Přeskočit na obsah

Bogota

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bogotá
Bogotá – znak
znak
Bogotá – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice4°35′53″ s. š., 74°4′33″ z. d.
Nadmořská výška2 640 m n. m.
Časové pásmoUTC−05:00
StátKolumbieKolumbie Kolumbie
DepartmentCundinamarca
Bogotá
Bogotá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha307,36 km²
Počet obyvatel7 743 955 (2020)[1]
Hustota zalidnění25 195,1 obyv./km²
Správa
StarostaClaudia López (2020–2023)
Vznik6. srpna 1538
ZakladatelGonzalo Jimenéz de Quesada
Oficiální webwww.bogota.gov.co
Telefonní předvolba+57 1
PSČ11xxxx
Označení vozidelBOG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bogotá (oficiálně Bogotá, Distrito Capital, zkráceně Bogotá, D. C.) je hlavní a největší město Kolumbie, správní středisko departmentu Cundinamarca. Je politickým, hospodářským, administrativním i průmyslovým centrem země. Má přibližně 7,74 milionu[1] obyvatel a je tak 5. nejlidnatějším městem Ameriky. Město se nachází v pohoří And (rozkládají se a tvoří východní hranici města) ve výšce zhruba 2 600 m n. m., což z něj dělá po La Paz a Quitu třetí nejvýše položené hlavní město světa. V 90. letech bylo známo vysokou mírou zločinnosti, avšak díky investicím do bezpečnosti se situace zlepšila. Centrum tvoří jak historické budovy, tak i moderní kancelářské mrakodrapy a významné mnohaproudové silnice s estakádami.

Bogotá byla založena jako hlavní město Království Nové Granady 6. srpna 1538 španělským conquistadorem Gonzalem Jiménezem de Quesada poté, co dobyl civilizaci Muisků. Tento kmen původně obýval oblast současných departmentů Boyacá a Santander a byl typický svojí mírumilovností. Mluvili jazykem čibča.[2] Název „Bogotá“ vznikl zřejmě z nepřesné španělské výslovnosti jména blízké muisské vesnice Bacatá. Význam tohoto slova není jistý: dle jedné teorie znamená v čibče „obdělávání půdy“,[3][4] podle druhé zase „paní And“.[5] Také mohlo jít o jméno kasika, který zde vládl před příjezdem Španělů.[6] Když se pak z osady roku 1540 oficiálně stalo město, získalo název Santafé („svatá víra“).[3]

Santafé se stalo sídlem audiencie Království Nové Granady a také nástupnického Místokrálovství Nové Granady, které pokrývalo území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely a část Peru, Guyany a Brazílie. Po bitvě u Boyacá v roce 1819 se Santafé stalo hlavním městem nově vytvořené a nezávislé Velké Kolumbie. Simón Bolívar tehdy změnil jméno zpět na Bogotá, jako způsob uctění památky zaniklé civilizace Muisků.[5]

V Bogotě sídlí prezident, kolumbijský kongres, nejvyšší soud i ústavní soud. Současně se jedná i o centrum kolumbijského obchodu s velkým obratem a HDP, který tvoří čtvrtinu hodnoty pro celou zemi. Asi dvanáct kilometrů vzdálené letiště Eldorado, pojmenované po bájném městě s velkými zásobami zlata, je hodnocené jako jedno z nejlepších letišť v Jižní Americe.[7][8] V Bogotě se nachází několik vysokých škol, výzkumných center a je zde též dobré kulturní vyžití (například Národní muzeum Kolumbie). Ve městě sídlí tři prvoligové fotbalové kluby[9] a každoročně se zde koná řada festivalů, například Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě, nebo Rock al Parque a Bogotá Film Festival.[10]

Mezi jednotlivými částmi panují velké rozdíly, hlavně mezi severní a jižní částí města. Jižní část je spíše chudá, zatímco sever je vyhrazený pro občany s vysokými příjmy. Pro střední třídu je typický střed a západ Bogoty.[11]

Historie

Zlatá soška vytvořená Muisky

Nejstarší známky lidského osídlení v departmentu Cundinamarca byly nalezeny na území současných měst Pubenza a Tocaima.[12] Jednalo se o zbytky nástrojů, jejichž stáří bylo pomocí radiokarbonové metody datování odhadnuto na 16 000 let, tedy do jedné z dob ledových. Po jejím skončení se zřejmě oblast Bogoty začala hustě zalesňovat a jedinými obyvateli se stala divoká zvířata, mezi nimiž možná byli, krom králíků a jelenů, i mastodonti. Hojný výskyt zvěře pak pravděpodobně přilákal kmeny obývající okolí řeky Magdaleny, kteří se zde usadili.[12]

Okolo roku 1450 vznikla civilizace Muisků, která zabírala necelých 50 000 km2. V roce 1537 ji obývalo asi 1,2 milionů domorodců. Tehdy Andy překročil conquistador Gonzalo Jimenéz de Quesada, který vyplul ze Santa Marty s několika sty muži a kterého zaujaly ho pověsti o kmeni obchodujícím se smaragdy a solí.[13] Za cenu velkých ztrát civilizaci dobyl[14] a 6. srpna 1538 proběhla slavnostní ceremonie, během které byla oficiálně založena Bogotá. De Quesada pak společně s Nikolausem Federmannem a Sebastiánem de Belalcázarem vytvořili základní infrastrukturu a osídlení pojmenovali Señora de la Esperanza.[15][16] Toto označení se ale udrželo jen krátce, než jej nahradilo označení Santafé nebo Santafé de Bogotá, pro odlišení od míst stejného jména. Status města získalo od císaře Karla V. Habsburského o dva roky později – 27. července 1540.[17] Roku 1548 mu císař udělil i erb, na kterém je vyobrazen černý orel svírající v obou pařátech granátová jablka na zlatém poli. Zároveň také bylo správním centrem Království Nové Granady a později Místokrálovství Nové Granady.[18]

Hlavními centry města byla náměstí Plaza Mayor, kde se nacházel trh, a Plaza de las Yerbas, okolo kterého byly postaveny první kostely,[16] V roce 1783 sem byla vypravena vědecká výprava pod vedením José Mutise, která se věnovala studii zdejší flóry. Podporoval ji především tehdejší místodržící Antonio Caballero y Góngora.[16] Bogotu na začátku devatenáctého století navštívil i německý přírodovědec Alexander von Humboldt.

Santafé se stalo centrem protišpanělských povstání. Svůj podíl na tom měl i fakt, že zde žila většina výrazných postav této revoluce, například Policarpa Salavarrieta nebo Antonio Nariño. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar porazil španělské oddíly a následovalo vytvoření Velké Kolumbie, jejímž hlavním městem se stalo právě Santafé. A zůstalo jím až do roku 1830, kdy se stát rozpadl a vznikly samostatné státy Ekvádor, Venezuela, Kolumbie (a později i Panama). Bolívar také město přejmenoval na Bogotu, podle muisské vesnice nacházející se nedaleko místa, kde Španělé roku 1538 založili osadu. Následnou historii Kolumbie vyplňují především občanské války, z nichž nejvýznamnější byla tisícidenní válka (1899–1902), ve které se liberálové ohradili proti narůstajícímu vlivu církve a omezení volebního práva a pokusili se svrhnout dosavadní konzervativní vládu.[19]

V roce 1876 městská rada kompletně změnila tradiční označení ulic a číslování domů na po sobě jdoucí čísla, což se udrželo až do současnosti.[20] V roce 1889 byla otevřena první železnice, načež následoval rychlý rozvoj železniční dopravy a na konci 19. století měla Kolumbie více než 200 km železnic.[21][22] Roku 1884 začaly v Bogotě fungovat i tramvaje tažené mulami. Jak železnice, tak tramvajová doprava, měly důležitou roli v rozvoji města.[16] Naopak ztrátou pro město byl především požár archivu 20. května 1900, při kterém bylo zničeno množství historických listin.[16]

Dalším významným milníkem bylo otevření prvního kolumbijského letiště, zároveň i prvního letiště v celé Latinské Americe, ve 20. letech 20. století. S výstavbou elektrárny navíc začala být do města bez přestání přiváděna elektrická energie. Ve třicátých letech výstavba aktivně pokračovala, především v rámci oslav výročí založení města. Vznikla nová univerzitní část, národní park, stadion Nemesio Camacho El Campín...[16] Po úspěšném atentátu na prezidenta Jorgeho Eliécera Gaitána v centru Bogoty vypukla řada nepokojů, které zpomalily rozvoj města a navíc způsobily hromadné stěhování bohatých rodin do okrajových částí města.[16] Další budování pokračovalo v padesátých letech během vojenské diktatury generála Gustava Rojasa Pinilly, jednalo se o samotné letiště El Dorado nebo dálnici v severní části Bogoty.[16]

V roce 1960 začala další občanská válka, která měla vliv i na hlavní město Kolumbie. Došlo k útoku na velvyslanectví Dominikánské republiky (1980), krádeži zbraní z vojenské základny na severu města (1978), obsazení budovy nejvyššího soudu (1985), do kterého mohl být potenciálně zapojený i Pablo Escobar, a útok na klub El Nogal (2003). Rozbroje mezi partyzány a armádou skončily na přelomu roku 2016 a 2017.[23]

Geografie

Poloha

Bogota se nachází v jihovýchodní části Bogotské savany v průměrné nadmořské výšce 2640 metrů.[24] Leží na úpatí hory Monserrate, která je turisticky oblíbeným místem díky výhledu na město a zdejší svatyni. Městem protékají čtyři řeky: Juan Amarillo, Salittre, Fucha a Tunjuelito.

Klima

V tomto městě je oceánické podnebí (Cfb) hraničící s podnebím středozemním (Csb).[25] Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 30 °C a nejnižší −7.1 °C. Oba rekordy padly v okolí Guaymaralského letiště.[26]

Obyvatelstvo

Ulice Bogoty

K roce 2018 byla Bogotá se svým počtem obyvatel přibližně 7,74 milionu[1] nejlidnatějším městem Kolumbie. Představuje okolo 15 % populace celého státu.[27] Daleko za ní se nachází Medellín s 2 529 403[28] a Cali s 2 471 474[29] obyvateli. Přitom ve venkovské oblasti žije pouze necelých 16 000 obyvatel. V roce 2005 byla zdejší míra negramotnosti osob nad pět let pouze 3,4 %, což dělá z Bogoty oblast s nejnižší negramotností v celé zemi.[30] V tom samém roce mělo přístup k elektrické energii 99,4 % domácností.[30]

V roce 2005 měla Bogotá podle kolumbijského statistického úřadu (DANE) 6 778 691 obyvatel a hustotu obyvatelstva přibližně 4 146 obyvatel na kilometr čtvereční. Nicméně údaje o hustotě obyvatel se liší: jiná studie uvádí průměrnou hustotu v městské oblasti 16 779,5 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejvyšších čísel mají podle této statistiky dosahovat městské části Ciudad Bolívar, Bosa, Usme a Suba s 45 000 obyvateli na kilometr čtvereční. To výrazně snižuje kvalitu života jednotlivců a přináší i problémy s životním prostředím.[27] K takovému stavu přispěla hlavně občanská válka, která v Kolumbii probíhala padesát dva let a vyháněla lidi z venkovských oblastí do velkých měst, která jim měly poskytovat bezpečí. Konflikt oficiálně ukončila mírová smlouva na přelomu let 2016 a 2017.[23]

Kultura

Budova Národní knihovny Kolumbie

Bogotá je město s množstvím turisticky atraktivních míst, například několika desítkami muzeí, knihoven a galerií. Častým cílem turistů je historické centrum La Candelaria, ve kterém se zachovaly i budovy z doby kolonizace. Zároveň se nedaleko od něj nachází moderní část města s kancelářskými mrakodrapy.[31] Světovému významu se těší i Biblioteca Luis Ángel Arango, knihovna, která se rozkládá na 45 tisících metrech čtverečních a ročně ji navštíví až čtrnáct milionů lidí,[32] a Národní knihovna Kolumbie. Samotné město Bogotá získalo roku 2007 od UNESCO titul World Book Capital. Zdejší Generální národní archiv je se svojí sbírkou asi šedesáti milionů dokumentů jedním z největších archivů Latinské Ameriky.

Pohled na panorama Bogoty je možný ze dvou míst – dvou nejvyšších bodů města. Méně populární je Guadalupe se sochou Panny Marie Guadalupské.[33] Druhá je hora se svatyní Monserrate na východě Bogoty, kam vede přibližně tříkilometrová turistická stezka[34] a dvě lanovky.[35]

Kulturní stránku Bogoty tvoří i různé festivaly a události. Jednou z takových je open-air festival Rock al Parque, který v roce 2020 oslavil své pětadvacáté výročí.[36] Každoročně se pořádá i Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě a hlavní kulturní událost Kolumbie.[37] Byl založen ke 450. výročí založení Bogoty roku 1988 a samotná událost trvá celých sedmnáct dní, během nichž mají návštěvníci možnost sledovat různá představení v divadlech i na ulicích.[37]

Z kolumbijské kuchyně je pro Bogotu typická především polévka ajiaco, zeleninová směs cocido nebo pokrm tamales.[31]

Muzea a galerie

Jedno z nejznámější míst v Bogotě je muzeum zlata (Museo del Oro). Jedná se o sbírku 20 tisíc zlatých předmětů rozdělených podle historického období, ze kterého pocházejí.[38] Všechny byly vytvořeny původním obyvatelstvem ještě před příchodem Španělů.[39] Dalším známým místem je Národní muzeum, které představuje sbírku archeologických, etnografických i uměleckých předmětů z historie celé Kolumbie.[31]

Parky a botanické zahrady

Botanická zahrada Jardín botánico de Bogotá

V Bogotě se nachází rozlehlá botanická zahrada Jardín botánico de Bogotá, která je zaměřena na flóru Kordiller a vysokohorských oblastí páramo. Zároveň je také centrem zdejšího botanického výzkumu.[40] Největším a nejdůležitějším parkem je Simón Bolivar Parque, který běžně slouží i pro pořádání koncertů a zároveň jako sportoviště.[41] Nachází se v centru města a zdejší akce pojmou až 130 tisíc lidí; v roce 2011 zde vystupovala například Britney Spears[42] a o tři roky později Metallica.[43]

Náboženské památky

Před rokem 1538 bylo na území Bogoty uctíváno božstvo Muisků s nejvyšším bohem Chiminigagua. Jejich posvátnými místa byla například jezera Guatavita, Siecha a Tota. Několik let po příjezdu Španělů, 22. března 1564, byla založena arcidiecéze bogotská. Zdejší arcibiskup má sídlo v katedrále na náměstí Simóna Bolívara, zvané Catedral Primada de Colombia (též Catedral Basílica Metropolitana y Primada de Bogotá), nicméně budovy arcidiecéze jsou na severu města v bohatší čtvrti. Samotná katedrála je považována za jednu z nejkrásnějších v Americe. Tvoří ji pět lodí, vnitřní prostory jsou v neoklasicistním stylu a jsou bohatě zdobené obrazy i sochami.[44] Za nejstarší dochovaný kostel ve městě je považován Iglesia de San Francisco zasvěcený Františkovi z Assisi.[39]

Ačkoliv v Bogotě žije množství muslimů středovýchodního, afrického, středoasijského, libanonského nebo syrského původu, není tu žádná muslimská čtvrť a na celé město připadají pouze tři mešity.[45] Podobně je tomu i se synagogami, které jsou v sedmimilionovém městě čtyři.

Sport

Ve městě sídlí prvoligové fotbalové kluby Millonarios, Independiente Santa Fe a Club Deportivo La Equidad.

Partnerská města

Galerie

  • Bogotská katedrála na Plaza de Bolívar
    Bogotská katedrála na Plaza de Bolívar
  • Torre Colpatria
    Torre Colpatria
  • Centrální obchodní čtvrť
    Centrální obchodní čtvrť
  • Viktoriánská architektura
    Viktoriánská architektura
  • Knihovna Virgilio Barco
    Knihovna Virgilio Barco
  • Noční Bogotá
    Noční Bogotá
  • Monserrate, ikona města
    Monserrate, ikona města
  • Pohled na Bogotu
    Pohled na Bogotu
Panorama Bogoty
Panorama Bogoty

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bogotá na anglické Wikipedii a Bogotá na španělské Wikipedii.

  1. ↑ a b c PROYECCIONES DE POBLACIÓN. Národné administratívne oddelenie pre štatistiku. Dostupné online.
  2. ↑ ZELENÝ, Mnislav. Trocha archeologie nikoho nezabije: Kolumbie - země velkého falu [online]. Hospodářské noviny, 2012-05-17 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Historia de Bogotá [online]. Archivo de Bogotá [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ ¿Cuál es el origen del nombre de “Bogotá”? [online]. National Geographic, 2018-08-06 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ a b CHACÓN, Mateo. Ni Santa Fe ni Bacatá: estos fueron los primeros nombres de Bogotá [online]. Bogotá: RCN Radio, 2018-08-06 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ BARROS, José Agustín Blanco. Historia de Bogotá [online]. Sociedad Geográfica de Colombia [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ World’s Best Airport Staff 2020 [online]. SkyTrax [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Letiště Bogota El Dorado [online]. Cestuj Levně [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Bogotá Culture [online]. Destination Bogotá [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Tourism in Bogota: a city for experiencing culture [online]. Bogotá: Colombia [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (e) 
  11. ↑ Bogota Culture [online]. Pionero [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. (anglicky) 
  12. ↑ a b MENDOZA, Jorge Augusto Gamboa; BERNAL, Alejandro. Los muiscas en los siglos XVI y XVII : miradas desde la arqueología, la antropología y la historia. 1. vyd. Bogotá D.C.: Universidad de Los Andes, 2008. 317 s. Dostupné online. ISBN 978-958-695-348-1, ISBN 958-695-348-3. OCLC 317410350 S. 8–10. (španělsky) 
  13. ↑ Muzeum, které sídlí v bance [online]. Hospodářské noviny [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historia [online]. Muiscas, 2015-08-12 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. ↑ Municipios colombianos. 1. vyd. Bogotá: Senado de la República de Colombia, 1989. S. 172–175. (španělsky) 
  16. ↑ a b c d e f g h LEÓN SOLER, Natalia. De paso por la capital [online]. Revista Credencial, 2011-09 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  17. ↑ Real Cédula 1 de 1540 Bogotá Colonial [online]. Alcaldía Mayor De Bogotá [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  18. ↑ MÜNERO, Alfonso. El Caribe colombiano en la república andina: [online]. Biblioteca Luis Ángel Arango [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  19. ↑ Tisícidenní válka [online]. Co je co, 2000-03-14, rev. 2006-11-23 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ DE LA ROSA, Moisés. De la Rosa, Moisés. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 21–23. (španělsky) 
  21. ↑ MORRISON, Allen. The Tramways of Bogotá, Colombia [online]. Tramz, 2007-02-14 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Seguimento a proyectos de infrastructura [online]. Cámaro Colombiana de la Infrastructura [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  23. ↑ a b CARVAJAL, Dayra. As Colombia Emerges from Decades of War, Migration Challenges Mount [online]. Migration Polic Institute, 2017-04-13 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Bogotá una Metrópoli Latinoamericana [online]. Portal Bogotá, 2012-11-09 [cit. 2020-05-31]. Dostupné v archivu. (španělsky) 
  25. ↑ Bogota climate: Average Temperature, weather by month, Bogota weather averages - Climate-Data.org. en.climate-data.org [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  26. ↑ Promedios 71-00 [online]. IDEAM [cit. 2020-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17. (španělsky) 
  27. ↑ a b Estudio sobre la Habitabilidad en Bogotá [online]. Encolombia [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  28. ↑ Dostupné online.
  29. ↑ Dostupné online.
  30. ↑ a b Boletín [online]. Bogotá: DANE, 2005 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  31. ↑ a b c Turismo en Bogotá – Colombia [online]. Encolombia [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  32. ↑ History of Biblioteca luis angel arango at Bogota [online]. DoTours [cit. 2020-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. (anglicky) 
  33. ↑ Hill of Guadalupe [online]. Colombia [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Sanctuary of Monserrate [online]. Colombia [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Kolumbie – kráska se špatnou pověstí? [online]. Parkovanir7 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  36. ↑ OSORIO, Eliana. Los Festivales al Parque escriben la historia musical de Bogotá. [online]. Rock al Parque, 2020-05-28 [cit. 2020-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (španělsky) 
  37. ↑ a b Ibero-American Theater Festival of Bogotá [online]. Bogotá: Colombia Travel [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Kolumbie, Bogota muzeum zlata – cestopis 18 [online]. kamsevydat.cz, 2013-10-22 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b ¿Qué ver y visitar en Bogotá? [online]. Encolombia [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  40. ↑ Bogotá: La Ciudad que Debes Visitar [online]. Encolombia [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  41. ↑ Parque Metropolitano Simón Bolívar [online]. Instituto Distrital de Recreación y Deporte [cit. 2020-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. (španělsky) 
  42. ↑ DALTON, Natalie. Britney Spears ready to rock Bogota [online]. Bogotá: Colombia Reports, 2011-10-24 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Bogotá, Colombia [online]. Metallica [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  44. ↑ GRUPP, George W. The churches of Bogotá: their art and architecture. 1. vyd. Washington: U.S. G.P.O., 1940. Dostupné online. OCLC 77328566 S. 85. (anglicky) 
  45. ↑ Bogota [online]. HalalTrip [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Hlavní města Jižní Ameriky
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Provincie a obce v departementu Cundinamarca Flag of Cundinamarca
Provincie Almeidas
Provincie Horní Magdalena
Provincie Dolní Magdalena
Provincie Gualivá
Provincie Guavio
Provincie Střední Magdalena
Provincie Medina
Východní provincie
Provincie Rionegro
Provincie Střední Savana
Provincie Západní Savana
Provincie Soacha
Provincie Sumapaz
Provincie Tequendama
Provincie Ubaté
Metropolitní oblast Bogota
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v Cundinamarce.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bogota&oldid=20961575“