-sociální úrovně v zemi. Byl velkým odpůrcem liberalismu, přesto však musel postoupit několika ústupkům v podobě svobodného tisku, povolení občanské gardy nebo zavedení ústavy v parlamentu.
V roce 1848 po vypuknutí první italské války za nezávislost, uprchl Leopold do San Stefana a poté do Gaety. Díky vojenskému zásahu císaře Františka Josefa, který se prodloužil na dlouhých sedm let, se mohl Leopold vrátit zpět do země. Mezi občany však začala vůči panovníkovi narůstat nesympatie, kterou chtěl Leopold potlačit zrušením ústavy a pokusem o autoritativní politiku. Tento stav si vynutil v roce 1859 v další válku za nezávislost, jež Leopolda donutila utéct z Florencie.
Po Leopoldově abdikaci roku 1859, se jeho nástupcem stal prvorozený syn z druhého manželství Ferdinand IV. Toskánský. Leopold poté žil na zámcích v Brandýse nad Labem a Ostrově nad Ohří, kde působil mj. jako starosta.
Majetek v Čechách
Leopold II, velkokníže Toskánský je uváděn roku 1848 jako majitel Panství Zákupy a panství Police na Českolipsku. Krátce poté byla panství v Rakousko-Uhersku zrušena. [1]. V testamentu z roku 1870 rozdělil svůj nemovitý i movitý majetek mezi své děti[2]
Potomci
16. listopadu 1817 se oženil s Marii Annou Saskou (1799–1832). Měli tři děti:
- Carolina Augusta (1822–1841)
- Augusta Ferdinanda (1. dubna 1825 – 26. dubna 1864) ∞ 1844 bavorský princ regent Luitpold (1821–1912)
- Maria Massimiliana (1827–1834)
7. června 1833 se oženil s Marii Antonii Neapolsko-Sicilskou (1814–1898). Narodilo se jim deset dětí:
- Marie Izabela (21. května 1834 – 14. července 1901) ∞ 1850 trapanský hrabě a nepolsko-sicilský princ František Ludvík (1827–1892)
- Ferdinand IV. (10. června 1835 – 17. ledna 1908) ∞
- 1/ 1856 saská princezna Anna Marie (1836–1859)
- 2/ 1868 parmská princezna Alice (1849–1935)
- Maria Theresia (1836–1838)
- Maria Christine (1838–1849)
- Karel Salvátor (30. dubna 1839 – 18. ledna 1892) ∞ 1861 neapolsko-sicilská princezna Marie Immakuláta (1844–1899)
- Maria Anna (1840–1841)
- Ranieri (1842–1844)
- Marie Luisa (31. říjen 1845 – 27. srpna 1917) ∞ Karel z Isenburgu (1838–1899)
- Ludvík Salvátor (4. srpna 1847 – 12. října 1915), pseudonym Ludvík von Neudorf
- Jan Salvátor (25. listopadu 1852 – 12. července 1890), pseudonym Jan Orth
Rodokmen Toskánské větve Habsbursko-Lotrinské dynastie
- Ferdinand III.
- Leopold II. Toskánský
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Charakter správy před rokem 1848, s. 19.
- ↑ Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestrovatel, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, zejména Pavel Koblasa, s. 243-244
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 247–248.
- Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestovatel, v roce 170. výročí narození, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, stran 400; ISBN 978-80-7469-085-3
- Toskánští Habsburkové a Ostrovské panství. Sborník z mezinárodního historického sympozia. Redakce Miluše Kobesová a Zuzana Železná. Ostrov 2018, bez ISBN
Externí odkazy
- Leopold II. Toskánský na stránkách The Peerage
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold II. Toskánský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: | 
|
Toskánský velkovévoda |
|
Nástupce: |
| Ferdinand III. | 1824–1849 | |||
| republika | 1849–1859 | Ferdinand IV. |
