Quido Bělský
| Quido Bělský | |
|---|---|
 Quido Bělský (Ignaz Eigner 1891) | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1903 | |
| Volební obvod | Praha, Staré Město |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Nár. str. svobodomyslná (mladočeská) |
| Narození | 5. ledna 1855 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. srpna 1909 (ve věku 54 let) Domousnice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Rodiče | Jan Bělský |
| Příbuzní | Václav Bělský strýc |
| Alma mater | pražská technika Akademie výtv. umění Vídeň |
| Profese | podnikatel, stavitel, architekt a politik |
| Commons | Quido Bělský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Quido Bělský (5. ledna 1855 Praha[1] – 20. srpna 1909 Domousnice[2]) byl český stavitel, architekt, c. k. stavební rada a politik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině architekta a stavitele Jana Bělského. Jeho strýcem byl Václav Bělský, v letech 1863–1867 pražský purkmistr.
Po absolvování gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Po otci převzal v roce 1885 stavební podnikatelství, které provedlo řadu velkých staveb v Praze.
Angažoval se rovněž politicky. Ve volbách roku 1897 byl zvolen za poslance Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Praha-Staré Město. Mandát obhájil ve volbách roku 1901. Zastupoval Národní stranu svobodomyslnou (mladočeskou). Pro pracovní zaneprázdnění se ale mandátu v lednu 1903 vzdal a na poslaneckém postu ho nahradil Karel Baxa.[3]
Působil v Komisi pro soupis památek Prahy[4]od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]S manželkou Annou, rozenou Novákovou (1869-??) se oženil v roce 1890[5] a měli spolu tři syny a dceru.[6]
Stavby (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Stavitelská firma Quida Bělského provedla například tyto stavby:
- Lapidárium v areálu Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891, architekt: Antonín Wiehl, 1891, rozšířeno a přestavěno 1898, dnes Lapidárium Národního muzea, Praha 7 – Bubeneč, Výstaviště 422
- Výstavní pavilón klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891, vlastní návrh, později přenesen v roce 1892 na Petřín a zřízeno v něm zrcadlové bludiště, Praha 1 – Malá Strana, Petřínské sady
- Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici, architekti: Antonín Wiehl a Osvald Polívka, 1891–1894, dnes Česká spořitelna, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 29
- Strakova akademie, architekt Václav Roštlapil, 1892–1897, dnes sídlo vlády České republiky, Praha 1 – Malá Strana, nábřeží Edvarda Beneše 6, Kosárkovo nábřeží 3
- Kanalizační čistírna, projekt: William Heerlein Lindley, 1901–1905, v provozu 1907–1967, Praha 6 – Bubeneč, Papírenská 6, dnes Ekotechnické museum
- Hotel Central, architekti Friedrich Ohmann, Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer, 1899–1902, Praha 1 – Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249–265. Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Quida Bělského s Annou Novákovou farnost při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Bělský Quido
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3
- Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3
- Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha : Academia, 1999, ISBN 80-200-0771-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Quido Bělský na Wikimedia Commons - Quido Bělský na serveru Prostor Archivováno 16. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Bělský Quido *1855
