Karl Jaray

prof. Dr. tech. Karl Jaray
	prof. Karl Jaray
Narození	14. března 1878 ; Vídeň Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. listopadu 1947 (ve věku 69 let) ; Buenos Aires Argentina
Povolání	architekt, vysokoškolský pedagog
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Jaray, někdy též Járay nebo Jarray (14. března 1878 Vídeň^[1] – 29. listopadu 1947 Buenos Aires), byl německy hovořící architekt, působící v Rakousku a Československu. Působil jako profesor na Německé technické vysoké škole v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině, která přišla do Vídně z uherského Temešváru. V letech 1895–1901 vystudoval vídeňskou techniku (Technische Hochschule Wien) u profesorů Karla Mayredera a Karla Königa. Poté přešel na Německou technickou vysokou školu v Praze, kde pracoval jako asistent, v roce 1902 získal doktorát technických věd a v roce 1904 habilitoval. V roce 1908 se stal mimořádným profesorem a v roce 1918 řádným profesorem. V roce 1925 přesídlil do Vídně. V roce 1938 emigroval z nacisty obsazeného Rakouska nejprve zpět do Československa a krátce nato do Londýna. V roce 1943 odešel do Argentiny. Působil jako architekt v Buenos Aires, kde také v roce 1947 zemřel.

Karl Kraus[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 připravil "s kruhem přátel" sborník k šedesátým narozeninám novináře, kritika a básníka Karla Krause, kam přispěli například Else Lasker-Schülerová, Henri Barbusse, Bertolt Brecht, Alban Berg, Karel Čapek, Jan Münzer, Marcel Ray a Mechtilde Lichnovská ^[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

1915 hrobka Kalmana Bluma na Novém židovském hřbitově na Olšanech, autorství není jisté^[3]
1921 Vila Eugena Poráka, Loučovice – novobarokní vila viceprezidenta akciové společnosti Továrna na lepenku Vltavský mlýn.^[4]
1922 Eskomptní banka v České Lípě, (dnes GE Capital)
1923–1925 budova české Eskomptní banky (Böhmische Eskomptebank), Ústí nad Labem, Bílinská 2 ve stylu geometrické secese ^[5]^[6]
1924 nástavba a úpravy interiéru novobarokního sídla Eskomptní banky, Praha 1 - Nové Město, č. p. 850, Na Příkopě 8. Původní stavba z roku 1896 je dílem jiného německého architekta – Emila Förstera
1924 činžovní dům č. p. 1321, Praha 7 - Holešovice, Ortenovo náměstí 29
1925–1928 dostavba České továrny na umělé hedvábí systému Elberfeld, Lovosice. Dostavbu továrních budov projekovala kancelář pražských německých architektů Karl Jaray, Rudolf Hildebrand a Walter Endler.^[7]
1930–32 Česká eskomptní banka a úvěrový ústav, Praha 1-Staré Město, č. p. 969, Na příkopě 33, 35, Celetná 40, novoklasicistní bankovní palác – dnes sídlo Komerční banky. Spoluautoři: Josef Sakař, Rudolf Hildebrand, Ernst Gotthilf, Alexander Neumann^[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a obřízce pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
↑ SAK, Robert; BEZECNÝ, Zdeněk. Dáma z rajského ostrova : Sidonie Nádherná a její svět. Praha: Mladá fronta, 2000. ISBN 80-204-0852-5. S. 170.
↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 277.
↑ Vila Eugena Poráka na stránkách Slavné vily
↑ stavba na stránkách Ústí / Aussig : architektura na severu Čech
↑ archivní fotografie na stránkách Muzea města Ústí nad Labem
↑ VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. Industriální topografie Ústecký kraj : průmyslová architektura a technické stavby. Praha: ČVUT : Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7. S. 304.
↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 513

Literatura[editovat | editovat zdroj]

LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Karl Jaray, s. 72–74.
VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Jaray, Karl, s. 277.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Jaray na Wikimedia Commons
Karl Jaray na stránkách Ústí / Aussig : architektura na severu Čech
(německy) Karl Jaray v Architekturlexikon Wien 1770-1945
(německy) Und was wird es mit den Jarays sein? : Zum 60. Todestag des Architekten Karl Jaray (1878-1947) na stránkách David – Jüdische Kulturzeitschrift

[matrika-1] Matriční záznam o narození a obřízce pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch

[2] SAK, Robert; BEZECNÝ, Zdeněk. Dáma z rajského ostrova : Sidonie Nádherná a její svět. Praha: Mladá fronta, 2000. ISBN 80-204-0852-5. S. 170.

[3] VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 277.

[4] Vila Eugena Poráka na stránkách Slavné vily

[5] stavba na stránkách Ústí / Aussig : architektura na severu Čech

[6] rchivní fotografie na stránkách Muzea města Ústí nad Labem

[7] VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. Industriální topografie Ústecký kraj : průmyslová architektura a technické stavby. Praha: ČVUT : Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7. S. 304.

[8] Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 513

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]