Dolní Měcholupy: Porovnání verzí
na tři městské části{{subst:fakt}} - městem nikdy nebyly |
→Historie: na tři obce? |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Území dnešních Dolních Měcholup bylo osídleno již v dobách [[Neolit|neolitu]] na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem, kdy se nalezly doklady osídlení kultury se šňůrovou keramikou.<ref>LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor a kolektiv. Pravěká Praha. Praha: Libri, 2005, s. 328.</ref> Sporadické známky osídlení pocházejí také z doby [[Eneolit|eneolitu]]. Do písemných pramenů vstupují Dolní Měcholupy v roce 1293, kdy je uváděn urozený bratr od [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Křížovníků s červenou hvězdou]] Albert z Měcholup. V polovině 14. století se dostávají Dolní Měcholupy do majetku pražského patricijského rodu Rechcerů. V roce 1364 jsou poprvé uváděny [[Dolní Měcholupy (tvrz)|dolnoměcholupská tvrz]] a panský dvůr.<ref>TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy: díl II. Praha: nakladatel F. Řivnáč, 1871, s. 418.</ref> Na přelomu 14. a 15. století vlastnil část vsi patricijský rod Olbramoviců.<ref>SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Bleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998, s. 205.</ref> V Dolních Měcholupech měly své majetkové podíly také jiné rody. Mezi nimi [[Dubečtí z Dubče]], vladykové z Klučova nebo Mikuláš I. Chudý z Újezda, zakladatel rodu [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. Svůj díl drželi ve vsi také Křížovníci s červenou hvězdou, a to až do roku 1562, kdy byla tato část připojena k uhříněvskému panství. Na konci 15. století přešla většina Dolních Měcholup do majetku Dubečských z Dubče. Tehdy již dolnoměcholupská tvrz zpustla, avšak v okolí vsi vznikla rozsáhlá a významná rybniční soustava. V letech 1542-1623 byly Dolní Měcholupy součástí dubečského panství [[Zapští ze Zap|Zapských ze Zap]].<ref>VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012, s. 349.</ref> Po roce 1623 se Dolní Měcholupy staly součástí panství [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] s centrem v [[Uhříněves|Uhříněvsi]], kde sestrvaly až do zániku poddanství. V roce 1867 došlo k rozdělení Měcholup na tři |
Území dnešních Dolních Měcholup bylo osídleno již v dobách [[Neolit|neolitu]] na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem, kdy se nalezly doklady osídlení kultury se šňůrovou keramikou.<ref>LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor a kolektiv. Pravěká Praha. Praha: Libri, 2005, s. 328.</ref> Sporadické známky osídlení pocházejí také z doby [[Eneolit|eneolitu]]. Do písemných pramenů vstupují Dolní Měcholupy v roce 1293, kdy je uváděn urozený bratr od [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Křížovníků s červenou hvězdou]] Albert z Měcholup. V polovině 14. století se dostávají Dolní Měcholupy do majetku pražského patricijského rodu Rechcerů. V roce 1364 jsou poprvé uváděny [[Dolní Měcholupy (tvrz)|dolnoměcholupská tvrz]] a panský dvůr.<ref>TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy: díl II. Praha: nakladatel F. Řivnáč, 1871, s. 418.</ref> Na přelomu 14. a 15. století vlastnil část vsi patricijský rod Olbramoviců.<ref>SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Bleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998, s. 205.</ref> V Dolních Měcholupech měly své majetkové podíly také jiné rody. Mezi nimi [[Dubečtí z Dubče]], vladykové z Klučova nebo Mikuláš I. Chudý z Újezda, zakladatel rodu [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. Svůj díl drželi ve vsi také Křížovníci s červenou hvězdou, a to až do roku 1562, kdy byla tato část připojena k uhříněvskému panství. Na konci 15. století přešla většina Dolních Měcholup do majetku Dubečských z Dubče. Tehdy již dolnoměcholupská tvrz zpustla, avšak v okolí vsi vznikla rozsáhlá a významná rybniční soustava. V letech 1542-1623 byly Dolní Měcholupy součástí dubečského panství [[Zapští ze Zap|Zapských ze Zap]].<ref>VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012, s. 349.</ref> Po roce 1623 se Dolní Měcholupy staly součástí panství [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] s centrem v [[Uhříněves|Uhříněvsi]], kde sestrvaly až do zániku poddanství. V roce 1867 došlo k rozdělení Měcholup na tři obce, a to [[Horní Měcholupy]], Dolní Měcholupy a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]]. V roce [[1968]] byly všechny tři obce připojeny ku Praze. |
||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
Verze z 10. 7. 2020, 06:10
| Praha-Dolní Měcholupy | |
|---|---|
 Dolnoměcholupská ulice u křižovatky s Kutnohorskou ulicí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 15 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′32″ s. š., 14°33′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 132 (2021)[1] |
| Rozloha | 4,66 km² |
| Katastrální území | Dolní Měcholupy |
| PSČ | 111 01 |
| Počet domů | 602 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | ÚMČ Praha-Dolní Měcholupy Dolnoměcholupská 168/37 Praha-Dolní Měcholupy 111 01 Praha 111 urad@dolnimecholupy.cz |
| Starosta | Mgr.A. Jiří Jindřich (ODS) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Praha-Dolní Měcholupy | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 547379 |
| Kód části obce | 490041 |
| Kód k. ú. | 732541 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Měcholupy (německy Unter Miecholup) jsou katastrálním územím Prahy v obvodě Praha 10. V letech 1867–1968 byly samostatnou obcí, předtím byly součástí dnes zaniklé obce Měcholupy. Katastrální území tvoří území městské části Praha-Dolní Měcholupy. V katastrálním území Dolní Měcholupy je evidováno 45 ulic. Žije zde přes tři tisíce obyvatel.
Praha-Dolní Měcholupy je městská část tvořená katastrálním územím Dolní Měcholupy. Působnost pověřeného úřadu pro městskou část Praha-Dolní Měcholupy vykonává městská část Praha 15.
Jméno
Pojmenování Měcholupy vzniklo zřejmě podle lupičů měchů, což byly cestovní vaky, do nichž se ukládaly peníze nebo zboží.[2] V dobových pramenech se Dolní Měcholupy označují často také jako Velké Měcholupy, aby se tak zdůraznila skutečnost, že ves byla výrazně starší než sousední Horní Měcholupy. Samotné jméno Měcholupy se vyskytuje zejména ve středověku v rozličných tvarech, například: "Micholup" (1309), "Miecholup" (1322) či "Mecholib" (1364). Poprvé se v českém tvaru objevují "Veliké Měcholupy" roku 1424.[3]
Historie
Území dnešních Dolních Měcholup bylo osídleno již v dobách neolitu na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem, kdy se nalezly doklady osídlení kultury se šňůrovou keramikou.[4] Sporadické známky osídlení pocházejí také z doby eneolitu. Do písemných pramenů vstupují Dolní Měcholupy v roce 1293, kdy je uváděn urozený bratr od Křížovníků s červenou hvězdou Albert z Měcholup. V polovině 14. století se dostávají Dolní Měcholupy do majetku pražského patricijského rodu Rechcerů. V roce 1364 jsou poprvé uváděny dolnoměcholupská tvrz a panský dvůr.[5] Na přelomu 14. a 15. století vlastnil část vsi patricijský rod Olbramoviců.[6] V Dolních Měcholupech měly své majetkové podíly také jiné rody. Mezi nimi Dubečtí z Dubče, vladykové z Klučova nebo Mikuláš I. Chudý z Újezda, zakladatel rodu Lobkoviců. Svůj díl drželi ve vsi také Křížovníci s červenou hvězdou, a to až do roku 1562, kdy byla tato část připojena k uhříněvskému panství. Na konci 15. století přešla většina Dolních Měcholup do majetku Dubečských z Dubče. Tehdy již dolnoměcholupská tvrz zpustla, avšak v okolí vsi vznikla rozsáhlá a významná rybniční soustava. V letech 1542-1623 byly Dolní Měcholupy součástí dubečského panství Zapských ze Zap.[7] Po roce 1623 se Dolní Měcholupy staly součástí panství Lichtenštejnů s centrem v Uhříněvsi, kde sestrvaly až do zániku poddanství. V roce 1867 došlo k rozdělení Měcholup na tři obce, a to Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy a Petrovice. V roce 1968 byly všechny tři obce připojeny ku Praze.
Pamětihodnosti
- kaplička na návsi z roku 1870
- továrna lučebnin a léčiv podle projektu Jaroslava Fragnera z let 1929–1930
- hřbitov – založen roku 1895 nákladem obcí Dolní Měcholupy a Dubeč. Od roku 2010 se nachází v katastru obce Dubeč.
- pomník obětem první světové války
Doprava
V Dolních Měcholupech jezdí svazek linek 229+364+366 v zájemném prokladu, které zajišťují spojení ze zastávky metra Depo Hostivař přes Dolní Měcholupy, Uhříněves a (Hájek do Královic). Linka 364 nejede přes Hájek a Královice, ale jede po Kutnohorské až do Říčan, kde se odpojí směrem na Babice a Doubek, kde končí. Linka 366 dále z Královic pokračuje přes Sibřinu a Křenice do vesnice Březí. Také tu jezdí svazek linek 111+329 které zajišťují spojení ze zastávky metra Skalka přes Hostivař a Dolní Měcholupy do Dubče, část spojů až do Koloděj. 329 pak dále pokračuje přes Sibřinu, Květnici, Dobročovice, Sluštice a Zlatou do Škvorce. Jede zde i linka 224 která jezdí ze Sídliště Petrovice přes Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy - Štěrboholy - Dolní Počernice - Hostavice - Kyje - Černý Most a Svépravice do Horních Počernice. Jezdí zde i školní linka 252 v trase: Ústřední - Kutnohorská - Dolnoměcholupská - Dolní Měcholupy - Nádraží Horní Měcholupy - Boloňská - Boloňská - Na Vartě - Bolevecká - Livornská - Nové Petrovice - Veronské Náměstí - Poliklinika Petrovice - Wattova - Morseova
Zaniklé stavby
Fotogalerie
-
Obecná škola z roku 1894 -
Kaplička na návsi -
Kutnohorská ulice – hlavní průjezdní silnice v D. Měcholupech -
Moderní obchodní dům na návsi (dříve Laryo a Julius Meinl, nyní výrobna Smetanová cukrárna)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III., M-Ř. Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, 1951, s. 46.
- ↑ Tamtéž, s. 46.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor a kolektiv. Pravěká Praha. Praha: Libri, 2005, s. 328.
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy: díl II. Praha: nakladatel F. Řivnáč, 1871, s. 418.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Bleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998, s. 205.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012, s. 349.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Měcholupy na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Dolní Měcholupy na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
- Městská část Praha-Dolní Měcholupy – oficiální web (včetně údajů o historii obce)
- Základní škola Kutnohorská
- Dolní Měcholupy v akci
