Světová výstava 1958

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Expo 58)
Expo 58
Dominantou Expa 1958 se stalo Atomium
Dominantou Expa 1958 se stalo Atomium
MístoBrusel
ZeměBelgieBelgie Belgie
Datum17.4. – 19.11.1958
Účast41 454 412
PředchozíExposition internationale du bicentenaire de Port-au-Prince
NásledujícíCentury 21 Exposition Seattle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světová výstava EXPO 1958 (zkráceně také Expo 58) byla světová výstava konaná od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu.

Nejznámějším symbolem výstavy se stalo Atomium – 102 m vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa. Expo 58 je jednou z nejslavnějších výstav – navštívilo ji 42 milionů lidí. Byla první velkou světovou výstavou po druhé světové válce.

O účasti Československa na Světové výstavě v Bruselu, plánované na léto 1958, rozhodla československá vláda 26. října 1955. O rok později začala výstavba pavilónu, jehož součástí byl i malý kulturní sál, pro který dosud neexistoval program. Podle původní představy Ministerstva školství a kultury, které se staralo o kulturní produkci na výstavě, se měl kulturní program skládat z dokumentárních filmů o životě, kultuře a práci v Československu a z koncertů předních českých a slovenských hudebníků. Tím měl být naplněn požadavek vlády využít expozice k prezentaci země. Ke změně této koncepce přispěl nejspíše sám Alfréd Radok, když podal na ministerstvo „vlastní velkolepou vizi“.

Československá účast[editovat | editovat zdroj]

Pro Československo byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Expozici „Jeden den v Československu“ navrhl Jindřich Santar, který spolupracoval s Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Mezi oceněnými byla kolekce zlatých šperků s českými granáty, kterou vytvořil Jan Nušl a jeho žáci, mj. Alena Nováková.

Jedním z českých exponátů byla socha Nový věk Vincence Makovského

Pavilon[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československý pavilon na Světové výstavě 1958.

Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní československý pavilon Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, dále Laterna magika i celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film Karla Zemana Vynález zkázy.[1] V době přípravy československé expozice došlo v Československu k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to zpravidla považovali za jedinečnou příležitost ke svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil František Kahuda, který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty, jako byla slavná Laterna magika nebo Polyekran Josefa Svobody. Československý pavilon navštívilo šest milionů lidí.[1] Expo 58 zahájilo postupnou liberalizaci v Československu (ukončenou okupací Československa a normalizací); až do 90. let trvala rozmanitost výroby.

Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovu sestaven v tehdejším PKOJF (nynějším Výstavišti Praha).

Od roku 1960 sloužil Bruselský pavilon zejména k instalaci řady krátkodobých výstav. Během Všeobecné československé výstavy 1991 byl v jeho prostorách vystaven mj. měsíční kámen. Ovšem 25. října 1991 pavilon zničil požár a jeho ruina byla bez náhrady stržena.[2]

Budova restaurace ze Světové výstavy 1958 v pražských Letenských sadech přestavěná na kanceláře

Restaurace byla instalována v pražských Letenských sadech, přičemž harmonické místo a vyhlídková terasa poskytovaly návštěvníkům nádherný výhled na město. V roce 1964 byla prohlášena kulturní památkou. V roce 1990 byl provoz restaurace ukončen. V roce 1992 byl letenský pavilon spolu s historickým centrem Prahy zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Objekt, který byl v majetku státu, začal chátrat a byl vydražen v malé privatizaci. Poté několikrát změnil vlastníka a chátral do roku 1997. V roce 1997 získal zdevastované torzo památkově chráněné stavby rakouský investor a začal s nákladnou rekonstrukcí (1997–2001).[3][4] Shodl se s nájemcem, že exteriér bude rekonstruován do původní podoby a v interiéru se pokusí zachovat co nejvíce původních prvků. Mezi lety 2001 a 2020 sídlila v pavilonu reklamní agentura.[5][6]. V roce 2021 byl pavilon rekonstruován a jeho přízemí slouží jako výstavní síň renomované aukční síně a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Nejlepší pavilon na Expo 58.[7]
  • Film Karla Zemana Vynález zkázy získal Velkou cenu Expa 58.
  • Sousoší Nový věk, zvané původně Atomový věk, získalo Velkou cenu Expa 58.
  • Zlatou medaili získal fotograf Jan Lukas.
  • Kinoprojektor Meopton 3-4 získal zlatou medaili Grand Prix.

Sedm sekcí[editovat | editovat zdroj]

Na ploše 200 ha, která byla rozdělena do 7 sekcí, se nacházelo více než 150 výstavních pavilonů z 52 zemí celého světa.

Expozice byla rozdělena do sedmi různých sekcí:

  • Třetinu výstavy (asi 66 ha) zabírala Belgická sekce – celkem 28 pavilonů bylo věnováno především belgickému obchodu a průmyslu.
  • Další třetinu (asi 47 ha) zabírala Zahraniční sekce. Celkem zde vystavovalo 46 zemí. Převážnou část tvořily expozice USA, SSSR a Francie.
  • 8 ha zabírala sekce Belgické Kongo se sedmi pavilony a tropickou zahradou.
  • 1,5 ha s pěti pavilony představovala Mezinárodní sekce s expozicí mezinárodních organizací.
  • Folklorní sekce na ploše 5 ha byla věnována restauracím, bistrům, kavárnám a obchodům s upomínkovými předměty.
  • O zábavu se starala sekce Atrakce.
  • V sekci Restaurace bylo několik prvotřídních restaurací i množství malých kaváren a barů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.
  2. ↑ Bruselský pavilon na Výstavišti v Praze. In: Stavbaweb [online]. 25. 10. 2011, 24. října 2011 (ČTK) [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.stavbaweb.cz/bruselsky-pavilon-na-vystavisti-v-praze-6745/clanek.html
  3. ↑ KSANDR, Karel. Plzeňská restaurace PRAHA – EXPO 58, nebo kanceláře Bestia triumfans 2000? Za starou Prahu: věstník Klubu Za starou Prahu. 2000, č. 1–2. ISSN 1213-4228. Dostupné také z: http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/expo/expo1.htm
  4. ↑ KSANDR, Karel. Přestavba restaurace PRAHA – EXPO 58 aneb dokončená likvidace kulturní památky. Za starou Prahu: věstník Klubu Za starou Prahu. 2001, č. 3. ISSN 1213-4228. Dostupné také z: http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/expo/expo2.htm
  5. ↑ [1], Web Praha neznámá, Seriál z Letné – pavilon Expo 58
  6. ↑ [2] Archivováno 26. 4. 2019 na Wayback Machine., Blog Praga-magica – Bruselská restaurace na Letné
  7. ↑ MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3. 5. 2010.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠOVÁ, Emilie a ŠIMŮNKOVÁ, Karolína. EXPO '58: příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu. Praha: Národní archiv, 2008. 165 s. ISBN 978-80-86712-64-2. [Organizační příprava, stavba československého pavilonu, výstavní libreto, jednotlivé části expozice, doprovodné akce aj.]
  • Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. [Praha]: Arbor vitae, 2008. [12] s. ISBN 978-80-87164-07-5.
  • FLAŠAR, Martin. Poème électronique: 1958: Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 162 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filosofická fakulta, č. 409. ISSN 1211-3034. ISBN 978-80-210-5945-0. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/node/13165
  • HAVRÁNEK, Vít et al. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let: [Galerie hlavního města Prahy, 14.5.2008-21.9.2008, Moravská galerie v Brně, 21.11.2008-1.3.2009. [Praha]: Arbor vitae, ©2008. 367 s. ISBN 978-80-87164-03-7.
  • CHVÁLOVÁ, Olga. Laterna magika z hlediska technických proměn. Olomouc, 2010. 143 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra divadelních, filmových a mediálních studií.
  • MERTOVÁ, Martina a ŠVÁCHA, Rostislav. Byli jsme světoví!: Expo Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava Řepy: pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc = We were world-class!: Expo Brussels, Montreal and Ósaka from the archive of the architect Miroslav Řepa: collection insights Olomouc Museum of Art. Překlad Simon Gill. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2022. 37 s. ISBN 978-80-88103-90-5.
  • PASEKOVÁ, Dana. Naše umělecká řemesla v Bruselu. Umění a řemesla. 1958, č. 1, s. 11–18.
  • Průvodce výstavou současnou i minulou: 1891 – 1991. Praha: Iris, 1991. 171 s. ISBN 80-900173-6-3.
  • SANTAR, Jindřich. EXPO 58: Světová výstava v Bruselu. Praha: Státní nakl. krásné literatury a umění, 1961. 547 čb., 36 barev. fot., 30 kreseb Jan Černý, obr. část sest. a uprav. František Cubr.
  • SUCHÝ, Ondřej a VLASTNÍK, Jiří. Magická Laterna a kamera pana Wericha. Praha: Brána, 2008. 142 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7243-364-3.
  • Život v rytmu atomu: výstava věnovaná 40. výročí československé účasti na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu: Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění, [Veletržní palác, 18. 12. 1998 –28. 2. 1999.] V Praze: Národní galerie, 1998. [24] s. ISBN 80-7035-200-0.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Světová výstava
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světová_výstava_1958&oldid=22775036“