Na příkopě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Na Příkopě)
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na třídu od Můstku
Pohled na třídu od náměstí Republiky
Příkopy, fotografie rakouského fotografa Aloise Beera kolem roku 1890.
Ulice Na příkopě v oblasti Můstku v roce 1982

Na příkopě[1] (podle zjednodušeného/neodborného pravopisu[2] neoficiálně[3] Na Příkopě,[2] neformálně též Na Příkopech, Na příkopech či Příkopy; v letech 1760–1839 Ve starých alejích, v letech 1839–1870 Kolowratská třída) je jedna z nejznámějších a nejvýznamnějších ulic v Praze, Vede místy bývalého staroměstského hradebního příkopu po hranici Starého a Nového Města severovýchodním směrem z dolního konce Václavského náměstí od Můstku, kde navazuje na ulici 28. října, směrem k náměstí Republiky, do nějž ústí na křižovatce u Prašné brány, Obecního domu a paláce U Hybernů. Původně byla jednou z nejfrekventovanějších pražských dopravních tepen, od roku 1985 má charakter městské pěší zóny.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní ulice Na Příkopě nese svůj název od roku 1871. Její jméno je odvozeno od středověkého příkopu, který zde byl vyhlouben při budování hradem Starého Města pražského v letech 1232–34. Před tím se v letech 1839–70 nazývala Kolowratská třída po Františku Antonínu Kolovratovi (1778–1861). Ještě předtím ulice nesla název Ve starých alejích. A to od svého vzniku (1760), kdy zde byl zasypán příkop a vysázeny kaštany.[4]

Protilehlá ulice 28. října se jmenovala V nových alejích a byly zde vysázeny lípy.[4]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ulice Na Příkopě vede na místě zasypaného hradebního příkopu, který vedl podél středověkých hradeb Starého Města. Příkop byl vyhlouben v letech 1232–34 při budování hradeb. Později při založení Nového Města příkop utvořil hranici mezi oběma městy. Hradební příkop byl zasypán roku 1760, opevňovací funkci však ztratil již roku 1518, kdy došlo ke sloučení obou měst. Později tvořil již jen funkci odvodňovací.[4]

Po zasypání, zde byly vysázeny kaštany a ulice dostala název Ve starých alejích. V letech 1845–70 ulice nesla název Kolowratská třída a od roku 1871 nese nynější název Na Příkopě.[4]

Protože byla jako jedna z mála ulic velmi široká, brzy se stala dopravní tepnou. Od 23. září 1875 zde vedla první trať pražské koněpřežné tramvaje, která byla od 28. září 1899 elektrifikována. 2. září 1919 byla křižovatka na Můstku první křižovatkou v Praze, kde začala být řízena doprava strážníkem,[5] po roce 1927 pak druhou pražskou křižovatkou se světelnou signalizací.[6]

Ve 20. letech minulého století se zde po vybouraném domě objevila proluka Myslbek, která byla zastavěna opět až roku 1996 a na dlouhou dobu dělila ulici na dvě části. V 60. letech tu docházelo ke stále horším dopravním zácpám, Příkopy se staly symbolem neutěšené dopravní situace ve městě. V roce 1977 však přišel zvrat – začalo se stavět pražské metro, jehož linka B vede v podzemí a kopíruje ulici téměř po celé její délce od Můstku až po náměstí Republiky. Tramvajová trať, která byla stará téměř sto let, byla dne 4. července 1984 (1985?) zrušena, stala se nepotřebnou a rušná městská třída se proměnila v pěší zónu. Po roce 1989 a změně společenských poměrů se objevilo mnoho nových obchodů, ulice Na Příkopě je tak dnes velmi významným obchodním korzem centra Prahy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Staroměstská strana[editovat | editovat zdroj]

  • ulice Na můstku
  • dům 388/1, budova ČKD
  • dům 390/3 a 5, palác Vídeňské bankovní jednoty (autor Josef Zasche, 1906–1908), Předtím zde stál patrový dům U bílého beránka ze začátku 17. století.[7]
  • dům 391/7
  • dům 392/9
  • dům 393/11
  • dům 394/13
  • Havířská ulice
  • dům 583/15, Dětský dům
  • dům 1047/17
  • dům 1096/19 a 21, palác Myslbek, postaven v 90. letech 20. století. Roku 1926 byl na prázdné parcele postaven dočasný pavilon uměleckého sdružení Myslbek – v 50. letech byl stržen a nahrazen parkem, který v 70. letech sloužil jako staveniště metra a zázemí pro rekonstrukci Tylova divadla. Roku 1930 zde byl zbourán starý dům banky a pět dalších domů směrem k Ovocnému trhu (č. p. 574–578), ale stavba Josefa Gočára a Arnošta Wiesnera, která roku 1928 vyhrála architektonickou soutěž České banky Union, zde nikdy nebyla postavena. Roku 1991 bylo uzavřeno nové výběrové řízení na zástavbu proluky a brzy poté zde byl postaven obchodně-kancelářský komplex.
  • dům 957/23
  • dům 958/25
  • dům 959/27
  • dům 584/29
  • dům 988/31, Sevastopol, Pasáž Broadway, Palác pojišťovny Assicurazioni Generali, zvaný též Palác Příkopy. Ochrana od 13. 1. 1994, rejstříkové číslo 12803/1-2200. Předtím zde stála budova Café Corso z let 1897-1898, autor Fridrich Ohmann, první pražská secesní stavba.
  • dům 969/33, Komerční banka, ochrana od 1. 1. 1975, rejstříkové číslo 40906/1-1759. Před touto budovou zde stála budova Café Francais.
  • ulice U Prašné brány

Novoměstská strana[editovat | editovat zdroj]

Významné budovy a instituce[editovat | editovat zdroj]

Významné obchody[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ulice Na příkopě, hlavní město Praha, kód 458996, veřejný dálkový přístup k datům registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ČÚZK
  2. a b Akademická pravidla českého pravopisu, Academia, Praha, 1993, poznámka 2 na str. 39
  3. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, § 13 odst. 1: „O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi.“
  4. a b c d e f POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem; Uměleckohistorický průvodce městem. Praha : Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-373-9.  
  5. Před 90 lety se vložil do dopravního chaosu muž s pendrekem, České noviny, 31. 8. 2009
  6. Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976
  7. Stará Praha, 287 - Zatím nejstarší snímek Zlatého kříže na pohlednici
  8. Václav Bernard Ambrosi [online]. Artfact, [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Carlo Giuseppe Bossi [online]. Smithsonian American Art Museum, [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]