Dům U Obrazu Panny Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům U Obrazu Panny Marie
Poloha
AdresaMalá Strana, ČeskoČesko Česko
UliceNa Kampě
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39563/1-885 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Obrazu Panny Marie, někdy zvaný také dům U obrázku Panny Marie, U sloupu Panny Marie nebo U válečků, je dům v Praze 1 na Malé Straně v ulici Na Kampě č. p. 514/9. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Dekorativní štít domu opatřený balkonkem s mariánským obrazem patří k typickým pohledům z Karlova mostu na Kampu.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Původně renesanční dům byl postaven před rokem 1617.[2] V roce 1648 za švédského obléhání Prahy bylo nábřeží v blízkosti Karlova mostu zpustošeno, ale dům zůstal částečně zachován. V roce 1657 ho koupili Jan Karel a jeho žena Dorota, kteří ho již v roce 1659 prodali Janu Jiřímu Karvinskému z Karviné.[3] Mezi lety 1671–1730 byl dům barokně obnoven a rozšířen o západní křídlo, ze třetí čtvrtiny 18. století pochází další přestavba a nástavba podle projektu Josefa Zobela.

V letech 1845 a 1846 advokát František Pelzl nechal přistavět severovýchodní nároží a vestavět schodiště. Přestavbu do nynější pozdně klasicistní podoby provedl stavitel Vojtěch Guder.[3] Po povodni v roce 2002 musel být dům rekonstruován (výšku vody při povodních znázorňují tři značky na východní fasádě: nejvyšší – rok 2002, střední – rok 1784, nejnižší – rok 1890).

Balkon s mariánským obrazem a válečky

Nárožní dům stojí na lichoběžné parcele, je třípodlažní s uzavřenou čtyřkřídlou dispozicí. Jeho tři pozdně klasicistní průčelí ukončují severní cíp domovního bloku vymezeného na severu Karlovým mostem, na východní straně břehem Vltavy, na jihu Lichtenštejnským palácem a na západě náměstím Na Kampě.

Průčelí obrácené ke Karlovu mostu má nad korunní římsou ještě trojúhelný štít, ve kterém je balkonek s ornamentálním zábradlím s mariánským monogramem. Vstup na balkon je z půdy a nad ním je ve štukovém rámování mariánský obraz, po jehož stranách jsou zavěšeny válečky z ručního mandlu. Na straně k řece je mladší část domu, která má okna v odlišné výšce.[1]

Domovní znamení U obrazu (někdy i U sloupu) Panny Marie je s domem spojováno již od roku 1653, U válečků v roce 1891.[4]

Příběhy spojené s domem[editovat | editovat zdroj]

S domem je spojeno několik příběhů, z nichž některé patří mezi pražské legendy, některé jsou skutečně doložené:

  • záchrana obrázku – za povodně roku 1784 tehdejší majitel domu František Pelzl s nasazením života zachránil obraz, který zahlédl v rozbouřených vlnách Vltavy na zbytcích nějaké chalupy, a umístil ho pak do štítu domu[3][5][6]
  • příběh o mandlu – po stranách obrázku jsou zavěšeny válečky, ke kterým se váže pověst, že když byla v domě prádelna s mandlem, jedné z pradlen jménem Marie se ruce neopatrností dostaly mezi válce mandlu. V zoufalství zavolala svojí patronku; válce se od sebe oddálily a ruce vyvázly bez zranění. Na památku této události byly válečky umístěny vedle obrazu Panny Marie a na zábradlí bylo zažehnuto věčné světlo[3]
  • podle jiné legendy kdysi žila na půdě nešťastná dívka Petruška, která se cítila osamělá a rozmlouvala alespoň s hvězdami; věčným světýlkem tu svítí její duše[5]
  • v letech 1865–1870 tu sídlili tři umělci, bratři Petr, Čeněk a Karel Maixnerovi[3]
  • malíř a ilustrátor Adolf Kašpar v tomto domě žil v letech 1903–1934; to připomíná v 1. patře na východní fasádě u Vltavy i pamětní deska, kterou vytvořil Josef Šejnost a byla osazena roku 1956[7]
  • domovník Josef Rousek, který tu s rodinou bydlel také od roku 1903, měl na řece půjčovnu loděk; proslavil se jako zachránce lidí, kteří se ve Vltavě topili (v roce 1925 uváděl časopis Světozor 76 zachráněných)
  • na balkonku jsou tři lucerničky. Před návštěvou Nikity Chruščova v roce 1961 se ale musely dvě odstranit, aby se na jejich místo mohly dát prapory[5]
  • jedna poškozená lampička se po letech našla za trámem na půdě; tu třetí objevil náhodně v roce 2017 jeden z obyvatelů domu u kramáře až v Bradlecké Lhotě a v roce 2018 mohly být obě již opravené lampičky znovu umístěny na balkon[8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b dům U Obrazu Panny Marie - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  2. Poche (1985), s. 264
  3. a b c d e Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-14. 
  4. PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. 2. vyd. Praha: Panorama, 1991. 336 s. S. 285. 
  5. a b c Na zábradlí balkonku domu U obrázku Panny Marie se po více než půl století vrátí dvě lucerničky. Radio Prague International [online]. 2017-07-15 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  6. LIS. Záhada domu Na Kampě: Visí na něm obraz Panny Marie a dva válečky. Víte proč?. Blesk.cz [online]. 2017-02-24 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  7. KAŠPAR Adolf – Na domě čp.514 Na Kampě 9 Praha 1 – Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  8. KUČERA, Jakub. Nejslavnější balkónek na světě najdeme na Kampě. Legenda o obrazu hovoří o neuvěřitelné cestě na Vltavě. ČtiDoma.cz [online]. 2020-11-20 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  9. TEMNÁ ZÁKOUTÍ: Jak kvůli Chruščovovi uřízli lampičky od panenky Marie - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2020-06-23 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 177. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 264. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 
  • JEŽKOVÁ, Alena. 77 pražských legend. 1. vyd. Praha: Práh, 2006. 160 s. ISBN 978-80-7252-138-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]