Přeskočit na obsah

Krasíkov (okres Ústí nad Orlicí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krasíkov
Hasičská zbrojnice, v pozadí kaple
Hasičská zbrojnice, v pozadí kaple
Znak obce KrasíkovVlajka obce Krasíkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel300 (2024)[1]
Rozloha5,08 km²[2]
Katastrální územíKrasíkov
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ563 01
Počet domů117 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrasíkov 64
563 01 Lanškroun
obec@obec-krasikov.cz
StarostaPetr Jeřábek
Oficiální web: www.obec-krasikov.cz
Krasíkov
Krasíkov
Další údaje
Kód obce580490
Kód části obce73202
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasíkov (německy Budigsdorf)[4] je moravská obec v okrese Ústí nad Orlicí, 14 km jihovýchodně od Lanškrouna a 17 km jihozápadně od Zábřehu. Na severním konci Krasíkov sousedí s obcí Tatenice, na jihu pak s obcí Třebařov, která již leží v okrese Svitavy. Obcí protéká řeka Moravská Sázava. Žije zde 300[1] obyvatel.

Původní jméno vesnice bylo Budíkov nebo Budíkovice, odvozené od osobního jména Budík, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -bud- (Budivoj, Budimír, Drahobud aj.). Význam tohoto místního jména tedy byl "Budíkův majetek" nebo "Budíkovi lidé". České Budíkov(ice) není písemně přímo doloženo, ale vychází z něj německé Budigsdorf, které se udrželo až do 20. století. Od druhé poloviny 15. století se v češtině používalo nové jméno Krasíkov odvozené od osobního jména Krasík, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -kras- (Krasomysl, Nekras apod.). Výměna jména patrně souvisela s obnovou blízkého kláštera Koruna Panny Marie (na území Třebařova) opuštěného za husitských válek.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.

Tatenický tunel, portál ke Krasíkovu

V roce 1845 byla uvedena do provozu železniční trať z Olomouce přes Českou Třebovou do Prahy, která mezi Tatenicemi a Krasíkovem vedla Tatenickým tunelem. Byl dlouhý 146 metrů a nebyl ražen, ale vznikl jako zaklenutý skalní zářez.[6] V současnosti[kdy?] je koridor veden odlišnou trasou novým Tatenickým tunelem, zatímco původní byl zneprůchodněn částečným zasypáním. Profil původní trati pomalu zarůstá náletovými dřevinami, ale je velmi dobře patrný.[zdroj?]

Obyvatelé Krasíkova mohou k dopravě využít autobusy na Lanškroun a Moravskou Třebovou nebo osobní vlaky ze zastávky Krasíkov ležící na koridoru OlomoucČeská Třebová. Rovněž zde prochází silnice II/368.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 572. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 127, 444, 445.
  6. ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]