Expo 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Expo 2015 je název světové výstavy, která se konala v roce 2015 v Miláně v Itálii. Milán byl vybrán na zasedání v Paříži 31. března 2008, kdy zvítězil v hlasování nad městem İzmir v Turecku poměrem hlasů 86 ku 65. V Miláně se konala světová výstava již v roce 1906 s tématem Doprava.

Logo EXPO 2015

Téma pro tuto výstavu zní „Feeding the planet, energy for life“ (Uživit planetu, energie pro život). Celkovou koncepcí světové výstavy byla pověřena světově proslulá dvojice švýcarských architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron (mimo jiné autoři stadionu Ptačí hnízdo pro olympijské hry v Pekingu 2008). Jejich snahou je omezení krátkodobých módních výstřelků a vytvoření přehledného kompaktního celku. V celkovém návrhu Herzoga & de Meurona hraje velkou roli vodní kanál, který bude obtékat kolem celého výstavního areálu. Vznikne tak jakési malé Holandsko v Itálii. Pozemky pro výstaviště se nacházejí severozápadně od Milána v obcích Rho a Pero a zahrnují plochu 1,1 miliónu m2.

Vítězný architektonický návrh na český pavilon EXPO 2015 pochází od mladých brněnských architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, kteří jako hlavní stavební systém zvolili systém modulární kontejnerové konstrukce, jejíž výhodou je možnost její snadné demontáže a přesunu na jiné místo.

Národní pavilony[editovat | editovat zdroj]

Český pavilon[editovat | editovat zdroj]

Český pavilon EXPO 2015 – vizualizace

Na konci roku 2013 proběhlo vyhodnocení soutěže o návrh na český pavilon pro Světovou výstavu EXPO 2015 v Miláně. Poprvé v historii nebylo vypsáno výběrové řízení zvlášť na ideové řešení, architekta a stavitele. Konkurzu se mohly zúčastnit jen subjekty, které se zaručí, že zajistí architektonický návrh i realizaci stavby, pronajmou pavilon státu na dobu 10 měsíců konání výstavy a po jejím skončení s pavilonem naloží podle svého. Vítězem se tak stala vizovická společnost KOMA MODULAR, která ve spolupráci s architektonickým ateliérem CHYBIK+KRISTOF Associated Architects z Brna vytvořila koncepci demontovatelného pavilonu, složeného z prefabrikovaných modulů.

Jejich návrh využíval modulární výstavby, jejíž hlavní výhodou je snadná demontáž a možnost přesunu a dalšího využití i po skončení výstavy. Záměrem autorů bylo, aby byl tento pavilon po skončení výstavy dále využit ke stavbě mateřské školky. Snaha o vytvoření takového řešení, které bude mít využití i po výstavě, vycházela z osudu českého pavilonu pro EXPO v roce 1958 v Bruselu, který vytvořil jedinečný a vzácný prvek v mozaice pozoruhodných staveb moderní architektury v Praze.

Jedno z nosných témat českého pavilonu byl bazén, který symbolizoval silnou tradici v lázeňství anebo odvěkou českou touhu po moři. Ten měl být umístěn na nádvoří a návštěvníci se zde mohli v letním horku koupat. Na základě soutěže mezi českými designéry měl být dokonce vybrán moderní návrh plavek, který měl reprezentovat současný český oděvní design a podle plánů autorů Chybík Krištof měly tyto plavky být jakousi ozvěnou na plážích světa i po skončení Světové výstavy. Návštěvníci měli tyto plavky s potiskem obdržet místo informačních materiálů, což byl další ekologický záměr, neboť se tím měl eliminovat papírový odpad z nepotřebných letáků, které brzy ztrácejí svou funkci, zatímco plavky mohou jejich majitelé používat ještě několik let po skončení výstavy. Konstrukce bazénu měla také již vymyšlenou funkci – po výstavě mohl být převezen do Prahy a umístěn na náplavce, čímž mohl být ještě více posílen okruh aktivit, které se odehrávají na poli oživení veřejného prostoru českého hlavního města.

Český pavilon EXPO 2015

Konstelace podmínek výběru českého pavilonu byla více než příznivá právě k použití prefabrikovaného modulárního systému. Byla to na jedné straně již zmíněná možnost jeho recyklace a s tím související charakter ekologičnosti a šetrnosti. Druhou výhodou byla skutečnost, že se jednalo o provokativní element v současném stavebnictví, podobně jako pohledový beton, který se ale již pomalu i v Česku stává oblíbeným a vyhledávaným charakterovým rysem modernity a novodobé krásy. Stejně jako u betonu totiž záleží na tom, v jaké kvalitě se konstrukce vyrobí. Příklady krásných staveb z kontejnerů již existují po celém světě a je jen otázkou času, kdy se i ony dostanou do módy. Češi sice nejsou první, kdo by na světové výstavě kontejnery použil, ale dosud se jednalo spíše o vzdor a poukázání na konstruktivistickou podstatu architektury. Cílem ateliéru Chybík Krištof bylo ale využití modulů k vytvoření prostředí s vysokou estetickou hodnotou. Dokazují to jejich slova: „Pavilon je domem i zážitkem. Navrhujeme suverénní architekturu se soudobým výrazem, odkazujícím na jednoduchost národního stylu – modernismu.“

Architekt David Vávra, předseda české poroty, která vítěze vybrala, sice vyjádřil zklamání, že se mezi soutěžními projekty nenašel žádný, který by byl výraznou architekturou, ale tuto zdrženlivost vysvětlili autoři vítězného návrhu právě snahou vyhovět požadavkům autorů celkové koncepce výstavy soustředěním se spíše na nápad a trvalou udržitelnost, než na krátkodobý efekt překvapení. „Komorní a kompaktní formou pavilonu se snažíme vyhnout tvarovým a tendenčním trapnostem upadajícím v zapomnění,“ vysvětlili vítězové svůj úhel pohledu.

Laboratoř ticha v testovacím provozu

Laboratoř ticha[editovat | editovat zdroj]

Výraznou audiovizuální instalací, která zaujala pozornost médií je Laboratoř ticha. Jde o multidimenzionální projekt, který měl představit živý les vsazený do futuristické laboratoře, která díky moderním technologiím umožní návštěvníkům nahlédnout do buněčné úrovně lesního biotopu. Kromě živých rostlin a futuristických květníků jsou součástí instalace také interaktivní kamery, projekční plochy, mikrofony, automatizované systémy na zavlažování a klimatizaci. Projekt připravovala společnost Full Capacity v úzké spolupráci s ČVUT a s Institutem intermédií. Hlavními autory projektu byli Jan Tůma a David Sivý.[1][2][3]

Využití po skončení výstavy[editovat | editovat zdroj]

Československý pavilon EXPO 1958 – současný stav

Častou otázkou, která provází pavilony světových výstav, je osud jejich dalšího využití po skončení akce. Výhodu mívají stavby, které se dají rozebrat a převézt na jiné místo, protože u těch je větší šance, že si je někdo koupí. Takový byl například osud československého pavilonu pro EXPO v Bruselu roku 1958, který byl po výstavě umístěn v Praze na Letné, kde plnil funkci kavárny a po různých peripetiích je z něj dnes alespoň kancelářská budova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KÜTTNER, Dušan. Českou účast na Expu doprovodí Laboratoř ticha. E15.cz [online]. . Dostupné online.  
  2. VOKATÝ, Pavel. Český pavilon na Expu 2015 odkryje tajemství českého lesa. ihned.cz [online]. . Dostupné online.  
  3. Laboratoř ticha na výstavě Expo 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]