František IV. Modenský

František IV. Modenský
	vévoda z Modeny, Massy a Carrary
	Portrét z roku 1831
Doba vlády	1814 – 1846 vévoda modenský; 1829 – 1846 vévoda z Massy a Carrary
Narození	6. října 1779; Miláno
Úmrtí	21. ledna 1846; Modena
Pohřben	kostel sv. Vincenza, Modena
Předchůdce	Ercole III.
Nástupce	František V.
Potomci	Marie Tereza; František V.; Ferdinand Karel; Marie Beatrix
Dynastie	Habsbursko-Lotrinská
Otec	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Matka	Marie Beatrice d'Este
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František IV. Modenský (6. října 1779, Milán – 21. ledna 1846, Modena) byl rakouský arcivévoda, v letech 1814 až 1846 vévoda modenský a reggijský a od roku 1829 také vévoda Massy a Carrary. Pocházel z dynastie Rakouští-Este, což byla vedlejší větev Habsbursko-lotrinské dynastie.

Biografie

Původ

Narodil se jako druhý syn (prvorozený však zemřel jako nemluvně)/páté dítě z deseti potomků rakouského arcivévody Ferdinanda Karla Habsbursko-Lotrinského a jeho manželky Marie Beatrice Ricciardy d'Este, jediného potomka modenského vévody Ercola III. d'Este; ta jako jediná dědička svého otce svým sňatkem s habsburským arcivévodou přinesla modenské dědictví habsburskému rodu, založivši zároveň novou rodovou linii Rakoští-Este.

František byl přes svého otce vnukem Marie Terezie a jako takový zároveň arcivévodou rakouským a princem českým, uherským a chorvatským. Přes svou matku byl zase potomkem italského rodu Este. Jeho starší sestra Marie Ludovika se v roce 1808 stala třetí manželkou císaře Františka I.

Mládí

Od narození žil s rodiči a sourozenci v Miláně a od roku 1796 v Rakousku, kam se rodina uchýlila před napoleonskými vojsky. Zatímco jeho matka a mladší sourozenci pobývaly ve Vídeňském Novém Městě, František zůstal s otcem a žil převážně ve Vídni. Svému otci dělal často doprovod na cestách, kterými je pověřil císař František I.

Modenský vévoda

Od roku 1806 byl dědicem modenského vévodství, které však bylo od roku 1805 přivtěleno k italskému království. Na trůn vstoupil rozhodnutím Vídeňského kongresu roku 1814. Za jeho panování tvrdě potlačil revoluční hnutí a Modena se stala centrem reakčních sil celé Itálie. Po smrti své matky zdědil vévodství Massa a Carrara. Za revoluce v roce 1831 byl nucen v únoru prchnout do Маntovy. Již v březnu téhož roku však se vrátil, přizvav na pomoc rakouskou armádu, a s účastníky revoluce se nemilosrdně vypořádal. Zemřel v roce 1846 a pochován byl v modenském kostele sv. Vincenza.

Manželství, potomci

V roce 1812 si vzal za ženu svou neteř, princeznu Marii Beatricii Savojskou, dceru sardinského krále Viktora Emanuela I. Z jejich manželství vzešli čtyři potomci – dva synové a dvě dcery: