1950–1959
1940–1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960–1969 |
Roky 1950–1959, souhrnně zvané 50. léta 20. století, jsou obdobím charakterizovaným mimo jiné následujícími událostmi:
- následky druhé světové války:
- splácení výdajů na zbrojení a válečných reparací
- vypořádání vládních dluhopisů kupovaných občany, moření státních dluhů spojených se zbrojením
- opětovné budování válkou zničené evropské ekonomiky (v západní Evropě uspělo s pomocí Marshallova plánu)
- operace Paperclip pro získání německých vědců do služeb USA
- počáteční období studené války mezi euroamerickým a sovětským blokem, začátek soupeření dvou supervelmocí
- závody ve zbrojení mezi SSSR a USA ve své počáteční fázi, expanze armád obou velmocí stejně jako vesmírný závod nekonvenční a exotické způsoby válčení a špionáže
- období testů atomových bomb
- Korejská válka – první větší zástupná válka studené války
- v USA: Mccarthismus – stíhání za „neamerickou činnost“ přecházejí až ve fobii z komunismu a komunistů
- v Sovětském svazu: Stalinismus, antisemitismus, politické procesy, justiční vraždy, GULAGy, v nichž pracovali režimu nepřizpůsobiví a němečtí váleční zajatci, po smrti Stalina postupné uvolňování, kritika kultu osobnosti na XX. sjezdu KSSS
- v evropských bolševických diktaturách: nejtužší represe, vykonstruované procesy, propaganda, znárodňování, kolektivizace, v kultuře: socialistický realismus
- v ČSR: upevnění systému bolševické diktatury, kolektivizace, konsolidace vůdčí úlohy KSČ v zemi, konformizace vůči SSSR, transformace na těžký průmysl, elektrifikace obcí, od Stalinovy smrti postupné uvolňování, po úspěšné účasti na výstavě Expo 58 částečná liberalizace
- vypuštění první umělé družice Sputnik 1, počátek vesmírných závodů
- období uplatnění mnoha vynálezů (automatická převodovka, mikrovlnná trouba, automyčka, stereofonní zvuk s vysokou hustotou zápisu, airbagy, kreditní karta, …)
- éra rozmachu poválečného konzumerismu (a reakcí na to byla Beat generation)
- vzestup televizního vysílání (jak co do nabídky tak poptávky)
- vzestup telefonní komunikace
- postupné zvyšování osobní dopravy a objemu mezinárodně přepravovaného zboží (odklon od locavorismu)
- pomalý ale jistý vývoj sálových počítačů, navržen programovací jazyk Fortran (1957)
- pokračovábní dekolonizace v Africe a Asii, která vyvrcholí na začátku dalšího desetiletí
50. léta v Československu
[editovat | editovat zdroj]Začátek 50. let byl v Československu ve znamení utužování komunistického režimu. Při vyšetřování tzv. Číhošťského zázraku byl 25. února 1950 ubit farář Josef Toufar. V noci 13. dubna 1950 byla zahájena Akce K proti mužským řeholním řádům, na kterou navazovala 27. září Akce Ř proti ženským řeholním řádům. Na Slovensku začala podobná Akce R 29. srpna 1950. V těchto akcích byly internovány tisíce řeholníků a řeholnic a zabaven majetek klášterů.
Dne 8. června 1950 byli v politickém procesu s Miladou Horákovou odsouzeni 4 lidé k trestu smrti. V Babicích na Třebíčsku byli 2. července 1951 zastřeleni tři funkcionáři KSČ a v následných vykonstruovaných procesech bylo 11 lidí odsouzeno k trestu smrti. U města Aše se 11. září 1951 podařilo několika desítkám lidí emigrovat v tzv. Vlaku svobody. Celkem 15 občanů bylo 4. července 1952 odsouzeno k několikaletému vězení v tzv. procesu se Zelenou internacionálou proti katolické inteligenci. V procesu s Rudolfem Slánským bylo 27. listopadu 1952 vyneseno 11 rozsudků smrti. Úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina 5. března 1953 a následně prvního československého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda 14. března 1953 přineslo částečné uvolnění ve společnosti.
Novým prezidentem byl zvolen dosavadní premiér Antonín Zápotocký a premiérem se na 10 let stal dřívější ministr zahraničí Viliam Široký. Nástup Zápotockého poznamenala 1. června 1953 měnová reforma, která ukončila přídělový systém, způsobila inflaci a lidé přišli o úspory. Nevole občanů se v následujících dnech projevila především při nepokojích v Plzni. Antonín Zápotocký kritizoval dosavadní násilnou kolektivizaci a bylo zastaveno přestěhovávání tisíců rodin v rámci tzv. Akce kulak. Přesto nadále u soudů probíhaly politické procesy, při nichž byl například budoucí prezident Gustáv Husák 24. dubna 1954 odsouzen na doživotí. K přezkoumání výše trestů v procesech byla 10. ledna 1955 ustavena Barákova komise.
V Praze na Letné byl 1. května 1955 odhalen Stalinův pomník. Bylo to 10 měsíců před Chruščovovým vystoupením proti kultu osobnosti Stalina. Dne 14. května 1955 se Československo stalo zakládajícím členem Varšavské smlouvy. V dnech 9.–16. července 1957 navštívili Prahu a další města Nikita Sergejevič Chruščov a Nikolaj Alexandrovič Bulganin. Po úmrtí Zápotockého byl 19. listopadu 1957 zvolen třetím komunistickým prezidentem generální tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Během druhé pětiletky přimělo vládu v roce 1958 postupné ekonomické zaostávání k zavedení tzv. Rozsypalovy reformy.
Československá věda a kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 1953 byla založena Československá akademie věd. Československá televize zahájila pravidelné vysílání 25. února 1954. Ve výzkumném ústavu v Řeži byl roku 1957 spuštěn první výzkumný reaktor VVR-S v Československu. Na Světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958 byl československý pavilon oceněn jako nejlepší. Představilo se zde nově vzniklé divadlo Laterna magika. V roce 1958 bylo založeno Divadlo Na zábradlí a o rok později divadlo Semafor. Cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se 1. listopadu 1950 vrátili ze čtyřleté expedice po Africe a Americe. Na pětiletou cestu do Asie, Austrálie a Oceánie odjeli 22. dubna 1959. Chemik Jaroslav Heyrovský jako první československý občan obdržel 10. prosince 1959 Nobelovu cenu za chemii.
V tomto desetiletí měly premiéru filmy režisérů Karla Zemana (Cesta do pravěku a Vynález zkázy), Bořivoje Zemana (Dovolená s Andělem, Anděl na horách, Byl jednou jeden král…, Pyšná princezna), Martina Friče (Císařův pekař – Pekařův císař, Dařbuján a Pandrhola, Princezna se zlatou hvězdou), Karla Steklého (Poslušně hlásím, Dobrý voják Švejk), Eduarda Hofmana (Stvoření světa) a Jiřího Trnky Staré pověsti české.
Československý sport
[editovat | editovat zdroj]Zimních olympijských her v Oslu se v roce 1952 zúčastnilo 22 československých sportovců, ale nezískali žádnou medaili. Naopak při letních olympijských hrách v Helsinkách ve stejném roce zvítězil Emil Zátopek v běhu na 5 000, 10 000 metrů a v maratonu. Ze zimních olympijských her v Cortina d'Ampezzo v roce 1956 českoslovenští sportovci opět nepřivezli medaili, ale v létě toho roku na olympijských hrách v Melbourne zvítězila Olga Fikotová v hodu diskem.
Na mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1955, 1957 a 1959 získali českoslovenští hokejisté bronzové medaile. Mistrovství světa v roce 1959 pořádalo Československo. Při politickém procesu 7. října 1950 bylo 11 hokejových reprezentantů odsouzeno k několikaletým trestům za vlastizradu.
Další události v Československu
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna 1950 – Vedením matrik byla místo církví pověřena státní správa.
- 1. března 1950 – Podle sčítání lidu žilo v Československu 12 338 450 obyvatel.
- 21. prosince 1950 – Při železniční nehodě v Podivíně zemřelo 34 lidí.
- 1. května 1951 – V češtině začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Svobodná Evropa.
- 26. srpna 1952 – Při železniční nehodě v Suchdole nad Odrou zemřelo 14 lidí.
- 10. března 1953 – V Čechách byl sestřelen americký stíhací bombardér F-84 Thunderjet.
- 26. září 1953 – V Praze byl otevřen 423 metrů dlouhý Letenský tunel.
- 24. prosince 1953 – Při druhé největší české železniční nehodě u Šakvic zemřelo 103 lidí.
- 28. ledna 1954 – V procesu s krajskými tajemníky byla na doživotí odsouzena Marie Švermová.
- 15. června 1954 – Na X. sjezdu KSČ byl jejím generálním tajemníkem svolen Antonín Novotný.
- 10. července 1954 – Při povodních měla Vltava v Praze průtok 2275 m³/s.
- 12. prosince 1954 – Byla jmenována druhá vláda Viliama Širokého, která vládla do 11. července 1960.
- 28. listopadu 1954 – Ve volbách Národního shromáždění bylo zvoleno 368 poslanců Národní fronty Čechů a Slováků, z nichž 262 byli komunisté. Proběhly také volby do Slovenské národní rady.
- 23. června 1955 – V Praze začala první poválečná spartakiáda, které se účastnilo okolo 1,7 milionu cvičenců.
- duben 1956 – Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů zazněl požadavek na uvolnění cenzury a Jaroslav Seifert se zastal uvězněných spisovatelů.
- 28. října 1956 – V New Yorku začal vycházet český exilový časopis Svědectví.
- 1. ledna 1957 – Byla stanovena hranice důchodového věku 60 let pro muže a 55 let pro ženy.
- 28. dubna 1957 – Při železniční nehodě v Bylnici zemřelo 10 lidí.
- 18.–21. června 1958 – V Praze za účasti 1 421 delegátů proběhl XI. sjezd KSČ.
- 7. dubna 1959 – U Příbrami spadl meteorit, který byl poprvé na světě nalezen pomocí snímků z bolidových kamer.
Hlavy států a političtí lídři
[editovat | editovat zdroj]- Francie
- prezident: Vincent Auriol (1947–1954), René Coty (1954–1959), Charles de Gaulle (1959–1969)
- Sovětský svaz
- Generální tajemník ÚV KSSS: Josif Vissarionovič Stalin (1922–1952), Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
- Spojené království
- král: Jiří VI. (1936–1952), Alžběta II. (1952–2022)
- premiér: Clement Attlee (1945–1951), Winston Churchill (1951–1955), Anthony Eden (1955–1957), Harold Macmillan (1957–1963)
- Spojené státy americké
- prezident: Harry S. Truman (1945–1953), Dwight D. Eisenhower (1953–1961)
- Vatikán
- papež: Pius XII. (1939–1958), Jan XXIII. (1958–1963)
- Československo
- prezident: Klement Gottwald (1948–1953), Antonín Zápotocký (1953–1957), Antonín Novotný (1957–1968)
- premiér: Antonín Zápotocký (1948–1953), Viliam Široký (1953–1963)
- Spolková republika Německo
- prezident: Theodor Heuss (1949–1959), Heinrich Lübke (1959–1969)
- spolkový kancléř: Konrad Adenauer (1949–1963)
- Německá demokratická republika
- prezident: Wilhelm Pieck (1949–1960)
- Generální tajemník SED: Walter Ulbricht (1950–1971)
- Polsko
- prezident: Bolesław Bierut (1947–1952), Aleksander Zawadzki (1952–1964)
- premiér: Józef Cyrankiewicz (1947–1952), Bolesław Bierut (1952–1954), Józef Cyrankiewicz (1954–1970)
- Rakousko
- prezident: Karl Renner (1945–1950), Theodor Körner (1951–1957), Adolf Schärf (1957–1965)
- spolkový kancléř: Leopold Figl (1945–1953), Julius Raab (1953–1961)
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Josif Vissarionovič Stalin, Jiří VI., Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Rudolf Slánský, umělci Frida Kahlo, Josef Lada, František Kupka, Bohuslav Martinů, Saša Rašilov starší, Jindřich Plachta a Emil František Burian, spisovatelé George Bernard Shaw, George Orwell, Vítězslav Nezval, Petr Bezruč, Ivan Olbracht, Fráňa Šrámek a Eduard Štorch či další osobnosti jako Albert Einstein, Alexander Fleming, Ferdinand Porsche, Alan Turing, Milada Horáková, Josef Toufar a Gustav Frištenský.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1950–1959 na Wikimedia Commons