Velký pátek

Velký pátek
	Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Oficiální název	Velký pátek
Slavený	většinou křesťanů po celém světě
Druh	křesťanský
Význam a smysl	Ukřižování a smrt Ježíše Krista.
Datum	pátek předcházející Velikonoční neděli
Rok 2023	7. dubna 2023 (Západní církev); 14. dubna 2023 (Východní křesťanství)
Rok 2024	29. března 2024 (Západní církev); 3. května 2024 (Východní křesťanství)
Rok 2025	18. dubna 2025 (Západní i východní křesťanství)
Souvisí s	Velikonoce, Dějiny spásy

Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století

Velký pátek (latinsky Dies Passionis Domini) je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. V západních církvích může tento pohyblivý svátek připadnout na datum mezi 20. březnem a 23. dubnem. V Česku je od roku 2016 slaven jako svátek (den pracovního klidu).

Liturgie

Katolická církev

Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za Židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.^[1]

Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

Pravoslaví

Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě.

Protestantismus

Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.

Půst

Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu.

Úřední status

Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko a od roku 2016 Česko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.

Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Velký pátek v Česku

Velký pátek byl v Československu slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století, kdy byl zrušen komunistickým režimem. Debata o obnovení Velkého pátku jako státem uznaného svátku se v Česku po Sametové revoluci vynořovala vždy v době oslavy Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík,^[2] Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.^[3]

2. dubna 2015 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako svátku.^[4] Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 tato novela zákona o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (č. 245/2000 Sb.) prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu^[5] a 11. prosince 2015 prezident České republiky příslušný zákon podepsal. Vyšel pod č. 359/2015 Sb. Poprvé byl Velký pátek (ostatním) svátkem v roce 2016.

Tradice

Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.

Pranostiky

Česko

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Odkazy

Reference

↑ http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476
↑ článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz
↑ petice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky
↑ Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online.
↑ Velký pátek bude opět státním svátek, Češi tak budou mít 13 dní pracovního klidu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-02. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký pátek na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Velký pátek ve Wikislovníku
Průvodce Velikonocemi: Velký pátek – den, kdy zemřel Ježíš Kristus

[1] ttp://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476

[2] článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz

[3] tice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky

[4] Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online.

[5] Velký pátek bude opět státním svátek, Češi tak budou mít 13 dní pracovního klidu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-02. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Liturgický rok

Advent	První neděle adventní • Svatý Mikuláš • Neposkvrněné početí Panny Marie • Gaudete

Vánoce	Štědrý den • Narození Páně • Svátek sv. Štěpána • Svátek sv. Jana • Svátek Mláďátek • Svaté rodiny • Oktáv Narození Páně • Zjevení Páně • Křtu Páně

Liturgické mezidobí	Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice)

Postní doba	Popeleční středa • Laetare • Lazarova sobota • Květná neděle • Svatý týden

Velikonoční triduum	Zelený čtvrtek • Velký pátek • Bílá sobota • Velikonoční vigilie • Zmrtvýchvstání Páně

Velikonoce	Velikonoční vigilie • Zmrtvýchvstání Páně • Velikonoční oktáv • Velikonoční pondělí • Bílá neděle • Nanebevstoupení Páně • Letnice

Liturgické mezidobí	Slavnost Nejsvětější Trojice • Slavnost Těla a Krve Páně • Nejsvětější Srdce Ježíšovo • Proměnění Páně • Nanebevzetí Panny Marie • Povýšení svatého Kříže • Slavnost Všech svatých • Dušičky • Slavnost Ježíše Krista Krále

Český liturgický kalendář

České státní svátky, ostatní svátky a významné dny

Státní svátky	Den obnovy samostatného českého státu (1. leden) • Den vítězství (8. květen) • Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. červenec) • Den upálení mistra Jana Husa (6. červenec) • Den české státnosti (28. září) • Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen) • Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva (17. listopad)

Ostatní svátky	Nový rok (1. leden) • Velký pátek (různé) • Velikonoční pondělí (různé) • Svátek práce (1. květen) • Štědrý den (24. prosinec) • 1. svátek vánoční (25. prosinec) • 2. svátek vánoční (26. prosinec)

Významné dny	Den památky Jana Palacha (16. leden) • Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27. leden) • Mezinárodní den žen (8. březen) • Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO) (12. březen) • Den narození Jana Ámose Komenského (28. březen) • Den vzdělanosti (7. duben) • Květnové povstání českého lidu (5. květen) • Mezinárodní den rodiny (15. květen) • Den památky vyhlazení obce Lidice (9. červen) • Den památky obětí komunistického režimu (27. červen) • Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy (21. srpen) • Památný den sokolstva (8. říjen) • Den válečných veteránů (11. listopad)