Palác Thun-Hohenštejnský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dům U černého lva
Karmelitska 18 - portal.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Malá Strana, ČeskoČesko Česko
Ulice Karmelitská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39435/1-807 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Černého lva, Dům U Tří zlatých ruk nebo Palác Thun-Hohenštejnský je třípatrová původně barokní budova v Karmelitské ulici 18 na Malé StraněPraze 1. Od druhé čtvrtiny 19. století sloužila jako šlechtická rezidence Thun-Hohenštejnům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1609 velkopřevor maltézkých rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkovic prodal pozemek na němž nyní stojí Thun-Hohenštejnský palác Pavlu Sutterovi, který na základě privilegia císaře Matyáše z roku 1614 a se svolením velkopřevora zde postavil míčovnu a ta více než sto let sloužila pro cvičení a rekreaci šlechtické mládeže. Roku 1741 v dražbě objekt koupil Michael Fissinger s manželkou Evou. Menší obytnou budovu nechal přestavět na třípodlažní palác, kde bylo osmnáct pokojů, čtyři kuchyně a příslušenství, na dvoře byla postavena stáj pro třináct koní, kolny pro pět vozů a studna. Roku 1758 dům zakoupil František Leopold Hanick a zřídil zde známý hostinec U Černého lva, který se časem změnil na hotel. Roku 1801 nový majitel František Brunner hotel přejmenoval podle jednoho z hostů U arcivévody Karla. Sláva hotelu ustoupila, dům byl prodán Bedřichu rytíři z Lichtenfelsu a jeho choti a objekt po nějaké době začal sloužit jako obytný dům později i dalším majitelům Gabriele hraběnce Buquoyové a Terezii svobodné paní Zesnerové. Dalším majitelem byl František Filip Thun z Hohenštejna, který byl po nerovném sňatku vyřazen z rodového majetkového nástupnictví. Palác zůstal v rodinném majetku do roku 1945. V současné době mají v paláci sídlo různé obchodní firmy.

Pamětní deska E. Kodeta a R. Greina na budově připomíná, že do roku 1841 až do roku 1852 zde vyrůstal Miroslav Tyrš.[1][2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEDVINKA, Václav; MRÁZ A KOL., Bohumír. Pražské paláce. první. vyd. není uvedeno: AKROPOLIS, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 328 - 330. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. druhé. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 280. 
  3. Památkový katalog