Chlorid hořečnatý
| Chlorid hořečnatý | |
|---|---|
 Krystalická forma | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid hořečnatý |
| Anglický název | Magnesium chloride |
| Německý název | Magnesiumchlorid |
| Sumární vzorec | MgCl2 MgCl2• 6 H2O |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7786-30-3 7791-18-6 (hexahydrát) |
| Číslo RTECS | OM2975000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 95,211 g/mol 203,303 g/mol (hexahydrát) |
| Molární koncentrace cM | 4,021 mol/dm3 (20 °C, 30% roztok) |
| Teplota tání | 708 °C 117,2 °C (hexahydrát) |
| Teplota varu | 1 412 °C |
| Hustota | 2,325 g/cm3 (25 °C) 2,316 g/cm3 (30 °C) 1,569 g/cm3 (17 °C, hexahydrát) 1,276 g/cm3 (20 °C, 30% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 4,12 cP (808 °C) 7,017 cP (20 °C, 30 % roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 5,498 cS (20 °C, 30% roztok) |
| Index lomu | nDa= 1,675 nDc= 1,59 hexahydrát nDa= 1,495 nDa= 1,507 nDa= 1,528 30% roztok nD= 1,415 |
| Rozpustnost ve vodě | 52,9 g/100 g (0 °C) 53,8 g/100 g (10 °C) 54,8 g/100 g (20 °C) 55,5 g/100 g (25 °C) 56 g/100 g (30 °C) 58 g/100 g (40 °C) 61,3 g/100 g (60 °C) 65,8 g/100 g (80 °C) 73 g/100 g (100 °C) hexahydrát 282,43 g/100 g (0 °C) 304,35 g/100 g (20 °C) 403,72 g/100 g (60 °C) 578,29 g/100 g (80 °C) 895,56 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 15,5 g/100 g (0 °C) 16 g/100 g (20 °C) 17,8 g/100 g (40 °C) 20,4 g/100 g (60 °C) 16 g/100 g (20 °C, hexahydrát) Ethanol 3,6 g/100 g (0 °C) 5,6 g/100 g (20 °C) 10 g/100 g (40 °C) 15,9 g/100 g (60 °C) 5,6 g/100 g (20 °C, hexahydrát) Pyridin 1,28 g/100 g (0 °C) 1,06 g/100 g (20 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −6,259×10−6 cm3g−1 −5,74×10−6 cm3g−1 |
| Povrchové napětí | 67 mN/m (720 °C) 65 mN/m (900 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Šesterečná Jednoklonná (hexahydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 718 pm c= 1 760 pm hexahydrát a= 990 pm b= 715 pm c= 610 pm |
| Koordinační geometrie | Oktaedr |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −641,8 kJ/mol −2 499,6 kJ/mol (hexahydrát) |
| Entalpie tání ΔHt | 417 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 1 440 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −1 595 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 89,9 JK−1mol−1 366 JK−1mol−1 (hexahydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −592,5 kJ/mol −2 115,6 kJ/mol (hexahydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,747 JK−1g−1 1,549 J K−1g−1 (hexahydrát) |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | Žádná rizika |
| S-věty | S22, S24/25 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid hořečnatý (chemický vzorec MgCl2) je bílá, hygroskopická látka, která tvoří několik hydrátů s obecným vzorcem MgCl2•x(H2O). Tato sloučenina je typický iontový halogenid, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Chlorid hořečnatý se získává z mořské vody. Bezvodý chlorid hořečnatý se používá na výrobu kovového hořčíku.
Použití
[editovat | editovat zdroj]- Hexahydrát farmaceutické čistoty lze užívat jako doplněk stravy co by zdroj hořčíku, a sice v množství 2-3g/den. Koncentrovaný roztok má hořkou chuť, dostatečně zředěný je spíše mírně slaný.[zdroj?!]
- Vodný roztok se používá k plnění nemrznoucích směsí. Také se používá k plnění pneumatik jakožto zátěže traktorů.[zdroj?]
- Elektrolýzou taveniny chloridu hořečnatého se vyrábí kovový hořčík.
- Je jednou ze složek PCR: rozpuštěný v roztoku poskytuje hořečnaté ionty, které jsou kofaktorem polymerázy.
V některých zemích (například v České republice a Slovinsku) se v nepatrném rozsahu používá jako posypová sůl (resp. příměs) pro zimní posyp. Je však vhodný pouze pro likvidační posyp, nikoliv pro preventivní posyp.[2]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Chlorid hořečnatý je možné vyrobit například neutralizací hydroxidu hořečnatého kyselinou chlorovodíkovou:
Mg(OH)2 + 2HCl → MgCl2 + 2H2O
další možností přípravy je spalování kovového hořčíku v chloru:
Mg + Cl2 → MgCl2
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Magnesium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid hořečnatý na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
