Železniční nehoda u Šakvic
| Železniční nehoda u Šakvic | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čas | 01:06 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 24. prosinec 1953 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Souřadnice | 48°54′51″ s. š., 16°42′5″ v. d. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | Československo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Železniční trať | Břeclav–Brno | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ nehody | srážka osobního vlaku s rychlíkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vlaky | rychlík R4 jedoucí z Prahy do Bratislavy a osobní dělnický vlak č. 718 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Úmrtí | 103 (106) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zranění | 83 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Částečný průběh trati | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Legenda | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Železniční nehoda u Šakvic je druhé nejtragičtější železniční neštěstí české historie. Došlo k ní v noci na Štědrý den roku 1953 u stanice Šakvice na trati Brno – Břeclav, kde došlo ke srážce osobního vlaku s rychlíkem. Při nehodě zemřelo 103 lidí, dalších 83 lidí bylo zraněno. Na vině byla hrubá nedbalost lokomotivní čety rychlíku, která byla silně opilá.[1][2][3] Počtem obětí se v té době jednalo o zdaleka nejhorší nehodu v českých (i československých) dějinách, o 7 let později ji překonala nehoda u Stéblové.
Příčiny nehody
[editovat | editovat zdroj]Dne 24. prosince nad ránem[3] narazil rychlík jedoucí z Brna v plné rychlosti do osobního vlaku, který stál v Šakvicích. Jeden z vykolejených vagonů poté poškodil také z opačného směru přijíždějící rychlík z Bratislavy. Při nehodě zemřelo 103 lidí, dalších 83 bylo zraněno.[1] Jiný zdroj uvádí 106 mrtvých a 102 zraněných.[3]
Podle vyprávění přímého účastníka nehody byl osobní vlak plný lidí, kteří museli stát i v uličkách. Osobní vlak vyjížděl z Brna do Břeclavi okolo půl druhé ráno. V době, kdy vlak asi 200 metrů od stanice Šakvice zastavil kvůli uvolnění koleje na nádraží a někteří lidé v domnění, že jsou již v cílové stanici, začali vystupovat, vrazil do něj zezadu plně rozjetý rychlík, tažený parní lokomotivou.[2][1] Devět zadních vagónů osobního vlaku bylo převráceno, u rychlíku byly převráceny tři vagóny.[3]
Vyšetřování a situace po nehodě
[editovat | editovat zdroj]Z vyšetřování, které trvalo několik měsíců, a z archivu Českých drah[2] vyplývá, že strojvůdce rychlíku se před jízdou společně s topičem a vlakvedoucím[2] opil červeným vínem, před nehodou usnul[2] a minul několik varovných návěstí. Krátce před nehodou projížděl rychlík stanicí Vranovice rychlostí 90 km/h v úseku, kde byla dovolena pouze rychlost 40 km/h.[1]
Kvůli kriminalitě a případům hyenismu, kdy lidé okrádali mrtvé o hodinky a peněženky, musela místo neštěstí následující den po nehodě uzavřít a hlídat armáda.[1][2] U soudu dostali strojvedoucí Ambrož Růžička pět let, topič Štefan Adamec čtyři roky a vlakvedoucí Josef Hubač tři roky vězení. Hmotnou škodu na vlakových soupravách vyčíslil soud na pět milionů Kčs.[3] Zhruba třicet lidí, kteří se zapojili do záchranných prací, dostalo vyznamenání od prezidenta republiky Antonína Zápotockého.[2]
Informace o tragédii v celostátním deníku Rudé právo, orgánu ÚV KSČ v neděli 27. prosince 1953 byla velmi stručná. Krátké oznámení s nadpisem „Úřední zpráva ministerstva dopravy“ na 18 řádcích obsahuje informaci o místu a čase neštěstí. Údaj o rozsahu tragédie a počtu obětí se omezil jen na větu: „Je větší počet mrtvých a raněných.“[4]
Teprve roku 2011 byla obětem nehody odhalena ve stanici pamětní deska.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Ironií osudu je, že ve vlaku sedělo také několik cestujících, kteří tři roky předtím přežili železniční nehodu v Podivíně (na téže trati 14 km odtud), při které zemřelo 34[1], podle jiného zdroje 37 lidí.[2]
Další ironií osudu je skutečnost, že podobná, ale více tragická železniční událost postihla na ten samý den (24. Prosince) a v ten samý rok (1953), Nový Zéland, kdy noční expres č. 626 z Wellingtonu do Aucklandu najel na povodní podemletý most Tangiwai (v tu dobu již bez dvou nosných pilířů, kdy koleje volně visely ve vzduchu) a následně se přibližně ve 22:15 zřítil do říčního koryta. V ten Štědrý den zemřelo 151 lidí. Tato největší železniční tragická událost v historii Nového Zélandu se stala zhruba 13,5 hodiny před tragédií v Šakvicích. Čerpáno z osobní návštěvy pietního místa na Novém Zélandu a na pietním místě pořízené fotodokumentace.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Martin Vrbas. Slzy, krev a zmatek. Zkáza přijela před Vánoci 1950 po kolejích [online]. Sedmička.cz, 2010-12-06 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Pavel Mokrý. Vánoční tragédie: 103 mrtví, 83 zraněných [online]. Brněnský deník, 2007-12-22 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zuzana Pletichová. Tragické Vánoce 1953: zemřelo na sto lidí [online]. Břeclavský deník, 2010-12-24 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Rudé právo, 1953-12-27, Úřední zpráva Ministerstva dopravy http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1953/12/27/2.png
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Dokumentární cyklus Osudové okamžiky na ČSFD.cz - Nehoda u Šakvic je jedním z dílů tohoto cyklu.
- Houkání vlaku ji děsí i 60 let od nehody. Na Štědrý den zemřelo 106 lidí. In: iDNES, Brno a jižní Morava. Jana Soukupová, 23.12.2013.