Přeskočit na obsah

Česká televize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo ČT. Tento článek je o veřejnoprávním médiu. O plemeni koní pojednává článek Český teplokrevník.
Česká televize
Zahájení vysílání1. ledna 1992
Generální ředitelPetr Dvořák
Formát obrazu16:9
4:3
SloganČeská televize ve Vašich barvách.
ZeměČeskoČesko Česko
JazykČeština
Oblast vysíláníČeskoČesko Česko
NahradilČeskoslovenská televize
Webwww.ceskatelevize.cz

Česká televize je jedinou českou veřejnoprávní televizí poskytující své vysílání celoplošně na území Česka. Je zřízena zákonem o České televizi,[1] který stanoví rámec jejího fungování, včetně plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a způsobu financování. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě. Sídlí v Praze na Kavčích horách.[2]

Historie

Související informace naleznete také v článku Československá televize.
Budova České televize na Kavčích horách v Praze
Detail výškové budovy České televize v Praze na Kavčích horách

Česká televize byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 jako právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. Česká televize nejprve provozovala vysílání na programech ČTV a OK3 pro českou část federace, zároveň vyráběla pořady pro federální československý kanál F1 až do rozpadu Československa a zániku Československé televize.

Se vznikem samostatné České republiky a zánikem federálního programového okruhu došlo od 1. ledna 1993 k přejmenování jednotlivých televizních kanálů: na frekvencích dřívějšího ČTV začal nově vysílat program ČT1, na frekvencích bývalého federálního okruhu F1 začal vysílat program ČT2 a program OK3 byl přejmenován na ČT3. K dalším změnám došlo od 4. února 1994, kdy byl kanál ČT3 bez náhrady zrušen a na jeho frekvence byl přesunut program ČT2, který musel uvolnit frekvenci bývalého federálního okruhu pro soukromou televizi Nova. Následující řadu let Česká televize vysílala pouze na dvou okruzích – ČT1 a ČT2.

K rozšíření programové nabídky došlo po více než jedenácti letech, když bylo 2. května 2005 ve 13 hodin spuštěno vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Necelý rok poté došlo k dalšímu rozšíření, když dne 10. února 2006 v 9:00 začal vysílat sportovní kanál ČT4 Sport (dnešní ČT sport). Dne 31. srpna 2013 byl spuštěn dlouho připravovaný dětský a vzdělávací kanál ČT :D a zároveň s ním i kanál ČT art zaměřený na kulturní pořady. ČT :D a ČT art od spuštění sdílejí společnou frekvenci, přičemž dětský kanál vysílá od 6:00 do 20:00 a umělecký kanál ve zbylém čase.

Vysílání a program

Česká televize provozuje šest televizních programů, vysílaných pozemně na pěti kanálech dvou digitálních multiplexů. Dva plnoformátové programy (ČT1 a ČT2) doplňují čtyři další tematické programy, určené užšímu vybranému publiku (ČT24, ČT sport, ČT art a ČT :D). Všechny programy jsou dostupné také prostřednictvím satelitu, kabelových sítí a IPTV. Všechny programy vysílají i v HD verzi. V DVB-T vysílají všechny programy v SD rozlišení, dříve byly v regionálních sítích dostupné programy ČT1, ČT2 a ČT sport ve vysokém rozlišení. V DVB-T2 jsou sířeny, stejně jako na satelitu, všechny programy v HD rozlišení. Všechny programy také nabízejí funkci HbbTV, která se označuje jako ČT bod. Pořady lze sledovat na internetu v rámci tzv. iVysílání, kde Česká televize divákům nabízí živé vysílání vybraných programů a sledování pořadů z archivu.

Aktuální stanice

Logo Název Popis
Logo ČT1 (r. 2012) ČT1 První program České televize vysílá pořady především pro většinové publikum, tedy se nejvíce podobá komerčním stanicím. Vysílá seriály, filmy, publicistiku, zpravodajství a zábavní program. Průvodním heslem ČT1 je Vítejte na jedničce. Od 1. března 2012 vysílá i vysokém rozlišení jako ČT1 HD, která je dostupná jak v pozemním DVB-T2, tak přes družicové vysílání. Některé programy se překrývají s ČT24, ČT Sport nebo ČT :D.
Logo ČT2 (r. 2012) ČT2 ČT2 by na rozdíl od ČT1 měla být určena pro náročnější diváky.[3] Tomu odpovídá i její aktuální (2017) reklamní slogan Dvojka hledá souvislosti. Stanice vysílá dokumentární pořady a filmy (z vlastní i zahraniční produkce, převážně od BBC Earth), specializované seriály (např. Hra o trůny, Dům z karet nebo Batesův motel) nebo pořady pro děti, které se překrývají s programem ČT :D, výjimečně také sportovní přenosy. I ČT2 je dostupná v HD verzi přes DVB-T2 nebo satelitní vysílání.
ČT3 ČT3 je dočasná stanice České televize spuštěná 23. března 2020 v souvislosti se vzniklou pandemií COVID-19[4]. Jak napovídá slogan Televize třetího věku, je stanice určena pro publikum v důchodkovém věku. Stanice vysílá pořady z archívu ČT a tématické magazíny. Vysílání probíhá mezi 9.00 a 17.25 v pozemním (DVB-T2), satelitním a kabelovém vysílání. Název převzala stanice po zrušené stanici z let 1993 a 1994.
Logo ČT24 ČT24 ČT24 je zpravodajskou stanicí vysílající 24 hodin denně zprávy a publicistiku, podobně jako BBC World nebo CNN. Mezi 6.00 a 0.00 vysílá stanice každou půlhodinu až hodinu zpravodajskou relaci. Některé pořady jsou vysílány souběžně na programu ČT1. Mezi ně patří hlavní zpravodajská relace Události a první část diskusního pořadu Otázky Václava Moravce či ranní zpravodajská relace Studio 6. HD verze je dostupná ze satelitní družice Astra 3B a v pozemním vysílání DVB-T2.
Logo ČT sport ČT sport ČT sport vznikl v roce 2006, tehdy pod názvem ČT4 sport (šlo tehdy o de facto čtvrtý programový kanál České televize), v roce 2008 byl přejmenován na ČT4, současný název používá od 1. října 2012. Stanice je zaměřena na sportovní přenosy, pořady o sportu a další sportovní relace.[5]. Verze v HD rozlišení byla spuštěna u příležitosti Mistrovství světa v ledním hokeji 2012 ve Finsku a Švédsku, tehdy pod názvem ČT4 HD, později ČT sport HD. Je dostupná přes družicové vysílání a DVB-T2, do začátku září 2012 byla dostupná i v pražské pozemní Regionální síti 4 pod názvem ČT sport HD test.
Logo ČT :D ČT :D ČT :D je televizní stanice určená mladým divákům od 4 do 12 let. Vysílá pořady, filmy a dětské seriály vlastní i zahraniční tvorby. Její vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT art, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci.

Svůj program šíří ve veřejnoprávním multiplexu 1 a 21.[6][7] V HD je dostupný ze satelitní družice Astra 3B a v DVB-T2.

Logo ČT art ČT art ČT art je kulturní kanál České televize. Vysílá studentskou tvorbu a pořady týkající se hudebního a výtvarného umění či divadla. Jeho vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT :D, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci.

Podobně jako stanice ČT :D, i tato svůj program šíří ve veřejnoprávním multiplexu 1 a 21.[7] V HD je dostupný ze satelitní družice Astra 3B a v DVB-T2.

Bývalé stanice

Název Popis
ČT3 Původní ČT3 býval třetí program České televize, dočasně vysílající od 1. ledna 1993 do 3. února 1994. Vysílal zahraniční zpravodajské bloky, telenovely či pořady pro děti. Využíval frekvence bývalého kanálu OK3, na které pak byl přesunut kanál ČT2. Později byl název ČT3 uvažován při přípravě vysílání programového kanálu pro děti a mládež, který byl nakonec spuštěn pod názvem ČT :D, roku 2020 převzal název zrušené stanice dočasně spuštěná stanice určená pro důchodce.

Organizace ČT

Přenosový vůz České televize

Hlavou České televize je generální ředitel volený Radou ČT na šestileté období. Prvním generálním ředitelem České televize byl Ivo Mathé. Nejvyšší management dále tvoří finanční a provozní ředitel, ředitel programu, ředitel vývoje pořadů a programových formátů, ředitel výroby, ředitel zpravodajství, ředitel techniky, ředitel marketingu a ředitelé televizních studií v Brně a Ostravě.[8]

Generální ředitelé České televize
Jméno Nástup do funkce Opuštění funkce
Ivo Mathé 1. ledna 1992 1. dubna 1998
Jakub Puchalský 1. dubna 1998 31. ledna 2000
Dušan Chmelíček 1. února 2000 21. prosince 2000
Jiří Hodač 22. prosince 2000 11. ledna 2001
ČT bez generálního ředitele - vedena Věrou Valterovou 11. ledna 2001 9. února 2001
Jiří Balvín 9. února 2001 27. listopadu 2002
Petr Klimeš (prozatímní ředitel) 27. listopadu 2002 18. července 2003
Jiří Janeček 19. července 2003 31. srpna 2011[9]
Petr Dvořák 1. října 2011[10] dosud

Financování

Hlavním zdrojem financování jsou televizní poplatky, které pokrývají téměř 90 % celkových nákladů. Výše televizního poplatku činí 135 Kč pro domácnost (s platností od 1. 1. 2008; do 30. 9. 2005 to bylo 75 Kč, do 31. 12. 2006 to bylo 100 Kč a do 31. 12. 2007 to bylo 120 Kč),[11] podnikatelé tento poplatek odvádějí za každý televizní přijímač. Roční výnos poplatků do rozpočtu ČT je přibližně 5,7 miliardy Kč.

Dalšími výnosy jsou tržby za vlastní výkony a zboží, které zahrnují vysílání reklamy a sponzoringu, prodej práv k pořadům, vydavatelskou činnost, televizní a filmové služby poskytované externím zájemcům, pronájem volných prostor a další. Pro podnikatelskou činnost stanoví zákon o České televizi podmínku, že musí souviset s vlastním předmětem činnosti České televize a současně nesmí ohrozit její poslání.

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, dále v § 50 určuje, že čas vyhrazený reklamě na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, tedy nanejvýš 7 minut + 12 sekund denně. Na ostatních programech je reklama zakázána s výjimkou kulturních a sportovních přenosů, pokud je reklama jejich součástí z hlediska podmínek vysílacích práv. Výnosy z reklamy na ČT 2 směřují Státnímu fondu kultury České republiky, z reklamy na ČT sport pro výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou. Teleshopping je ve vysílání České televize zakázán úplně. Tato omezení se nevztahují na product placement, který je využíván u vlastní tvorby.[12]

Rada České televize

Kontrolním orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Působnost Rady definuje zákon o České televizi, mimo jiné ve věcech jmenování a odvolání generálního ředitele, zřizování televizních studií, schvalování rozpočtu a kontroly hospodaření České televize nebo předkládání Výroční zprávy o činnosti České televize a Výroční zprávy o hospodaření České televize Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.[13]

Zákony a předpisy

Zákon o České televizi zejména stanoví podmínky naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání a definuje působnost Rady České televize jako kontrolního orgánu.[14] Na Českou televizi se dále vztahují například zákony č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, č. 132/2010 Sb., o audiovizuální službě na vyžádání, č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon.

Zvláštním dokumentem je Kodex České televize,[15] jehož vznik předjímá zákon o České televizi. Kodex stanovuje zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Dokument schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

„Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence“ (citát z Kodexu ČT).[16]

Dalším dokumentem, jehož vznik upravuje zákon o České televizi, je Statut České televize.[17] Na návrh generálního ředitele jej schvaluje Rada České televize. V jednotlivých částech definuje postavení, veřejnou službu, působnost generálního ředitele či televizních studií. Statut rovněž stanovuje způsob jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců.

Televizní studia

Map
Regionální studia a redakce České televize
     Praha a zákonem zřízená studia (Brno, Ostrava)
     Oblastní zpravodajská studia
     Krajské redakce
     Ostatní redakce

V rámci televize působí ze zákona Televizní studio Brno, které vzniklo 1961, a Televizní studio Ostrava, které vzniklo 1955. Televizní studia se původně podílela na televizní tvorbě v rozsahu asi každé po 5 %. V roce 2001 na návrh poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD) a Petra Plevy (ODS) zákon nařídil dohromady nejméně 20% podíl studií na celostátním televizním vysílání a alespoň 25 minut regionálního zpravodajství studií z oblasti jejich územní působnosti. V čele studia stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný Radou České televize na návrh generálního ředitele.

Filmová podpora

Povinnost podporovat českou filmovou tvorbu a kulturní projekty České televizi ukládá zákon o České televizi. V oblasti domácí kinematografie Česká televize představuje největšího filmového koproducenta. S nezávislými filmovými producenty spolupracuje prostřednictvím Filmového centra ČT.

Televizní pořady

Mezi zpravodajské pořady ČT patří: Události, Události, komentáře, Hyde Park Civilizace, 90’ ČT24 a Události v regionech.

Publicistické pořady: 168 hodin, Černé ovce, Dobré ráno, Historie.cs, Interview ČT24, Kluci v akci, Máte slovo s M. Jílkovou, Nedej se!, Objektiv, Otázky Václava Moravce, Polopatě, Reportéři ČT, Sama doma, Studio 6 a Toulavá kamera.

Archiv

Česká televize pečuje o důležité materiály vzniklé z činnosti České, resp. Československé televize od roku 1953 do současnosti. Částí svých archivních sbírek spadá podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, mezi takzvané specializované archivy, které pečují o kulturní dědictví. Archiv je akreditován u Ministerstva vnitra ČR a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se zejména péče a zpřístupňování archiválií – Národního archivního dědictví. Archiv zároveň poskytuje podporu všem útvarům televize (zejména pro vysílání, novou výrobu, obchod) a plní významnou roli při digitalizaci historických materiálů.

Charitativní činnost

Hlavním nástrojem, který Česká televize využívá k podpoře charitativních projektů a veřejně prospěšných aktivit, jsou osvětové a benefiční pořady a bezplatné spotové kampaně v rámci vysílání. S Nadací rozvoje občanské společnosti organizuje sbírkový projekt Pomozte dětem. K vlastním charitativním projektům patří Adventní koncerty České televize. Vedle benefičních formátů do programu zařazuje přenosy a záznamy z kulturně významných událostí. Česká televize je spoluzakladatelem nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.

Vzdělávání

Česká televize se v Kodexu ČT zavazuje vytvářet a vysílat populárně vzdělávací a osvětové pořady určené různým věkovým i zájmovým skupinám. Z hlediska programových typů rozlišuje tzv. pořad přímo vzdělávací, neboli osvětový (definovaný EBU) a nepřímo vzdělávací, což jsou žánrově bohatší pořady, kde je vzdělávací prvek přítomný spíše obsahem než formou.

Ke konkrétním vzdělávacím aktivitám České televize patří spolupráce se základními, středními školami a vysokými školami. Jedná se například o poskytování metodických, pracovních listů, které jsou doplňkem k audiovizuálním ukázkám televizních pořadů.[18] Pro vysokoškolské studenty organizuje například projekt ČT start.[19]

Evropská vysílací unie

Česká televize spolupracuje s významnými mezinárodními organizacemi zaměřenými na televizní výrobu, vysílání a nová média. Od roku 1993 je členem Evropské vysílací unie, která je největší profesní asociací národních vysílatelů na světě a sdružuje přes 70 aktivních členů z více než padesáti států Evropy, severní Afriky a Středního východu a další přidružené členy z celého světa. Prvním českým zástupcem, který zasedl ve výkonném výboru, jež je nejvyšším vedením Evropské vysílací unie, byl Ivo Mathé v letech 1995 až 1998. V roce 2014 se členem výkonného výboru stal Petr Dvořák, který v roce 2016 mandát na další dva roky obhájil.[20]

Písma

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
  • Arial – 1994–1998
  • Helvetica Condensed – 1998–2007
  • Avenir – 2007–2012
  • TV Sans (vytvořený speciálně pro ČT) – 2012–dosud

Kritika

Televizní krize (2000)

Podrobnější informace naleznete v článku Krize v České televizi.

Na přelomu let 2000 a 2001 se budova zpravodajství České televize stala dějištěm tzv. televizní krize, kdy se redakce zpravodajství vzbouřila proti způsobu odvolání a volby generálního ředitele Radou ČT, proti samotnému řediteli Jiřímu Hodačovi a především proti jím jmenované ředitelce zpravodajství Janě Bobošíkové. Po dobu více než dvou týdnů pak bylo vysíláno dvojí zpravodajství – oficiální na pozemních sítích a vysílání protestujících redaktorů přes družici. Obě komory parlamentu se nakonec postavily spíše na stranu vzbouřenců (někteří politici dokonce na podporu redaktorů přespávali v prostorách zpravodajského velínu).

Stížnost skupiny redaktorů (2013)

Moderátorka Daniela Drtinová spolu se zástupcem šéfredaktora zpravodajství Adamem Komersem v říjnu odevzdala Radě ČT stížnost na vedení televize. Podepsalo ji celkem 24 zaměstnanců, k podpisu se později přihlásila i Nora Fridrichová.[21] Kritici údajných zásahů do reportáží uváděli, že porušování objektivity a vyváženosti zaznamenali v době kampaně před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu. Na to reagovala skupina redaktorů, která naopak odmítala, že by v období před parlamentními volbami a během nich byla vystavena jakémukoli tlaku či ovlivňování reportáží.[22] Kritiku odmítl ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který polemizoval s jednotlivými body stížnosti[23] a nesouhlasil s jejím údajným zpolitizováním.[24]

Stížnost novinářů mělo posoudit pět osobností oslovených generálním ředitelem Petrem Dvořákam. Byli mezi nimi tehdejší prorektor UK Michal Šobr, předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová, sociolog Jaromír Volek, zahraniční zpravodajové Rob Cameron z BBC a Dana Schmidt z dánského deníku Politiken.[25] Činnost komise byla ukončena poté, co z ní odstoupili Michal Šobr a Dana Schmidt. Rada České televize na zasedání 8. února 2014 konstatovala, že neshledala porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT jako celku.[26]

Kritika ze strany politiků

Vůči České televizi se několikrát kriticky vyjádřil prezident Miloš Zeman. Podle prezidenta Miloše Zemana ČT neplní veřejnoprávní funkci a do značné míry je ovlivňována TOP 09. Uvedl, že v Radě pro televizní a rozhlasové vysílání zasedají minimálně tři členové se vztahem k této straně a například tisková mluvčí ČT je bývalou mluvčí TOP 09.[27] V květnu 2016 prezident prohlásil, že „…Česká televize by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí, že by koncesionáři neměli platit 135 korun měsíčně za její provoz, že by tento provoz měl být hrazený ze státního rozpočtu“.[28] K velkým kritikům ČT patří senátor Jan Veleba, který veřejnoprávní televizi označil za protizemanovskou a navrhoval zrušit povinnost platit koncesionářské poplatky.[29]

Začátkem roku 2017 podal ministr financí Andrej Babiš stížnost Radě České televize kvůli několika reportážím ČT o okolnostech jeho nákupu dluhopisů Agrofertu. Reportáže měly účelově dehonestovat jeho osobu a zamlčovat známé, klíčové informace. Televize se mu údajně mstila a vedla proti němu dlouhodobou politickou kampaň.[30][31] Pochybení redaktorů odmítl generální ředitel televize Petr Dvořák i etický panel České televize.[32] Rada Babišovu stížnost jednohlasně zamítla.[33] Rovněž Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, k níž směřoval obdobnou stížnost, ji odložila.[32][34]

V září 2018 velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis protestoval proti odvysílání polského filmu Volyň, který popisuje genocidu Poláků ukrajinskými nacionalisty (Banderovci) během druhé světové války, a České televizi zaslal kritický dopis, ve kterém uvedl, že „Některé zavádějící a nepravdivé záběry z filmu hodně Ukrajinců považuje za urážející.“[35]

Kritika objektivity zpravodajství

Někteří komentátoři vyjadřující se pro web Parlamentní listy se pozastavují nad objektivitou v České televizi a kritizují příliš protiruské zpravodajství.[36][37] Magazín Petra Hájka, který publikuje pro web Parlamentní listy, také tvrdí, že je ve vysílání přítomna cenzura.[38]

V srpnu 2015 zveřejnil server bs-life.ru pravděpodobně lživou informaci, že na Ukrajině zahynulo 2000 ruských vojáků. Ruský opoziční blogger Ruslan Levijev označil údaje za vymyšlené,[39] přesto zprávu z neznámého zdroje o 2000 padlých vojácích na Ukrajině Česká televize podobně jako další zahraniční zpravodajské stanice zveřejnila na své zpravodajské stanici ČT24.[40] Server bs-life.ru později zprávu o počtu padlých vojáků bez vysvětlení stáhnul.

Na konci dubna 2016 byla Radě ČT doručena stížnost na zpravodajství o ukrajinské krizi v období od 1. února 2014 do 31. ledna 2016.[41] Stížnost má rekordní rozsah téměř pět set stran.[42] Stížnost předkládá výčet případů, které podle autora dokládají rozsáhlé porušování zákona o ČT a Kodexu ČT. Rada ČT odmítla stížnost většinou hlasů jako nedůvodnou na svém jednání 22. června 2016. Vyjádření Rady zveřejnil autor stížnosti,[43] který následně odpověděl formou otevřeného dopisu. V něm mimo jiné tvrdí, že Rada nebyla schopna stížnost ani její části zpochybnit žádnými konkrétními argumenty.[44]

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem a později i s uprchlickou krizí se začala v médiích a na sociálních sítích objevovat kritika zpravodajství České televize. Kritické články ve větším rozsahu zveřejnil například server Parlamentní listy.[45][46] Ukrajinský web Myrotvorec zveřejnil v květnu 2016 jména a osobní data 4068 novinářů, akreditovaných u separatistické Doněcké lidové republiky, včetně reportérů České televize Miroslava Karase a Lukáše Roganského. Myrotvorec uvedl, že „tito novináři spolupracují s bojovníky teroristické organizace“.[47]

Během speciálního vysílání v den amerických prezidentských voleb podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ČT porušila zákon, kdy neplnila svou povinnost „poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“. Zpravodajství mělo podle rady stranit kandidátce Hillary Clintonové na úkor Donalda Trumpa. Rada z několika hodinového speciálního vysílání vytkla televizi několik konkrétních bodů.[48] Vedení zpravodajství na kritiku reagovalo otevřeným dopisem, ve kterém zejména vytýkalo Radě to, že nehodnotila celé 12hodinové vysílání.[49]

Centrum pro mediální studia FSV UK Fakulty sociálních věd Univerzity Karovy vypracovalo v roce 2017 zveřejněnou Analýzu předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu před krajskými a senátními volbami 2016 v období od 9. září do 7. října, ve které mj. uvedlo, že politická strana TOP 09 měla ve zpravodajství ČT v porovnání s ostatními stranami více prostoru podle stopáže promluv jejích zástupců ve vybraných pořadech, než jaký měla průměr výsledků v parlamentních volbách 2013 a preferencí podle předvolebních průzkumů tří vybraných agentur pro výzkum veřejného mínění ve vztahu k ostatním politickým stranám.[50][51] Závěry této práce zmínil i prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu 8. března 2018.[52] Česká televize vydala k této analýze vlastní prohlášení, ve které jí vytkla některé faktické a metodologické chyby.[53] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která si nechala tuto analýzu vypracovat, uvedla, že závěry analýzy nedokazují porušení zákonné povinnosti vyváženosti, a rovněž zmínila některé metodologické nedostatky analýzy.[54]

ČT bylo vytýkáno, že dlouhodobě nereprezentuje objektivně a nestranně co nejširší spektrum názorů, a také jí bývá vytýkána nestrannost například v otázce českých a amerických prezidentských voleb, Evropské unie, brexitu, problémů islámu, či migrační krize.[55]

9. června 2019 podle Rady pro vysílání ČT porušila zákon, když odvysílala pořad 168 hodin o střetu zájmů Andreje Babiše, v reportáži chybělo vyjádření Agrofertu, čímž televize porušila zásadu objektivity a vyváženosti ve zpravodajství a publicistice.[56]

Propagace pseudovědy

Česká televize dostala v roce 2004 od Českého klubu skeptiků Sisyfos bronzový Bludný balvan za pořad Sama doma kvůli „soustavné propagaci astrologie a veškeré jurodivosti“.[57] Navíc se jí týkaly i Bludné balvany udílené za rok 2008, protože zlatý Bludný balvan v kategorii družstev[58] a stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců[59] byly uděleny za pořad Detektor.[60]

Další bludný balvan, tentokrát zlatý, byl České televizi udělen v roce 2013 za „propagaci a šíření pavědy na kanále ČT2“. Konkrétně šlo o pořady Tajný projekt voda – zkoumání nevysvětlitelných jevů, 2012 Mayská proroctví a kruhy v obilí, Pološero/Setkání s UFO, Pyramidy a Plný signál - nebezpečí mobilních telefonů a elektromagnetického záření.[61]

Spolek Ateisté ČR v roce 2014 kritizoval ČT za to, že nepropaguje ateismus, ale především křesťanství.[62]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČT. Zákony — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČT. Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠTICHA, Ladislav. O kulturních novinkách v České televize. TZ ČT [online]. 2009-01-12 [cit. 2009-02-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Česká televize připravila program pro seniory a nový kanál ČT3. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ VYLEŤAL, Martin. Kanál ČT4 Sport byl přejmenován na ČT4. Parabola.cz [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-02-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ POTŮČEK, Jan. Dětský kanál České televize, pracovně označovaný ČT 3, začne vysílat letos v září. Digizone.cz [online]. 2013-01-10 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b POTŮČEK, Jan. Dětský kanál ČT :D odstartuje 31. srpna. Od 20:00 ho vystřídá ČT art. DigiZone.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2013-02-22]. Vždy pro celý odstavec. Dostupné online. 
  8. ↑ ČT. Vedení České televize — Management — Lidé — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Generální ředitel ČT Janeček oznámil rezignaci [online]. Rozhlas.cz, 2011-6-8 [cit. 2011-09-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ PERGLEROVÁ, Jana; TROUSILOVÁ, Alžběta. Českou televizi povede bývalý šéf Novy Petr Dvořák. Novinky.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2011-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ MAM, Economia,. Sněmovna schválila zvýšení televizních i rozhlasových poplatků. Marketing & Media. 2005-06-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  12. ↑ RRTV. www.rrtv.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČT. Výroční zprávy — Publikace — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČT. Zákony — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČT. Preambule a výklad pojmů — Kodex ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČT. Preambule a výklad pojmů — Kodex ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Statut ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Moderní-Dějiny.cz | České století v jedné hodině. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČESKÁ TELEVIZE. ČT start — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ HERWIG, Bohumil. Petr Dvořák opět zvolen do vedení EBU. Na starosti bude mít sport - DigiZone.cz. DigiZone.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-09]. 
  21. ↑ Třetím signatářem stížnosti v ČT je Nora Fridrichová | MediaGuru. www.mediaguru.cz [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ SMLSAL, Matěj. Zpravodajství ČT rozdělil spor o objektivitu. Nikdo nás neovlivňuje, vzkazuje 61 redaktorů. Hospodářské noviny. 2013-10-31. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  23. ↑ Šámal vyvracel body stížnosti 23 redaktorů | MediaGuru. www.mediaguru.cz [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Žádný nátlak politiků, jen měníme pravidla, tvrdí šéf zpravodajství ČT. iDNES.cz [online]. 2011-12-13 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ MEDIA, News. Spor ve zpravodajství ČT mají rozsoudit Schmidt, Cameron, Volek, Osvaldová a Šobr. Médiář. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  26. ↑ Zpravodajství ČT je vyvážené, zamítli radní stížnost redaktorů. iDNES.cz [online]. 2014-01-08 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  27. ↑ Zeman: ČT ovlivňuje TOP 09, mám s ní jistý konflikt. Aktuálně.cz [online]. 2015-03-11 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ Miloš Zeman pro PL přednesl radikální návrh, co s Českou televizí. Způsobí to poprask. page-maintitle-short-default. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  29. ↑ Pokud se ČT nezmění, přijde o peníze, říká o své novele Veleba. iDNES.cz [online]. 2015-03-04 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČT se mstí za moje výroky, chce mě dehonestovat, píše Babiš ve stížnosti. Televize chce vidět důkazy. Aktuálně.cz [online]. 2017-02-09. Dostupné online. 
  31. ↑ ZELENKA, Jakub. Zkorumpovaná pakáž, obořil se Babiš na novináře kvůli dotazům na nákup dluhopisů. Dal stížnost na ČT. Aktuálně.cz [online]. 2017-01-31. Dostupné online. 
  32. ↑ a b ČTK. Babiš u rady ČT neuspěl se stížnostmi na reportáže o dluhopisech. ČeskéNoviny.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ Echo24; ošm. Rada odmítla Babišovy stížnosti na ČT: Reportáže byly v pořádku. Echo24.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ HORÁK, Jan. Rada ČT zamítla Babišovy stížnosti. Zkorumpovaná pakáž, zopakoval šéf ANO. Lidovky.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ ČT odvysílala polský film o genocidě ve Volyni. Uráží nás, zkresluje, tvrdí Ukrajinci. Aktuálně.cz [online]. 8. září 2018. Dostupné online. 
  36. ↑ HRONÍK, Jiří. Petr Žantovský rozebral další nálož protiruských manipulací v českých televizích. O tištěných médiích už raději ani nemluvit. Parlamentní listy [online]. 2015-02-28 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  37. ↑ BARTOŠ, Lucie. Taková propaganda. Eva Jurinová se zhrozila nad objektivitou České televize. Parlamentní listy [online]. 2014-08-31 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  38. ↑ - Cenzura ruského prezidenta v přímém přenosu ČT. protiproud.parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-18. 
  39. ↑ Údaje o vojenských ztrátách Moskvy na Ukrajině jsou vymyšlené, tvrdí ruský aktivista. Novinky.cz [online]. 2015-08-28 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  40. ↑ Rusko omylem zveřejnilo počty svých padlých na Ukrajině. ČT24.
  41. ↑ Stížnost na ČT - archiv. Stížnost na ČT - archiv [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  42. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Vojna a mír ve zprávách České televize. Hospodářské noviny. 2016-04-25. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  43. ↑ VLKP. KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! [online]. 2016-06-26 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  44. ↑ VLKP. KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! [online]. 2016-06-27 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  45. ↑ Expert v šoku: Dramatická chyba České televize. To na pokraji války není legrace!. page-maintitle-short-default. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  46. ↑ Petr Žantovský v úžasu: Co dokázala tento týden ČT splácat proti Rusku, tomu jednou nikdo nebude věřit. page-maintitle-short-default. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  47. ↑ "Ukrajinský web zveřejnil jména novinářů akreditovaných u separatistů, jsou mezi nimi i Češi". Novinky. 11. května 2016
  48. ↑ Vítězství Trumpa jako hrozba. ČT informovala o amerických volbách jednostranně, kritizuje rada [online]. Aktuálně.cz, 2017-01-12. Dostupné online. 
  49. ↑ MEDIA, News. Jste zaujatí, píší redaktoři ČT radním pro vysílání. Médiář. Dostupné online [cit. 2017-01-22]. 
  50. ↑ Fakulta sociální věd Univerzity Karlovy – CEMES (Centrum pro mediální studia). Analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu [online]. Praha: 2017 [cit. 2018-03-11]. Kapitola 3.2.1. Promluvy subjektů, s. 20. Dostupné online. 
  51. ↑ Fakulta sociální věd Univerzity Karlovy – CEMES (Centrum pro mediální studia). Analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu [online]. Praha: 2017 [cit. 2018-03-11]. Kapitola 5. Hlavní závěry, s. 74. Dostupné online. 
  52. ↑ Demagog.cz. Výrok č. 16463 [online]. 2018-03 [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  53. ↑ Česká televize. Reakce České televize na Analýzu předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu (Krajské a senátní volby 2016) [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  54. ↑ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Shrnutí hlavních závěrů analýzy vysílání České televize a Českého rozhlasu v období před volbami do zastupitelstev krajů a Senátu PČR 2016 [online]. [cit. 2018-03-12]. S. 1-8. Dostupné online. 
  55. ↑ Česká televize si může za kritiku často sama, v mnohém nestranná rozhodně není. Reflex.cz [online]. 2018-03-17. Dostupné online. 
  56. ↑ V reportáži 168 hodin chybělo vyjádření Agrofertu, vyčítá ČT velká rada. Médiář [online]. 2019-10-04. Dostupné online. 
  57. ↑ Bronzový Bludný balvan za rok 2004 - Česká televize, pořad „Sama doma“ [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-08-02 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  58. ↑ Zlatý Bludný balvan za rok 2008 - Rada České televize [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2009-03-16 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  59. ↑ Stříbrný Bludný balvan za rok 2008 - JUDr. Darja Macáková [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2009-03-16 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  60. ↑ TUČEK, Josef. Česká televize dostala Bludný balvan za šíření nesmyslů. Aktuálně.cz [online]. 2009-03-17 [cit. 2011-08-24]. Dostupné online. 
  61. ↑ Zlatý Bludný balvan 2012 v kategorii družstev - Česká televize [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2013-03-22 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. 
  62. ↑ Veřejným zájmem je podle ČT a ČRo zřejmě z koncesionářských poplatků dotovat křesťanský brainwashing. osacr.cz [online]. Občanské sdružení Ateistů ČR, 2014-01-20 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Pitterman, Jiří – Saturková, Jitka – Šnábl, Vít (eds.): (Prvních) 10 let České televize. Česká televize, Praha 2002.

Související články

Externí odkazy

Česká televize
Organizace
Stanice
Vysílající
ČT1 • ČT2 • ČT24 • ČT sport • ČT :D • ČT art
Zaniklé
ČTV • OK3 • ČT3 (1993) • ČT3 (2020–2023)
Internet
Studia
Redakce
Technika
Historie
Členové Evropské vysílací unie (EBU)
Aktivní
členové
Současní
Suspendovaní
  • BTRC
  • C1R
  • RDO (MK • OP)
  • VGTRK
    		•
    Bývalí
  • A3R
  • C4
  • C+
  • COPE
  • CRCA
  • ČST
  • E1
  • ER
  • ERTT
  • GRMC (RMC • TMC)
  • IBA (GB)
  • IBA (IL)
  • ITA
  • ITCA
  • JRT
  • LJBC
  • MBA
  • MR
  • MTV (FI)
  • MTV (HU)
  • NERIT
  • OFRT
  • ORTF
  • RTF
  • SER
  • SRo
  • STV
  • TDF
  • TF1
  • TMC
  • TV4
  • UJRT
    		•
    Přidružení
    členové
    Současní
    Bývalí
  • AFMN
  • ANB
  • AIR
  • ATV
  • CBC (BB)
  • EMI
  • FTN
  • GRTS
  • IBB
  • JCC
  • KNR
  • MBC (KR)
  • MPR
  • NACB
  • NTV
  • NTVC
  • PBC
  • PTV (PK)
  • QR
  • RCR
  • RCTV
  • RTS
  • TFM/JOAU-FM
  • TVA
  • TVB
  • TVM (MR)
  • UAERTVD
  • ZBC
    		•
    Žadající o
    členství
    Současní
    Bývalí
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_televize&oldid=18384755“