Seznam kulturních památek na Malé Straně – Dolní malostranský obvod
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Malá Strana v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Tento seznam zahrnuje území základní sídelní jednotky Dolní malostranský obvod. Ta zahrnuje část Malé Strany východně od ulic Újezd a Karmelitská, Malostranského náměstí, Tomášské ulice a od budovy Valdštejnská čp. 14. (Bývalá ZSJ Dolní malostranský obvod B, patřící nyní k Holešovicím, nese nyní název Pod Letnou, viz Seznam kulturních památek v Holešovicích).
Celá Malá Strana je od roku 1971 součástí Pražské památkové rezervace.[1]
Dolní malostranský obvod[editovat | editovat zdroj]
Základní sídelní jednotka Dolní malostranský obvod
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jechentalovy domy (Q37817906)
| 
|
49660/1-2307 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské nábřeží 563/3, Říční 563/1, Praha 1 50°4′54,61″ s. š., 14°24′28,18″ v. d. | Činžovní dům, jeden ze dvou tzv. Jechentalových domů vzniklých na místě zrušeného malostranského bastionu. Velký činžovní nárožní dům byl vybudovaný v letech 1889–1890 Jindřichem Jechenthalem. Novorenesanční stavba je řešena obdobně jako sousední dům čp. 558. Nárožní objekt má obě průčelí devítiosá s jednoosými risality u zkoseného nároží o jedno okno. Nárožní arkýř prostupuje všemi třemi patry, završuje ho ostrý jehlanec čtyřboké helmy. Severní fasáda má vzhledem k výrazně nižšímu terénu pod suterénem ještě jednu etáž, jevící se zde jako přízemí.
Druhý z Jechentalových domů, čp. 558, byl vybudován již v letech 1887–1888 a je rovněž kulturní památkou. | |||||
| Vítězná 12 (Q31839852)
| 
|
40937/1-1776 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Vítězná 443/12, Šeříková 443/5, Praha 1 50°4′52,71″ s. š., 14°24′21,07″ v. d. | Měšťanský dům. Nárožní třípatrový objekt o třech křídlech s vnitřním dvorem byl vystavěn v letech 1841–1843. Velmi jednoduchá fasáda je členěna v zásadě pouze mezipatrovými kordonovými římsami. Nárožní objekt sestává ze dvou pravoúhle spojených dvoutraktů a dvorního jednotraktu. Hlavní průčelí má třípatrové, devítiosé, boční průčelí je dvanáctiosé. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Vítězná 14 (Q31839890)
| 
|
40935/1-1775 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Vítězná 442/14, Praha 1 50°4′52,66″ s. š., 14°24′19,81″ v. d. | Měšťanský dům. Klasicistní nájemní dům byl postaven podle návrhu Josefa Tredovského roku 1842. Třípatrový řadový objekt se sedlovou střechou. V přízemí se nachází velmi kvalitní dřevěný výkladec z roku 1878, jeden z posledních svého druhu v Praze. Řadový dům leží na obdélné parcele; hlavní budova spolu s dvojicí dvorních křídel uzavírá pravidelně disponovaný obdélný dvůr. Hlavní budovu tvoří dvoutrakt s přidanou pavlačovou komunikací při dvoru, boční křídla jsou pouhé jednotrakty. Hlavní průčelí domu je třípatrové a probíhá v délce deseti os. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Vítězná 16 (Q31839927)
| 
|
40943/1-1780 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Vítězná 534/16, Praha 1 50°4′52,55″ s. š., 14°24′28,55″ v. d. | Měšťanský dům. Třípatrový řadový dům vznikl v letech 1846–1847. Na jeho podobě se podíleli Josef Kaura a František Wolf. Dům si uchoval mnoho původních kvalitních uměleckořemeslných prvků, například hodnotný výkladec z roku 1893. Dům byl dodatečně vložen mezi už stojící domy čp. 420 a 442. Řadový dům převážně dvoutraktové dispozice má hlavní průčelí šestiosé, s tříosým levým risalitem, v němž se uplatňuje portál segmentově klenutého průjezdu. Jeho úprava je totožná s čp. 420, pouze balkonové zábradlí je prostší. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno chybně čo. 6 | |||||
| Vítězná 18 - Újezd 14 (Q31839968)
| 
|
40931/1-1772 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Vítězná 420/18, Újezd 420/14, Praha 1 50°4′52,6″ s. š., 14°24′17,64″ v. d. | Měšťanský dům. Nárožní třípatrový klasicistní dům z roku 1843 byl vybudovaný Josefem Kaurou. Jedná se o jednokřídlý objekt s ústředním vjezdem do dvora, po jehož pravé straně se nachází bohatě vyřezávaný dřevěný výkladec. Nárožní třípatrový dům dvoutraktové dispozice kryje zvalbená sedlová střecha. K domu v minulosti patřila i trojkřídlá skupina jednopatrových stavení v zadní části dvora; z těch se zachovalo (ve zcela dezolátním stavu) jen pravé jednotraktové křídlo s pavlačí, podklenutou pěti stlačenými oblouky, postavené snad roku 1789 Janem Cejpem (není součástí kulturní památky). Hlavní průčelí je devítiosé, se středním velmi plochým tříosým risalitem. Boční fasáda je tříosá. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| U černého kříže (Q37817864)
| 
|
40844/1-1719 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 422/18, Praha 1 50°4′53,73″ s. š., 14°24′16,74″ v. d. | Měšťanský dům U černého kříže. Dům patrně renesančního původu prošel nákladnou barokní přestavbou ve 2. polovině 17. století, zásadní pro nynější vzhled ale byla klasicistní přestavba a úprava průčelí, navržená roku 1841 snad Josefem Maličkým. Dílčí úpravy do 90. let 20. století (úprava na klub). V domě jsou hodnotné pouze zděné konstrukce, hlavně schodiště. Dům je hodnotný především z urbanistického hlediska, zachovává původní renesanční stavební uliční čáru. Dům leží na hloubkové parcele se světlíkovým dvorkem. Úzká dvoupatrová pozdně klasicistní fasáda probíhá v délce tří okenních os ještě v původní uliční linii. Památkově chráněno od roku 1972. | |||||
| Újezd 20 (Q31840429)
| 
|
40933/1-1773 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 423/20, Praha 1 50°4′54,15″ s. š., 14°24′16,7″ v. d. | Měšťanský dům U (Černého) kříže. Dům renesančního původu prošel někdy kolem roku 1760 nákladnou barokní přestavbou, kterou doplnila nedatovaná klasicistní úprava průčelí. Při novodobé adaptaci pro hotelový a restaurační provoz v 90. letech změny dispozice, dvorní křídlo nahrazeno novostavbou. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Dům Černá hvězda (Q31840046)
| ,_Praha_1,_%C3%9Ajezd_22,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
44457/1-1774 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 424/22, Říční 424/15, Praha 1 50°4′54,73″ s. š., 14°24′16,62″ v. d. | Měšťanský dům Černá hvězda. Nárožní dům vznikl až roku 1618, avšak barokní přestavba po požáru v 2. polovině 17. století zastřela původní stav, klasicistní fáze přidala k domu dvorní křídlo a roku 1830 překryla starší barokní fasádu. Na novou fasádu byly v závěru 19. století umístěny výkladce. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Říční 13 (Q31839560)
| 
|
40945/1-1781 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Říční 544/13, Praha 1 50°4′54,85″ s. š., 14°24′17,97″ v. d. | Měšťanský dům. Parcela patřila ke středověké zástavbě Újezda kolem kostela sv. Jana Křtitele Na prádle. Při úpravách v polovině 19. století je uváděna jako nezastavěná. K plánovanému zboření kůlen ve dvoře, povolenému v roce 1874, nedošlo a tak byla v letech 1903–1904 přízemní kůlna (skladiště) při ulici upravena na dvě obytné místnosti a lázeň. V roce 1920 byl objekt upraven pro tiskárnu Fr. Tocla, v letech 1926–1928 pro dílnu a knihárnu. Řadový dům má jednopatrovou část tříosou. Původní hospodářská přízemní stavba získala při úpravě roku 1903 novobarokní architektonické členění se čtyřmi osami. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Říční 11 (Q31840123)
| 
|
44464/1-1779 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Říční 532/11, Praha 1 50°4′54,64″ s. š., 14°24′20,05″ v. d. | Měšťanský dům. Řadový dvoupatrový dům se šestiosým klasicistním průčelím vznikl v letech 1843–1848 v souvislosti s výstavbou řetězového mostu císaře Františka I. Další zásahy ke konci 19. století a v 1. polovině 20. století změnily vzhled dvorní zástavby. Historie domu je spojena s pobytem bratří Josefa a Karla Čapkových v letech 1907–1925. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| U Lisků (Q31840160)
| ,_Praha_1,_%C3%9Ajezd_24,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
40782/1-1680 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 425/24, Říční 425/12, Praha 1 50°4′55,51″ s. š., 14°24′16,51″ v. d. | Měšťanský dům U Lisků. Předchůdce dnešního dvoupatrového domu je znám již roku 1532 (část zdiva věžové stavby zachované v severní části domu). Objekt prošel před polovinou 17. století významnou přestavbou, doplněnou na konci 18. století (fasáda, dispozice). Rozlehlý pozdně barokní objekt, s částmi konstrukcí staršího původu, přestavěný a dostavěný v 1. polovině 19. století (výstavba křídla do Říční ulice, přestavěna východní dvorní křídla). V roce 1977 bylo zbořeno dvorní křídlo a na jeho místě byly roku 1984 vybudovány základy ubytovny pro Svazarm. Při přestavbě domu na hotel v roce 2002 hodně utrpěl na své památkové hodnotě, byl odstraněn barokní krov mansardové střechy a veškeré interiérové řemeslné prvky, odstraněna klasicistní okna, dveřnice v přízemí a byly vybudovány podzemní garáže. Novostavba hotelu ve dvoře a zastřešení dvora zcela ruší dané místo a svojí hmotou neakceptuje původní historickou zástavbu. Památkově chráněno od roku 1966. | |||||
| Ateliér Josefa Sudka (Q10858945)
| 
|
41487/1-2135 Pam. katalog MIS | Malá Strana | na dvoře domu Újezd 432/30, adresa udávána Újezd 30 bez čísla popisného, Praha 1, pp. 331/2 50°4′47,93″ s. š., 14°24′16,94″ v. d. | Činžovní dům, z toho jen: ateliér Josefa Sudka. Zahradní stavba fotografického ateliéru, částečně zděná, částečně dřevěná, byla na stávající místo přenesena v roce 1901, v roce 1987 byla ve špatném stavebně-technickém stavu. Dnešní stavba je replikou původního ateliéru. Objekt je patrně posledním dokladem typu zahradního fotografického ateliéru na území Prahy, které byly běžné v 2. polovině 19. století. Přízemní budova v zahradě domu původně čp. 532 se dvěma křídly do tvaru písmene L. Západní prostora je dřevěná s prosklenou konstrukcí a sloužila jako vlastní ateliér. Východní část je z části zděná a z části řešená jako pobíjená dřevěná konstrukce. Střechy jsou sedlové s mírným sklonem. Nástup je řešený malou verandou v koutu napojení obou křídel ateliéru. Celkové půdorysné rozměry jsou 11,4 x 7,4 m. Poznámka: v MonumNetu byla uvedena neexistující adresa Újezd 427/39, skutečný dům čp. 427 má čo. 28. | |||||
| Michnovský palác (Q12043597)
| 
|
39480/1-836 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 450/40, Všehrdova 450/16, 449/14, Praha 1 50°5′0,14″ s. š., 14°24′17,82″ v. d. | Palác Michnů z Vacínova, Tyršův dům. V místě nynějšího paláce není doložena souvislá zástavba, pouze zahrady a hospodářské stavby. Před rokem 1587 zde vznikla velká předměstská vila, později manýristicky (1644) a pozdněbarokně (1722) upravována. Rekonstrukce a přístavba nových budov pro Sokol 1922–1926. Areál Michnova paláce, dnes sokolského Tyršova domu, sestává z historických budov někdejšího renesančního letohrádku, které spolu s ohradní zdí uzavírají předdvoří a dvůr při Všehrdově ulici, a otevírá se do zahrady (směr ke Kampě) manýristickou fasádou. K nim bylo připojeno po severní straně křídlo s tělocvičnou. Starší je budova staré zbrojnice při Všehrdově ulici, nověji ovšem rozšířená.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům Ohrada (Q31841510)
| 
|
39476/1-833 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Besední 441/1, Říční 441/8, Praha 1 50°4′54,96″ s. š., 14°24′19,88″ v. d. | Měšťanský dům. Městský dům Ohrada, Strahovský dům. Raně barokní objekt v majetku strahovského kláštera vznikal postupně jako novostavba patrně od 2. poloviny 17. století, radikální přestavba z roku 1844 podle V. Dudy výrazně pozměnila vnitřní dispozici. Nárožní dvoupatrový dům se schodišťovou věží pod nízkou stanovou střechou. V podkrovním ateliéru pracoval sochař Vilém Arnolt. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malostranský špitál (Q89411356)
| 
|
38931/1-495 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Říční 440/6, Všehrdova 440/7 a 9, Besední 440/2, Praha 1 50°4′54,6″ s. š., 14°24′22,04″ v. d. | Malostranský špitál a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Budovy špitálu vznikly pravděpodobně v letech 1661–1664 v místech starší zástavby. V roce 1784 byl špitál zrušen a roku 1787 prodán v dražbě včetně kostela, kostelní věže a zahrady velkoobchodníku dřívím Františku Vogelovi. Nový majitel následně v letech 1787–1789 zahájil rozsáhlou vnitřní přestavbu staré budovy na byty a vinopalnu. Mimo drobné úpravy chlévů a kůlen v roce 1876 a dalších menších úprav v letech 1893, 1936 a následujících nebyl již objekt zásadně pozměněn.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle (Q89411356)
| ,_Praha_1,_%C5%98%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD,_V%C5%A1ehrdova,_Besedn%C3%AD_6,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
38931/1-495 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Říční, Všehrdova, Praha 1 50°4′54,6″ s. š., 14°24′22,04″ v. d. | Malostranský špitál a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Původně románský kostel osady Újezd se hřbitovem, v roce 1661 zřízena v jeho sousedství jednopatrová raně barokní budova špitálu. Kostel z doby kolem roku 1240, následně byl koncem 13. století přestavěn. Zbytky maleb z 2. poloviny 14. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Říční 2 (Q31840272)
| 
|
41417/1-2092 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Říční 539/2, Všehrdova 539/8, Praha 1 50°4′59,37″ s. š., 14°24′15,04″ v. d. | Měšťanský dům. Malý domek ve vinicích (uváděných zde do 19. století) přestavěl Jan Kocín kolem roku 1600 na renesanční dům, v baroku prodloužený až k řece, jehož zbytky byly pojaty do klasicistní přestavby po roce 1800. Pavlačový dům byl v roce 1946 navržen ke zbourání a část při ul. Všehrdově byla skutečně následně zbourána. Po roce 1986 byl dům rekonstruován a dostavěn pro bytové družstvo mládeže. Nynější hlavní dvoupatrové průčelí do Říční ulice bylo původně obráceno do dvora. Průčelí je asymetrické patnáctiosé, s původními pavlačemi s litým zábradlím z 2. poloviny 19. století, adaptovanými na souvislé „terasy“, v přízemí s oblouky arkád. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Ve mlejnku a Huťský mlýn (Q88325581)
| 
|
39478/1-834 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Všehrdova 448/12, Praha 1 50°4′56,86″ s. š., 14°24′22,87″ v. d. | Měšťanský dům Ve mlejnku a Huťský mlýn. Dům u Čertovky, bývalý mlýn. Renesanční dům byl v roce 1642 přikoupen jako obydlí mlynáře k mlýnu čp. 449. Stavba renesančního původu prošla pozdně barokní přestavbou v roce 1789 (patrně tehdy bylo 1. patro přestavěno a doplněno přístavbou), další úpravy v polovině 19. století a v průběhu 20. století (odstranění přístavby k 1. patru v roce 1947). Patrový čtyřosý dům téměř čtvercového půdorysu kryje zvalbená střecha. Dvorní křídlo má jednoduchou jednotraktovou dispozici, je třípodlažní s fasádou z roku 1895. Poznámka: Ačkoliv Památkový katalog zmiňuje Huťský mlýn v názvu jako součást památky Ve mlejnku a zmiňuje mlýn s čp. 449, dům čp. 449 je evidován pod názvem Stará zbrojnice jako součást kulturní památky Michnův palác. | |||||
| U bílého kříže (Q37817883)
| 
|
39474/1-831 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Všehrdova 439/11, Besední 439/5, Praha 1 50°4′56,96″ s. š., 14°24′22,24″ v. d. | Měšťanský dům U bílého kříže, U Červenků. Nynější nárožní měšťanský dům zachoval z původní renesanční stavby malý sklípek, uliční trakt je již pozdně klasicistní přestavbou podle stavitele Václava Dudy z roku 1852. Stavební úpravy v 60. letech 20. století (ubourán přístavek do Besední ulice, proražena okna). Jednopatrový tříkřídlý dům s podélným dvorem. V 17. a 18. století byl součástí sousedního čp. 438, domy byly i stavebně propojeny. Po ubourání přístavku do Besední ulice v letech 1963–1964 byla v obnažené jižní zdi proražena jednoduchá okna, dvorní průčelí s pavlačemi nejsou architektonicky řešena. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| V Bílém domku (Q31840354)
| 
|
39472/1-830 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Všehrdova 438/13, Praha 1 50°4′57,4″ s. š., 14°24′21,69″ v. d. | Měšťanský dům U Voskařů, V bílém domku, U Hrbků, U Černého slunce. Menší renesanční domek po roce 1725 zásadně přestavěl bratr tehdejšího majitele Heinricha Dientzenhofera Kilián Ignác. Nynější vzhled daly domu klasicistní úpravy v průběhu 19. století. Dvoupatrový dům s dvorem a zahradou byl v 17. a 18. století součástí sousedního čp. 439, domy byly i stavebně propojeny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Červeného kříže (Q37817843)
| .jpg)
|
39470/1-829 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Všehrdova 437/15, Praha 1 50°4′58,13″ s. š., 14°24′21,38″ v. d. | Měšťanský dům Červený křížek, U Červeného kříže. Pozdně barokní přestavba z doby po roce 1761 vtiskla podobu měšťanského paláce malému jednopatrovému renesančnímu domu. V tomto miniaturním palácovém objektu poté vzniklo vnitřní nádvoří a náznak loggie v nově upravené zahradě. Jednopatrový čtyřkřídlý dům se zahradou. V roce 1921 bylo do zahrady vestavěno nové jednopatrové obytné křídlo. Rekonstrukce 2002–2003 znamenala značnou novostavbu – repliku původní hmoty. Fasáda zůstala zachována spolu s některými částmi dispozice. Sedlovou konstrukci krovu nahradila novodobá mansardová. Ve dvoře vznikla šestipatrová novostavba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Jezuitský letohrádek a kovárna (Q37817872)
| 
|
39493/1-843 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hellichova 464/2, Nosticova 634/2a, Praha 1 50°5′3,18″ s. š., 14°24′23,09″ v. d. | Jezuitský letohrádek a kovárna. Areál tvoří dva solitérní objekty, značně od sebe vzdálené. Zahradní letohrádek u Čertovky, postavený jezuity jako raně barokní novostavba, a obytný dům u silnice, který má renesanční jádro. Zahrada s původním lusthausem připadla roku 1637 jezuitům, kteří zde před rokem 1685 vystavěli letohrádek. Domeček, tvořící jádro nynějšího uličního objektu, byl zbudován v letech 1613–1617. Oba objekty pak prošly mnoha pozdně barokními, klasicistními a novodobými úpravami. Pro špatný stav mělo dojít roku 1949 ke zbourání uliční budovy (práce již byly zahájeny), ale nakonec byl objekt v letech 1953–1954 opraven podle projektu ing. arch. Rudolfa Ječného z roku 1952, obnova zahradního letohrádku proběhla v roce 1956. Znovu byl barbarsky takřka zničen při rekonstrukci, prováděné Průmstavem Praha n. p. po roce 1974 pro Fakultu tělesné výchovy a sportu UK.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Chotkovský palác (Q11727036)
| 
|
39483/1-837 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hellichova 458/1, Praha 1 50°5′3,13″ s. š., 14°24′21,43″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého pelikána, Chotkův palác, Chotkovský palác, bývalá zahrada na parc. 307. Roku 1803 se tři převážně barokní domy dostaly do vlastnictví hraběnky Gabriely z Rottenhamu, která je podle návrhu Josefa Zobela nechala přestavět do jediného domu palácové dispozice. Ve 40. letech 19. století patrně došlo ke sjednocení a klasicistní úpravě fasády. Dům U zlatého pelikána odpovídal v 17. století východní části dnešního paláce. Dvoupatrový palác tvoří mohutný podélný a ze tří stran volný objekt, k němuž přiléhá úzké západní dvorní křídlo. Monumentální pozdně klasicistní vstupní průčelí probíhá v délce dvaceti okenních os, které jsou rytmizovány dvojicí vjezdových portálů, prolomených vždy v šesté ose od kraje. Dnes velvyslanectví Finska a Norska a informační a kulturní centrum Velvyslanectví Japonska. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Šiflů (Q31840393)
| 
|
39491/1-842 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 463/1, Hellichova 463/4, Praha 1 50°5′3,58″ s. š., 14°24′22,45″ v. d. | Měšťanský dům U Šiflů, U vinařů. Někdy před rokem 1658 byla nárožní část oddělena od většího celku (dnešního čp. 462) a současně byl postaven nový jednopatrový raně barokní dům, patrně již tehdy se třemi jednotraktovými křídly. Raně barokní nárožní novostavba prošla zásadní úpravou nejprve v letech 1726–1731, kdy bylo nadstaveno 2. patro a mansardová střecha s vikýři. Pravděpodobně v období klasicismu uzavřelo malý dvůr severní dvorní křídlo s vřetenovým půlválcovým schodištěm. Roku 1867 byla střecha stržena a místo ní přistavěno 3. patro a nově postaveno celé severní dvorní křídlo s novým visutým schodištěm na podkovovitém půdoryse. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U dvou hrdliček (Q11863266)
| 
|
39495/1-845 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 466/5, Praha 1 50°5′4,66″ s. š., 14°24′22,42″ v. d. | Měšťanský dům U dvou hrdliček. Řadový dvoupatrový dům s bohatě zdobenou fasádou vznikl na dvou starších parcelách tzv. Lazarovské zahrady, spojených s renesanční obytnou stavbou. Přestavbu tohoto domu provedl ve vrcholně barokním duchu majitel Josef Löfler před rokem 1726. Dům od té doby bez podstatné změny. Dvoupatrový řadový dům ležící na lehce obdélné parcele uzavírá dvojicí bočních dvorních křídel obdélný dvůr, dodatečně na západní straně doplněný o jednopatrové křídlo. Vrcholně barokní hlavní průčelí se do Nostické ulice obrací fasádou o 2+1+2 osách. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Filipů (Q31840007)
| .jpg)
|
39497/1-846 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 467/7, Pelclova 467/1, Praha 1 50°5′5,22″ s. š., 14°24′22,45″ v. d. | Měšťanský dům U Filipů. Dům renesančního původu, vzniklý v letech 1602–1610 v místě bývalé Lazarovské zahrady, barokní přestavba probíhala v letech 1713 a 1723–1726 (snad dle K. I. Dientzenhofera). Přestavbu v pozdně klasicistním duchu provedl roku 1847 Kašpar Předák. Na uliční i dvorní fasádě sochařská výzdoba. Nárožní dvoupatrový dům s lehce lichoběžníkovým pavlačovým dvorem, který je sevřen čtyřmi křídly. Hlavní a boční vrcholně barokní průčelí do Nostické a Pelclovy ulice je pravidelné s asymetricky umístěnými vjezdovými vraty z Nosticovy ulice pod 3. osou zprava. V nároží je v bohatém štukovém rámci figura sv. Floriána, umístěná v letech 1723–1726. V jižním křídle v úrovni 1. patra se na dvorní stěně nachází dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století, po pravé straně dvora je v mělkém výklenku zdi klasicistní štuková socha lva z doby kolem roku 1800. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Aichbauerovský dům (Q31841495)
| 
|
44458/1-844 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 465/2, Praha 1 50°5′4,4″ s. š., 14°24′24,25″ v. d. | Měšťanský dům. Základy dnešní stavby pocházejí až z let po parcelaci Lazarovské zahrady, k níž došlo roku 1600. Před rokem 1683 došlo k přestavbě a rozšíření domku, která měla být údajně tak radikální, že ze staré stavby prakticky nic nezbylo. Původně pozdně renesanční dům radikálně přestavěný na konci 17. století s pozdějšími úpravami se k Nosticově ulici obrací pouze přízemním klasicizujícím stavením. Samotný dům je jednopatrový s mansardovou střechou. Dům velice zajímavého půdorysu vtěsnaný do někdejší uličky. Budova uzavřela někdejší uličku, zásluhou tohoto byla zřejmě vytvořena průchozí chodba, dnes nověji předělená, jež původně umožňovala průchod. Dům je silně odsazen od Nostické ulice, umístěn za někdejší jízdárnou Nostického paláce a přístupný koridorem, dodatečně ještě zúženým přízemním přístavkem. Vzhledem k nevysoké poloze nad vodou chybí sklepy. Na východní straně zahradu ukončuje terasa nad Čertovkou se schůdky k Čertovce. Rodný dům Kiliána Ignáce Dientzenhofera a dům Kryštofa Dientzenhofera. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zlomkovský mlýn (Q31842406)
| 
|
39501/1-848 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 469/6, Praha 1 50°5′5,05″ s. š., 14°24′25,95″ v. d. | Měšťanský dům. Zlomkovský vodní mlýn, Velký dům Wendlingerovský. Původně středověký mlýn z roku 1400, obnovený po husitských válkách v letech 1469–1491, název Zlomkovský mlýn se poprvé objevil v roce 1532. Asi ve 30.–80. letech 17. století přestavěn na obytný dům. Boční křídlo pochází z barokní přestavby z let 1765–1766, kdy v domě hrabě Nostic nově zřídit prádelnu (včetně mandlů), přenesenou sem z čp. 470. Popis z roku 1782 zmiňuje zařízení skutečně velké prádelny s 10 měděnými kotly, jedním kotlem železným, 43 žlaby na praní prádla, dále je zmíněna mandlovna s deseti mandly. V roce 1810 se dům dostal opět do majetku Nostitzů a byl připojen ke komplexu užitkových budov paláce. Dnešní klasicistní vzhled obdržel dům při přestavbě roku 1834 dle návrhu K. Pollaka, kdy byla prádelna zrušena. V roce 1924 přešel objekt do majetku státu, resp. ministerstvu školství. K volně stojící obdélné jednopatrové (mlýnské) budově ve východní části parcely, postavené souběžně s tokem Čertovky, přiléhá pouze jednotraktové mladší jižní křídlo a vytváří tak celkovou dispozici v podobě písmene L. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Nostický palác (Q12041087)
| 
|
39499/1-850 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 471/9, Maltézské náměstí 471/1, Nebovidská 471/8, Pelclova 471/2, Nosticova 468/4, Praha 1 50°5′9,32″ s. š., 14°24′19,09″ v. d. | Nostický palác: Raně barokní novostavba paláce započala kolem roku 1662, snad podle návrhu Francesca Carattiho. Monumentální stavba se dvěma dvory, postavená na místě čtyř domů v letech 1658–1660 pro Jana Hartvíka Nostice. Dnešní vzhled je výsledkem pozdně barokní úpravy před rokem 1762 (asi Antonín Haffenecker), později přibyly klasicistní doplňky. Zachovány bohatě zdobené interiéry.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Wedlingerovská prádelna (Q31842378)
| 
|
44459/1-849 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nosticova 470/8, Praha 1 50°5′7,05″ s. š., 14°24′24,3″ v. d. | městský dům - býv. Wedlingerovská prádelna. V místě středověké lázně, zmiňované od 14. století a zbořené za husitských válek, vznikl na přelomu 16. a 17. století renesanční dům (nevíme zda budova tehdy sloužila jako lázně či prádelna), ve 30. letech 17. století změněn na prádelnu, rozšířen a přistavěn. Velká veřejná prádelna, svou funkcí ojedinělá, byla po roce 1765 přenesena do Zlomkovského mlýna. Dnešní podlouhlá patrová budova vznikla v letech 1833–1835 podle návrhu Karla Pollaka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Markvartský dům (Q31842346)
| 
|
39489/1-841 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nebovidská 462/2, Hellichova 462/6, Praha 1 50°5′4,06″ s. š., 14°24′20,82″ v. d. | Měšťanský dům. Historie objektu sahá až k počátku 17. století, kdy zde byly původně po parcelaci Lazarovské zahrady (1600) vystavěny dva domy zahrnující i dnešní čp. 463. Po roce 1653 došlo k oddělení nárožní parcely (čp. 463) a mezi lety 1677–1685 k raně barokní přestavbě do dnešní rozlohy. Po roce 1833 proběhla částečná přestavba jižního křídla a v přízemí byla vybudována kovárna nového majitele; klasicistní je jedna kolna ve dvoře s mansardovou střechou. Další rozsáhlá přestavba souboru, do dnešní podoby, byla dokončená před rokem 1869. Rozlehlý nárožní dvoupatrový objekt. V domě bydlel malíř Josef Vojtěch Hellich. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Na jílu (Q31842286)
| 
|
39487/1-840 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nebovidská 461/4, Praha 1 50°5′4,5″ s. š., 14°24′20,75″ v. d. | Měšťanský dům Na jílu, Hoberský dům. Jádro jednopatrového řadového domu, zahrnující levý hloubkový jednotrakt, pochází zřejmě ještě z doby před parcelací Lazarovské zahrady roku 1600. Mezi lety 1622–1630 byl dům přestavěný a rozšířený. Na sklonku pozdní renesance měl již dnešní dvoukřídlou jednopatrovou podobu, z níž zůstalo zachováno hloubkové křídlo, průčelní zeď do ulice a převážná část sklepů. Renesanční domek prošel stavebními úpravami v 1. i 2. polovině 18. století, dále v pozdním baroku. Poté setrval v takřka nezměněném stavu až do roku 1918, kdy byla stržena pavlač a vystavěno nové jižní křídlo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modré kachny (Q31842233)
| 
|
39486/1-839 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nebovidská 460/6, Pelclova 460/3, Praha 1 50°5′5,02″ s. š., 14°24′20,49″ v. d. | Měšťanský dům U modré kachny. Nárožní dvoupatrový dům na území někdejší Lazarovské zahrady v sobě zahrnuje původní dva renesanční domy (staršího, postaveného před rokem 1567, a mladšího, pocházejícího z konce 16. století), spojené barokní přestavbou. První z domů byl nově vystavěn roku 1661. Kdy došlo ke spojení obou staveb je nejasné, oba domy byly zmiňovány pod týmž jménem. Dům prošel v letech 1811–1815 (nebo v letech 1832–1833 podle projektu z roku 1829)radikální přestavbou, při níž bylo upraveno přízemí a nově zbudována obě patra. Celkovým dekorativním pojetím připomíná budova díla Karla Pollaka. Objekt prošel celkovou rekonstrukcí v 70. letech 20. století, kdy byl ve dvoře ubourán záchodový přístavek s pavlačí a zřízena půdní vestavba. Roku 1993 proběhla úprava dispozice přízemí pro restaurační provoz, současně byl dvůr nad přízemím zastřešen. Trojkřídlý dům leží na nárožní hloubkové parcele. Dvoupatrová uliční průčelí jsou klasicistní (1833). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Buquoyský palác (Q1507468)
| 
|
39525/1-863 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Velkopřevorské náměstí 486/2, 484/3, Nosticova 486/10, Maltézské náměstí 484/17, Praha 1 50°5′9,32″ s. š., 14°24′22,69″ v. d. | Buquoyský palác: Rozlehlý barokní palác o několika křídlech a třech vnitřních dvorech vznikl postupnou přestavbou tří starších domů. Po roce 1729 postaveno hlavní křídlo a po roce 1735 rozšíření o trakty do Nosticovy ulice. V roce 1860 upraveny interiéry ve slohu druhého baroka a roku 1896 přestavěno zadní křídlo Josefem Schulzem. K objektu v roku 1816 připojen dům čp. 484, tzv. Malý Buquoyský palác, s renesančním jádrem. Současný vzhled vznikl v rámci úprav provedených dle Johanna Georga Aichbauera (snad s podílem K. I. Dientzenhofera) po roce 1736. Palác zaujímá rozlehlý areál mezi Velkopřevorským náměstím a jižní stranou Maltézského náměstí, které přechází po krátkém úseku Nostické ulice do bezejmenné uličky. Hlavní budova po západní straně uzavírá malý dvůr, dvěma risality vystupuje proti Nostickému paláci a ve zmíněné uličce, vymezené ohradní zdí paláce se dvěma branami, je ještě doplněna přízemní budovou s podkrovním patrem. Hlavní vstupní průčelí, před nímž stojí řada kamenných sloupků k uvazování koní, se svou kulisou (které jen z poloviny odpovídá vlastní hmota paláce) obrací do Velkopřevorského náměstí. Je rytmizováno bočními a širokým středním risalitem v poměru 2+3+4+3+2 osy; vjezdy se však objevují uprostřed spojovacích křídel, nikoliv v risalitech, které po stranách ukončuje polopatro, uprostřed pak široký trojúhelný štít.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U malé velryby (Q31842512)
| 
|
39504/1-851 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 473/15, Praha 1 50°5′8,72″ s. š., 14°24′19,62″ v. d. | Měšťanský dům U malé velryby. Místo po renesančním domě zaujala mezi lety 1660–1671 raně barokní stavba, přestavovaná ještě na konci 60. a 80. let 18. století. Nynější vzhled domu pochází z klasicistní přestavby z roku 1814, obohacené na konci 19. století o novorenesanční prvky. Zachovány umělecko-řemeslné prvky. Třípatrový nárožní dům s podloubím v levé části zaujímá nárožní polohu s trojím tupoúhlým zalomením. Miniaturní pavlačový dvorek uzavírají pavlače novodobě podezděné. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U sedmi čertů (Q12043609)
| 
|
39509/1-854 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 476/14, Lázeňská 476/1, Praha 1 50°5′9,39″ s. š., 14°24′19,43″ v. d. | Měšťanský dům U sedmi čertů, U bílého koníčka, Palác Straků z Nedabylic, Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené Praha. Ohradní zeď s branou. Na základech starších objektů, přimknutých k ohradní zdi maltézského areálu, vyrostl v letech 1590–1610 rozlehlý dům s podloubím a průchodem, upravovaný ještě koncem 17. století. Z té doby pochází i nákladná malířská a štuková výzdoba zachovalých interiérů. Věž, tvořící patrně součást johanitského opevnění, byla s největší pravděpodobností začleněna do novostavby palácového domu (v jihovýchodním nároží), v roce 1615 byl proto učiněn zvod, ale nakonec došlo k vyrovnání a věž tak byla pro příště začleněna do konstrukcí objektu. Jako věcné břemeno je při všech prodejích 17. století připomínán průchozí charakter domu. Od roku 1912 zde působí Deylův ústav slepců. Palác leží v řadě domů a jeho parcela proniká celým blokem: sestává z hlavní dvoupatrové budovy, jednopatrového zadního křídla a přízemního pravého dvorního křídla, které uzavírají dvůr přístupný vraty z Lázeňské ulice. Hlavní průčelí je raně barokní, ale se zbytky staršího členění, které se projevuje jednak v podloubí, ale také v nepříliš pravidelném rozestupu deseti okenních os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého kříže (Q37817853)
| 
|
39513/1-856 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 478/13, Praha 1 50°5′10″ s. š., 14°24′19,25″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého kříže, U obrazu Panny Marie. Větší dům, zaujímající původně i část dnešního sousedního objektu čp. 481, byl někdy v 16. století údajně přistavěn k obvodové gotické hradbě areálu johanitské komendy. Dům s renesančním jádrem z přelomu 16. a 17. století byl barokně přestavěn kolem roku 1700. Tehdy byla stržena původní průčelní zeď a nové průčelí nad loubím bylo vysazeno na linii sousedního domu a patrně i zvýšeno o 2. patro. Dílčí úpravy na konci 19. století. Nevelký měšťanský dům na mělké parcele obepíná ze tří stran komorní dvorek, vymezený od severu štítovou zdí sousedního objektu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zeleného kozla (Q31842178)
| 
|
39519/1-859 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 481/12, Praha 1 50°5′10,59″ s. š., 14°24′19,27″ v. d. | Měšťanský dům U zeleného kozla. Odloučením od okolní zástavby se kolem roku 1607 vydělil dnešní dům, pozdně renesančně a barokně rozšiřovaný a přestavovaný (na počátku a konci 18. století). Klasicistní modernizaci provedl v letech 1829–1830 stavitel J. Peschka. Nárožní dvoupatrový dům na obdélném městišti bez dvoru se obrací kratší tříosou fasádou do spojovací ulice s Lázeňskou ulicí, hlavní vstupní fasádou o 2+1+2 osách do Maltézského náměstí. Dům má pozdně barokní fasády. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého hada (Q31842010)
| 
|
39505/1-852 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 474/3, Praha 1 50°5′8,37″ s. š., 14°24′18,58″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého hada. Parcela dnešního domu vytvářela ve středověku část většího celku, k němuž patřil sousední čp. 537 a také areál dnešního čp. 384 při Karmelitské ulici. Objekt je renesančního původu, na počátku 17. století přestavěný. Před rokem 1814 došlo ke klasicistní přestavbě, z níž se však dnes zachoval již jen portál a domovní emblém hada v oválné kartuši, dům byl již třípatrový. V roce 1853 proběhla další přestavba, kterou patrně navrhl František Wolf. Třípatrový řadový dům na hloubkové parcele o třech křídlech, která vytváří vnitřní dvůr. Třípatrový dům na hloubkové parcele uzavírá levým a zadním křídlem pavlačový obdélný dvorek. Čtyřosé pravidelně řešené průčelí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Zlatého helmu (Q31841956)
| 
|
39583/1-897 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 537/4, Praha 1 50°5′8,69″ s. š., 14°24′18,51″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého helmu. Starší středověký dům byl po roce 1628 významně přestavěn do pozdně renesanční podoby, kterou si dům udržel až do barokní přestavby po roce 1762, provedené zřejmě Josefem Jägrem. Patra jsou tedy až pozdně barokním doplněním původního stavu. Dvoupatrový dům na lehce obdélné parcele sestává z hlavní budovy a pravého dvorního křídla. Proti sousednímu domu vpravo ustupuje objekt o prostor zaniklého podloubí a je oddělen soutkou, kterou dříve vedla odpadní stoka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého Noha (Q31841892)
| 
|
39507/1-853 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 475/5, Praha 1 50°5′9,1″ s. š., 14°24′18,78″ v. d. | Měšťanský dům U černého Noha, Jägerův dům, velvyslanectví Dánského království. Dům středověkého původu prošel renesančními i barokními přestavbami, nynější podobu nese po pozdně barokní přestavbě z roku 1767, provedenou podle majitele Josefa Jägera. Dům zmiňovaný až v 16. století měl původně v přízemí podloubí, které bylo následně přestavěné na krámky. Dvorní křídlo je až z 2. čtvrtiny 19. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Turbovský palác (Q12043613)
| 
|
39511/1-855 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 477/6, Praha 1 50°5′9,82″ s. š., 14°24′18,31″ v. d. | Turbovský palác. Renesanční objekt byl významně barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. století, nynější podoba pochází z přestavby po požáru z roku 1765. Přes novodobé adaptace zůstává jednou z nejlepších rokokových přestaveb v Praze. Takřka čtvercově disponovanou hlavní budovu doplňují za dvorkem, do něhož je nově vestavěn polygonální útvar zimní zahrady, přízemní užitková stavení. Hlavní průčelí se obrací do náměstí 2+3+2 osami, z nichž střední je určena pro vjezd. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Musconský dům (Q31842058)
| 
|
39515/1-857 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 479/7, Praha 1 50°5′10,13″ s. š., 14°24′18,15″ v. d. | Měšťanský dům. Od počátku své historie byl dům spojen s čp. 380, který vznikl po roce 1367 rozprodáváním majetku johanitů. Renesanční, patrně hospodářské stavení, bylo přestavěno a rozšířeno kolem roku 1590 a krátce na to zmodernizováno, před rokem 1637. Vrcholně barokní přestavba následovala po požáru roku 1713 (dům byl tehdy spojený se sousedním čp. 477 a opětovné oddělení v roce 1794 si vyžádalo zazdění někdejších průchodů) a pak roku 1762. V roce 1811 došlo k opětovnému spojení s čp. 380. Obdélně disponovaná hlavní budova domu svírá s nevelkým a nepravidelně vyvinutým levým bočním křídlem malý obdélný dvorek. Hlavní průčelí se do náměstí obrací dvoupatrovou fasádou, jejíž sdružená okna ve třech osách prozrazují ještě renesanční původ celé budovy. Její jednotlivé detaily však pocházejí již z pozdně barokní úpravy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého gryfa (Q31842560)
| 
|
39517/1-858 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 480/8, Prokopská 480/1, Praha 1 50°5′10,83″ s. š., 14°24′17,59″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého gryfa, Stará pošta, Likovský dům. V místě někdejší středověké sladovny vznikl na přelomu 30. a 40. let 16. století obytný dům, renesančně přestavěný kolem roku 1600. Podle popisu z roku 1723 sídlil v domě královský poštovní úřad a byl zde rovněž byt vrchního úředníka. Od 18. století byl dům využíván jako hostinec. Dům prošel dalšími přestavbami v barokním a již klasicistním duchu (poslední z doby kolem 1800). Dvoupatrová budova leží na rozložité lichoběžníkové parcele, která probíhá směrem do náměstí v nepravidelné, několikrát zalomené linii, vytvářející při Prokopské ulici nároží. Hlavní fasádu prolamuje sedm okenních os uspořádaných značně nepravidelně (2+2+1+2), za nárožím pokračuje fasáda ještě dvojicí os. Dnešní výraz je klasicistní, ale rozvrh oken dokazuje, že bylo ponecháno starší členění nepochybně ještě pozdně renesančního původu (po 1639). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Bývalý kostel svatého Prokopa (Q31842832)
| 
|
39588/1-901 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Prokopská 625/3, Praha 1 50°5′11,49″ s. š., 14°24′16,23″ v. d. | Měšťanský dům. Původně se zde nacházel kostel svatého Prokopa, který je zmiňovaný již na počátku 13. století. Významná barokní stavba někdejšího kostela patrně od Antonia Luraga byla postavená na zdech románského kostela. Kostel byl na konci 17. století přestavěn. Po jeho zrušení roku 1782 byl roku 1790 dražebně prodán do soukromých rukou a připojen k domu čp. 376. Při následné přestavbě na obytný dům podle plánů I. J. N. Palliardiho byla základní hmota kostela i část kleneb zachována, do prostoru byly vloženy nové stropy a příčky. Roku 1873 bylo přistavěno 3. patro podle plánu F. Václavíka, Sousední dům byl roku 1901 stavebně oddělen, ale teprve v roce 1910 dostal bývalý kostelík sv. Prokopa vlastní čp. 625. Budova si dodnes zachovala některé prvky původního kostela. Řadový dům zachovává vnější tvar přestavěného kostela, který se projevuje zejména jednoosým půdorysným ústupkem na boku někdejšího kněžiště i obloukovým půdorysem jednoosé levé boční fasády, daným tvarem někdejšího kostelního závěru. Původní hmota jednolodního kostela zůstala zachována v podobě obdélné lodi s podkovovitým presbytářem a přilehlou sakristií na jižní straně. Raně barokní valená klenba v lodi i presbyteriu se dnes uplatňuje ve 2. p. V 1. patře je na středu mezi sdruženými okny rámovaná nika s edikulou, zdobená luisézním dekorem (1782), vybavená sochou sv. Prokopa od Ignáce Michala Platzera (údajně až z roku 1811). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého koníčka (Q31842813)
| 
|
39322/1-736 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Prokopská 297/10, Praha 1 50°5′12,39″ s. š., 14°24′14,97″ v. d. | Měšťanský dům U černého koníčka. Dům pochází z renesance z 2. poloviny 16. století, kdy byl postaven na gotických základech, upraven byl v baroku i klasicismu. Řadový dům na hloubkové parcele má uzavřenou čtyřkřídlou dispozici. V sedmiosém hlavním průčelí se spojují zbytky barokních prvků s mladší, klasicistní úpravou. Mezi 3. a 4. okenní osou 2. nadzemního podlaží jsou dvě kartuše – ve spodní je v rámu se zavíjeným ornamentem reliéfní domovní znamení, nad ním v bohatším rámu Panna Maria s Ježíškem. Ve 3. nadzemním podlaží západního bočního křídla je ve fasádě nika s dřevěnou polychromovanou sochou Krista z 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U věnce (Q31842777)
| 
|
39320/1-735 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Prokopská 296/8, Praha 1 50°5′12,24″ s. š., 14°24′15,77″ v. d. | Měšťanský dům U věnce. Renesanční dům z počátku 17. století byl upravován v baroku i klasicismu. Dům vybudován na místě gotického objektu se sladovnou (zachovány zbytky zdiva v suterénu a 1. nadzemním podlaží) na počátku 17. století. (dispozice sklepů a pater hlavního křídla). Po roce 1679 byl dům rozšířen o levé dvorní křídlo a přestavěn (hlavní schodiště). Pravé boční křídlo vystavěno roku 1845. Řadový dům trojkřídlé dispozice byl vybudován na hloubkové parcele. Dvoupatrové šestiosé uliční průčelí je klasicistní. V 5. ose mezi okny pater se nalézá štukový rám s motivy andílků a květinovou girlandou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Sixtů (Q31842729)
| 
|
39318/1-734 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Prokopská 295/6, Praha 1 50°5′12,08″ s. š., 14°24′16,57″ v. d. | Měšťanský dům U Sixtů. Renesanční dům z počátku 17. století byl přestavěn v baroku a ve 30. letech 20. století. Trojkřídlý dům. Fasáda do Prokopské ulice osmiosá, třípatrová. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U pomazánky (Q31842679)
| 
|
39316/1-733 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Prokopská 294/4, Praha 1 50°5′11,85″ s. š., 14°24′16,97″ v. d. | Měšťanský dům U pomazánky, (Beim Butterbrot). Dům vznikl ve 2. polovině 16. století na místě středověké zástavby. V baroku a klasicismu byl rozšířený. Řadový dům dvoukřídlé dispozice leží na hloubkové parcele, sevřené čelně sousedním čp. 293. Západní uliční průčelí je téměř ploché, probíhá v délce tří okenních os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílého pelikána (Q31842625)
| 
|
39314/1-732 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 293/9, Prokopská 293/2, Praha 1 50°5′11,37″ s. š., 14°24′17,78″ v. d. | Měšťanský dům U bílého pelikána. Původně renesanční dům byl upravený klasicistní přestavbou v roce 1842 Johannem Nowotným. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zeleného kříže (Q37817940)
| 
|
39312/1-731 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 292/10, Praha 1 50°5′11,39″ s. š., 14°24′18,44″ v. d. | Měšťanský dům U zeleného kříže. Dům vznikal v místech raně gotického městského opevnění ze dvou renesančních objektů v baroku spojených v jeden celek. Dnešní vzhled pochází z 19. století. Budova o 4 nadzemních podlažích výrazně ustupující z linie uliční čáry leží na poměrně široké obdélné parcele. Sestává z hlavního objektu, k němuž se ze severu připojují kratší křídla uzavírající dnes zastřešený dvorek. K jihu z hlavní budovy vybíhá krátké patrové křídlo. Hlavní průčelí se do náměstí obrací fasádou o osmi nepravidelně rozmístěných osách. Západní dvojice je od zbytku fasády oddělena nárožní bosáží. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Malířů (Q31842459)
| .jpg)
|
39310/1-730 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí 291/11, Praha 1 50°5′11,21″ s. š., 14°24′19,34″ v. d. | Měšťanský dům U Malířů, U bílého kohouta. Pozdně středověký domek byl zásadním způsobem přeměněn pozdně renesančně kolem roku 1609 a raně barokně (mezi lety 1678–1685). Přes mladší zásahy se rámcově raně barokní podoba zachovala dodnes. Nárožní dům o 2 nadzemních podlažích s výraznými podkrovními štíty je situován na malé obdélné parcele. Hlavní vstupní průčelí se obrací do Maltézského náměstí, pravá boční fasáda do spojovací uličky s Lázeňskou ulicí. Nároží zdobí výrazná bosáž, jinak je plocha stavby nečleněná. Okna v pěti osách v západním průčelí (ve 2. a 3. ose ze severu sdružená) a třech osách v jižním. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sousoší svatého Jana Křtitele s anděly (Q26237879)
| 
|
38908/1-479 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Maltézské náměstí, Praha 1, pp. 1048 50°5′9,32″ s. š., 14°24′19,09″ v. d. | Sousoší sv. Jana Křtitele s anděly. Barokní sousoší vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokof v letech 1714–1715. Pískovcové vrcholně barokní sousoší sv. Jana Křtitele spočívá na masivním trojbokém podstavci se složitě půdorysně tvarovanými stěnami, z nichž po třech stranách konkávně vybíhají hranolové sokly (na čelných stěnách s mohutnými volutovými útvary), na nichž jsou rozestavěny tři figury andělů. Střední část pak pokračuje dalším kónicky projmutým podstavcem, s trojicí pravidelně rozmístěných pásů pokrytých květy, na němž stojí socha sv. Jana Křtitele. Dolní část postamentu zdobí reliéfy, které zobrazují Navštívení P. Marie, Stětí sv. Jana Křtitele a Zjevení sv. Jana Křtitele. Sousoší bylo původně středem kašny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Komenda řádu Maltézských rytířů (Q19970475)
| 
|
38927/1-493 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Velkopřevorské náměstí 485/4, 488/5, 608/5a, 489/6, Lázeňská 287/4, (482/5?), 485/2, Hroznová 489/3, Praha 1 50°5′9,99″ s. š., 14°24′23,4″ v. d. | Komenda řádu Maltézských rytířů. Areál kláštera, který byl v této lokalitě založen roku 1158 za podpory krále Václava I. pro řád špitálních bratří sv. Jana Křtitele Jeruzalémského z Rhodu a Malty (johanitů či později tzv. maltézských rytířů). Původní johanitský areál byl mnohem rozsáhlejší (viz úsek románské zdi v severní hraniční stěně při čp. 286, byly tu pravděpodobně hospodářské objekty a špitál). Po nějaký čas patřil k areálu kláštera i mlýn u Čertovky, o jehož držení vedl řád dlouholeté spory s malostranskou obcí.
Poznámka: Dříve byl pod touto položkou uveden též dům V lázních (Lázeňská 286/6, Saská 286/5), který je veden jako samostatná památka 39305/1-726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). V seznamu čísel popisných v MonumNetu bylo uvedeno též čp. 482 (Lázeňská 482/5), avšak odpovídající parcela 267 uvedena nebyla. | |||||
| Hrzánský palác (Q12043596)
| 
|
44460/1-866 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Velkopřevorské náměstí 490/1, Praha 1 50°5′9,98″ s. š., 14°24′25,65″ v. d. | Hrzánský palác (Palác Metychů z Čečova). Původně středověký objekt prošel renesančními přestavbami v letech 1584, 1602 a 1617. Křídlo při Čertovce vzniklo nejspíše v pozdním baroku, v poslední třetině 18. století. Objekt vznikl během 1. poloviny 17. století postupným spojením čtyř menších domů ležících na pozemcích johanitské jurisdikce, někde v místech řádového pivovaru či špitálu. Tato středověká budova, asi zaniklá za požáru roku 1503, se dodnes prozrazuje mohutnými konstrukcemi obvodových zdí v jihozápadním nároží dnešního objektu. Krátké a úzké západní křídlo do ulice a patrně i uzavírající zeď se vstupní renesanční bránou pochází patrně až z pozdní renesanční etapy. V roce 1617 bylo k domu připojeno západní stavení (dům byl zbořen a v roce 1916 nahrazen nepřesnou kopií L. Myslíka). Před rokem 1675 došlo k větší sjednocující přestavbě všech čtyř domů do jednoho celku. Někdy kolem roku 1749 došlo k přestavbě křídla nad Čertovkou. Dnes areál, stojící na pokraji zahrady Buquoyského paláce čp. 486, zaujímá kromě téměř čtvercového takřka solitérního městiště vlastního paláce ještě západní přístavek obytného domu. Přičleněný jednopatrový dům je novostavbou, která svou pětiosou fasádou evokuje dojem barokního objektu. Ohradní zeď je patrně pozdně renesanční. Na fasádě pamětní deska narození Josefa Bohuslava Foerstra. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zeleného věnce (Q31842582)
| 
|
39521/1-860 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 483/3, Praha 1 50°5′10,45″ s. š., 14°24′20,72″ v. d. | Měšťanský dům U zeleného věnce. Renesanční novostavba z konce 16. století byla o sto let později (kolem roku 1700) barokně přestavěna, pozdější klasicistní zásahy provedeny roku 1827 a 1850 podle Václava Dudy, novodobé adaptace od roku 1917 pro Deylův slepecký ústav. Dům je součástí funkčního celku sousedního Strakova paláce čp. 476. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům Kazatelna (Q31842800)
| ,_Praha_1,_L%C3%A1ze%C5%88sk%C3%A1_7,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
44446/1-729 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 290/7, Praha 1 50°5′11,56″ s. š., 14°24′19,93″ v. d. | Měšťanský dům Kazatelna, U pokrývačů, Šiferdekrovský dům. Pozdně středověký dům, spadající pod maltézskou jurisdikci. Původní dům stál od roku 1400 na parcele hřbitova, zničen požárem roku 1420. Předchůdce dnešního objektu doložen k roku 1491. Prošel postupně renesanční a barokní přestavbou (mezi lety 1663–1668), rozšířený o 2. patro po roce 1737. Nynější vzhled má za následek klasicistní přestavba z roku 1817, snad Ign. J. Palliardi. Dvoupatrový nárožní dům se světlíkovým dvorkem a spojovacími pavlačemi. Hlavním průčelím se obrací do Lázeňské ulice, dvojosou fasádou do krátké spojky k Maltézskému náměstí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sterneggovský palác (Q12056409)
| 
|
39308/1-728 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 289/9, Praha 1 50°5′12,07″ s. š., 14°24′19,82″ v. d. | Sterneggovský palác (Thunský palác, původně dům U Zlaté husy). Původně gotický dům byl v renesanci přebudován, v 17. století proběhla další výrazná úprava, ale dnešní fasáda pochází z druhé poloviny 18. století. Dům sestává z podélné hlavní budovy, jejíž součástí je po severní straně někdejší věž johanitského opevnění, a obdélného dvora, za ním je hospodářské stavení. Zajímavý je útvar se studnou v jižním konci dvora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého jednorožce (Q28736123)
| 
|
39303/1-725 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 285/11, 285/13, Praha 1 50°5′12,74″ s. š., 14°24′21,37″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého (bílého) jednorožce, palác Beethoven. Současný nárožní dvoupatrový dům s vestavěnými vikýři do mansardové střechy vznikal na parcele někdejšího hřbitova postupnou přestavbou dvou starších objektů, které zda stály. Vnější podoba fasád pochází z let 1731-1759. Fasády do Lázeňské ulice i náměstíčka v pokračování ulice jsou dlouhé, dvoupatrové a doplněné o podkroví. Východní pozdně barokní fasáda sestává ze dvou odlišných částí. Ve střední ose přízemí se dříve nacházel průjezd. Mezi původním a novodobým vjezdem pamětní kovová deska s nápisem připomínajícím pobyt L. Beethovena. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří duh (Q31841386)
| ,_Praha_1,_L%C3%A1ze%C5%88sk%C3%A1_15,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
44445/1-724 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 283/15, Praha 1 50°5′13,24″ s. š., 14°24′21,14″ v. d. | Měšťanský dům U tří duh. Dům středověkého původu (zachovány sklepy z předhusitské doby) byl několikrát přestavován v duchu renesance (před rokem 1580), dále raného a vrcholného baroka (po roce 1650 a v letech 1754–1772). Historizující domovní fasáda pochází z návrhu Josefa Kudláčka z roku 1883. V letech 1879–1882 zde bydlel Mikoláš Aleš. Řadový dvoupatrový dům leží na hloubkové úzké parcele. Obě patra se půdorysným schématem liší nejen od přízemí, ale také od sebe navzájem, a mají klasicistní dispozici. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| V lázních (Q31841418)
| 
|
39305/1-726 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Lázeňská 286/6, Saská 286/5, Praha 1 50°5′12,97″ s. š., 14°24′21,81″ v. d. | Měšťanský dům V lázních. Dům vznikl na místě nejméně dvou starších domů a má poměrně složitou stavební historii. Jeho současná podoba je dána především přestavbou z let 1831–1832, kterou navrhl Karel Pollack. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Saský dům (Q21012517)
| 
|
44428/1-545 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 55/3, Saská 55/4, Lázeňská 55/8, Praha 1 50°5′14,35″ s. š., 14°24′22,14″ v. d. | Měšťanský dům U Steinitzů (tzv. Saský dům). Původně kupecký dvůr věnoval Karel IV. roku 1348 spolu s malostranskými mosteckými věžemi saskému vévodovi Rudolfu III., který zde vybudoval výstavní gotický palác, renesančně přestavěný po roce 1592 Giovannim Bussim de Campione. Klasicistní 3. patro a dvorní zástavba z let 1826–1828. Gotický palác ze 14. století zachovaný v obvodovém zdivu od sklepů po 1. patro. Rozsáhlá parcela zaujímá většinu bloku mezi ulicemi Mosteckou, Lázeňskou a Saskou až po Juditinu mosteckou věž. Je zastavěna monumentální trojkřídlou třípatrovou budovou kolem obdélného dvora a přízemním dvorním stavením při jižní ohradní zdi do Saské ulice. Fasáda do Mostecké je osmiosá (se sedmi osami sdruženými). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| V lázni (Q31841464)
| 
|
39573/1-891 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Saská 520/3, Praha 1 50°5′12,38″ s. š., 14°24′25,89″ v. d. | Měšťanský dům V lázni. Ve starších pramenech zmíněný „zadní dům s lázní“ byl původně součástí sousedního domu čp. 286 na pozemcích johanitské komendy. Samotný dnešní objekt čp. 520 vznikl patrně jako renesanční novostavba lázně, přistavěná k čp. 286 po r. 1606. Pozdější barokní úpravy po roce 1687 doplnily objekt o dvorní část do dnešního půdorysu. Klasicistní úprava průčelí (a snad nástavba 3. patra, nebo již v baroku) spadá do let 1831 a 1884. Poměrně mohutná třípatrová budova tvoří střed rozlehlého areálu obklopeného dvorem a uzavřeného nižšími hospodářskými objekty, hlavní budova je téměř solitérem. Směrem na sever ke Karlovu mostu se fasáda obrací ve třech prostorových plánech. Nejvíce vystupuje tříosá část vlevo, s nověji upravenými otvory v parteru. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Karlův most (Q204871)
| 
|
11730/1-15 Pam. katalog MIS | Malá Strana | mezi Křižovnickým náměstím a Mosteckou, Staré Město a Malá Strana, Praha 1 50°5′11,57″ s. š., 14°24′41,66″ v. d. | Karlův most. Zahrnuje obě mostecké věže a část plochy Křižovnického náměstí. Kamenný most byl vybudován v době Karla IV., byl důležitou spojnicí Starého Města a Malé Strany. Později byl obohacen barokními a novodobými sousošími světců. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter dominikánů (Q24708167)
| 
|
39449/1-815 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 387/6, Harantova 387/1, Karmelitská 388/2+4, Újezd 388/50, Hellichova 388/10, Nebovidská 459/1+3, Hellichova 459/8, Praha 1 50°5′6,35″ s. š., 14°24′16,83″ v. d. | Klášter dominikánů, původně magdalenitek, s bývalým kostelem svaté Máří Magdalény. V letech 1315–1620 klášter bílých magdalenistek při starším kostele sv. Maří Magdaleny. Bývalý středověký kostel svaté Maří Magdalény byl přestavěný po roce 1604 (1626?) dominikány a obestavěný řeholními budovami během 17. století. Do dnešní podoby přestavěn po zrušení kláštera roku 1787 (1784?) a znovu kolem roku 1830. Areál tvořící ucelený komplex budov bývalého kláštera dominikánů (celý blok mezi ulicemi Újezd, Harantova, Nebovidská a Hellichova) se zachovalými zbytky románského kostela sv. Maří Magdalény v terénu pod čp. 387, který tak vymezuje středověkou situaci komunikací v okolí kostela.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Rohanský palác (Q12049606)
| ,_Praha_1,_Karmelitsk%C3%A1_%C4%8D._p._386_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39447/1-814 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 386/8, Harantova 386/2, Maltézské náměstí 386/2, Praha 1 50°5′7,57″ s. š., 14°24′16,02″ v. d. | Rohanský palác. Původně tři renesanční měšťanské domy byly v 70. letech 16. století spojeny a přestavěny Bonifácem Wolmutem, následně byl k domům přidán ještě čtvrtý dům. V baroku se objekty ještě nakrátko rozdělily, spojeny od roku 1792. Palác klasicistně upraven na sklonku 18. století Josefem Zobelem, dnešní podoba z let 1838–1841. Od roku 1919 část paláce pronajímána ministerstvu školství, 1945 palác konfiskován. Rozlehlá dvoupatrová budova přes dvě nároží leží na obdélné parcele, v zadní části lehce lichoběžníkově zúžené. Budovy uzavírají dvojici dvorů, předělených středním křídlem. Průčelní fasáda o devíti osách má přísně symetrickou kompozici se střední trojosou risalitovou částí, jejíž členění obstarává čtveřice kolosálních sloupů s korintskými hlavicemi, kde v místě abakového květu se nalézá korunka. Zajímavým prvkem je vložené střední křídlo, pocházející s největší pravděpodobností z pozdně barokní přestavby (před rokem 1787). Nejvýznamnějším interiérem je tzv. taneční sál, který se i na vnější fasádě projevuje neobvyklým motivem, syrským oknem. Velký sál divadla, který probíhal celým uličním traktem při Maltézském náměstí, zanikl dodatečně vloženými příčkami při úpravách roku 1902, současně byl zmenšen i sousední oválně disponovaný sál velké jídelny. V budově dnes sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého pluhu (Q31842123)
| ,_Praha_1,_Karmelitsk%C3%A1_10,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39445/1-812 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 384/10, Praha 1 50°5′8,42″ s. š., 14°24′15,83″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého pluhu, U tří stříbrných hvězd. Dvoupatrový dům vznikl na místě starší zástavby, z níž se dochovalo několik zdí. Dnešní podoba je dána především přestavbou z 80. let 17. století. Řadový trojkřídlý objekt na hloubkové parcele. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Textorů (Q31841526)
| ,_Praha_1,_Karmelitsk%C3%A1_12,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39443/1-811 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 383/12, Praha 1 50°5′8,93″ s. š., 14°24′15,67″ v. d. | Měšťanský dům U Textorů. Dům se nachází na úzké hloubkové parcele, která je obestavěna několika křídly. Uliční hlavní křídlo je dvoupatrové a jeho fasáda je z roku 1882 od J. F. Freyna. Samotný objekt, později několikrát přestavovaný, je však renesančního původu. Tzv. Hartmannovský domeček ve východní části parcely byl poprvé zmiňován roku 1604 a k čp. 383 byl natrvalo připojen roku 1744, dnes již nestojí. Řadový dvoupatrový dům na protáhlé parcele uzavírá protáhlý nepravidelný obdélný dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Ježíška (Q31841544)
| ,_Praha_1,_Karmelitsk%C3%A1_14,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39441/1-810 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 382/14, Praha 1 50°5′9,46″ s. š., 14°24′15,45″ v. d. | Měšťanský dům U Ježíška, Malý Muskonský dům. Třípatrový dům s mělkým rizalitem, zakončeným nízkým trojúhelným štítem, byl postaven v letech 1669–1673 Santinem de Bossi. Po úpravách kolem roku 1738 získal svou dnešní fasádu. Stavitel Jan Voráček navrhl roku 1884 výstavbu zadního (východního) dvorního křídla, ke zvýšení jižního křídla o patro podle návrhu stavitele Kestřánka došlo roku 1920 a ze stejného roku také pochází uzavření pavlačí pravého dvorního křídla proskleným bedněním. Menší adaptace navrhl roku 1937 stavitel Václav Nekvasil. Mohutné třípatrové průčelí domu, který leží na hloubkové parcele a pravým a zadním křídlem uzavírá obdélný dvůr, se obrací do ulice pětiosým průčelím. Střední osa má sdružená okna. Uliční zeď je údajně vyzděna z kvádříků románského původu, v protilehlém konci, oddělena mladší příčkou, byla vyhloubena studna. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Musconský palác (Q31841562)
| 
|
39437/1-808 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 380/16, Praha 1 50°5′10,04″ s. š., 14°24′15,28″ v. d. | Palác Musconský, Harbuval-Chamaré. Původně gotická stavba prošla několika přestavbami – pozdně gotickou po roce 1509, renesanční kolem 1590 a raně barokní po roce 1682. Dnešní klasicistní vzhled stavby pochází z přestavby z roku 1800 podle plánů Josefa Zobela. Zachováno řemeslné vybavení interiérů. Dům je třípatrový, uliční křídlo s jižním dvorním křídlem a zadním stavením spolu s vysokou ohradní zdí k čp. 382 uzavírají poměrně rozlehlý obdélný dvůr. Vysoká ohradní zeď je členěna nikami a doplněna klasicistní kašnou. Dům byl kdysi spojen s dnešním čp. 479 na Maltézském náměstí. Areál tvoří palác a kašna. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Thun-Hohenštejnský palác (Q31841578)
| 
|
39435/1-807 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 379/18, Praha 1 50°5′10,64″ s. š., 14°24′15,05″ v. d. | Měšťanský dům U černého lva, U tří zlatých ruk, Thun-Hohensteinský palác. Třípatrový barokní dům, doplněný dvoupatrovým bočním a zadním přízemním křídlem, vznikl v letech 1741–1745 vznikla v místě nezastavěné plochy a renesanční míčovny z roku 1614 na zahradě někdejší johanitské komendy. Dům byl později upravován K. Hübschmannem na přelomu 19. a 20. století a též ve 30. letech 20. století. Dům sestává z hlavního třípatrového křídla, které si uchovalo barokní vzhled, z novostavby zadního křídla, vzniklého na místě neklenutých stájí a vozových kolen, a ze spojovacího třípodlažního křídla, v jehož parteru byly klenuté stáje. Jednotlivá, výškově odstupňovaná křídla svírají prostranný dvůr. V domě v letech 1841–1852 bydlel Miroslav Tyrš, což připomíná pamětní deska od Emanuela Juliána Kodeta z roku 1932, osazená podle návrhu arch. Benno Kabáta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého pštrosa (Q31841592)
| 
|
39431/1-804 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 376/20, Prokopská 376/5, Praha 1 50°5′11,75″ s. š., 14°24′14,66″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého pštrosa. Ze středověké sladovny se pozdně gotickou přestavbou stal počátkem 16. století obytný dům. Ten prošel mnoha renesančními a barokními přestavbami, nejvýznamnějšími v 80. letech 18. století, kdy byl k domu připojen kostel sv. Prokopa (později též přestavěný v obytný dům, roku 1909 znovu oddělen pod samostatným čp. 625). Klasicistní fasády z roku 1810. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Karmelitská 26 (Q37817968)
| 
|
10078/1-2205 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Karmelitská 268/26, Praha 1 50°5′13,83″ s. š., 14°24′13,8″ v. d. | Činžovní dům. Předchůdcem dnešní stavby byl dvoupatrový dům s podloubím, dvorním křídlem a zadním stavením, demolovaný roku 1904. Řadový nájemní dům s kubistickým tvaroslovím vznikl roku 1913. Plány jsou podepsány stavitelem Františkem Štorchem. Kvalitní příklad postupného pronikání kubismu do běžné stavitelské produkce. Řadový dům třítraktové dispozice a s mansardovou střechou se hlavním dvoupatrovým průčelím s podkrovím obrací do ulice, je v patrech tříosé, v přízemí pětiosé. Objekt je dochován ve velké míře v původním stavu. Památkově chráněno od 28. dubna 1994. | |||||
| Michnovský letohrádek (Q31841853)
| 
|
39109/1-602 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů 134/1, Praha 1 50°4′58,2″ s. š., 14°24′28,83″ v. d. | Rodinný dům převozníka. Původně renesanční dům byl v raném baroku přestavěn na letohrádek a klasicistně upraven kolem poloviny 19. století. Teprve roku 1935 dům získal dnešní popisné číslo. Patrový dům obdélného půdorysu volně stojící mezi staršími ohradními zdmi. Mělce členěné hlavní průčelí obráceno směrem k řece, v přízemí čtyřosé, v patře pětiosé, přičemž okenní osy na sebe zcela nenavazují. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sovovy mlýny (Q61417293)
| ,_Praha_1,_U_Sovov%C3%BDch_ml%C3%BDn%C5%AF_2,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39549/1-877 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů 503/2, 527, Praha 1 50°5′1,62″ s. š., 14°24′29,47″ v. d. | Vodní mlýn Sovovy mlýny. První dřevěný mlýn zde u Vltavských břehů stál již od středověku. Po husitských válkách a požárech zde byl roku 1589 vystavěn renesanční areál, přestavěný v několika etapách klasicistně a později novogoticky (1872). Požár roku 1896 zničil část hlavní budovy. Budovy vytvářejí rozlehlý areál kolem nepravidelného dvora, v severozápadní partii jsou dvoupatrové, v protější jen přízemní. V části při Vltavě se v novějším vnějším plášti skrývá historická renesanční budova mlýnů, poslední patro je až klasicistní přístavbou. V jihozápadní části se nalézají rovněž přízemní objekty stájí, později kůlen, jejichž vjezdy však byly dodatečně zazděny a upraveny. V koutu stojí polygonální stavba, kterou C. Merhout označil za studnu s altánovým přístřeškem, patrně však byla holubníkem. V areálu dnes sídli Museum Kampa.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Sovových mlýnů 5 (Q31841340)
| 
|
39469/1-828 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů 418/5, Praha 1 50°5′3,6″ s. š., 14°24′30,06″ v. d. | Zahradní domek. Domek vznikl v 1. polovině 19. století přestavbou drobné zahradní architektury - saly terreny. Po válce byla zcela zanedbávána běžná údržba a domek byl při opravě v 80. letech 20. století zbaven v podstatě všech stylových detailů. Přízemní obdélné stavení v parku na Kampě při Čertovce je dnes prosté, nečleněné, s dvouosou jižní a tříosou východní fasádou; okna i vstup mají novodobé dřevěné orámování. Jeho hodnota je dnes pouze z hlediska urbanistického v kontextu zástavby. Poznámka: V MonumNetu dříve označeno jako rodinný dům. | |||||
| Werichova vila – koželužna (Q17416369)
| .JPG)
|
39547/1-876 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů 501/7, Praha 1 50°5′7,65″ s. š., 14°24′28,89″ v. d. | Koželužna tzv. Werichova vila. Volně stojící dům v Nostické zahradě uzavírá prostor Kampy a má vysokou historickou a architektonickou hodnotu. Nejstarší část dnešního objektu vznikly patrně v období po roce 1635, kdy zde existovala koželužna. Z pozdně renesanční fáze se dochovaly sklepy, částečně obvodové zdivo a střední dělicí zdi do výše patra. V přízemí jsou dva prostory klenuté renesančními klenbami. Patrový dům obdélného půdorysu stojí volně v zahradě. Při západním průčelí probíhá původní zeď klasicistního skleníku. Úpravu průčelí určila přestavba z roku 1803. V 1798–1803 zde žil Josef Dobrovský, část života tu prožil Jan Werich Roku 1978 bylo rozhodnuto o osazení pamětní desky s bustou Zdeňka Wirtha, který v domě žil mezi lety 1929–1941, od sochaře A. Kuldy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Lichtenštejnský palác (Q12033470)
| 
|
39551/1-878 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů 506/4, Praha 1 50°5′7,9″ s. š., 14°24′31,02″ v. d. | Lichtenštejnský palác. V jádru raně barokní stavba byla upravena po roce 1696 patrně za účasti Giovanniho Battisty Alliprandiho. Roku 1864 byl palác pozdně klasicistně upraven a zvýšen o patro. Třípatrová barokní novostavba hexagonálního půdorysu s obdélným vnitřním dvorem s okosenými rohy, kvadraticky rustikovaným přízemím vnější fasády. Vstupní tříosá partie s vrcholně barokní, portálem s polokruhovým vjezdem, nad vstupem klenák překrytý znakem Lichtensteinů. Nad vstupem balkon. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Pomník Josefa Dobrovského (Q27962369)
| 
|
38906/1-478 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Sovových mlýnů, Praha 1, pp. 1059/2 50°5′3,6″ s. š., 14°24′30,06″ v. d. | Mramorový pomník Josefa Dobrovského je dílem Tomáše Seidana (busta) a Václava Žďárského z roku 1902 a byl pořízen nákladem Besedy Dobrovský. Původně byl pomník umístěn ve Vrchlického sadech u Národního muzea. Při náletu v roce 1945 byla socha poškozena. Po opravě byla roku 1947 přenesena před nosticovský zahradní domek, který se stal útočištěm a bydlištěm Josefa Dobrovského po jeho odchodu na penzi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Socha Réva (Q37817946)
| 
|
86714/1-477 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě - Nosticova zahrada, Praha 1, pp. 779/5 50°5′11,24″ s. š., 14°24′30,63″ v. d. | Socha Réva (Dívka s hrozny). Socha dívky s hrozny z bílého mramoru z roku 1960 je dílem sochařky Karly Vobišové z roku 1960. Dívčí akt stojí na pískovcovém podstavci, pravou nohu má přesunutou, levou mírně pokrčenou v kolenou. V rukou spojených na prsou drží hrozen vína, réva jí zdobí i vlasy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Humlův dům (Q20057451)
| 
|
39545/1-875 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hroznová 500/1, Praha 1 50°5′9,4″ s. š., 14°24′28,06″ v. d. | Humlův (Hummelův) dům. Pozdně barokní obytný dům stavitele Mathiase Hummela, vystavěný mezi lety 1769–1774. Razantnější přestavba proběhla roku 1865 (mansardová střecha nahrazena plnohodnotným 1. patrem, úprava fasády), v 1. polovině 20. století (funkce kaple) a po roce 1959 (nově upravené interiéry). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U hnědého koníčka (Q31841627)
| 
|
39529/1-867 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hroznová 491/4, Praha 1 50°5′9,97″ s. š., 14°24′28,95″ v. d. | Měšťanský dům U hnědého koníčka. Objekt byl postaven do roku 1610 na parcel, vzniklé rozdělením od Vostrovské zahrady. Renesanční jádro domu se zachovalo v plné výši dvou pater v severní části dnešní dispozice, zachovány i vrcholy štítů. Dále barokně a klasicistně přestavěno roku 1843 dle M. Hausknechta. Dům s třípatrovým západním uličním průčelím a patrovým jižním křídlem. Hlavní uliční průčelí osmiosé, s klasicistním členěním s pozdně barokními prvky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Hroznová 6 (Q31841640)
| 
|
39537/1-871 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hroznová 495/6, Praha 1 50°5′10,07″ s. š., 14°24′28,18″ v. d. | Měšťanský dům. Řadový třípatrový jednokřídlý nájemní dům byl vystavěn roku 1823 podle návrhu Karla Pollaka na místě staršího objektu z počátku 17. století. Jednoduchá klasicistní stavba. Poznámka: V MonumNetu uvedena adresa Hroznová 495/2 | |||||
| Hanzalský dům (Q31841657)
| 
|
39531/1-868 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Hroznová 492/8, Praha 1 50°5′11,06″ s. š., 14°24′29,02″ v. d. | Měšťanský dům. Klasicistní dům byl postaven v letech 1833–1835 podle návrhu stavitele Karla Pollaka na místě renesančního domu ze začátku 17. století. Dvoupatrový nárožní dům s okoseným nárožím, uliční průčelí klasicistní s pásově bosovaným přízemím, odděleným od 1. patra profilovanou kordonovou římsou. Hlavní průčelí symetricky řešeno, v přízemí pětiosé, patra sedmiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modré lišky (Q31841667)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_1,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39541/1-873 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 498/1, U Sovových mlýnů 498/6, Praha 1 50°5′8,69″ s. š., 14°24′29,99″ v. d. | Měšťanský dům U modré lišky. Renesanční dům vznikl na pozemku bývalé Vostrkovské zahrady v 1. desetiletí 16. století, další úpravy ve 2. polovině 17. století a na počátku 19. století změnily vzhled domu na barokní a později klasicistní. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století odhaleny trámové stropy v přízemí. Dvoupatrový nárožní dům s kamenným stuhovým portálem ve 4. ose v přízemí, s letopočtem 1664 v nadpraží, plocha nad portálem zdobena dvěma kartušemi rámovanými rokokovým štukem. Horní obsahuje malbu Pražského jezulátka, dolní reliéfní domovní znamení - modrou lišku s vínem v tlamě. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého hroznu (Q31841682)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_2,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39543/1-874 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 499/2, U Sovových mlýnů 499/8, Hroznová 499/2, Praha 1 50°5′9,41″ s. š., 14°24′29,98″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého hroznu, U obrazu. Původně renesanční dům, připomínaný ve 2. polovině 16. století, byl v baroku rozšířen o severní a jižní křídlo. Klasicistní úpravy z roku 1853 provedené podle projektu Jana Ripoty dům dispozičně pozměnily, novodobě zanikly i renesanční štíty. Dvoupatrový objekt nepravidelné čtyřkřídlé dispozice se dvěma vnitřními dvory. Průčelí do Hroznové ulice v přízemí pětiosé, v patrech desetiosé s nárožním bosováním, ve třetí ose pravoúhlý portál s bosováním v části záklenku. U průčelí do ul. U Sovových mlýnů je při nároží do Hroznové ul. jednoosý převýšený rizalit, sourodý s řešením fasády do Hroznové ul., nad ním excentricky umístěný trojúhelný štítek s novodobými okénky v místě původních slepých. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Gürtlů (Q31841695)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_3,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39539/1-872 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 497/3, Praha 1 50°5′9,89″ s. š., 14°24′29,88″ v. d. | Měšťanský dům U Gürtlů. Nynější nárožní dům s malým dvorkem vznikl jako novostavba v místě staršího domu podle projektu Klementa Zobela z roku 1832. Nárožní dvoupodlažní dům na místě původního objektu, patrně ze 17. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modré koule (Q31841712)
| 
|
40941/1-1778 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 496/4, Praha 1 50°5′10,32″ s. š., 14°24′29,94″ v. d. | Měšťanský dům Modrá koule. Třípatrový novogotický řadový dům podle Josefa Kudláčka nahradil v letech 1847–1863 starší stavbu z 2. poloviny 17. století. Dům vyniká čtyřosým průčelím s neogotickými detaily, málo vídanými mezi pražskými činžovními domy. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Na Kampě 5 (Q31841725)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_5,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
40939/1-1777 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 453/5, Praha 1 50°5′10,79″ s. š., 14°24′30,04″ v. d. | Měšťanský dům. Dnešní klasicistní dům byl postaven v 80. letech 18. století na místě renesančního domu, z něhož se zachovala část sklepa. Jedná se o dvoupatrový řadový dům s dvouosým vikýřem ve střední ose. Stavební místo dnešního objektu tvořilo součást sousedního čp. 496, od kterého se oddělilo prodejem v roce 1598. Roku 1603 byla k domu přikoupena parcela při Čertovce, kde vznikl předchůdce dnešního čp. 495. Oba domy pak patřily po staletí stejným majitelům. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| U žlutých nůžek (Q31841738)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_6,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39535/1-870 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 494/6, Hroznová 494/10, Praha 1 50°5′10,88″ s. š., 14°24′30,33″ v. d. | Měšťanský dům U žlutých nůžek. Původní dům, patřící k nejstarší zástavbě Kampy, je zmiňován ve 2. polovině 16. století. Roku 1804 byla provedena novostavba v upravené uliční linii podle plánů Ignáce Jana Nep. Palliardiho. z původního domu ponechán sklep a hraniční zdi. Novodobá půdní vestavba. Nárožní dvoupatrový dům - klasicistní novostavba v upravené uliční čáře renesančního domu. Hlavní uliční průčelí sedmiosé, symetrické podle střední osy a horizontálně členěné kordonovými římsami. Boční fasáda tříosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého lva (Q31841797)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_7,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39533/1-869 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 493/7, Hroznová 493/5, Praha 1 50°5′11,63″ s. š., 14°24′30,32″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého lva. Původně renesanční novostavba na neobyčejně rozlehlé parcele u Čertovky, vzniklá před rokem 1604, byla barokně upravována v letech 1695 a 1732. Tehdy byly zbudovány nynější fasády, upravené do stávající podoby před rokem 1770. Poznámka: Památkový katalog uvádí čo. 3a a 5. Dům na rozlehlé parcele ukončující blok domů, s pozdně barokními fasádami. Hlavní objekt třípatrový, obrácený hlavním průčelím do ulice Na Kampě, průčelí s novodobě upraveným krámcovým vchodem vlevo v přízemí. Severní průčelí čtyřosé, shodně s hlavním průčelím doplněno vikýřem s kasulovým oknem. parter částečně překryt novější přízemní přístavbou z roku 1871, obklopující dvorek. Dvoupatrové průčelí obrácené k Čertovce je členěno v nároží rustikou, ve střeše vikýře s kasulovým a kruhovými okny. Fasády do Hroznové ul. silně zjednodušené, dvorní fasády překryté po třech stranách pavlačemi s klasicistním zábradlím. | |||||
| Prašný dvůr (Q31840233)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_8,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39565/1-886 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 515/8, 523/8b, Praha 1 50°5′13,48″ s. š., 14°24′32,01″ v. d. | Zemědělský dvůr. Stará „prachovna“ stála zde až do roku 1648, kdy ji nahradila novostavba, výrazně pozměněná úpravami v 60. letech 18. století, na počátku 19. století byla budova rozšířena o východní trakt a zvětšena o 1. a 2. patro. Výrazná rekonstrukce proběhla v 2. polovině 20. století. Areál skládající se z:
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U obrazu Panny Marie (Q31834986)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_9,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39563/1-885 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 514/9, Praha 1 50°5′11,7″ s. š., 14°24′31,83″ v. d. | Měšťanský dům U obrazu Panny Marie (U obrázku Panny Marie, U sloupu Panny Marie). Starší renesanční dům zůstal po švédském výpadu roku 1648 částečně zachován (klenuté místnosti východního křídla), rozsáhlou přestavbou prošel až ve 3. čtvrtině 18. století, další rozšiřování v baroku (J. Zobel 1794) a pozdním klasicismu (fasády) mu dalo stávající vzhled. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Ježíška (Q31836119)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_10,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39561/1-884 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 513/10, Praha 1 50°5′11,35″ s. š., 14°24′31,96″ v. d. | Měšťanský dům U Ježíška. Dům vznikl při parcelaci vltavského břehu na konci 16. století, z renesanční fáze výstavby se dochovaly sklepy pod přední částí budovy, které nebyly poničeny při obléhání Prahy švédskými vojsky roku 1648. Nad terénem vystavěn nový, barokní dům asi ve 3. čtvrtině 17. století. Neorenesanční dům při nábřeží přistavěn roku 1885 podle plánů Františka Liebla. Počátkem 90. let 20. století byl dům adaptován na hotel. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Žluté růže (Q31836178)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_11,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
44461/1-883 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 512/11, Praha 1 50°5′11,1″ s. š., 14°24′32,01″ v. d. | Měšťanský dům U Žluté růže (U zlaté růže). Původně renesanční dům vzniklý při parcelaci vltavského břehu na konci 16. století prošel na přelomu 17. a 18. století barokní přestavbou, při níž byl mj. zvýšen o 2. patro. Pro celkovou zchátralost byl roku 1835 přestavěn a zvýšen o nové 2. a 3. patro podle plánů Karla Pollaka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Štýgrů (Q31836215)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_12,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39559/1-882 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 511/12, Praha 1 50°5′10,65″ s. š., 14°24′32,21″ v. d. | Měšťanský dům U Štýgrů (U Stygrů). Původní renesanční dům byl zničen při švédském obléhání Prahy roku 1648. Nárožní dvoupatrový dům bylo postaven roku 1690 jako barokní novostavba, další stavební změny po roce 1789 (úprava na tovární objekt) a klasicistní úprava průčelí, v neznámé době také přeřešen krov. Nárožní třípodlažní dům vyplňuje celou hloubku parcely, stěnou se slepými okny se obrací do úzké soutky, propojující náměstí Na Kampě s vltavským břehem. Šestiosé uliční průčelí horizontálně člení pásové kordonové římsy, nároží armuje pilastr. V ose průčelí nad vstupem je prohloubena nika se sochou Jana Nepomuckého (patrně z 19. století). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílé boty (Q31836245)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_13,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39557/1-881 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 510/13, Praha 1 50°5′10,22″ s. š., 14°24′32,05″ v. d. | Měšťanský dům U bílé boty. Původní dům byl při švédském obležení Prahy zpustošen a byl obnoven až v letech 1699–1723 do dnešního vzhledu, přestavba před rokem 1766 poznamenala jen vnitřní uspořádání, nikoliv vnější podobu domu. Pozoruhodné barokní zábradlí schodiště. K východní fasádě domu přiléhá rovněž téměř čtvercový zdmi uzavřený dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Zahrádků (Q31836284)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_14,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39555/1-880 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 509/14, Praha 1 50°5′9,85″ s. š., 14°24′32,02″ v. d. | Měšťanský dům U Zahrádků (Zahrádkovský). Na uprázdněném místě po starším domě, zbořeném za švédského obléhání Prahy, byl v letech 1662–1670 vystavěn dům v nynější podobě, včetně pater, vikýřů a sklepů. K domu ve 2. polovině 19. století přibylo levé dvorní křídlo. Třípodlažní pětiosý dům na mírně obdélném hloubkově orientovaném půdorysu je součástí protáhlého bloku vymezeného břehem Vltavy, Lichtenštejnským palácem, náměstím Na Kampě a Karlovým mostem. Podél severní hranice pozemku přiléhá přízemní křídlo. Klasicistní uliční průčelí má tektonicky trojdílné symetricky komponované členění, určujícími kompozičními prvky jsou ploché liseny v rytmu 2+1+2, vynášející v střední ose situovaný vikýř. Trojúhelný štít vikýře v prodloužení líce fasády spočívá na segmentově vyklenuté římse. Boční křídlo má hladkou tříosou fasádu; terasu na ploché střeše vymezuje zděné prolamované zábradlí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zelený dům (Q31836334)
| ,_Praha_1,_Na_Kamp%C4%9B_15,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39553/1-879 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Kampě 508/15, Praha 1 50°5′9,2″ s. š., 14°24′31,6″ v. d. | Měšťanský dům. Zelený dům, U tří lžic zednických. Novostavba ještě pozdně renesančního charakteru vznikla v letech 1651–1665 v místě dvou starších domků. Krom dílčích úprav před rokem 1850 si dům zachoval původní vzhled i dispozice, rekonstrukce v 90. letech 20. století. Třípodlažní dům na obdélném půdorysu ukončuje ze tří stran volnými průčelími jižní cíp protáhlého bloku vymezeného břehem Vltavy, Lichtenštejnským palácem, náměstím Na Kampě a Karlovým mostem. Stavebně v rohu přiléhá polygonální přízemní hospodářský objekt, který společně s ohradní zdí uzavírá dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kandelábr plynového osvětlení (Q37817919)
| 
|
38912/1-483 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí, pp. 1036, Praha 1 50°5′15,17″ s. š., 14°24′25,03″ v. d. | Plynové osvětlení - kandelábr. Kandelábr vznikl na objednávku pražské plynárenské společnosti v roce 1867 společnou prací sochaře Eduarda Veselého a arch. Aleše Linsbauera. Odlit byl v komárovských železárnách (okres Beroun). Kandelábr je vysazen na kamenný hranolový sokl s vpadlým polem. Vlastní litinový sokl zdobí čtveřice ženských postav v antikizujícím rouchu provedených ve vysokém reliéfu. Osvětlovací lucerny jsou připevněny ke kanelovanému sloupu s korintskou hlavicí, na jehož vrcholu je ornamentální prvek komponovaný z hermovek. Osm ramen s lucernami je bohatě zdobeno rozvilinami a draky. Stejná osvětlovací tělesa s alegorickou figurou Prahy na vrcholu kanelovaného sloupku se dodnes zachovala na Hradčanech, v Loretánské ulici a na Hradčanském náměstí. Poznámka: Dne 16. ledna 2020 kandelábr poničil couvající popelářský vůz. Litinový kandelábr se při pádu rozbil na několik kusů. Škoda byla vyčíslena na dva miliony korun.[2] | |||||
| U Panny Marie Pomocné a U velké velryby (Q31838434)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_x_Dra%C5%BEick%C3%A9ho_n%C3%A1m._2,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39013/1-547 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 58/2, Dražického náměstí 58/2, Praha 1 50°5′14,64″ s. š., 14°24′24,14″ v. d. | Měšťanský dům U Panny Marie Pomocné a U velké velryby. Dům vznikl spojením domů čp. 58 a čp. 59. Dům čp. 58 je vrcholně barokní z 1. poloviny 18. století s renesančním jádrem a zbytky středověké zástavby ve sklepích a přízemí. Dům čp. 59 je klasicistní z počátku 19. století, s gotickým sklepem. Nárožní parcela ve tvaru T je zastavěna objektem o 3 nadzemních podlažích, který sestává z hloubkového křídla (dvorek a severní budova zasahuje za dům čp. 60) a na něj kolmým křídlem. Barokní fasáda do Mostecké ulice je trojosá. Střední nadokenní fronton s kartuší s freskou s Pannou Marií. Východní fasáda do Dražického náměstí čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Nejsvětější Trojice (Q31836445)
| ,_Praha_1,_Dra%C5%BEick%C3%A9ho_n%C3%A1m._4,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39014/1-548 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 60/4, Praha 1 50°5′15,2″ s. š., 14°24′24,53″ v. d. | Měšťanský dům U Nejsvětější Trojice. Středověký dům byl přestavěný v 16. století, dnešní podoba pochází z roku 1875 dle projektu Františka Liebla. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích je situován na širokém mělkém půdoryse. Hlavní průčelí je tříosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dražického náměstí 5 (Q31840198)
| ,_Praha_1,_Dra%C5%BEick%C3%A9ho_n%C3%A1m._5,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39016/1-549 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 61/5, Praha 1 50°5′15,56″ s. š., 14°24′24,5″ v. d. | Měšťanský dům. Klasicistní dům, jehož dnešní podoba pochází podle všeho ze 70. let 19. století, zachoval v jádře středověké konstrukce z opukového zdiva, částečně ubourané při stavebních úpravách roku 2006. Řadový dům nepravidelné třítraktové dispozice. Hlavní průčelí tříosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dražického náměstí 6 a 7 (Q31836570)
| 
|
39018/1-550 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 62/6, 63/7, Praha 1 50°5′15,91″ s. š., 14°24′24,38″ v. d. | Areál se skládá ze spojených domů čp. 62 a čp. 63. Třípatrový řadový dům čp. 62 od architekta Emanuela Nademlejnského byl vystavěn v letech 1843–1850 v místech staršího, renesančního objektu, z něhož se dochovalo několik historických fragmentů. Na klasicistní dům navazuje moderní stavba Františka Roitha. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dražického náměstí 8 (Q31836622)
|
|
39581/1-896 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 533/8, Dražického 533/4, Praha 1 50°5′16,35″ s. š., 14°24′25,3″ v. d. | Měšťanský dům. Na úzké obdélné parcele s prostou kolnou a patrovým domkem, kam do husitských válek zasahoval rozsáhlý arcibiskupský dvorec, byl roku 1846 zbudován úzký klasicistní dvoupatrový dům podle návrhu Jana Bělského. Dílčí stavební úpravy od 30. let 20. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dražického náměstí 9 (Q31836677)
| 
|
39020/1-551 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 64/9, Dražického 64/3, Praha 1 50°5′15,93″ s. š., 14°24′25,39″ v. d. | Měšťanský dům. Na místě někdejšího arcibiskupského dvora byl postaven na konci 16. století renesanční objekt, jenž byl následně opakovaně přestavován. Dnešní ze tří stran volně stojící dvoupatrový dům má převážně klasicistní podobu. Objekt vznikal po roce 1596 jako masný krám, v letech 1723–1726 přestavěn na dvoupatrový dům. Klasicistní úprava přidala podkrovní patro a zastavěn byl dvorek. Ze tří stran volný nárožní objekt stojí na obdélné parcele. Třípodlažní pětiosé hlavní průčelí do náměstí, doplněné o podkrovní vestavbu, je klasicistní. Fasáda do Dražické ulice je čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílé kuželky (Q31837563)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_12,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39022/1-552 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 66/12, Dražického 66/2, Praha 1 50°5′15,56″ s. š., 14°24′27,09″ v. d. | Měšťanský dům U bílé kuželky. Nárožní dvoupatrový dům na obdélném půdoryse s malým dvorem byl postaven kolem roku 1710 Kryštofem Dientzenhoferem. Dvorní křídlo bylo vystavěno v roce 1864. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílého beránka (Q31836745)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_10,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39024/1-553 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 67/10, Praha 1 50°5′15,71″ s. š., 14°24′27,67″ v. d. | Měšťanský dům U bílého beránka. Menší patrový dům s vysokým štítovým nástavcem vznikl do roku 1726 po rozparcelování Thunovské zahrady. I přes pozdější drobné zásahy se jedná od dobře dochovaný barokní objekt. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Veronský dům (Q31836074)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_8,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39026/1-554 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 68/8, Praha 1 50°5′15,83″ s. š., 14°24′28,25″ v. d. | Měšťanský dům. Řadový patrový barokní dům se středním štítovým nástavcem byl vystavěn v 1. čtvrtině 18. století po rozparcelování Thunovské zahrady. Uliční fasáda je pětiosá. Na třetí ose pod oknem obraz Madony s dítětem. Trojkřídlá budova obklopuje dvorek. Dům je velmi dobře dochován v původním stavu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Míšeňská 6 (Q31836854)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_6,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39028/1-555 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 69/6, Praha 1 50°5′15,92″ s. š., 14°24′29″ v. d. | Měšťanský dům. Řadový jednopatrový dům z let 1736–1744 vznikl po parcelaci Thunovské zahrady počátkem 18. století v rámci vytyčení nové ulice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Kynzlů (Q31836916)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_4,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39030/1-556 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 70/4, Praha 1 50°5′15,97″ s. š., 14°24′29,85″ v. d. | Měšťanský dům U Kynzlů. Řadový jednopatrový dům se štítovým nástavcem ve střední ose vznikl patrně v letech 1736–1744. Fasáda je opatřena pozoruhodnou jemnou štukovou výzdobou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U královny včel (Q31836964)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_3,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
39032/1-557 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 71/3, Praha 1 50°5′15,59″ s. š., 14°24′28,91″ v. d. | Měšťanský dům U královny včel. Řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou z let 1708–1710 vznikl jako novostavba v místech Thunovské zahrady. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modré podkovy (Q31837030)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_5,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39034/1-558 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 72/5, Praha 1 50°5′15,51″ s. š., 14°24′28,37″ v. d. | Měšťanský dům U modré podkovy. Řadový jednopatrový dům s vysokým štítovým nástavcem byl postaven po roce 1709. V polovině 19. století byl propojen s čp. 71 a 73 a vznikla zde manufaktura. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| V zeleném poli (Q31837089)
| ,_Praha_1,_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A1_7,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39036/1-559 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 73/7, Praha 1 50°5′15,39″ s. š., 14°24′27,79″ v. d. | Měšťanský dům V zeleném poli. Barokní novostavba s původním členěním uliční fasády, se zachovanou dispozicí a klasicistním vybavením. Dům si zachoval svůj barokní ráz, podobně jako domy sousední, s nimiž má obdobné i řešení uliční fasády. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Míšeňská 9 (Q31837151)
| .JPG)
|
39038/1-560 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 74/9, Praha 1 50°5′15,15″ s. š., 14°24′27,23″ v. d. | Měšťanský dům. Nárožní dvoupatrová budova byla postavena v roce 1856 podle projektu Josefa Liebla. Klasicistní fasáda je dekorována jemnými motivy roset, palmet, festonů apod. Dům stojí na místě starých malostranských jatek, zbořených při vytyčování Míšeňské ulice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dražického náměstí 11 (Q31837209)
| .JPG)
|
39040/1-561 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Dražického náměstí 75/11, Praha 1 50°5′15,71″ s. š., 14°24′28,47″ v. d. | Měšťanský dům. Bývalý cechovní patrový domek postavený spolu s areálem malostranských jatek po roce 1707. Nárožní jednopatrový domek má sedlovou zvalbenou střechu. Podélná fasáda je tříosá, hladká, průčelní dvouosé průčelí je zdobnější. Dům je dnes provozně spojen se sousedním hotelem U tří pštrosů čp. 76. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří pštrosů (Q31837270)
| 
|
44429/1-562 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 76/1, Dražického náměstí 76/12, Praha 1 50°5′14,14″ s. š., 14°24′25,82″ v. d. | Měšťanský dům U tří pštrosů (Fuschovský dům). Pozdně renesanční dům z konce 16. století byl od počátku vyzdoben malbami na fasádě od Daniela Alexia z Květné (zachovalé fragmenty). Po roce 1630 byl dům zvýšen o 3. patro a opatřen volutovými štíty. V 70. letech 20. století adaptován pro hotelový a restaurační provoz. Do areálu domu čp. 76 patří ještě dvě přízemní stavby: solitérní přízemní klasicistní domek (parc. 175), který spoluvytváří stavební čáru při uličce na trase někdejšího Juditina mostu (dnes začátek ul. U lužického semináře). A dále dvorní přístavek, který byl původně součástí domu čp. 74 (dnes tvoří uliční čáru mezi čp. 75 a ohradní zdí čp. 74 s lichou arkádou a segmentově ukončenými dvoukřídlými vraty). Do Míšeňské ulice se z tohoto přístavku projevuje pouze přízemní tříosá fasáda se třemi širokými segmentově zaklenutými otvory, dnes novodobě zasklenými (parc. 176/4). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého kloboučku (Q31837331)
| .JPG)
|
39042/1-563 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 77/3, Praha 1 50°5′14,32″ s. š., 14°24′26,7″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého kloboučku ((U modrého lva, Kotlářovský dům). Renesanční dvoukřídlý měšťanský dům, upravovaný v baroku a klasicismu s dochovaným fragmentem prvního pilíře Juditina mostu v rámci gotického sklepení. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U lužického semináře 5 (Q31837385)
| .JPG)
|
39044/1-564 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 78/5, Praha 1 50°5′14,02″ s. š., 14°24′26,66″ v. d. | Měšťanský dům. Barokní, klasicistně přestavěný dům. Ve sklepě se nachází oblouk Juditina mostu. Dvoupatrový nárožní dům, který se pětiosou fasádou obrací ke Karlovu mostu; zřetelné je zalomení uliční čáry. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlaté hvězdy (Q31837454)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_7,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
39046/1-565 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 82/7, Praha 1 50°5′14,18″ s. š., 14°24′27,74″ v. d. | Měšťanský dům U zlaté hvězdy, U zlatého kloboučku. Objekt upravený roku 1836 podle projektu Vincenta Kulhánka v klasicistním slohu, složený z původně dvou samostatných renesančních domů. Starší z domů, v západní části dnešní parcely, zvaný U zlatého kloboučku, byl postaven v 16. století na druhém oblouku Juditina mostu. Východněji položený dům, zvaný U zlaté hvězdy, byl patrně postaven na počátku 17. století. Teprve v roce 1836 – po zboření přední část domu U zlatého kloboučku – byla zbývající zadní část spojena podle plánu V. Kulhánka se sousedním domem U zlaté hvězdy a celý objekt jednotně klasicistně upraven. Ve sklepě se nachází pozůstatek pilíře a oblouk ze zaniklého Juditina mostu. Dvoupatrový řadový dům pokrývá sedlová střecha, naznačující původní existenci dvou objektů (nad levou tříosou částí domu vyšší a strmější). Fasáda je osmiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří měsíců (Q31835072)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_9,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39048/1-566 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 83/9, Praha 1 50°5′14,38″ s. š., 14°24′29,28″ v. d. | Měšťanský dům U tří měsíců. Dnešní dům byl postaven roku 1583 jako třípatrová renesanční novostavba v místě, kde se od středověku po 16. století uvádí zahrada (ve středověku zahrada arcibiskupského paláce). Koncem 18. století byl dům zvýšen o 4. patro. Dnešní klasicistní vzhled fasády pochází z úprav po roce 1844 podle plánů stavitele A. Landy, kdy byl k domu přistavěn třípatrový trakt zasahující za dům čp. 82 a zřízeno nové schodiště. Čtyřpatrový řadový dům pod valbovou střechou, čtyřosý (s jednou osou sdruženou), na zakřivené uliční čáře (zalomení patrná za 1. a 4. osou zleva) vytváří nároží uličního bloku v předpolí Karlova mostu. Dům má přibližně trojúhelný půdorys, původně byl jednotraktový. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří růží (Q31836789)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_11,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39050/1-568 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 86/11, Praha 1 50°5′14,64″ s. š., 14°24′29,58″ v. d. | Měšťanský dům U tří růží (U tří havranů). Lužický kněz Jiří Josef Šimon odkoupil v roce 1704 parcelu ze zahrady domu Thunovského a v letech 1705–1706 zde nechal zbudovat barokní domov pro lužické studenty bohosloví (vnitřní stavební úpravy pravděpodobně T. Haffenecker). Tomuto účelu sloužil dům do roku 1728, do dokončení dnešní budovy Lužického semináře. Barokní objekt, klasicistně upravený. Po roce 1728 byl dům prodán a následně stavebně upraven. Klasicistní dvorní křídlo bylo přistavěno v 1. čtvrtině 19. století, kdy dům patřil rodině Demartini a byl součástí objektů mydlářské manufaktury (domy čp. 71–73, viz komín ve vnitrobloku). Jednopatrový řadový dům s pětiosou uliční fasádou je zakryt sedlovou střechou kolmou k ulici. Hranici parcely směrem k domu čp. 83 tvoří renesanční zeď bývalého jatečního kanálu, projevující se ve dvorku dvoukřídlého domu jako ohradní zeď a tvořící boční obvodní zeď domu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U lužického semináře 13 (Q160739)
| 
|
39056/1-571 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 90/13, Míšeňská 90/1, Praha 1 50°5′15,15″ s. š., 14°24′30,23″ v. d. | Měšťanský dům. Barokní dům byl postaven v letech 1726–1728 patrně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera na dvou parcelách vykoupených z někdejší Thunovské zahrady u dnešního čp. 92. Obě parcely koupil v roce 1716 Jiří Josef Šimon ke zřízení důstojného hospice pro studenty bohosloví, pocházející z Lužice. Dvoukřídlý nárožní objekt se hlavním průčelím obrací do ulice U lužického semináře, boční a zadní fasáda do ulice Míšeňské, zbývající fasády do nepravidelného dvorku, uzavřeného ohradní zdí s barokní vjezdovou bránou. Na vyvýšeném úseku římsy při nároží je na volutovém podstavci umístěna kopie barokní sochy sv. Petra od Matouše Václava Jäckla, lužického rodáka, připomínající kapitulu sv. Petra v Budyšíně. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Thunovský dům (Q31834778)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_15,_Mal%C3%A1_Strana_-_%C4%8D%C3%A1st_domu_do_M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%A9_ulice.jpg)
|
39060/1-573 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Míšeňská 92/2, U lužického semináře 92/15, Praha 1 50°5′15,85″ s. š., 14°24′31,14″ v. d. | Měšťanský dům. Velký renesanční dům z počátku 17. století je místní dominantou. Renesanční stavba je zachována v konstrukcích i dispozici. Pozdně renesanční nárožní dům byl zbudován na počátku 17. století jako solitér uprostřed rozsáhlé zahrady. Severovýchodní křídlo a podkroví jsou z počátku 18. století. V klasicismu byly přistavěny pavlače, severozápadní přístavek a změněna fasáda a pavlače byly strženy. K nárožnímu dvoupatrovému objektu s podkrovím je připojeno drobné dvoupatrové lichoběžné křídlo a ve dvoře klasicistní jednopatrové stavení. Dvůr oproti ulici uzavřen klenutou bránou s vraty. Průčelí do Míšeňské je dvoupatrové s vysokým, třípatrovým štítem volutového obrysu. Druhé průčelí se dvěma velkými zvalbenými vikýři v sedlové střeše a vstupním kamenným bosovaným ostěním s nadsvětlíkem a mříží má pravou partii nižší. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílé košile (Q31834795)
| 
|
39088/1-590 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 112/19, Praha 1 50°5′14,29″ s. š., 14°24′29,43″ v. d. | Měšťanský dům U bílé košile. Barokní dům z počátku 18. století byl v roce 1795 přestavěn do dnešní podoby. Průčelí do ulice šestiosé, klasicistní, vrata rokoková. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno s chybným orientačním číslem 49. | |||||
| U zlaté lodi (Q31834808)
| 
|
39096/1-594 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 118/23, Letenská 118/1, Praha 1 50°5′23,55″ s. š., 14°24′35,7″ v. d. | Měšťanský dům U zlaté lodi. Patrový dům se sedlovou střechou pochází z 1. poloviny 17. století, letech 1994–1995 prošel přestavbou. Nárožní dům se 4 křídly. Fasáda do ulice U lužického semináře šestiosá, okna sdružena do dvojic, střední dvojice s balkónem s novodobou železnou mříží. Fasáda do Letenské ulice pětiosá se sdruženými okny, novodobé výkladce s rovným nadpražím. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Tichonovských (Q31834826)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_2,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
44430/1-567 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 85/2, Praha 1 50°5′14,37″ s. š., 14°24′29,84″ v. d. | Měšťanský dům U Tichonovských (U Hnědého koníčka, U Svatošů). Původní dům U Hnědého koníčka patřil k zástavbě kolem Čertovky, vybudované ve 2. polovině 16. století. Ve 30. letech 18. století jej nahradila dvoupatrová barokní novostavba, klasicistně upravovaná (např. přístavba pavlačí, úprava podkroví) během 18. a 19. století. Řadový dvoupatrový dům s obytným podkrovím zakončuje sedlová, v zadní polovině domu mansardová střecha, do ulice čtyřosá fasáda se štítovým segmentově ukončeným vikýřem a dvěma menšími vikýři. Zadní průčelí k Čertovce je o patro vyšší, šestiosé se dvěma sdruženými osami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Planičků (Q31834837)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_4,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
39052/1-569 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 87/4, Praha 1 50°5′14,59″ s. š., 14°24′30,2″ v. d. | Měšťanský dům U Planičků. Barokní dům byl postaven na starších základech v roce 1723 a klasicistně upraven a zvýšen o patro dle Ignáce Palliardiho v roce 1800. Třípatrový řadový dům na hloubkové obdélné parcele s příčným dvorkem na zadní straně při Čertovce v úrovni sklepů. Na průčelí ve štukovém rámu malovaná postava sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Felbrů (Q31834850)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_6,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39054/1-570 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 88/6, Praha 1 50°5′14,78″ s. š., 14°24′30,51″ v. d. | Měšťanský dům U Felbrů. Barokní novostavba vznikla na konci 18. století, později byla upravována. Dvoupatrový řadový dům s podkrovím má velmi nízké přízemí, postaven byl v terénu klesajícím k Čertovce. Průčelí pochází z poslední čtvrti 18. století, je čtyřosé se vstupem v pravé krajní ose, vrcholí zděným podkrovním štítem. V ose průčelí 1. patra je novodobý obraz Madony. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U červené boty (Q31834868)
| 
|
40923/1-1768 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 89/8, Praha 1 50°5′14,98″ s. š., 14°24′30,92″ v. d. | Měšťanský dům U červené boty. Řadový třípatrový nájemní dům byl vystavěn v letech 1879–1880. Jeho autorem je František Václavík. V architektuře objektu se pozoruhodně mísí klasicistní a neorenesanční tvarosloví. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| U lužického semináře 10 (Q31834891)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_10,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39058/1-572 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 91/10, Praha 1 50°5′15,14″ s. š., 14°24′31,25″ v. d. | Měšťanský dům. Klasicistní novostavba vznikla v roce 1843 podle návrhu Martina Hausknechta s použitím staršího barokního sklepa. Dvoupatrový řadový dům leží na hloubkové parcele, je bez dvorku a vlivem klesajícího terénu je na zadní straně čtyřpodlažní. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Brykců (Q31834922)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_12,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
39062/1-574 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 93/12, Praha 1 50°5′15,34″ s. š., 14°24′31,66″ v. d. | Měšťanský dům U Brykců. Pozdně renesanční stavba vzniklá přestavbou staršího domu, se zachovanou dispozicí a konstrukcemi. Jeden z původních objektů zástavby při Čertovce. Dvoupatrový řadový dům s dvorkem na zadní straně, krytý sedlovou střechou kolmou k ulici. Hlavní průčelí z 1. čtvrtiny 17. století vrcholí dvouetážovým rozeklaným štítem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří kaprů (Q31834940)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_14,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39064/1-575 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 94/14, Praha 1 50°5′15,48″ s. š., 14°24′32,04″ v. d. | Měšťanský dům U tří kaprů. Vrcholně barokní dům vzniklý po roce 1726 přestavbou starší původní zástavby při Čertovce. Jádro domu pochází z 2. poloviny 16. století. Hlavní tříosé průčelí je barokní, dvoupatrové s podkrovím. Zadní část domu upravena roku 1946 pro sochařskou dílnu, pece a ateliér Heleny Johnové. Zadní průčelí je čtyřpodlažní. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří zelených křížků (Q37817930)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_16,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39065/1-576 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 95/16, Praha 1 50°5′15,64″ s. š., 14°24′32,46″ v. d. | Měšťanský dům U tří zelených křížků. Původní dům vznikl ve 2. polovině 16. století jako součást většího objektu s domem čp. 97. V polovině 17. století byly již oba domy rozděleny. V roce 1934 byl dům radikálně přestavěn. Bylo ponecháno jen původní barokní průčelí. Dům je tvořen železobetonovým skeletem z roku 1934, jenž byl vložen za barokní průčelí firmou V. Nekvasila. Dvoupatrový řadový dům se čtyřosým průčelím s podkrovním 3. patrem vrcholícím dvouosým vikýřem. Zadní fasáda čtyřosá a šestipodlažní je zcela novodobá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U krucifixu (Q37817923)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_18,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39067/1-577 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 97/18, Praha 1 50°5′15,81″ s. š., 14°24′32,88″ v. d. | Měšťanský dům U krucifixu (U Barvířů, U Burianů). Dům s prostou fasádou v barokním duchu pochází patrně již z renesanční zástavby. Nynější podobu získal při barokní přístavbě 2. patra. Zadní stavení (již barokní) bylo přestavěno a zvýšeno po polovině 19. století. Pamětní deska připomíná pobyt básníka Vladimíra Holana. Objekt zřejmě nejstarší z ulice, jediný zachován na snížené původní úrovni. Zástavba obsahuje hlavní budovu hloubkově situovanou a zadní příčné čtyřpodlažní stavení při Čertovce oddělené dvorkem. Hlavní fasáda dvoupatrová se sedlovou střechou se dvěma řadami drobných vikýřů. Přízemí zadní budovy na úrovni 2. suterénu hlavní budovy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Hallerů (Q31836022)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_20,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39069/1-578 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 98/20, Praha 1 50°5′16,01″ s. š., 14°24′33,29″ v. d. | Měšťanský dům U Hallerů (U Hájků). Barokní budova z let 1727–1729 vzniklá na místě renesanční budovy, klasicistně přestavěná v roce 1828. Dvoupatrová řadová budova má průčelí zvýšeno podkrovím o třech okenních osách s trojúhelným štítkem v mansardové střeše. Dvorní křídlo je dvoupatrové, při Čertovce příčný trakt s pavlačemi a osovým arkýřem, mezi nimi úzký dvorek. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílého čápa (Q31835125)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_22,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39071/1-579 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 99/22, Praha 1 50°5′16,21″ s. š., 14°24′33,71″ v. d. | Měšťanský dům U bílého čápa (U dvorního hrnčíře). Stavba z let 1808–1823 vznikla přestavbou renesančního domu podle návrhu Ignáce Palliardiho. Zadní část zvýšena o 2. patro v roce 1872 podle projektu Václava Lásky. Roku 1993 byl po obvodu dvora vložen ochoz; dům byl propojen s čp. 100. Dvoupatrový řadový dům s klasicistním pětiosým průčelím. Zadní průčelí hlavní budovy je v suterénu předloženo na pilířích, v přízemí je socha sv. Jana Nepomuckého. Zadní budova situovaná k řece ze 3. čtvrtiny 19. století. Parcelu vymezuje ulice a Čertovka; zastavěna je dvoupatrovou budovou a zadním stavením, připojeným levým dvorním křídlem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malý Jelenovský dům (Q31835137)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_24,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
40925/1-1769 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 100/24, Praha 1 50°5′16,42″ s. š., 14°24′34,17″ v. d. | Měšťanský dům Malý Jelenovský dům (dům U Bubeníka). Starší renesanční dům, existující před rokem 1620, byl od základu přestavěn v období raného baroka. Dvoupatrová budova s bohatě členěným novobarokní průčelím. K hlavní budově je přistavěno úzké dvoupodlažní hloubkové křídlo na snížené úrovni dvora s přízemím v úrovni sklepů. Památkově chráněno od roku 1975. | |||||
| Hergetova cihelna (Q37818167)
| 
|
39073/1-580 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 101/26, Cihelná 102/2, Praha 1 50°5′14,29″ s. š., 14°24′29,43″ v. d. | Hergetova cihelna. Bývalá barokní cihelna pochází z roku 1781, Uliční budova z roku 1796. Přestavována byla v letech 1857–1858 a 1894. Hlavní budova vznikla spojením tří samostatných domků. Po roce 1780 pozemek s obytným domem i pustým místem koupil Leonard Herget, aby zde vybudoval cihelnu. Provozní budovy byly hotovy v roce 1781. Radikální klasicistní přestavbou roku 1796 byla budova při ulici sjednocena. Tehdy vzniklo patrně i západní dvorní křídlo s kočárovnami. V letech 1857–1858 byly upraveny provozní objekty. Jednopatrové křídlo při Cihelné ulici vzniklo jako novostavba vzhledově přizpůsobená hlavní budově. Oba objekty propojovala ohradní zeď s branou. Kolem roku 2000 proběhla přestavba provozní budovy, křídla při Cihelné ulici a západního dvorního křídla. Komplex budov obsahující na západní straně obytný dvoupatrový dvojdům čp. 101 a 102 a po východní straně rozsáhlý dvůr obestavěný na severní straně podél Cihelné ulice jednopatrovým lichoběžným objektem, ve dvoře na východní a jižní straně rozsáhlé stavení cihelny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Tkalců (Q31835150)
| 
|
39077/1-582 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 104/28, Cihelná 104/1, Praha 1 50°5′17,46″ s. š., 14°24′34,51″ v. d. | Měšťanský dům U Tkalců. Původně renesanční dům byl barokně rozšířený a novodobě přestavěný v letech 1957–1958. Nárožní dvoupatrový dům s podkrovím a s novodobě zastavěným dvorem má půdorys zhruba obdélný, z něhož vystupuje mělký risalit. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U lužického semináře 30 (Q31836392)
| 
|
39079/1-583 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 105/30, Praha 1 50°5′18,09″ s. š., 14°24′33,91″ v. d. | Měšťanský dům. Dnešní dvoupatrový nárožní dům vznikl po přestavbě na počátku 30. let 19. století. Dvoukřídlý objekt s vnitřním úzkým dvorem. Dům byl v roce 1992 přestavěn na hotel a má být propojen se sousedním domem čp. 106. V dispozici přízemí zůstala mohutná hloubková střední zeď, patrně barokní. Nárožní dvoupatrová novostavba s jednopatrovým východním dvorním křídlem zasahujícím za parcelní hranici levého souseda. Uliční průčelí je novorenesanční, klasicizujícího typu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U lužického semináře 32 (Q31838478)
| 
|
44431/1-584 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 106/32, Praha 1 50°5′18,34″ s. š., 14°24′34,12″ v. d. | Měšťanský dům. Třípatrový klasicistní dům vznikl roku 1853 patrně podle projektu Alexandra Hellmicha. Na fasádě se nachází mladší secesní dekorační prvky z roku 1906. Řadový třípatrový dům na obdélné, hloubkové parcele, s klasicistním čtyřosým průčelím, doplněném v detailu secesními prvky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U lužického semináře 34 (Q31838521)
| 
|
39081/1-585 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 107/34, Praha 1 50°5′18,59″ s. š., 14°24′34,32″ v. d. | Měšťanský dům. Třípatrový dům vznikl roku 1854 radikální přestavbou renesančního objektu, z něhož se v nižších patrech dochovala část původní dispozice. Řadový třípatrový dům doplňuje jednopatrové východní křídlo a dvoupatrový schodišťový trakt na jižní straně parcely. Uliční průčelí je historizující, vůči sousedům převýšené. Tříosou fasádu prolamuje na levé straně vstup v tesaném rámování. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého křížku (Q37818158)
| 
|
39083/1-586 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 108/36, Praha 1 50°5′18,83″ s. š., 14°24′34,47″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého křížku. Dům vznikl v letech 1723–1726 podle návrhu Filipa Spannbruckera na renesančním základu jako dvoupatrový. Zadní stavení vzniklo až v klasicismu. Nová střecha nad hlavní budovou a výměna schodiště pocházejí z roku 1888. Objekt byl rekonstruován koncem 90. let 20. století. Zadní stavení bylo zbořeno. Řadový dvoupatrový dům na obdélné, hloubkové parcele sestává z hlavní budovy, zadního křídla a dvou mělkých spojovacích traktů po stranách středního dvorku. V přízemí tříosé, v patrech pětiosé hlavní průčelí má na ose vstup s replikou klasicistních dveří. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U červeného srdce (Q31838572)
| 
|
39085/1-587 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 109/38, Praha 1 50°5′19,21″ s. š., 14°24′34,69″ v. d. | Měšťanský dům U červeného srdce. Renesanční jádro domu pochází ze 16. století, v baroku dům prošel dvojicí přestaveb, dnešní podoba je klasicistní. Řadový dvoupatrový objekt s podkrovím, na něj navazuje levé dvorní křídlo a zadní příčné křídlo. Mezi nimi původní dvorek, novodobě zasklený. Průčelí je klasicistní s mělkým středním risalitem, vrcholí trojúhelným štítem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého orla (Q31838607)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_40,_Mal%C3%A1_Strana_-_bo%C4%8Dn%C3%AD_pohled.JPG)
|
39087/1-588 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 110/40, Cihelná 110/5, Praha 1 50°5′19,42″ s. š., 14°24′34,9″ v. d. | Měšťanský dům U černého orla. V jádru renesanční dům (západní část) byl v 2. polovině 17. století raně barokně přestavěn a rozšířen o východní část, dnešní podoba vychází z klasicistní úpravy průčelí. Jádrem objektu jsou dvě renesanční křídla z přelomu 16. a 17. století, vymezující lichoběžný dvorek. V průběhu 2. poloviny 17. století byla křídla prodloužena a příčně propojena, takže dům prostoupil hloubkou bloku. Průčelí bylo klasicistně upraveno. Na severu postupně vznikla křídla hospodářského charakteru. Východní stavení v roce 1846, západní v letech 1865–1866. Byla zde kolářská dílna. Vnější vzhled domu se v průběhu let podstatněji nezměnil. Rozsáhlý nárožní objekt sestává ze dvou částí. Dílu sousedícího s čp. 109 a 103, a se dvěma přízemními staveními na severu. Západní průčelí má na jihu dvě štítové zdi hloubkových křídel propojených vjezdem do dvora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malostranská zbrojnice (Q37818181)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_42,_Mal%C3%A1_Strana.jpg)
|
44432/1-589 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 111/42, Praha 1 50°5′20,92″ s. š., 14°24′36,71″ v. d. | Měšťanský dům. Zbrojnice vznikla po roce 1614 s využitím staršího objektu na severozápadě. Přestavěna byla v letech 1653–1656. Takřka solitérní budova zbrojnice o čtyřech dlouhých křídlech s vnitřním lichoběžníkovým dvorem byla vybudována v letech 1653–1654. Dnešní podoba pochází z přestavby v 80. letech 18. století. Budova v jádru renesanční v dnešní podobě pronikavě klasicistně upravená, pohledově mimořádně exponovaná, dispozičně velmi zajímavá, jedinečný doklad vojenské provozní stavby. Na konci 18. století byla adaptována na donucovací pracovnu. Po roce 1835 upravena na jatka. Velmi dlouhé vstupní průčelí se dvěma segmentově ukončenými vjezdy. Fasády klasicistní, částečně pozdně barokní a barokní, vnitřní prostory jsou pozdně barokní a klasicistní.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Klobásků (Q31838651)
| 
|
39092/1-592 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 114/46, Praha 1 50°5′22,29″ s. š., 14°24′36,32″ v. d. | Měšťanský dům U Klobásků (U růžence). Současný dům vznikl spojením dvou klasicistních objektů z 2. poloviny 18. století. Oba objekty jsou však staršího původu, jsou zmiňovány od roku 1653. V roce 1829 byl nově postaven severní dům čp. 114 a později přestavěn jižní čp. 113. V roce 1946 byly domy sloučeny. Dnes se jedná o dvoupodlažní řadový nájemní dům obdélného půdorysu. Řadová dvoupatrová budova obdélného půdorysu se dvěma dvorními krátkými křidélky má jednotné klasicistní uliční průčelí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílé botky (Q31838692)
| ,_Praha_1,_U_lu%C5%BEick%C3%A9ho_semin%C3%A1%C5%99e_48,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39094/1-593 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U lužického semináře 116/48, Praha 1 50°5′23,06″ s. š., 14°24′36,51″ v. d. | Měšťanský dům U bílé botky. Renesanční dům pochází z 1. třetiny 17. století, upravený v baroku a přestavěný v 70. letech 20. století. Objekt renesančního původu stával při kostelíku sv. Petra v Rybářích a byl postaven pro katolické studenty z Lužice. Do 60. let 20. století nedošlo k jeho podstatným úpravám. Koncem 60. let 20. století byl rekonstruován pro herečku S. Budínovou. V proluce mezi stávajícím čp. 116 a 114 vznikla na zvýšené úrovni obdélná podsklepená patrová novostavba a došlo k vybourání velkých úseků renesančního obvodového zdiva a bylo zrušeno původní vnitřní členění. Vznikl zahradní přístavek jako další obytná místnost, hlavní vstup se ocitl v novostavbě. Dům tvoří dvě propojené patrové jednotky na nestejné uliční čáře. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlaté husy (Q31838737)
| 
|
39075/1-581 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Cihelná 103/3, Praha 1 50°5′18,55″ s. š., 14°24′36,1″ v. d. | Měšťanský dům U zlaté husy. Pozdně klasicistní dům byl postaven v letech 1843–1847 podle návrhu Johanna Maxmiliana Hegera v místě rasovny z roku 1664. V roce 1853 bylo připojeno západní křídlo při severním dvorku, v roce 1857 východní protilehlé. Řadový jednopatrový dům s dvěma úrovněmi přízemí, nižším, vzhledem k situaci na mírném svahu, vloženým na severní stranu. Příčně situován na lichoběžné parcele s přístavky po východní a západní straně jižně ležícího dvora. Neoklasicistní průčelí dvanáctiosé. V domě bydlela a v roce 1996 zemřela historička umění Anna Masaryková. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého medvěda (Q31838777)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_4,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39009/1-544 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 53/4, Praha 1 50°5′14,37″ s. š., 14°24′23,64″ v. d. | Měšťanský dům U černého medvěda, U Salvátora. Dům vznikl spojením bývalého domu čp. 53 (U Salvátora) a čp. 54. Domy mají středověký původ, prošly barokními a klasicistními úpravami. Řadová hloubková parcela je zastavěna dvojicí spojených domů o 3 nadzemních podlažích do ulice a budovou za dvorkem bývalého domu čp. 54.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modré boty (Q31838823)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_6,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39007/1-543 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 52/6, Praha 1 50°5′14,46″ s. š., 14°24′23,16″ v. d. | Měšťanský dům U modré boty. Dům byl postaven v 16. století na gotických základech. Přestavěn byl barokně koncem 17. století a klasicistně v 19. století. Řadový dům o 3 nadzemních podlažích na nepravidelné hloubkové parcele sestává z budovy do ulice a drobného křídla do prvního dvorku, na které navazuje zadní dvorní budova, za níž je druhý dvorek (v přízemí zastavěný) a opět dvorní křídlo. Uliční fasáda je trojosá, hladké přízemí prolamuje pravoúhlý portál a segmentově ukončený krámový výkladec. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého beránka a U zlatého koníčka (Q31838856)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_50_a_51,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39005/1-542 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 50/10, Praha 1 50°5′14,53″ s. š., 14°24′22,84″ v. d. | Měšťanský dům U černého beránka, U zlatého koníčka. Dvojice v jádru renesančních domů čp. 50 a býv. čp. 51 byla upravena do dnešní pozdně barokní podoby v 70. letech 18. století. Hloubková parcela je zastavěna objektem o 4 nadzemních podlažích, zastřešeným dvěma paralelními střechami kolmými k ulici. Přestože fasády obou domů byly při pozdně barokní přestavbě stejně vyzdobeny, jsou oba domy dosud rozlišitelné. V pravé části průčelí je dvojice sdružených os, v levé části tři osy ve větších intervalech. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého hřebenu (Q31838895)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_12,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39003/1-541 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 49/12, Praha 1 50°5′14,59″ s. š., 14°24′22,43″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého hřebenu. V jádru středověký dům byl přestavěn v 16. století, v roce 1648 a v 1. polovině 19. století. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích na obdélné parcele. Čelní fasáda tříosá, štít s volutovými křídly má jednu okenní osu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mostecká 14 (Q31839522)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_14,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
44427/1-540 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 48/14, Praha 1 50°5′14,66″ s. š., 14°24′22,16″ v. d. | Řadový dům na úzké parcele poukazuje na gotický původ (zachované sklepy). Poloha gotického sklepa ukazuje na situaci před zničením arcibiskupského dvora. Pozdějšími přestavbami byl obohacen o 3. patro (1794), schodiště, úpravu vnitřního zařízení (1847) a úpravu fasády (1880). Řadový dům o 3 nadzemních podlažích (ve skutečnosti 4) je složený z uličního hlubokého dvoutraktu a čtveřice jednotraktových křídel obklopujících dvorek na čtyřúhelném zkoseném půdorysu zabíhající za sousední parcely domů čp. 49 a 50. Mezi okny 1. patra je bronzová pamětní deska a busta violoncellisty Ladislava Zelenky od Františka Josefa Archalouse. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří zlatých zvonů (Q31838392)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_16,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39001/1-539 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 47/16, Praha 1 50°5′14,73″ s. š., 14°24′21,74″ v. d. | Měšťanský dům U tří zlatých zvonů. Původně pozdně gotický dům, který prošel renesanční a vrcholně barokní přestavbou. Na hloubkové dvoupatrové stavení s podkrovím při Mostecké ulici navazuje po západní straně dvora hloubkové křídlo, které dále pokračuje příčným křídlem. Tato křídla vymezují přední lichoběžný dvorek. Na zmíněné přední příčné křídlo navazuje zadní příčný díl vymezující drobný dvoreček. Podél jeho východní strany navazuje lehce zalomené křídlo s podélnou osou jihozápad-severovýchod s věží bývalého arcibiskupského dvora. Hlavní průčelí barokní ze závěru 17. století, s úpravou 1. patra patrně z poloviny 20. let 18. století. V přízemí je dvouosé, v patrech tříosé, s dvouosým vikýřem v ose průčelí.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří kozlů (Q31838157)
| 
|
38999/1-538 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 46/18, Praha 1 50°5′14,81″ s. š., 14°24′21,26″ v. d. | Měšťanský dům U tří kozlů. Dům má středověký původ, úpravami prošel zejména v 16. století, fasáda pochází z roku 1920. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích sestává z hlavního dvoutraktu a dvou jednotraktových křídel při západní a severní straně parcely kolem dvora. Hlavní průčelí o třech osách je ve stylu klas. kubismu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří zlatých prstenů (Q31838213)
| 
|
38997/1-537 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 45/20, Praha 1 50°5′14,89″ s. š., 14°24′20,68″ v. d. | Měšťanský dům U tří zlatých prstenů. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích na hluboké úzké parcele vznikl na místě starší zástavby roku 1841 podle návrhu Johanna Nowotného. Krámské portály byly zřízeny roku 1925. Hlavní průčelí je čtyřosé. Severní část parcely vyplňuje jednopatrový domek. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří beránků (Q31838259)
| 
|
38995/1-536 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 44/22, Josefská 44/2, Praha 1 50°5′14,98″ s. š., 14°24′20,21″ v. d. | Měšťanský dům U tří beránků (U Teplého piva, Tři lampy). Nárožní třípatrový dům na úzké hloubkové parcele vznikl kolem poloviny 16. století spojením dvou středověkých domů. Současná klasicistní podoba vznikla při úpravách kolem roku 1840. Do Mostecké ulice se obrací tříosou fasádou, do Josefské osmiosou fasádou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého orla (Q31838303)
| 
|
38992/1-534 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 42/24, Josefská 42/1, Praha 1 50°5′15,26″ s. š., 14°24′19,24″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého orla. Třípatrový dům vznikl po roce 1686 spojením dvou původně středověkých domů, z nichž jsou dochovány původní historické konstrukce. Do roku 1579 prošlo zadní stavení zásadní renesanční přestavbou. Druhý dům vznikl až po zasypání příkopu oddělujícího arcibiskupův dvůr. Pozdně renesanční stavební etapě po roce 1630 lze připsat takřka celou dnešní hmotu nárožního objektu. Přestavba po roce 1686 oba domy spojila a objekt vystoupil do ulice Josefské, byl zvýšen o 3. patro a vybaven raně barokními štíty a vnitřními příčkami. V roce 1865 vytvořena dnešní pozdně klasicistní fasáda s historizujícími prvky a došlo k dispozičním změnám. Nárožní budova se obrací se do Mostecké kratším průčelím, delším do Josefské ulice. Parcela je zastavěna s výjimkou světlíkového dvorku. Objekt je rodným domem sochaře Ludvíka Šimka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malostranská celnice (Q31838354)
| 
|
39011/1-546 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 56/1, Saská 56/2, Praha 1 50°5′13,7″ s. š., 14°24′25,31″ v. d. | Měšťanský dům. Původně mýtný domek byl vystavěn na starších základech roku 1592. Dnešní novorenesanční úprava vznikla roku 1886. Trojkřídlý nárožní dům na parcele pod Karlovým mostem sestává ze dvou na sebe navazujících budov tvaru L (z jednopatrové, přiléhající k románské Juditině věži a obracející se průčelím do Mostecké, a z třípatrové do Saské ulice). Při východním průčelí probíhá venkovní novogotické schodiště, spojující most se Saskou ulicí. Fasáda do Mostecké ulice je pětiosá, východní boční fasáda dvouosá, jižní fasáda do Saské ulice je dvoupatrová. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U mouřenína (Q31836509)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_5,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39301/1-723 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 282/5, Lázeňská 282/19, Praha 1 50°5′14,1″ s. š., 14°24′21,72″ v. d. | Měšťanský dům U mouřenína (U černého mouřenína). Parcela vznikla oddělením od většího objektu, patřícího do dvorce mohučského arcibiskupa. Renesanční přestavba probíhala někdy kolem roku 1592. Nárožní třípatrový dům vznikl na středověkém suterénu téměř jako barokní novostavba roku 1721. Dnešní vzhled je dán přestavbou před rokem 1792. Nárožní trojpatrový dům je na úzké parcele bez dvora a zadního stavení. Trojosá vstupní fasáda do Mostecké ul. je pozdně barokní s krámcovým, a s domovním portálem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého řetězu (Q31838118)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_281,_Mal%C3%A1_Strana_-_%C4%8D%C3%A1st_domu_v_L%C3%A1ze%C5%88sk%C3%A9_ulici.jpg)
|
39299/1-722 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 281/7, Lázeňská 281/17, Praha 1 50°5′14,15″ s. š., 14°24′21,35″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého řetězu. Třípatrový dům na úzké hloubkové parcele vznikl v roce 1447 oddělením od dnešního čp. 279. Dnešní dispozice pochází z pozdně renesanční přestavby 1601–1638. Dům byl opakovaně přestavován, jeho současný vzhled vznikl především po úpravách roku 1848. Dům leží na středověké hloubkové parcele, k níž byla připojena zadní část parcely sousedního domu čp. 282, takže objekt se druhým průčelím obrací do Lázeňské ulice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého slunce (Q31838065)
| 
|
39297/1-721 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 280/9, Praha 1 50°5′14,1″ s. š., 14°24′21″ v. d. | Měšťanský dům U černého slunce. Dům vznikl oddělením od dnešního čp. 279 po roce 1501, v roce 1879 prošel radikální modernizací podle návrhu V. Svobody. Třípatrový řadový dům se sedlovou střechou je pozdně gotického původu. Řadový trojpatrový dům s obytným podkrovím kryje sedlová střecha s hřebenem rovnoběžným s ulicí, zaujímá hloubkovou parcelu s miniaturním dvorkem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého orla (Q31838014)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_11,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39296/1-720 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 279/11, Praha 1 50°5′14,27″ s. š., 14°24′20,73″ v. d. | Měšťanský dům U černého orla. V místech dnešního domu patrně stál pozdně gotický dvůr mohučského arcibiskupa Ludwiga. K první renesanční přestavbě či rozšíření došlo asi před rokem 1586. Renesanční je patrně celý dnešní základní rozvrh domu a snad i větší část kleneb a schodiště, překvapivě zachované i ve vyšším podlaží. Snad někdy před rokem 1610 byl dům renesančně zvýšen na dvoupatrový s průčelním zděným štítem. Dnešní třípatrový dům vznikl přestavbou pozdně gotické stavby z konce 15. století, která byla následně upravena ve 2. polovině 16. století a poté v 1. polovině 18. století. Trojpatrová budova s malým, dodatečně ještě zastavěným pavlačovým dvorkem. Uliční fasáda je čtyřosá, pozdně barokní ze 2. čtvrtiny 18. století. Renesanční je i zadní stavení, přestože bylo v baroku nově zaklenuto. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří červených srdcí (Q31837918)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_13,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39294/1-719 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 278/13, Praha 1 50°5′14,32″ s. š., 14°24′20,31″ v. d. | Měšťanský dům U tří červených srdcí. Původně středověký dům byl vystavěn na úzké hloubkové parcele. Trojkřídlý dům s vnitřním dvorem. Řadový trojpatrový objekt s malým pavlačovým dvorkem a nevelkým zadním stavením, se do ulice obrací pouze trojosou vrcholně barokní fasádou. Uliční křídlo je třípatrové s pozdně barokní fasádou, která vznikla v rámci úprav kolem poloviny 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kounický palác (Q12031195)
| 
|
39292/1-718 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 277/15, Praha 1 50°5′14,48″ s. š., 14°24′19,63″ v. d. | Kounický palác vznikl roku 1775 spojením a přestavbou dvou středověkých domů (renesančně a barokně přestavěných). Přestavba je dílem Josefa Jägera a Antona Schmidta. Dvoupatrový palác sestává z hlavní budovy, dvou bočních křídel a zadního stavení. Uliční průčelí patří k vynikajícím ukázkám stylu na přechodu rokoka a luisézu. Sochařská výzdoba připisována dílně F. I. Platzera. Východní křídlo je mladším doplňkem, vzniklo jako spojovací galerie po roce 1773. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U bílé růže (Q31837622)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_17,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39290/1-717 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 276/17, Praha 1 50°5′14,63″ s. š., 14°24′18,85″ v. d. | Měšťanský dům U bílé růže. Řadový trojpatrový dům na hloubkové parcele má již středověké základy. Během staletí byl opakovaně přestavován. Trojpatrová stavba se světlíkovým dvorkem za hlavní budovou, v přízemí zastavěný dvůr za příčným křídlem a malý dvorek za zadním stavením. Stavení v jižním konci ve vyšších podlažích klasicistního původu, ve střední části zbytky renesančních konstrukcí a plně renesanční (nebo raně barokní) půdorysné řešení hlavního objektu až do úrovně 2. patra. Průčelí pozdně klasicistní z roku 1871, navrhl jej František Liebl. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U stříbrné růže (Q31837840)
| ,_Praha_1,_Mosteck%C3%A1_19,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39288/1-716 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Mostecká 275/19, Praha 1 50°5′14,73″ s. š., 14°24′18,41″ v. d. | Měšťanský dům U stříbrné růže, U bohatého řemenáře. Původně předhusitský dům byl v renesanci několikrát přestavován. Dnešní vzhled fasády pochází z klasicistní úpravy z přelomu 18. a 19. století. Trojpatrový dům na hloubkové parcele bez zadního stavení (demolováno v roce 1959) se do Mostecké ulice obrací fasádou, jejíž základ je renesanční, se zbytky středověkého řešení. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter bosých karmelitek (Q28021709)
| .jpg)
|
44426/1-481 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Josefská 43/4, Letenská 43/21, U lužického semináře 43/17, Praha 1 50°5′17,07″ s. š., 14°24′20,17″ v. d. | Klášter karmelitek s kostelem svatého Josefa. Raně barokní klášter byl vybudován mezi lety 1663–1671 podle návrhu Carla Luraga na místě opevněného biskupského dvora a několika měšťanských domů. Složitě disponovaný soubor budov volně navázaných na kostel. Jihovýchodně od kostela leží kvadratura spojená galerií s dalším křídlem na půdoryse L ubíhajícím šikmo k severovýchodu. K této části se ze severu připojují mladší objekty svírající s barokním křídlem obdélný dvůr (Ministerstvo financí). Ze západu se ke kvadratuře připojuje neobarokní dům postavený v letech 1907–1909 B. Fleischingerem.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Oettingenský palác (Q12042256)
| 
|
38985/1-530 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Josefská 34/6, Letenská 34/23, Praha 1 50°5′18,34″ s. š., 14°24′20,15″ v. d. | palác Oettingenský, Lobkovický dům, parc. 149, část parc. 1031. Původně středověký dům během 16. století několikrát přestavovaný získal dnešní podobu po roce 1723 zřejmě podle návrhu F. M. Kaňky. Šestikřídlá budova na nepravidelném půdoryse. Roku 1887 dostavěno dvoupatrové stavení ve dvoře. V druhé polovině 19. století v budově sídlilo Malostranské gymnázium. Roku 1927 byl proražen průchod pro pěší v severní části domu. Tento průchod byl roku 1948 změněn na průjezd, na průchod byl upraven někdejší domovní průjezd. Palácová stavba vznikla na hloubkové parcele vedle kostela sv. Tomáše, s jehož oratoriem byla spojena prampouchem ve východní části. K hlavní budově s úzkým dvorkem patří východně položené barokní stavení (původně stáje) spojené s hlavní budovou novodobým křídlem. Nová je ohradní zeď vymezující dvůr mezi trakty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malostranská radnice (Q12035021)
| 
|
38987/1-531 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 35/21, Letenská 35/27, Praha 1 50°5′18,12″ s. š., 14°24′17,45″ v. d. | Měšťanský dům - Malostranská radnice. Budova radnice vznikla v letech 1479–1481 na místě starší zástavby a později ještě prošla několika stavebními úpravami. Pozoruhodné průčelí, jehož tvarosloví je ovlivněno dobovou augspurskou architekturou, pochází z let 1618–1619. Při sloučení pražských měst v roce 1784 ztratila svou samosprávní funkci. Věže byly roku 1828 na žádost magistrátu odstraněny, pravděpodobně kvůli nestabilitě. Ve 2. polovině 19. století vybudována nová škola po zboření východního a jižního pivovarnického křídla při Josefské ulici a při jejím rozšíření v roce 1883 bylo ubouráno i severní křídlo. Při severovýchodním nároží hlavní budovy přistavěn jednopatrový přístavek. Z historické radnice se zachovala pouze hlavní budova bez věží a štítů do náměstí. Při rekonstrukci v letech 2006–2009 byly věže obnoveny. V roce 1575 zde byla sepsána Česká konfese. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která zde působí až do současnosti. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Flavínů (Q31837795)
| _(Mal%C3%A1_Strana),_Praha_1,_Malostransk%C3%A9_n%C3%A1m._22,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
38989/1-532 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 36/22, Praha 1 50°5′17,07″ s. š., 14°24′17,1″ v. d. | Měšťanský dům U Flavínů, (nesprávně U Splavínů). Dvoupatrový řadový dům vznikl spojením dvou původně středověkých domů s pozdějšími přestavbami. Výrazná přestavba až po požáru v roce 1503, základní dispozice tak byla určena významnou pozdně renesanční stavbou. Současná pozdně barokní fasáda pochází ze 60.–70. let 18. století. V roce 1883 navržena demolice dvorních hospodářských objektů pro potřebu nové školy v Josefské ulici, patrně v této době další úpravy. V roce 1938 ve sklepě zřízeny veřejné záchodky. Dvoupatrový dům na podélné parcele s novodobým severním dvorním křídlem, krytý mansardovou střechou s hřebenem rovnoběžným s průčelím. V přízemí čtyři oblouky loubí. Uprostřed fasády freska Korunování Panny Marie. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kaiserštejnský palác (Q12027690)
| ,_Praha_1,_Malostransk%C3%A9_n%C3%A1m._23,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
38990/1-533 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 37/23, Praha 1 50°5′16,44″ s. š., 14°24′17,22″ v. d. | Měšťanský dům. Palác vznikl na základě dvojice středověkých domů přestavbou Kryštofa Dientzenhofera kolem roku 1700 patrně podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V roce 1844 koupila budovu Česká spořitelna, která jej následně nechala upravit pro své potřeby. Roku 1894 bylo zazděno loubí a vybudován balkon v průčelí. Rekonstrukce v letech 1977–1981. V přízemí byly nově obnoveny oblouky loubí. Palácová budova zaujímá hloubkově obdélnou parcelu, která se schodištním křídlem, spojovací galerií a zadním stavením v Josefské uzavírá nepravidelný obdélný dvorek. Hlavní budova je od přízemí úplnou vrcholně barokní novostavbou, zadní objekt si zachoval renesanční charakter. Čtyři sochy živlů na atice (Oheň, Vzduch, Voda, Země) vytesal Ottavio Mosto. Žila zde operní pěvkyně Marie Sittová, později objekt vlastnila E. Destinnová, která má na meziarkádovém pilíři nově pamětní desku. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Petržilků (Q31837749)
| ,_Praha_1,_Malostransk%C3%A9_n%C3%A1m._1,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
39285/1-714 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 272/1, Praha 1 50°5′15,1″ s. š., 14°24′16,33″ v. d. | Měšťanský dům U Petržilků. Objekt předhusitského původu, který byl následně přestavěn kolem roku 1502 a poté roku 1660, získal dnešní podobu roku 1782, snad za účasti Josefa Jägra. Objekt leží na hloubkové parcele, která je obestavěna bočními křídly a jedním zadním křídlem. Trojpatrový dům předstupuje před levého souseda o prostor loubí a výrazným nárožním polygonálním arkýřem. Mezi okny v posledním podlaží nika se sochou sv. Jana Nepomuckého, resp. sv. Floriana z doby vzniku fasády. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Grömlingovský palác (Q12018492)
| 
|
38944/1-504 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 5/28, Praha 1 50°5′16,87″ s. š., 14°24′14,6″ v. d. | Měšťanský dům u Kamenného stolu, U raka, Malostranská kavárna - Café Radetzky. Dům palácového typu vyrůstal na parcele původních pěti samostatných měšťanských domů, jejichž konstrukce byly zčásti pojaty i do dnešní budovy, ty s označením byly: U zlatého raka, U bílého rožce, U zlatého prstenu (později pak U zlatého velblouda) a Schmidtovský dům. Do roku 1709 došlo k sjednocení městiště, zatím asi jen komunikačnímu, protože jsou tu dále popisovány tři samostatné objekty. Nárožní dvoupatrový pozdně barokní dům ze 70. let 18. století vznikl podle projektu Josefa Jägera přestavbou starších objektů, zároveň byl objekt zvýšen na třípatrový. Dnes se jedná v zásadě o čtyřkřídlý objekt. Z roku 1860 pocházejí plány na přeložení průjezdu. Kavárna v přízemí byla zřízena v roce 1935 podle návrhu J. Mezery. Budova stojící uprostřed Malostranského náměstí je disponována na půdorysu písmene L a až na malý světlíkový dvorek, dodatečně zastřešený, využila stavba plně rozsahu parcely. Uplatňuje se trojicí svých průčelí, z nichž se podobou odlišuje nejmladší, severní fasáda. Za hlavní fasádu slouží východní průčelí, Jägerem po roce 1772 doplněné o dvě další levé sdružené osy, takže vznikla dvoupatrová pětiosá kompozice s trojosým axiálně umístěným polopatrem podkroví. Na atice jsou plastiky Ignáce Františka Platzera. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U sedmi kamenných sloupů, U tří medvědů (Q31837699)
| 
|
39283/1-713 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Malostranské náměstí 271/2, Praha 1 50°5′15,2″ s. š., 14°24′15,48″ v. d. | Měšťanský dům U sedmi kamenných sloupů, U tří medvědů. Dnešní řadový třípatrový dům o 6 okenních osách (3+3) vznikl spojením dvou středověkých objektů. V přízemí jsou dvě arkády loubí, širší vlevo. Fasáda je z konce 19. století, v jádru se však jedná o historický dobře dochovaný dům. V 15. století zde na určitý čas sídlila malostranská radnice. Ve zbytcích gotických objektů zahrnuta i věž opevnění z přemyslovského období. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter augustiniánů eremitů (Q12029526)
| 
|
38929/1-494 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 28/22, 33/12, Tomášská 28/8, Praha 1 50°5′19,07″ s. š., 14°24′19,84″ v. d. | Klášter augustiniánů eremitů. Klášter byl založen Václavem II. na místě starší stavby. Vrcholu svého významu dosáhl v druhé polovině 14. století. Během husitských válek byl částečně pobořen. Původně rozsáhlé pozemky patřící klášteru byly rozprodány po požáru Malé Strany. V nové reprezentativní podobě byl obnoven v období baroka (K. I. Dienzenhofer, V. V. Reiner). Gotická novostavba byla upravená zásadním způsobem pozdně renesančně v letech 1603–1637 a raně barokně v letech 1665–1666.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého kohouta a U mariánského obrazu (Q31837653)
| 
|
38982/1-527 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 29/20, Praha 1 50°5′19,38″ s. š., 14°24′22,62″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého kohouta a U mariánského obrazu. Pozemek patřil augustiniánům u sv. Tomáše, je situován na východ od presbytáře kostela. Byl však, podobně jako řada dalších v tomto bloku, řádem odprodán po požáru Malé Strany. Původně dva samostatné renesanční domy byly spojeny a zvýšeny roku 1838 při klasicistní přestavbě podle projektu Johanna Klementa Zobela (Josefa Zobela). Čtyřkřídlý dům na půdoryse nepravidelného lichoběžníku s vnitřním dvorkem, severní fasádou se obrací do klášterního dvora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U modrého klíče (Q31838926)
| 
|
44425/1-528 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 32/14, Praha 1 50°5′19,87″ s. š., 14°24′23,78″ v. d. | Měšťanský dům U modrého klíče. Pozemek patřil augustiniánům u sv. Tomáše, řádem byl odprodán po požáru Malé Strany. Původně renesanční dům ze 16. století byl počátkem 18. století rozšířen o velké schodiště a dvorní zástavbu a byl proražen průjezd. Pro celkovou zchátralost byla část objektu roku 1960 demolována, zbývající část byla po roce 1997 rekonstruována a dostavěna pro hotelový provoz. Dům stojí na lichoběžníkovém půdoryse a má vnitřní, téměř čtvercový dvůr. Severozápadní fasádou se obrací do klášterního dvora. Výraznými prvky jsou ostění portálů do Letenské ulice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vrtbovský palác (Q12043612)
| 
|
39099/1-596 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 120/5 a 7, Praha 1 50°5′24,01″ s. š., 14°24′37,35″ v. d. | palác Vrtbovský, Thurn-Taxisovský. Palác vnikl spojením dvou raně barokních domů v roce 1696. Upravován byl v letech 1715–1726 a v roce 1871 podle architekta Jana Bělského. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Windischgrätzovský palác (Q10856751)
| 
|
39097/1-595 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 119/3, U lužického semináře 119/21, Praha 1 50°5′23,89″ s. š., 14°24′33,33″ v. d. | Palác Kagerů ze Štampachu, Windischgrätzovský. Dům palácového typu vznikl sloučením dvou raně barokních objektů v 1. polovině 18. století. Pozoruhodná fasáda, typově ještě raně barokní, vznikla při sjednocení pozdějším převzetím raně barokních forem. Objekt na mírně lichoběžné parcele se skládá z hlavní budovy o 4 nadzemních podlaží při ul. Letenské a tří křídel o 2 nadzemních podlažích kolem obdélného dvora. Průjezdům jsou do ulice představeny pískovcové portály. Šestiosé červeno-bílé průčelí se sdruženými okny a dvojicí pískovcových portálů na krajích lemují liseny. Původně barokní palácová zahrada na parc. 132, vybudována na starším základu, přístupná z ul. U Lužického semináře, není součástí kulturní památky, východní strana zahrady je lemována obvodovou zdí s vjezdovými vraty. Po povodni v roce 2002 byla zahrada zadlážděna a je využívána jako venkovní posezení restaurace Vojanův dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Obecní dvůr (Q31839467)
| .JPG)
|
39101/1-597 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 121/8, Praha 1 50°5′24,46″ s. š., 14°24′29,81″ v. d. | Obecní dvůr, Senná váha. Pozdně renesanční patrový dům z doby kolem roku 1620 byl klasicistně přestavěný v letech 1821–1828. Fasáda do Letenské ulice: sedlová střecha, v patře čtrnáctiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Oettingenský dům (Q31839442)
| 
|
39103/1-598 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 122/6, Praha 1 50°5′24,44″ s. š., 14°24′31,39″ v. d. | Barokní dům pochází z doby po roce 1681, kolem roku 1752 prošel přestavbou a rozšířením, dnešní klasicistní podoba pochází z roku 1846. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U červeného domku (Q31839406)
| 
|
39104/1-599 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 123/4, Praha 1 50°5′24,4″ s. š., 14°24′33,17″ v. d. | Měšťanský dům U červeného domku. Palácový soubor vznikl ze dvou stavení z doby po roce 1618, přestavěný byl raně barokně před koncem 18. století a klasicistně po roce 1803. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Letenská 2 (Q31839369)
| 
|
39578/1-894 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Letenská 526/2, Klárov, Praha 1 50°5′24,31″ s. š., 14°24′35,17″ v. d. | V místě se dlouhá staletí rozkládala jen zahrada, snad od počátku 17. století s malým (dřevěným) domkem (renesančním letohrádkem). Až po roce 1838 byl postaven nynější nárožní klasicistní dům podle plánů stavitele Josefa Tredovského. Průčelí o 3 nadzemních podlažích do ul. Letenské je šestiosé, fasáda na Klárov je osmiosá. Severní část parcely vyplňuje přízemní garážová přístavba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Schnellů (Q31839332)
| 
|
38980/1-525 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 27/2, Letenská 27/24, Praha 1 50°5′19,08″ s. š., 14°24′17,45″ v. d. | Měšťanský dům U Schnellů, U zlatého čápa. Nárožní třípatrový dům vznikl roku 1811 spojením a přestavbou dvou renesančních domů dle návrhu od stavitele Josefa Zobela. Nárožní dům obdélného půdorysu uzavírá východní stranu Tomášské ulice v rohu Malostranského náměstí. Zároveň uzavírá historický blok, jehož součástí je klášter augustiniánů s kostelem sv. Tomáše. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého jelena (Q31839284)
| 
|
38978/1-524 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 26/4, Praha 1 50°5′19,52″ s. š., 14°24′17,97″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého jelena. Obdobně jako sousední domy je i tento dům U Zeleného jelena renesančního původu. Po několika stavebních úpravách prošel objekt zásadní přestavbou po roce 1723 (před rokem 1725) snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Nad dvojitým portálem je v nice osazeno domovní znamení, a to socha F. M. Brokoffa s námětem setkání svatého Huberta se zázračným jelenem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří zlatých trojek a U Tří komeníků (Q31839233)
| 
|
44424/1-523 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 24/8, 25/6, Praha 1 50°5′20,61″ s. š., 14°24′18,09″ v. d. | Během pozdně barokní, či již raně klasicistní přestavby podle návrhu Johanna Georga Palliardiho po roce 1792 byly spojeny dva starší renesanční, barokně upravované domy, jejichž členění je dodnes patrné na fasádě domu. Dosud si zachovaly dvě různá čísla popisná, což Památkový katalog nereflektuje. Z Palliardiho přestavby po roce 1792 vznikl třípatrový čtyřkřídlý dům se širokým průčelím a světlíkovým dvorkem. Uliční fasáda je nepravidelná s dvojicí renesančních dveřních ostění a jedním raně barokním portálem osazeným klasicistními vraty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého Noha (Q31839187)
| 
|
38976/1-522 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 23/10, Praha 1 50°5′21,04″ s. š., 14°24′18,1″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého Noha. Čtyřkřídlá budova s malým vnitřním dvorem leží na hloubkové parcele. Současný klasicistní dům vznikl podle plánů Václava Dudy roku 1835 přestavbou renesančního domu, roku 1853 bylo nastavěno třetí patro. Objekt na obdélném hloubkovém půdoryse s vnitřním dvorem (pavlače na západní straně). Východní křídlo obsahuje jádro středověkého věžového stavení, které bývalo součástí přilehlého augustiniánského kláštera. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U zlatého preclíku (Q31839145)
| ,_Praha_1,_Tom%C3%A1%C5%A1sk%C3%A1_12,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
38974/1-521 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 22/12, Praha 1 50°5′21,36″ s. š., 14°24′18,08″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého preclíku. Třípatrový řadový dům stojí na nepravidelné hloubkové parcele. Vznikl postupnou přestavbou původně renesančního domu na pozemcích, které původně patřily klášteru augustiniánů. Současný vzhled je dán především stavebními úpravami z 2. čtvrtiny 18. století. Mezi lety 1932–1936 bylo na hlavní budově přistaveno třetí podlaží. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Zeleného stromu (Q31839102)
| ,_Praha_1,_Tom%C3%A1%C5%A1sk%C3%A1_14,_Mal%C3%A1_Strana.JPG)
|
38972/1-520 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Tomášská 21/14, Praha 1 50°5′21,82″ s. š., 14°24′18,08″ v. d. | Dům U Zeleného stromu, dům Jesus, Marie, Josef. Řadový třípatrový dům vznikl počátkem 18. století spojením dvou starších domů renesančního původu, postavených na pozemcích, které původně patřily klášteru augustiniánů. Spojení dvou domů je patrné mimo jiné ze zalomení uliční fasády. Čtyřpodlažní objekt s dvorním pavlačovým křídlem. Klasicistní fasáda je členěna jednoduchým architektonickým tvaroslovím. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří čápů, čp. 20 (Q31839051)
| 
|
38970/1-519 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnské náměstí 20/8, Tomášská 20/16, Praha 1 50°5′22,75″ s. š., 14°24′18,34″ v. d. | Měšťanský dům U tří čápů. Klasicistní třípatrový nárožní dům vznikl převážně po stavebních úpravách roku 1794 dle projektu Josefa Zobela přestavbou staršího objektu se středověkými a renesančními konstrukcemi. Nárožní dům se třemi křídly kolem nepravidelného dvora stojí na starších základech (první zmínka z roku 1358). Vystavěn byl v pozdní renesanci a pak dále přestavován (1610, po 1615), klasicistní úpravy fasád a portálu proběhly na konci 18. století, další úpravy pak v první polovině 20. století. Klasicistní portál z Tomášské se neužívá, nahradil ho vstup z náměstí. Na severozápadním nároží je klasicistní domovní znamení s čápy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U tří čápů, čp. 522 (Q31839008)
| 
|
39576/1-893 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnské náměstí 522/7, Praha 1 50°5′22,63″ s. š., 14°24′19,49″ v. d. | Měšťanský dům U tří čápů. Pozemek byl původně ve vlastnictví augustiniánského kláštera svatého Tomáše. Na místě dnešního třípatrového domu stály tři samostatné renesanční domy, klasicistně přestavěném rozšířené a propojené podle plánů Josefa Zobela z let 1803–1804, s využitím sklepních prostor a dispozice přízemí původních domů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Valdštejnské náměstí 6 (Q31838967)
| 
|
38968/1-518 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnské náměstí 19/6, Praha 1 50°5′22,12″ s. š., 14°24′20,36″ v. d. | Bývalý měšťanský dům na nepravidelném půdorysu je situován v bezprostřední blízkosti svatotomášského kláštera na území, které původně tomuto klášteru náleželo. Čtyřkřídlý objekt pozdně renesančního původu s obdélným dvorem vznikl snad ve 2. polovině 16. století na středověkých základech (zachovány gotické sklepy). Pozdně barokní úprava byla provedena roku 1753. Jádrem domu byly pravděpodobně dva objekty, čemuž by odpovídalo zalomení fasády. Uličním křídlem se prochází do malého obdélného dvora obklopeného dvorními křídly s dřevěnou pavlačí na severní straně. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Valdštejnské náměstí 5 (Q31837514)
| 
|
38967/1-517 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnské náměstí 18/5, Praha 1 50°5′22,68″ s. š., 14°24′20,74″ v. d. | Trojkřídlý dům s lichoběžníkovým dvorem má středověké základy. Část zdiva v dnešním jižním křídle tvoří konstrukce raně gotické hradební věže malostranského opevnění, k níž byl v polovině 16. století přistavěn renesanční dům, který byl dále rozšířen roku 1580. Z přelomu 17. a 18. století pochází jižní a severní křídlo. Od roku 1886 byl dům součástí Valdštejnského paláce. Trojkřídlý objekt s vnitřním lichoběžným dvorem a drobnou klasicistně upravenou uliční fasádou s průjezdem v pravé části. V 16. století patřil dům Václavu Hájkovi z Libočan, který zde napsal Českou kroniku. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Valdštejnský palác (Q569877)
| 
|
38965/1-516 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnské náměstí 17/4, Valdštejnská 17/1, 17/3, Praha 1 50°5′24,11″ s. š., 14°24′19,45″ v. d. | Rozsáhlý areál Valdštejnského paláce vznikal od roku 1623 v místech asi 30 domů. Palác navrhl Andrea Spezza, na pozdějších úpravách se mohli podílet také Nicoló Sebregondi a Giovanni Pieroni. Dnes zde sídlí Senát PČR. Je typově první a jedinečnou stavbou svého druhu v Praze. Svou obytnou částí, soustředěnou kolem čtyř vnitřních dvorů, odpovídá tradici městských paláců v omezeném prostoru. Kombinací se zahradou zcela mimořádného rozsahu a výtvarné podoby však vznikl zvláštní typ, připomínající i stavební útvar italské vily. Nově se v Praze objevila jízdárna a zejména sala terrena. Hlavní obytná budova obklopuje dvě nádvoří, každé přístupné samostatným průjezdem (jižní je dnes uzavřen); na ni se napojuje křídlo koníren s třetím dvorem, přístupným přímo z ulice branou; na něj navazuje čtyřkřídlá, také jednopatrová budova, určená pro pážata a jejich preceptora, opět se samostatným vstupem z ulice. Východním směrem tato budova pokračuje jako jednokřídlá a přechází posléze v ohradní zeď s krytou chodbou v patře až k příčně položené jízdárně, za kterou areál končil obdélným hospodářským dvorem s dvěma branami. Na jižní straně k hlavní budově přiléhá jednopatrový, obdélný dům Jana z Feldu, přístupný chodbou, která pokračuje podél ohradní zdi a byla původně zamýšlena jako komunikace až na oratoř do kostela sv. Tomáše. V jihozápadním koutě k ohradní zdi přiléhá zděná voliéra. Její krápníková úprava pokračuje i na ohradní zdi východním směrem, za kterou k areálu ještě patřila velká centrální prostora, v 2. polovině 18. století přičleněná k majetku augustiniánského kláštera. Dále pokračuje ohradní zeď celkem 52 půlkruhovými oblouky v délce asi 200 m až k jižnímu okraji jízdárny.
Prostředí kulturní památky tvoří:
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malý Fürstenberský palác (Q12035134)
| 
|
39122/1-611 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnská 155/12, 156/12a, Praha 1 50°5′27,54″ s. š., 14°24′22,43″ v. d. | Malý Fürstenberský palác (Černínský dům) vznikl přestavbou staršího renesančního objektu, který byl mezi tím několikrát upravován. Současná pozdně barokní podoba pochází z úprav provedených po roce 1776. Areál stavebně i historicky souvisí s palácem čp. 154 (Kolovratský palác).
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kolovratský palác (Q12029863)
| 
|
39120/1-610 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnská 154/10, Praha 1 50°5′25,99″ s. š., 14°24′23,13″ v. d. | Kolovratský palác vznikl přestavbou renesanční stavby do dnešní pozdně barokní podoby po roce 1776 s podílem I. Palliardiho. Stavebně i historicky souvisí s palácem čp. 155 a čp. 156 (Malý Fürstenberský palác)
Poznámka: národní kulturní památka | |||||
| Fürstenberský palác (Q3486527)
| _03.JPG)
|
44433/1-609 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnská 153/8, Staré zámecké schody 153/5, Praha 1 50°5′26,06″ s. š., 14°24′25,05″ v. d. | Rozlehlý reprezentativní palác v zásadě o třech křídlech a spojovací galerii při ulici. Objekt vznikl postupnými přístavbami k renesanční stavbě z období kolem roku 1600. Dnešní vzhled je převážně ze 40. let 18. století. Palác stojí na pozemku bývalých vinic svatojiřského kláštera.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého beránka (Q31835977)
| 
|
39119/1-608 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Valdštejnská 150/4, Praha 1 50°5′26,04″ s. š., 14°24′26,01″ v. d. | Měšťanský dům U černého beránka. Původně renesanční dům byl barokně přestavěn v letech 1723–1726 a do dnešní podoby v roce 1808 podle návrhu Ignáce Palliardiho. Nárožní dům stojí na základech původní renesanční stavby, z níž jsou zachovány části zdí a klenby. Hlavní budova do ulice je třípodlažní se zalomeným průčelím. Na uliční fasádě je nad hlavním portálem domovní znamení s obrazem černého beránka a pamětní deska Adolfa Kosárka, který zde zemřel roku 1859. Poznámka: V MonumNetu uvedeno chybné č. o. 2 | |||||
| Zahradní letohrádek (Q31835211)
| 
|
39090/1-591 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Staré zámecké schody 113/3a, Praha 1 50°5′31,48″ s. š., 14°24′27,54″ v. d. | O vznik letohrádku se pravděpodobně zasloužil Jan Josef z Valdštejna, který získal pozemek v roce 1721 a hned začal s přestavbou hlavní budovy. Zahradní domek byl dokončen asi k roku 1727 jako třípokojový s jednou komorou. Původně zahradní domek byl postaven ve vrcholně barokním stylu. Poté byl přestavován v pozdním baroku a dále upravován v 19. a 20. století. Objekt na protáhlém půdorysu s hloubkově odstupněnou fasádou a mansardovou střechou. Hmota domu je z valné části vsazena do prudkého svahu, takže nižší patra zaujímají jen drobnou rozlohu. V současnosti je domek přístupný pouze přes vedlejší čp. 151. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U vinice svatého Václava (Q31835193)
| 
|
39117/1-607 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Staré zámecké schody 148/4, Praha 1 50°5′32,13″ s. š., 14°24′31,52″ v. d. | Měšťanský dům U vinice sv. Václava. Klasicistní dvoupatrová budova vznikla roku 1811 podle návrhu Josefa K. Zobela na starších základech (17. století). Stojí na území bývalé svatováclavské vinice. Na východě navazuje na vyšší a zdobnější čp. 147, na západě potom na ohradní zeď lemující terasu nad Starými zámeckými schody. Dům je situován v prudce svažitém terénu a na jeho čtyřosé fasádě je užito klasicistního architektonického členění. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Verdugů (Q31835176)
| .jpg)
|
39115/1-606 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 147/3, Staré zámecké schody 147/2, Na Opyši 147/1, Praha 1 50°5′32,75″ s. š., 14°24′31,94″ v. d. | Měšťanský dům U Verdugů (Richtrův dům). Dům stojí na místě bývalé tzv. svatováclavské vinice. Původní zástavba byla zbořena v polovině 15. století a na konci 15. století byl vybudován domek, který byl dále upravován a rozšiřován v období baroka a klasicismu. Třípatrová klasicistní budova s výrazným tříosým rizalitem, který je vynášen loubím, byla vystavěna roku 1826 podle návrhu Josefa Kaury na starších základech. Severní křídlo bylo přistavěno v letech 1840–1844 dle projektu Franze Wolfa, spolu se starší částí vytváří značně členitý půdorysný tvar. Dům se hlavním průčelím obrací do ulice Pod Bruskou. Průčelí je zvýrazněno předstupujícím rizalitem s podloubím a trojúhelným štítem. Na jižním rohu podloubí je umístěna pamětní deska Eduarda Vojana. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Richtrův letohrádek (Q12049428)
| 
|
39261/1-699 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Na Opyši 251/3, Staré zámecké schody 251/6, Praha 1 50°5′33,21″ s. š., 14°24′25,44″ v. d. | Richtrův letohrádek, Richterův dům. Richtrova vila je klasicistní novostavba postavená údajně podle návrhu Josefa Peschka z roku 1832. Volně stojící klasicistní budova v příkře stoupajícím skalnatém terénu Opyše je usazena na skalnatém ostrohu na terase, podepřeném na východní i severní straně mohutnými tarasními zdmi, navazujícími na severní křídlo domu čp. 147 a probíhajícími pak v oblouku podél ulice Na Opyši. Počátkem 20. století byla budova na západní straně prodloužena patrovým obdélným přístavkem zimní zahrady, zastřešené oblou prosklenou konstrukcí a úsekem sedlové střechy. Dům byl postavený pro zemského radu K. E. Richtera a do konfiskace roku 1945 v majetku rodiny Richterů. Poté zde bylo kubánské velvyslanectví, sídlo Státní bezpečnosti a později Hradní stráže. V současné době je spravován Pražským hradem. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno chybně čo. 5. | |||||
| Socha Český lev (Q37818145)
| 
|
38888/1-463 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Chotkova, Praha 1, pp. 657/12 50°5′34,75″ s. š., 14°24′23,51″ v. d. | Plastika heraldického dvouocasého lva s českou královskou korunou na hlavě vznikla na podnět hraběnky Elišky Chotkové jako pomník vojínům padlým při italském tažení v roce 1848. Pomník byl původně situován na novoměstské baště před tzv. Novou (Vídeňskou) branou, zhruba v ose dnešní Hybernské ulice. Po zboření hradeb byl v roce 1872 přemístěn do nově založeného tzv. Poříčského parku před budovu kavárenského pavilonu, do kterého byly v roce 1883 přestěhovány sbírky Muzea hl. města, a tam stál až do roku 1949. Odtud byl v roce 1953 přenesen do zákruty Chotkovy silnice a umístěn před novogotický Rožánkův dům. Po jeho zboření v roce 1966 a následném rozšíření komunikace zůstala pískovcová plastika včetně svého původního soklu na místě. Na odstupňovaném hranolovém podstavci s přesahující deskou spočívá socha ležícího lva. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Pod Bruskou 9 (Q31835163)
| 
|
39113/1-605 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 143/9, Praha 1 50°5′33,24″ s. š., 14°24′33,17″ v. d. | Drobný dům s prostou fasádou vznikl po roce 1737 v souboru zástavby před městskou branou. Postavil ho tesař Jan Jiří Linhart, stejně jako vedlejší čp. 142. Dům prošel klasicistní přestavbou v letech 1814–1816. V letech 1990–1991 došlo k zásadní přestavbě. Původně samostatné čp. 143, parc. 668, nyní součást čp. 144, parc. 669. Poznámka: adresa již neexistuje, na místě původní stavby je část novostavby hotelu Hoffmeister, Pod Bruskou 144/7. | |||||
| Pod Bruskou 11 (Q31835105)
| 
|
44408/1-604 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 142/11, Praha 1 50°5′33,24″ s. š., 14°24′33,17″ v. d. | Drobný obytný dům vznikl kolem poloviny 18. století v zástavbě před městskou branou. Na dané parcele je doložen samostatný objekt poprvé k roku 1757. V přízemí se nacházely dva pokoje, v patře potom dva byty, vždy o pokoji a kuchyni. Klasicistní úpravy rozšířily objekt směrem do ulice nově vzniklou terasou s předsazeným přístavkem. Radikální úpravy v roce 1993. Původně samostatné čp. 142, parc. 667, nyní součást čp. 144, parc. 669. Poznámka: Adresa již neexistuje, na místě původní stavby je část novostavby hotelu Hoffmeister, Pod Bruskou 144/7. | |||||
| Pod Bruskou 13 (Q31835087)
| 
|
39111/1-603 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 141/13, Praha 1 50°5′35,84″ s. š., 14°24′33,26″ v. d. | Dnešní dvoupatrový dům na podélném půdoryse vznikl přestavbou staršího barokního objektu. Současná podoba pochází přestavby z roku 1866, kterou navrhl Jan Dobrý. Dům stojí na obdélné stoupající parcele a část jeho sklepů byla tesána do skály. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U černého jelínka (Q31841250)
| 
|
40828/1-1707 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 135/4, Praha 1 50°5′34,28″ s. š., 14°24′33,29″ v. d. | Měšťanský dům U černého jelínka. Původně řadový, nyní nárožní dům patřící ke zbytkům malebné zástavby kolem tzv. Myší díry na úpatí příkrého srázu vznikl patrně v renesanci, později barokně a klasicistně (mimo jiné přístavek s vnějším schodištěm) přestavován, radikální adaptací prošel v roce 1947. Při úpravách Chotkovy silnice a Klárova byla řada domků až k čp. 135 zbořena. Dům je dvoupatrový, krytý sedlovou střechou. Vpravo zesiluje nároží čtyřosé fasády do výše 2. patra odstupněná plenta, vlevo přiléhá přízemní jednoosý přístavek. V přízemí vpravo je novodobý půlkruhově zakončený vchod, vedle něj nástup na venkovní jednoramenné schodiště do 1. patra. Památkově chráněno od roku 1967. | |||||
| U Krásných (Q31834910)
| 
|
40830/1-1708 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 136/6, Praha 1 50°5′34,69″ s. š., 14°24′33,2″ v. d. | Měšťanský dům U Krásných. Stejně jako sousední domky, byl i tento původní renesanční domek barokně a klasicistně přestavován, nynější vzhled získal při rekonstrukci z roku 1969. V 18. století byl zvýšen na dvoupatrový a rozšířen o přístavek do ulice (stržen 1969). Na střední ose fasády malba sv. Jana Nepomuckého v kartušovém rámu. Památkově chráněno od roku 1967. | |||||
| V balónu (Q31835056)
| 
|
40831/1-1709 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Pod Bruskou 137/8, Praha 1 50°5′35,04″ s. š., 14°24′33,43″ v. d. | Měšťanský dům V balónu. Podobně jako sousední domy, byl i tento dům barokně a poté klasicistně přestavován ve 2. polovině 19. století. Raně barokní dům zahrnoval již na konci 17. století čtyřosý úsek, prozatím jednopatrový. Další patra přibývala před rokem 1726 a roku 1814. V 70. letech 20. století byl přestavěn podle projektu Jiřího Novotného. tehdy zmizelo strmé schodiště do patra a byla změněna dispozice domu. Zadní část domu je sekaná do skály, která je viditelná na schodišti. Památkově chráněno od roku 1967. | |||||
| Zengerova transformační stanice (Q37818132)
| 
|
105772 Pam. katalog MIS | Malá Strana | U Bruských kasáren 132/3, Pod Bruskou 132/2 50°5′32,27″ s. š., 14°24′35,36″ v. d. | městský dům - Zengerova transformační stanice. Novoklasicistní budova z let 1930–1934 podle projektu Viléma Kvasničky, postavená na místě bývalých Bruských kasáren, které přiléhaly až k letenské skále. V budově jsou též kanceláře a dva byty. Nárožní objekt se skládá z několika sektorů odlišné dispozice, světlosti a úrovně podlaží. Nejvýše stojí dvoupatrový kancelářský a obytný dům (neobsazené konzoly na pilířích průčelí měly nést sochy), nejníže dlouhé, kolmo k uliční čáře disponované stavení s dvěma podzemními a dvěma zvýšenými nadzemními etážemi a trojlodní halou s transformátory. Mezi oběma sektory, krytými valbovými střechami s prejzy, leží spojovací křídlo ve snížené dvoupatrové úrovni, kryté terasou. Trojúhelný prostor v úhlu mezi sektory vyplňuje přízemní blok hal s polopatrem. Transformační stanice je pojmenovaná po prof. K. V. Zengerovi. Podle zprávy z roku 2014 chtěl DPP měnírnu rekonstruovat, přičemž technologii měl přesunout do prvního podzemního podlaží, stejně se měla přemístit i transformátorovna PRE distribuce. Podle zprávy z května 2015 chtěla společnost Property Klárov, kterou přes svou rodinnou nadaci vlastní uhlobaron Petr Pudil, budovu rekonstruovat na luxusní hotel s šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími. Památkově chráněno od 5. ledna 2015. | |||||
| Klárův ústav slepců (Q70895515)
| 
|
39107/1-601 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Klárov 131/3, nábřeží Edvarda Beneše 131/1 a 627/3, U Bruských kasáren 627/1, Praha 1 50°5′30,2″ s. š., 14°24′35,23″ v. d. | Areál o dvou budovách. Ústav pro zaopatřování a zaměstnávání dospělých slepců byl založen Aloisem Klarem roku 1832, budovu čp. 131 dal stavět jeho syn a pokračovatel Pavel Alois Klar. Byla definitivně dostavěna 1885. V roce 1898 přešlo vedení ústavu na Emila Wagnera, z jehož aktivity vzešla tzv. Nová budova čp. 627. Zde byly situovány jak prostory soukromé (byty), tak reprezentativní (secesní sál) a veřejné (bazén s tělocvičnou). Objekt vznikal mezi lety 1906–1909.
Poznámka: Na budovu čp. 627 památková ochrana rozšířena od 26. 9. 2000. | |||||
| Strakova akademie – Úřad vlády ČR (Q12056506)
| 
|
39105/1-600 Pam. katalog MIS | Malá Strana | nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 128/6, Praha 1 50°5′31,24″ s. š., 14°24′43,26″ v. d. | vysoká škola - Strakova akademie. V roce 1710 založil hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic a Libčan nadaci pro zřízení internátu pro nezámožné aristokratické studenty, „pro cvičení a exercitia mládeže chudé stavu vyššího národu českého“. Roku 1878 byla vykoupena bývalá jezuitská zahrada s kaplí sv. Ignáce a Letním domem z poloviny 18. století. Dle vítězného návrhu Václava Roštlapila. byla akademie realizována v letech 1892–1897 stavitelem Quidem Bělským. Rozsáhlá budova má výraznou horizontální dispozici se zvýrazněnou středovou částí s čestným dvorem a příčnými bočními křídly vystupujícími do geometricky upravené zahrady. Kromě budovy akademie a zahrady je součástí areálu také brána s mřížovými vraty (v nástavci tepaný znak hraběte Straky) a kamennými sloupky, na kterých se uplatňuje neobarokní tvarosloví. Brána uzavírá parcelu z jižní strany areálu. Plastická výzdoba hlavní budovy je dílem Josefa Maudra a Celdy Kloučka, novodobá úprava objektu byla realizována dle Ladislava Machoně.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
- ↑ Popeláři při couvání v centru Prahy porazili plynovou lampu, iDnes.cz, 16. 1. 2020, zaz (Jan Zázvorka)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Malé Straně - Dolní malostranský obvod na Wikimedia Commons
