Marcellus II.

Marcel II.
Jeho Svatost; Marcel II.
	222. papež
	Papež Marcellus II. (Marcel II.)
Církev	římskokatolická
Zvolení	9. dubna 1555
Uveden do úřadu	10. dubna 1555 (intronizace)
Pontifikát skončil	1. května 1555
Předchůdce	Julius III.
Nástupce	Pavel IV.
Svěcení
Kněžské svěcení	1535
Biskupské svěcení	10. dubna 1555 ; světitel Giovanni Pietro Carafa ; 1. spolusvětitel Jean du Bellay ; 2. spolusvětitel Rodolfo Pio
Kardinálská kreace	19. prosince 1539
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	administrátor v Nicastro (jm: 27.8.1539–1540); biskup v Reggio Emilia (jm: 24.9.1540–1544); kardinál-kněz římské baziliky St. Croce in Gerusalemme (ins: 5.11.1540-9.4.1555); biskup diecéze Gubbio(jm: 29.2.1544-9.4.1555);
Zúčastnil se	papežské konzistoře prosinec 1539 (kreován Kardinálem); konkláve: 1549/1550, duben 1555; Tridentský koncil;
Osobní údaje
Rodné jméno	Marcello Cervini degli Spannochi
Datum narození	6. května 1501
Místo narození	Montefano, Papežský stát
Datum úmrtí	1. května 1555; (ve věku 53 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Grotte Vaticane
Alma mater	Univerzita Siena
	Seznam papežů nosících jméno Marcel; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcellus II. (Marcel II.) (vlastním jménem Marcello Cervini degli Spannochi) (6. května 1501, Montefano – 1. května 1555, Řím) byl papežem v roce 1555. Aktivně se zúčastnil Tridentského koncilu a jako papež se pokusil reformovat církev a napravit světský životní styl mnoha duchovních.

Život

Marcello Cervini se narodil roku 1501 v Montefanu. Papež Pavel III. ho jmenoval kardinálem. Jako papežský legát se zúčastnil Tridentského koncilu.^[1] 9. dubna 1555 byl zvolen papežem a 10. dubna korunován. Po volbě nezměnil své jméno a do dějin vstoupil se jménem Marcellus II.^[2] Byl doposud posledním papežem, který si ponechal své původní křestní jméno jako jméno papežské.

Pontifikát

Brzy po zvolení papežem zakázal pořádání nejrůznějších oslav a jiných zábav. Byl tvrdým odpůrcem nepotismu, jeho příbuzní nesměli do Říma ani jezdit. Korunovaci si přál bez zbytečných výloh, peníze na ni určené věnoval chudým. Během velikonočního týdne chodil sloužit mše pěšky.^[3]

1. května 1555 zemřel. Pohřben byl ve vatikánských katakombách (ve Svatopetrském chrámu) v prosté rakvi.^[3]^[4] Po jeho smrti se stalo zvykem, že se o velikonoční neděli zpívala mše Missa Papae Marcelli pro šest hlasů, kterou složil Giovanni Pierluigi da Palestrina.

Odkazy

Reference

↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 170–171. [Dále jen Gelmi. Papežové.].
↑ RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 500. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.].
↑ ^a ^b Rendina. Příběhy papežů, str. 500
↑ Gelmi. Papežové, str. 173

Literatura

KOWALSKI, Jan Wierusz. Encyklopedie papežství. Praha: [s.n.], 1994.
RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8.
GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-7207-574-8.
MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : Život a vláda : Od Sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2.

Související články

Seznam papežů vládnoucích nejkratší dobu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcellus II. na Wikimedia Commons
(anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Marcellus II

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Julius III.	1555 Marcellus II.	Nástupce: Pavel IV.

[Gelmi-1] GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 170–171. [Dále jen Gelmi. Papežové.].

[Rendina-2] RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 500. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.].

[Rendina500-3] Rendina. Příběhy papežů, str. 500

[Gelmi173-4] Gelmi. Papežové, str. 173

[1]

[2]

[3]

[4]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.