Na Příkopě
Na příkopě (hovorově Na Příkopě, Na Příkopech, Příkopy; dříve Ve starých alejích (1760–1839) a Kolowratská třída (1839–1870)) je jedna z nejznámějších a nejvýznamnějších ulic v Praze, Vede místy bývalého staroměstského hradebního příkopu po hranici Starého a Nového Města severovýchodním směrem z dolního konce Václavského náměstí od Můstku, kde navazuje na ulici 28. října, směrem k náměstí Republiky, do nějž ústí na křižovatce u Prašné brány, Obecního domu a paláce U Hybernů. Původně byla jednou z nejfrekventovanějších pražských dopravních tepen, od roku 1985 má charakter městské pěší zóny.
Obsah |
Etymologie [editovat]
Dnešní ulice Na Příkopě nese svůj název od roku 1871. Její jméno je odvozeno od středověkého příkopu, který zde byl vyhlouben při budování hradem Starého Města pražského v letech 1232–34. Před tím se v letech 1839–70 nazývala Kolowratská třída po Františku Antonínu Kolovratovi (1778–1861). Ještě předtím ulice nesla název Ve starých alejích. A to od svého vzniku (1760), kdy zde byl zasypán příkop a vysázeny kaštany.[1]
Protilehlá ulice 28. října se jmenovala V nových alejích a byly zde vysázeny lípy.[1]
Historický vývoj [editovat]
Ulice Na Příkopě vede na místě zasypaného hradebního příkopu, který vedl podél středověkých hradeb Starého Města. Příkop byl vyhlouben v letech 1232–34 při budování hradeb. Později při založení Nového Města příkop utvořil hranici mezi oběma městy. Hradební příkop byl zasypán roku 1760, opevňovací funkci však ztratil již roku 1518, kdy došlo ke sloučení obou měst. Později tvořil již jen funkci odvodňovací.[1]
Po zasypání, zde byly vysázeny kaštany a ulice dostala název Ve starých alejích. V letech 1845–70 ulice nesla název Kolowratská třída a od roku 1871 nese nynější název Na Příkopě.[1]
Protože byla jako jedna z mála ulic velmi široká, brzy se stala dopravní tepnou. Od 23. září 1875 zde vedla první trať pražské koněpřežné tramvaje, která byla od 28. září 1899 elektrifikována. 2. září 1919 byla křižovatka na Můstku první křižovatkou v Praze, kde začala být řízena doprava strážníkem,[2] po roce 1927 pak druhou pražskou křižovatkou se světelnou signalizací.[3]
Ve 20. letech minulého století se zde po vybouraném domě objevila proluka Myslbek, která byla zastavěna opět až roku 1996 a na dlouhou dobu dělila ulici na dvě části. V 60. letech tu docházelo ke stále horším dopravním zácpám, Příkopy se staly symbolem neutěšené dopravní situace ve městě. V roce 1977 však přišel zvrat – začalo se stavět pražské metro, jehož linka B vede v podzemí a kopíruje ulici téměř po celé její délce od Můstku až po náměstí Republiky. Tramvajová trať, která byla stará téměř sto let, byla dne 4. července 1984 (1985?) zrušena, stala se nepotřebnou a rušná městská třída se proměnila v pěší zónu. Po roce 1989 a změně společenských poměrů se objevilo mnoho nových obchodů, ulice Na Příkopě je tak dnes velmi významným obchodním korzem centra Prahy.
Popis [editovat]
Staroměstská strana [editovat]
- ulice Na můstku
- dům 388/1
- dům 390/3 a 5
- dům 391/7
- dům 392/9
- dům 393/11
- dům 394/13
- Havířská ulice
- dům 583/15, Dětský dům
- dům 1047/17
- dům 1096/19 a 21, palác Myslbek, postaven v 90. letech 20. století. Roku 1926 byl na prázdné parcele postaven dočasný pavilon uměleckého sdružení Myslbek – v 50. letech byl stržen a nahrazen parkem, který v 70. letech sloužil jako staveniště metra a zázemí pro rekonstrukci Tylova divadla. Roku 1930 zde byl zbourán starý dům banky a pět dalších domů směrem k Ovocnému trhu (č. p. 574–578), ale stavba Josefa Gočára a Arnošta Wiesnera, která roku 1928 vyhrála architektonickou soutěž České banky Union, zde nikdy nebyla postavena. Roku 1991 bylo uzavřeno nové výběrové řízení na zástavbu proluky a brzy poté zde byl postaven obchodně-kancelářský komplex.
- dům 957/23
- dům 958/25
- dům 959/27
- dům 584/29
- dům 988/31, Sevastopol, Pasáž Broadway, Palác pojišťovny Assicurazioni Generali, zvaný též Palác Příkopy. Ochrana od 13. 1. 1994, rejstříkové číslo 12803/1-2200. Předtím zde stála budova Café Corso z let 1897-1898, autor Fridrich Ohmann, první pražská secesní stavba.
- dům 969/33, Komerční banka, ochrana od 1. 1. 1975, rejstříkové číslo 40906/1-1759. Před touto budovou zde stála budova Café Francais.
- ulice U Prašné brány
Novoměstská strana [editovat]
- Václavské náměstí
- dům 846/2, palác Koruna, ochrana od 1. 1. 1983, rejstříkové číslo 41360/1-2058. Od 17. století zde stával dům U Špinků, v 19. století Vídeňská kavárna.
- dům 857/4, Haasův Dům koberců, ochrana od 1. 1. 1964, rejstříkové číslo 39981/1-1145
- vchod pasáže Koruna
- dům 848/6
- dům 850/8
- dům 852/10, Palác Sylva-Taroucca, Palác Piccolomini, Palác Savarin.[zdroj?] Barokní palác s rokokovým schodištěm a neobarokními interiéry navržený Kilianem Ignácem Dienthenghoferem (1689–1751) roku 1743 a dokončený Anselmem Luragem (1702–1765). Na průčelí plastiky od Ignáce Františka Platzera (1717–1787). Rokokové skodiště je vyzdobeno freskami od Václava Ambrože (1723-1806)[4] a štukaturami od Carla Giussepe Bossiho (1737–1798)[5].[1] Ochrana od 1. 1. 1964, rejstříkové číslo 39983/1-1146.
- dům 853/12, Pasáž Černá růže.
- dům 854/14
- Panská ulice
- kostel sv. Kříže, v empírovém slohu. Ochrana od 1. 1. 1964, rejstříkové číslo 39827/1-1049
- dům 856/16
- dům 857/18 postavený v letech 1909–11 dle návrhu Osvalda Polívky (1859–1931) pro potřeby Zemské banky.[1]
- ulice Nekázanka
- dům 858/20, ochrana od 1. 1. 1964, rejstříkové číslo 39989/1-1150,
- dům 859/22
- proluka č. o. 24
- dům 862/26
- dům 864/28, pův. Živnostenská banka, nyní Česká národní banka, prochází jím pasáž Národní banky. Původně na tomto místě stál hotel U černého koně.
- Senovážná a Hybernská ulice
Významné budovy a instituce [editovat]
- Prašná brána
- Obecní dům
- Dům U Hybernů
- Střední průmyslová škola elektrotechnická Františka Křižíka
- Dětský dům (Praha)
- Pasáž Sevastopol
- Pasáž Černá růže
Významné obchody [editovat]
- United Colors of Benetton
- G-star raw
- New Yorker
- Leiser
- Mango
- Marks & Spencer
- Lacoste
- Levi Strauss & Co.
- ZARA
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem; Uměleckohistorický průvodce městem. Praha : Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-373-9.
- ↑ Před 90 lety se vložil do dopravního chaosu muž s pendrekem, České noviny, 31. 8. 2009
- ↑ Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976
- ↑ Václav Bernard Ambrosi [online]. Artfact, [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlo Giuseppe Bossi [online]. Smithsonian American Art Museum, [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- WINTER, Zikmund. V ohradě měst a městských zdech. Svazek 7. Praha : Otto, 1914. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra.) Dostupné online. - kapitola Na Příkopech pražských r. 1617.
