Chemnitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Saská Kamenice
Chemnitz
Sachsen, Chemnitz, Neues Rathaus, Einweihung 1911, Foto vom 06.09.2011.jpg
Saská Kamenice – znak
znak
Saská Kamenice – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 267 (max. 523) m n. m.
Spolková země: Sasko Sasko
vládní obvod: městský okres
administrativní dělení: 39 obvodů
Saská Kamenice na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 220,9 km²
počet obyvatel: 241 504 (2008)
hustota zalidnění: 1 094 obyv. / km²
etnické složení: Němci
náboženské složení: Protestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství
správa
starosta: Barbara Ludwig
oficiální web: http://www.chemnitz.de
telefonní předvolba: mezinárodní: +49 371
z Německa: 0371
PSČ: 09001-09247

Chemnitz ([kemnyc], česky Saská Kamenice, hornolužicky Kamjenica, 19531990 Karl-Marx-Stadt) je třetím největším městem v německé spolkové zemi Sasko. Chemnitz je nezávislým městem, tj. městským okresem ve vládním obvodu Chemnitz. Leží na severním úpatí Krušných hor a je součástí metropolitního území Saský trojúhelník, čítajícího zhruba 3,5 milionu obyvatel.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Město Chemnitz je pojmenováno podle řeky Chemnitz (Kamenice; přítok řeky Zwickauer Mulde - Cvikovská Mulda), která jím protéká. Původnější je slovanský (lužickosrbský) název znamenající kamenný potok. Od 10. května 1953 do 31. května 1990 se město jmenovalo Karl-Marx-Stadt podle Karla Marxe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního města se nacházelo slovanské sídliště Kamienica. První zmínky o užití názvu Chemnitz pocházejí z roku 1143, kdy zde byl postaven benediktínský klášter, kolem kterého se celé sídlo začalo rychle rozrůstat. Asi v roce 1170 se Fridrich I. Barbarossa zaručil, aby byla městu udělena práva svobodného říšského města. V roce 1307 se město stalo součástí Markrabství míšeňského, předchůdce dnešního Saska. V dobách středověku byl Chemnitz centrem textilní výroby a obchodu. Více než třetina obyvatel pracovala v oděvnictví. Začátkem 19. století se město stalo významným průmyslovým centrem, mnohdy nazývaným saský Manchester, pro své silně průmyslové zaměření. V roce 1913 dosáhla populace Chemnitzu 320 000, což bylo na tehdejší dobu velmi ojedinělé, větších měst bylo jen několik.

Během druhé světové války byl Chemnitz centrem vojenské výroby a ve zdejší firmě Astra-Werke AG pracovalo také 500 vězňů (žen) z koncentračního tábora Flossenbürg. Vzhledem ke zde situované průmyslové výrobě bylo město během února a března 1945 mnohokrát bombardováno Spojenci. Následkem těchto náletů byla velká část města poničena, což se během následné poválečné rekonstrukce podepsalo na vzhledu výstavbou panelových sídlišť. Mnoho poničených památek bylo opraveno během NDR, některé však až po znovusjednocení Německa

Následkem druhé světové války a následných demolicí některých budov poválečným režimem vzniklo ve městě mnoho nezastavěných volných ploch, které se po sjednocení Německa jevily jako lukrativní místo pro vznik nové zástavby. Některé části města se záhy proměnily ve staveniště, srovnatelné snad jen s výstavbou v 90. letech na berlínském náměstí Potsdamer Platz. Byly postaveny nové budovy, jako jsou např. nákupní centrum Kaufhof, nebo galerie ve věži Roter Turm.

Dle zprávy BBC z roku 2006 má Chemnitz nejnižší porodnost na světě.[1]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Čtvrť Kaßberg v historickém centru města, je jednou z největších secesních čtvrtí v Německu.
  • Historická budova staré radnice s historickým portálem z 15. století.
  • Zámek nacházející se na místě dřívějšího benediktínského kláštera.
  • Roter Turm, věž z přelomu 12. a 13. století, jež byla součástí městských hradeb.
  • Technische Universität Chemnitz, technická univerzita, studuje zde přes 10 000 studentů.
  • Karl-Marx-Monument, busta Karla Marxe od Lva Kerbela.
  • Kulturkaufhaus Tietz, nová nákupní galerie v centru města.
  • Průmyslové muzeum, které je na seznamu památek mezinárodního sdružení Evropská cesta průmyslového dědictví.
  • Museum Gunzenhauser, muzeum a galerie moderního umění, jedno z nejvýznamnějších v Německu. Bylo otevřeno v roce 2007 a obsahuje přes 2 459 děl od 270 autorů. Díla byla nasbírána Alfredem Gunzenhauserem.
  • Hrad Rabenstein, nejmenší hrad v Sasku.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Chemnitz je největším městem v metropolitní oblasti Chemnitz-Zwickau, a je jednou z nejvýznamnějších oblastí v bývalém Východním Německu z hlediska hospodářství. Od roku 2000 vykazuje město velmi vysoký růst HDP, a patří tak v Německu mezi deset ekonomicky nejrychleji rostoucích měst. Základními zdroji příjmů města jsou služby a průmyslová výroba, jako je metalurgie a strojírenství.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město protínají dvě dálnice, A4 (z Erfurtu do Drážďan) a A72 (z Hofu do Lipska, která je zatím postavena jen z části). Tyto dvě dálnice se křižují na severozápad od města.

Ve městě je provozována tramvajová (28,7 km) a autobusová (326,08 km) městská doprava a je zde také systém příměstských železnic (16,3 km). Tuto dopravu provozuje akciová společnost Chemnitzer Verkehrs. Městská doprava je v provozu i v noci.

V blízkosti města (39 km) se nachází letiště Altenburg-Nobitz, provozované irskou leteckou společností Ryanair.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Chemnitzu jsou dva významné fotbalové kluby Chemnitzer FC a VfB Fortuna Chemnitz, který byl prvním klubem Michaela Ballacka. Město má také hokejový klub ERC Chemnitz e.V.

Nedaleko Chemnitz se nachází motockyklový okruh Sachsenring, na kterém je pořádána každoročně velká cena mistrovství světa motocyklů MotoGP

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama náměstí Tietz-Moritzhof
Panorama náměstí Tietz-Moritzhof

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chemnitz na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) BBC: Zpráva o nízké porodnosti v Německu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]