Matyáš Hummel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matyáš Hummel
Narození 1732
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 20. února 1800
Praha
České královstvíČeské království České království
Povolání stavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matyáš Hummel (1732 Vídeň20. února 1800 Praha), někdy psán jako Mathias Hummel nebo i Matěj Humel, byl klasicistní architekt a stavitel rakouského původu působící v Čechách.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V roce 1758 získal měšťanské právo na pražské Malé Straně. V roce 1761 výhodně koupil prázdné stavební místo na Kampě a pravděpodobně v letech 1769–1774 si tam vystavěl obytný dům v pozdně barokním až klasicistním stylu; ten je známý jako Humlův dům (nebo také Trnkův dům).

Jeho jméno je často zmiňováno zejména v souvislosti s klasicistními stavbami a přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů, především v Praze. Často pracoval pro šlechtické rody: po roce 1760 pro Černíny, od roku 1765 byl ve službách hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic, v roce 1773 byl přijat jako stavitel Karla Egona Fürstenberga.[2] V roce 1766 byl zmiňován jako fortifikační stavitel a v roce 1776 jako dvorní stavitel.[3] Z roku 1787 je znám jeho (nerealizovaný) projekt adaptace letohrádku Belveder na státní hvězdárnu.[4]

Některé stavby v Praze, které realizoval nebo se na nich podílel:[editovat | editovat zdroj]

Mimo Prahu:[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HUMMEL Matyáš (Matheus, Mathias) 1732-20.2.1800 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  2. a b Stavitelé a tvůrci zámku Veltrusy. www.veltrusy.net [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  3. Vlček 1999, s. 530
  4. Vlček 1999, s. 165
  5. Poche 1985, s. 285
  6. Poche 1985, s. 324
  7. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 98. 
  8. Poche 1985, s. 139
  9. Vlček 1999, s. 291
  10. Poche 1985, s. 278
  11. Vlček 1999, s. 530
  12. Zrcadlová kaple Klementina — Národní knihovna České republiky. text.nkp.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  13. Vlček 1999, s. 187, 288
  14. Vlček 1999, s. 356
  15. Vlček 1999, s. 220
  16. zámek Veltrusy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 68, 139, 160, 263, 278, 285, 324. 
  • VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 624 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 119, 165, 174, 220, 287, 288, 291, 356, 530. 
  • BIEGEL, Richard. Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 344 s. ISBN 978-80-246-2193-7. 
  • BACHTÍK, Jakub; BIEGEL, Richard. Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století. In: Barokní architektura v Čechách. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2736-6.