Pavel I. (papež)

Pavel I.
Svatý; Pavel I.
	93. papež
	Svatý Pavel I.
Církev	římskokatolická
Zvolení	29. dubna 757
Uveden do úřadu	29. května 757 (konsekrace)
Pontifikát skončil	28. června 767
Předchůdce	Štěpán II.
Nástupce	Štěpán III.
Osobní údaje
Datum narození	700
Místo narození	Řím, Ravennský exarchát, Byzantská říše
Datum úmrtí	28. června 767
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Příbuzní	Štěpán II. (sourozenec)
Svatořečení
Svátek	28. června
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; anglikánská církev,; luteráni
	Seznam papežů nosících jméno Pavel; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Pavel I. (700 Řím – 28. června 767) byl papežem od 29. května 757 do své smrti 28. června 767.

Život

Jáhen Pavel byl kandidátem na papeže již ke konci života Štěpána II., svého bratra. Jeho protikandidátem byl arcijáhen Theofylaktos, navrhovaný probyzantskou stranou, která si přála obnovit dobré vztahy mezi císařem a papežským stolcem. Přednost nakonec dostal Pavel, který byl po celý pontifikát Štěpánovi nablízku; dva bratři po sobě v papežském úřadě měli zajistit kontinuitu jeho politiky. Vysvěcen byl 29. května 757 jako papež Pavel I.

Podobně jako jeho bratr a předchůdce byl ve velmi dobrých vztazích s franckým králem Pipinem Krátkým, jenž měl významný podíl na Pavlově zvolení. Do doby jeho pontifikátu spadají pokračující neshody s Langobardy pod vládou krále Desideria na severu Itálie i jejich následné urovnání. Pro konzolidaci církve se spojil s Pipinem proti Langobardům i Řekům; Řím za jeho pontifikátu ovládl Benevento a Toskánu. Výrazem přátelství a úcty k Frankům bylo převezení ostatků svaté Petronily do Říma; kromě jiného byl i kmotrem Pipinovy dcery Gisely. Za jeho pontifikátu se v Římě projevilo rozhodnutí synodu konaného roku 754 v Konstantinopoli, kde bylo z iniciativy císaře Konstantina V. opět odsouzeno uctívání obrazů (obrazoborectví neboli ikonoklasmus), což mělo za následek útěk mnoha řeckých mnichů do Říma.

Stejně jako jeho bratr se Pavel I. zajímal o výstavbu církevních budov (jeho jméno je spojeno především se stavbou kláštera San Silvestro in Capite).

Zemřel 28. června roku 767. Pohřben byl v kapli blahoslavené Panny Marie, již nechal ve Vatikánu postavit. Ve 14. století byl prohlášen za svatého. Jeho svátek se slaví 28. června, v den jeho smrti.

Odkazy

Literatura

RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel I. na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pavel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež Papež
Předchůdce: Štěpán II.	757–767 Pavel I. (papež)	Nástupce: Štěpán III.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.