Dusičnan hořečnatý
| Dusičnan hořečnatý | |
|---|---|
|
|
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan hořečnatý |
| Ostatní názvy | Hořečnatý ledek |
| Sumární vzorec | Mg(NO3)2 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 148,30 g/mol |
| Teplota tání | 89 C (362 K) |
| Teplota rozkladu | 330 °C (603 K) |
| Hustota | 2,3 g/cm3 (bezvodý)
1,46 g/cm3 (dihydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 125 g/100 ml |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
mírně v ethanolu |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R8 R36 R37 R38 |
| S-věty | S17 S26 S36 |
| NFPA 704 |
 0
1
0
OX
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Dusičnan hořečnatý je bílá, krystalická, hygroskopická látka, tvořící nejčastěji hexahydrát Mg(NO3)2·6H2O, mezistupněm jeho vzniku je dihydrát Mg(NO3)2·2H2O. Tato látka se využívá v pyrotechnice a zřídka i jako hnojivo.
Výroba [editovat]
Tato látka vzniká prostou reakcí kovového hořčíku a kyseliny dusičné:
Mg + 2HNO3 → Mg(NO3)2
Rovněž je možno vyrábět reakcí hořečnatých solí s kyselinou dusičnou. Příklady takovýchto hořečnatých solí jsou uhličitan hořečnatý či hydroxid hořečnatý:
MgCO3 + 2HNO3 → Mg(NO3)2 + CO2 + H2O
Mg(OH)2 + 2HNO3 → Mg(NO3)2 + H2O
Také je možno tuto látku vyrábět reakcí dusičnanu amonného s hydroxidem hořečnatým:
Mg(OH)2 + 2NH4NO3 → Mg(NO3)2 + 2NH3 + H2O
Reakce [editovat]
Při zahřívání na asi 330 °C se tato látka rozpadá na oxid hořečnatý, oxid dusičitý a kyslík:
2Mg(NO3)2 —t→ 2MgO + 2NO2 + O2
Reaguje se silnými zásadami a kyselinami:
Mg(NO3)2 + 2NaOH → Mg(OH)2 + 2NaNO3
Mg(NO3)2 + H2SO4 → MgSO4 + HNO3
Mg(NO3)2 + 2HCl → MgCl2 + HNO3
A podobně.
Zdroje [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium nitrate na anglické Wikipedii.
