Přeskočit na obsah

1950–1959

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z 1950-1959)
1940–1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960–1969
Koláž významných momentů z padesátých let

Roky 1950–1959, souhrnně zvané 50. léta 20. století, jsou obdobím charakterizovaným mimo jiné následujícími událostmi:

50. léta v Československu

[editovat | editovat zdroj]

Začátek 50. let byl v Československu ve znamení utužování komunistického režimu. Při vyšetřování tzv. Číhošťského zázraku byl 25. února 1950 ubit farář Josef Toufar. V noci 13. dubna 1950 byla zahájena Akce K proti mužským řeholním řádům, na kterou navazovala 27. září Akce Ř proti ženským řeholním řádům. Na Slovensku začala podobná Akce R 29. srpna 1950. V těchto akcích byly internovány tisíce řeholníků a řeholnic a zabaven majetek klášterů.

Dne 8. června 1950 byli v politickém procesu s Miladou Horákovou odsouzeni 4 lidé k trestu smrti. V Babicích na Třebíčsku byli 2. července 1951 zastřeleni tři funkcionáři KSČ a v následných vykonstruovaných procesech bylo 11 lidí odsouzeno k trestu smrti. U města Aše se 11. září 1951 podařilo několika desítkám lidí emigrovat v tzv. Vlaku svobody. Celkem 15 občanů bylo 4. července 1952 odsouzeno k několikaletému vězení v tzv. procesu se Zelenou internacionálou proti katolické inteligenci. V procesu s Rudolfem Slánským bylo 27. listopadu 1952 vyneseno 11 rozsudků smrti. Úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina 5. března 1953 a následně prvního československého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda 14. března 1953 přineslo částečné uvolnění ve společnosti.

Novým prezidentem byl zvolen dosavadní premiér Antonín Zápotocký a premiérem se na 10 let stal dřívější ministr zahraničí Viliam Široký. Nástup Zápotockého poznamenala 1. června 1953 měnová reforma, která ukončila přídělový systém, způsobila inflaci a lidé přišli o úspory. Nevole občanů se v následujících dnech projevila především při nepokojích v Plzni. Antonín Zápotocký kritizoval dosavadní násilnou kolektivizaci a bylo zastaveno přestěhovávání tisíců rodin v rámci tzv. Akce kulak. Přesto nadále u soudů probíhaly politické procesy, při nichž byl například budoucí prezident Gustáv Husák 24. dubna 1954 odsouzen na doživotí. K přezkoumání výše trestů v procesech byla 10. ledna 1955 ustavena Barákova komise.

V Praze na Letné byl 1. května 1955 odhalen Stalinův pomník. Bylo to 10 měsíců před Chruščovovým vystoupením proti kultu osobnosti Stalina. Dne 14. května 1955 se Československo stalo zakládajícím členem Varšavské smlouvy. V dnech 9.16. července 1957 navštívili Prahu a další města Nikita Sergejevič Chruščov a Nikolaj Alexandrovič Bulganin. Po úmrtí Zápotockého byl 19. listopadu 1957 zvolen třetím komunistickým prezidentem generální tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Během druhé pětiletky přimělo vládu v roce 1958 postupné ekonomické zaostávání k zavedení tzv. Rozsypalovy reformy.

Československá věda a kultura

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byla založena Československá akademie věd. Československá televize zahájila pravidelné vysílání 25. února 1954. Ve výzkumném ústavu v Řeži byl roku 1957 spuštěn první výzkumný reaktor VVR-S v Československu. Na Světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958 byl československý pavilon oceněn jako nejlepší. Představilo se zde nově vzniklé divadlo Laterna magika. V roce 1958 bylo založeno Divadlo Na zábradlí a o rok později divadlo Semafor. Cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se 1. listopadu 1950 vrátili ze čtyřleté expedice po Africe a Americe. Na pětiletou cestu do Asie, Austrálie a Oceánie odjeli 22. dubna 1959. Chemik Jaroslav Heyrovský jako první československý občan obdržel 10. prosince 1959 Nobelovu cenu za chemii.

V tomto desetiletí měly premiéru filmy režisérů Karla Zemana (Cesta do pravěku a Vynález zkázy), Bořivoje Zemana (Dovolená s Andělem, Anděl na horách, Byl jednou jeden král…, Pyšná princezna), Martina Friče (Císařův pekař – Pekařův císař, Dařbuján a Pandrhola, Princezna se zlatou hvězdou), Karla Steklého (Poslušně hlásím, Dobrý voják Švejk), Eduarda Hofmana (Stvoření světa) a Jiřího Trnky Staré pověsti české.

Československý sport

[editovat | editovat zdroj]

Zimních olympijských her v Oslu se v roce 1952 zúčastnilo 22 československých sportovců, ale nezískali žádnou medaili. Naopak při letních olympijských hrách v Helsinkách ve stejném roce zvítězil Emil Zátopek v běhu na 5 000, 10 000 metrů a v maratonu. Ze zimních olympijských her v Cortina d'Ampezzo v roce 1956 českoslovenští sportovci opět nepřivezli medaili, ale v létě toho roku na olympijských hrách v Melbourne zvítězila Olga Fikotová v hodu diskem.

Na mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1955, 1957 a 1959 získali českoslovenští hokejisté bronzové medaile. Mistrovství světa v roce 1959 pořádalo Československo. Při politickém procesu 7. října 1950 bylo 11 hokejových reprezentantů odsouzeno k několikaletým trestům za vlastizradu.

Další události v Československu

[editovat | editovat zdroj]

Hlavy států a političtí lídři

[editovat | editovat zdroj]

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Josif Vissarionovič Stalin, Jiří VI., Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Rudolf Slánský, umělci Frida Kahlo, Josef Lada, František Kupka, Bohuslav Martinů, Saša Rašilov starší, Jindřich Plachta a Emil František Burian, spisovatelé George Bernard Shaw, George Orwell, Vítězslav Nezval, Petr Bezruč, Ivan Olbracht, Fráňa Šrámek a Eduard Štorch či další osobnosti jako Albert Einstein, Alexander Fleming, Ferdinand Porsche, Alan Turing, Milada Horáková, Josef Toufar a Gustav Frištenský.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]