Miloň Čepelka: Porovnání verzí
Stopy Járy Cimrmana značka: editace z Vizuálního editoru |
m drobná korektura + reference #1Lib1Ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Absolvoval [[gymnázium]] v [[Dobruška|Dobrušce]] a následně obor [[Čeština|český jazyk]] a [[literatura]] na [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Vysoké škole pedagogické]] v [[Praha|Praze]] ([[1954]]–[[1958]]). Zde byl spolužákem [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]] a seznámil se tu i s |
Absolvoval [[gymnázium]] v [[Dobruška|Dobrušce]] a následně obor [[Čeština|český jazyk]] a [[literatura]] na [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Vysoké škole pedagogické]] v [[Praha|Praze]] ([[1954]]–[[1958]]). Zde byl spolužákem [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]] a seznámil se tu i s'' ''[[Ladislav Smoljak|Ladislavem Smoljakem]]. Po vystudování učil tři roky na základní škole v [[Nový Knín|Novém Kníně]], kde vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Slomek |
| příjmení = Slomek |
||
| jméno = Jaromír |
| jméno = Jaromír |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}} |
}} |
||
</ref> Poté v roce [[1961]] nastoupil jako [[redaktor]] do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Traduje se, že ho tam přivedl jeho přítel [[Jiří Šebánek]]. Jde ovšem o omyl – zatímco Šebánek v |
</ref> Poté v roce [[1961]] nastoupil jako [[redaktor]] do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Traduje se, že ho tam přivedl jeho přítel [[Jiří Šebánek]]. Jde ovšem o omyl – zatímco Šebánek v Československém rozhlasu už několik let pracoval, Čepelka tam nastoupil jako úplný nováček, aniž by tam někoho znal, a se Šebánkem se spřátelil až tam.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Čepelka|jméno = Miloň|titul = Vůbec nejkrásnější chvíle je na konci představení|periodikum = Týdeník Echo|odkaz na periodikum = Týdeník Echo|datum =2017-6-27|strany = 14|issn = 2336-4971}}</ref> Šebánek mu v následující době dělal [[mentor]]a. V roce [[1967]] se stali spoluzakladateli [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]]. Roku [[1969]] vystoupil z'' '' KSČ a současně, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku [[normalizace]], z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“<ref>Český rozhlas Hradec Králové: Páteční Habaděj, 9. 11. 2012</ref>. Po roce 1990 se do rozhlasu vrátil a po několik let připravoval na [[Český rozhlas Dvojka|ČRo 2 – Praha]] pořad ''Dechovková hitparáda''. |
||
Je moderátorem následujících pořadů: ''Knižní hitparáda'' na [[Country radio|Country radiu]]<ref>http://www.countryradio.cz/poslechnete-si-z-naseho-archivu/knizni-hitparada-36.html</ref>, pořadu ''Dechovka, to je moje'', vysílaný [[Český rozhlas České Budějovice|ČRo České Budějovice]]{{ |
Je moderátorem následujících pořadů: ''Knižní hitparáda'' na [[Country radio|Country radiu]]<ref>http://www.countryradio.cz/poslechnete-si-z-naseho-archivu/knizni-hitparada-36.html</ref>, pořadu ''Dechovka, to je moje'', vysílaný [[Český rozhlas České Budějovice|ČRo České Budějovice]]<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Radioservis |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2013 |
|||
| počet stran = 263 |
|||
| strany = 30–32 |
|||
| isbn = 978-80-87530-31-3 |
|||
}}</ref> a [[Český rozhlas Vysočina|ČRo Region Jihlava]].{{Fakt/dne|20160427183149|}} Pořad vysílá i stanice [[Český rozhlas Dvojka]]{{Fakt/dne|20160427183149|}} a pořadu ''Písničky s Miloněm'' na [[Rádiu dechovka|Radio dechovka]].{{Fakt/dne|20160427183149|}} |
|||
Je autorem několika [[Televize|televizních]] a [[rozhlas]]ových her, [[Pohádka|pohádek]], [[Píseň|písňových]] textů, zábavných a literárních pořadů, několika [[báseň|básnických]] sbírek, tří [[Novela (literatura)|novel]] a jedné knihy [[Povídka|povídek]]. Jako jediný z |
Je autorem několika [[Televize|televizních]] a [[rozhlas]]ových her, [[Pohádka|pohádek]], [[Píseň|písňových]] textů, zábavných a literárních pořadů, několika [[báseň|básnických]] sbírek, tří [[Novela (literatura)|novel]] a jedné knihy [[Povídka|povídek]]. Jako jediný z'' ''cimrmanologů dlouhodobě působil jak v'' ''divadelní družině okolo Svěráka a Smoljaka, tak i v'' ''Šebánkově [[Salón Cimrman|Salonu Cimrman]]. |
||
Se svojí manželkou [[Hana Šotová|Hanou Šotovou]] má dva syny – Jana a [[Josef Čepelka|Josefa Čepelkovy]], pojmenované po obou jeho dědečcích. Jeho vnuk je zase po něm Miloň. |
Se svojí manželkou [[Hana Šotová|Hanou Šotovou]] má dva syny – Jana a [[Josef Čepelka|Josefa Čepelkovy]], pojmenované po obou jeho dědečcích. Jeho vnuk je zase po něm Miloň. |
||
„''Tehdy býval v jednom sloupci kalendář katolický, ve druhém český. A v něm u data [[31. srpen|31. srpna]] našli [[Miloň|Miloně]], zatímco vedle byl katolický [[Raimund]]. Dnes je tam [[Pavlína]]. I když to bylo kalendářově doloženo, opočenský pan [[děkan]] namítal, že v církevním jmenném seznamu takové jméno není. A když otec trval na svém, tak mě prý pan [[farář]] pokřtil jako [[Amadeus|Amadea]]. Uzpůsobil si mě do latiny: amo znamená miluji, k tomu má Miloň blízko. V křestním listě mám ale správně Miloň, žádný Amadeus.''“ |
„''Tehdy býval v jednom sloupci kalendář katolický, ve druhém český. A v něm u data [[31. srpen|31. srpna]] našli [[Miloň|Miloně]], zatímco vedle byl katolický [[Raimund]]. Dnes je tam [[Pavlína]]. I když to bylo kalendářově doloženo, opočenský pan [[děkan]] namítal, že v církevním jmenném seznamu takové jméno není. A když otec trval na svém, tak mě prý pan [[farář]] pokřtil jako [[Amadeus|Amadea]]. Uzpůsobil si mě do latiny: amo znamená miluji, k tomu má Miloň blízko. V křestním listě mám ale správně Miloň, žádný Amadeus.''“ |
||
== Divadelní role == |
== Divadelní role == |
||
Řádek 96: | Řádek 105: | ||
== Filmografie == |
== Filmografie == |
||
* 2023 |
* 2023'' ''– [[Stopy Járy Cimrmana]] |
||
* 2021 – [[Štace Miloně Čepelky]] (dokumentární film) |
* 2021 – [[Štace Miloně Čepelky]] (dokumentární film) |
||
* 2007 |
* 2007'' ''– [[Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny]] |
||
* 2002 – Divadlo Járy Cimrmana: [[Afrika (divadelní hra)|Afrika aneb Češi mezi lidožravci]] (záznam divadelního představení) |
* 2002 – Divadlo Járy Cimrmana: [[Afrika (divadelní hra)|Afrika aneb Češi mezi lidožravci]] (záznam divadelního představení) |
||
* 2001 – [[Bez tváře]] |
* 2001 – [[Bez tváře]] |
||
Řádek 115: | Řádek 124: | ||
* 1974 – [[Jáchyme, hoď ho do stroje!]] |
* 1974 – [[Jáchyme, hoď ho do stroje!]] |
||
V |
V'' ''kontextu jiných protagonistů Divadla Járy Cimrmana je filmografie Miloně Čepelky dosti skromná, neboť jeho první zkušenost s'' ''natáčením (''[[Jáchyme, hoď ho do stroje!]]'') ho příliš nenadchla a o další role neměl zájem. Mimo vystoupení v'' ''nahrávaných divadelních představeních pak učinil už jen ojedinělé výjimky. Ve filmu ''[[Na samotě u lesa]]'' je slyšet pouze jeho hlas v'' ''rozhlasové pohádce, kterou poslouchá děda Komárek. Ve filmu ''[[Nejistá sezóna]]'' původně také hrát neměl, ale nakonec nahradil [[Pavel Vondruška|Pavla Vondrušku]], který svou roli hrát odmítl. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 26. 5. 2023, 12:52
Miloň Čepelka | |
---|---|
Miloň Čepelka (2017) | |
Narození | 23. září 1936 (87 let) Pohoří Československo |
Povolání | spisovatel, herec, básník, publicista, dramaturg, scenárista, textař a dramatik |
Alma mater | Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (1954–1958) |
Žánr | haiku |
Témata | česká poezie, herectví, drama a divadlo |
Ocenění | medaile Za zásluhy (2023) |
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa (1958–1969) |
Manžel(ka) | Hana Šotová (sňatek 1970) |
Děti | Josef Čepelka Jan Čepelka |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloň Čepelka (* 23. září 1936 Pohoří u Opočna) je český básník, tvůrce haiku, prozaik, textař, herec, zpěvák, scenárista, moderátor a cimrmanolog.
Život
Absolvoval gymnázium v Dobrušce a následně obor český jazyk a literatura na Vysoké škole pedagogické v Praze (1954–1958). Zde byl spolužákem Zdeňka Svěráka a seznámil se tu i s Ladislavem Smoljakem. Po vystudování učil tři roky na základní škole v Novém Kníně, kde vstoupil do KSČ.[1] Poté v roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Traduje se, že ho tam přivedl jeho přítel Jiří Šebánek. Jde ovšem o omyl – zatímco Šebánek v Československém rozhlasu už několik let pracoval, Čepelka tam nastoupil jako úplný nováček, aniž by tam někoho znal, a se Šebánkem se spřátelil až tam.[2] Šebánek mu v následující době dělal mentora. V roce 1967 se stali spoluzakladateli Divadla Járy Cimrmana. Roku 1969 vystoupil z KSČ a současně, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“[3]. Po roce 1990 se do rozhlasu vrátil a po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda.
Je moderátorem následujících pořadů: Knižní hitparáda na Country radiu[4], pořadu Dechovka, to je moje, vysílaný ČRo České Budějovice[5] a ČRo Region Jihlava.[zdroj?] Pořad vysílá i stanice Český rozhlas Dvojka[zdroj?] a pořadu Písničky s Miloněm na Radio dechovka.[zdroj?]
Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek. Jako jediný z cimrmanologů dlouhodobě působil jak v divadelní družině okolo Svěráka a Smoljaka, tak i v Šebánkově Salonu Cimrman.
Se svojí manželkou Hanou Šotovou má dva syny – Jana a Josefa Čepelkovy, pojmenované po obou jeho dědečcích. Jeho vnuk je zase po něm Miloň.
„Tehdy býval v jednom sloupci kalendář katolický, ve druhém český. A v něm u data 31. srpna našli Miloně, zatímco vedle byl katolický Raimund. Dnes je tam Pavlína. I když to bylo kalendářově doloženo, opočenský pan děkan namítal, že v církevním jmenném seznamu takové jméno není. A když otec trval na svém, tak mě prý pan farář pokřtil jako Amadea. Uzpůsobil si mě do latiny: amo znamená miluji, k tomu má Miloň blízko. V křestním listě mám ale správně Miloň, žádný Amadeus.“
Divadelní role
- Akt (Žílová)
- Vyšetřování ztráty třídní knihy (ministr školství; zemský školní rada; ředitel školy)
- Hospoda Na mýtince (hrabě von Zeppelin)
- Vražda v salónním coupé (Hlaváček; Trachta)
- Němý Bobeš (hajný Mikovec / baron Walther von Grünbach / Wassermann)
- Cimrman v říši hudby (inženýr Vaněk)
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký (princ Jasoň / princ Drsoň)
- Posel z Liptákova
- Posel světla (matka; otec; Zábavný Artur)
- Vizionář (Ptáček; Hlavsa; František)
- Lijavec (Pihrt)
- Dobytí severního pólu (lékárník)
- Blaník (učitel Josef Bohuslav Chvojka)
- Záskok (šikovatel Vogeltanz)
- Švestka (Emilka Najbrtová / Jenny Suk / Andulka Šafářová)
- Afrika (Cyril Metoděj)
- České nebe (Babička; Jan Ámos Komenský)
Miloň Čepelka patří mezi herci DJC k vůbec nejlépe disponovaným zpěvákům, což uplatnil zejména jako hrabě von Zeppelin v Hospodě Na mýtince a jako inženýr Vaněk v Úspěchu českého inženýra v Indii. Dokonce pěvecky vystoupil po boku profesionálních zpěváků na představení operety Proso v podání Českého národního symfonického orchestru (2013).
Literární dílo
- Když se dnes nevrátím (1964), básnická sbírka
- Běží ježek alejí (1965), básně pro děti
- Salón paní Tellierové (pokrytí svým jménem dílo zakázaného Františka Pavlíčka) (1973), komedie o čtyřech dějstvích volně na motivy Guy de Maupassanta
- Poklesky rozverné snoubenky (1972)
- Pět nocí k úplňku (1990), básnická sbírka
- Abeceda lásky (1995), básnická sbírka
- Dvě básně o smrti (1997), básně
- Bdění ve zvěrokruhu (1999), básnická sbírka
- Mandel sonetů (2003), básnická sbírka
- Jen ještě jednou (2005), básnická sbírka
- Poklesky rozverné snoubenky (2007), novela
- Příliš mnoho pohřbů, aneb, Když květiny promluví (2008), novela
- Deník Haiku (2009), básnická sbírka
- Bezdětný otec a syn (2010), novela
- Svědectví inspektora Toufara a jiné povídky (2011)
- Deník Haiku 2
- Druhý mandel sonetů
- A jestli neumřel... / a jiné povídky/ (2013)
- Třetí mandel sonetů (2014)
- Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech (2016)
- Monology k živým i mrtvým (2016)
- Nebožtík na rynku (2017)
- Čtvrtý mandel sonetů (2018)
- Skok sem, skok tam (2019)
- Děda jménem Nuel (2019)
- Deník haiku 3 (2020)
- Pokrývač (2021)
Rozhlasové hry a pohádky
- 1993 – Freony Minihoror. Český rozhlas. Hudební improvizace Emil Viklický. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jan Fuchs. Účinkují: Václav Vydra, Jan Teplý, Simona Stašová a Jaroslav Kepka.
- 2011 – Krejčí, švec a skřítkové[6]
- 2014 – Výlet do Afriky[7]
Filmografie
- 2023 – Stopy Járy Cimrmana
- 2021 – Štace Miloně Čepelky (dokumentární film)
- 2007 – Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny
- 2002 – Divadlo Járy Cimrmana: Afrika aneb Češi mezi lidožravci (záznam divadelního představení)
- 2001 – Bez tváře
- 1998 – Divadlo Járy Cimrmana: Vražda v salonním coupé (záznam divadelního představení)
- 1997 – Báječná léta pod psa
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Akt (záznam divadelního představení)
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Hospoda Na mýtince (záznam divadelního představení)
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Lijavec (záznam divadelního představení)
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Posel z Liptákova (záznam divadelního představení)
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Vyšetřování ztráty třídní knihy (záznam divadelního představení)
- 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Záskok (záznam divadelního představení)
- 1987 – Nejistá sezóna
- 1986 – Sardinky aneb Život jedné rodinky (TV film)
- 1976 – Na samotě u lesa
- 1974 – Divadlo Járy Cimrmana: Dlouhý, Široký a Krátkozraký (záznam divadelního představení)
- 1974 – Jáchyme, hoď ho do stroje!
V kontextu jiných protagonistů Divadla Járy Cimrmana je filmografie Miloně Čepelky dosti skromná, neboť jeho první zkušenost s natáčením (Jáchyme, hoď ho do stroje!) ho příliš nenadchla a o další role neměl zájem. Mimo vystoupení v nahrávaných divadelních představeních pak učinil už jen ojedinělé výjimky. Ve filmu Na samotě u lesa je slyšet pouze jeho hlas v rozhlasové pohádce, kterou poslouchá děda Komárek. Ve filmu Nejistá sezóna původně také hrát neměl, ale nakonec nahradil Pavla Vondrušku, který svou roli hrát odmítl.
Reference
- ↑ SLOMEK, Jaromír. Bezelstný striptýz Miloně Čepelky. Týden. 16. 6. 2017. Dostupné online [cit. 2019-08-21].
- ↑ ČEPELKA, Miloň. Vůbec nejkrásnější chvíle je na konci představení. Týdeník Echo. 2017-6-27, s. 14. ISSN 2336-4971.
- ↑ Český rozhlas Hradec Králové: Páteční Habaděj, 9. 11. 2012
- ↑ http://www.countryradio.cz/poslechnete-si-z-naseho-archivu/knizni-hitparada-36.html
- ↑ 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2013. 263 s. ISBN 978-80-87530-31-3. S. 30–32.
- ↑ Miloň Čepelka: Krejčí, švec a skřítkové Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
- ↑ Miloň Čepelka: Výlet do Afriky Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloň Čepelka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloň Čepelka
- Miloň Čepelka na Kinoboxu
- Miloň Čepelka v Česko-Slovenské filmové databázi
- Miloň Čepelka v Internet Movie Database (anglicky)
- Slovník české literatury po roce 1945
- MACHAČOVÁ, Eliška. Miloň Čepelka - herec a autor. Brno, 2018. 85 s. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Karel Hegner. Dostupné online.
- Čeští herci
- Čeští spisovatelé 20. století
- Čeští spisovatelé 21. století
- Spisovatelé píšící česky
- Básníci tvořící česky
- Českojazyční textaři
- Lidé Českého rozhlasu
- Herci Divadla Járy Cimrmana
- Členové KSČ
- Čestní občané města Opočna
- Narození v roce 1936
- Narození 23. září
- Narození v Pohoří (okres Rychnov nad Kněžnou)