Světová výstava 1935
| Světová výstava 1935 | |
|---|---|
 | |
| Téma | Doprava |
| Místo | Brusel |
| Země |  Belgie |
| Datum | 27.04.1935 – 03.11.1935 |
| Účast | 20 000 000 |
| Předchozí | Světová výstava 1933 Chicago |
| Následující | Světová výstava 1937 Paříž |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světová výstava 1935 neboli Expo 1935 byla první světová výstava pořádaná pod záštitou Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE). Konala se od 27. dubna do 3. listopadu 1935 v Bruselu u příležitosti 50. výročí vyhlášení samostatného Konga a 100. výročí první železniční trati v kontinentální Evropě. Tématem Expa byla doprava, oficiálně se ho účastnilo 25 zemí a bylo s přibližně 20 miliony návštěvníků[1] nejnavštěvovanější výstavou, kterou Belgie do té doby zorganizovala. Branami výstaviště prošel více než dvojnásobek tehdejšího počtu obyvatel Belgie a Expo tak představovalo tolik potřebnou ekonomickou vzpruhu v době, kdy se svět stále vzpamatovával z velké hospodářské krize.
Výstavní areál se rozkládal na 152 hektarech půdy a byl situován do nové čtvrti Heysel Plateau. Hlavním architektem výstavy byl Belgičan Joseph van Neck, který je také autorem dominantní budovy výstavy Grand Palais ve stylu art deco.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Světová výstava byla původně plánována u příležitosti 100. výročí nezávislosti Belgie v roce 1930. Města Antverpy a Lutych se nicméně rozhodla uspořádat vlastní výstavu k tomuto výročí. Světová výstava v Bruselu byla proto o pět let odložena. V roce 1935 Belgie a Brusel slavily sté výročí otevření první železniční tratě v kontinentální Evropě, která spojovala Brusel a Mechelen,[1] a 50. výročí vyhlášení samostatného Konga.[2]
Kvůli hospodářské krizi byla výstava před svým zahájením mnohými považována za plýtvání penězi a belgická vláda nebyla ochotna investovat do veletrhu velké částky peněz. Hnacími silami akce byli průmyslníci, podnikatelé a místní politici, město Brusel myšlenku od počátku podporovalo.[2]
Areál výstaviště[editovat | editovat zdroj]
Jako výstavní místo byla vybrána nová čtvrť zvaná Heysel Plateau, město Brusel získalo nové pozemky od královského zámku Laeken s cílem vybudovat nový výstavní komplex. Hlavním architektem veletrhu byl Joseph van Neck. Místo se ze zvlněného terénu změnilo na náhorní plošinu o rozloze 152 hektarů, což si vyžádalo odtěžení 700 000 m3 zeminy. První stavbou postavenou v nové čtvrti byl už v roce 1930 Stadion Jubilee (nyní Stadion krále Baudoina), do něhož se vešlo 75 000 diváků. Pět výstavních pavilonů, dnešní pavilony č. 2, 3, 5, 6 a 10, bylo postaveno jako stálé veletržní prostory.[1]
Expozice[editovat | editovat zdroj]
Expo navštívilo dohromady přes 20 milionů návštěvníků, což odpovídá dvouapůlnásobku tehdejšího počtu obyvatel Belgie, a přineslo zisk ve výši 45 milionů belgických franků. V kontextu hospodářské krize tento projekt vyvolal optimismus a vytvořil pracovní příležitosti.[1]
Hlavní vstup na výstaviště byl na jihu na náměstí Place Saint-Lambert/Sint-Lambertusplein. Vlevo od hlavního vchodu byl zábavní park s jídelnou, vpravo byl starý Brusel, přestavba města z 18. století, zalidněná „obyvateli“ v dobových kostýmech. Pavilony národů, společností a organizací byly umístěny na obou stranách Boulevard du Centenaire/Eeuwfeestlaan. Francie měla pět pavilonů a část francouzské expozice navrhl Le Corbusier. Belgická expozice byla velmi rozsáhlá, dvanáct pavilonů se rozkládalo na ploše 11,5 hektaru.[2] Belgická umělecká expozice prezentovala díla současných belgických umělců, včetně Paula Delvauxe, Reného Magritta a Louise Van Linta, a podpořila jejich kariéru. Z ostatních umělců jmenujme alespoň Francise Picabia a Pablo Picassa.
Na konci bulváru stál architektonický vrchol výstavy ve stylu art deco, Grand Palais/Grote Paleis neboli Palais des Expositions (palác č. 5). Pyramidálně odstupňovanou budovu s proskleným průčelím navrhl hlavní architekt výstavy Joseph van Neck. Jedenatřicet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá stavba byla postavena celá ze železobetonu a zpevněna vnitřními parabolickými oblouky o rozpětí 86 metrů bez jakýchkoli podpěr. Stavba, na kterou bylo zapotřebí 11 200 m3 železobetonu, byla postavena v krátkém čase za použití nejmodernějších technologií a představila světové veřejnosti možnosti tohoto nového typu konstrukce. Vnitřní expozice byla věnována tématu Expa, dopravě, a na fasádě budovy se proto nacházely čtyři vysoké pylony s bronzovými figurálními sochami, které vzdávaly hold mořeplavbě, koňské dopravě, parnímu pohonu a letectví.[1]
Jedním z témat světové výstavy v roce 1935 bylo použití umělého světla: neonové světlo bylo využito mnoha kreativními způsoby. Výstavou procházela vnitřní železniční trať se zastávkami navazujícími na městskou tramvajovou síť a jako novinka v dopravě byly zavedeny semafory pro chodce. Pozornost byla věnována také inovacím v rozhlasové a televizní technice. Součástí Expa bylo i 300 konferencí a řada představení a doprovodných aktivit. Výstavu barevně fotografoval nizozemský fotograf Bernard F. Eilers, což byla v roce 1935 velká novinka.
Přínos výstavy pro město[editovat | editovat zdroj]
Expo 1935 sehrálo významnou roli v rozvoji Bruselu a připravilo půdu pro rozvoj výstavního areálu, který se později stal dějištěm světové výstavy Expo 1958. Aby se výstaviště stalo snadno dostupným, byla vybudována dopravní infrastruktura, včetně mostů, tramvajových tratí a nádraží. V okolí vznikly rybníky, fontány a zahrady, včetně parku Osseghem o rozloze 17 ha.[1] Grand Palais a nejméně tři další stavby z roku 1935 byly znovu použity pro Světovou výstavu v Bruselu v roce 1958 (Expo 58), která se konala na stejném místě. V současnosti zde sídlí Bruselské výstaviště (Brussels Expo), nejvýznamnější výstavní komplex v Belgii a největší výstavní prostor v zemích Beneluxu.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pavilon č.2 -
Detail pavilonu č.2 -
Pavilon č. 5 Grand Pallais -
Pavilon č. 6 -
Pavilon č. 10 -
Dobová pohlednice znázorňující celkový pohled na výstaviště -
Dobová pohlednice znázorňující Boulevard du Centenaire a Grand Palais -
Dobová pohlednice znázorňující svítící fontánu a výstavní haly s neonovým světlem -
Dobová pohlednice znázorňující nizozemský pavilon
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Brussels International Exposition (1935) na anglické Wikipedii a Weltausstellung Brüssel 1935 na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f 1935 Brussels. www.bie-paris.org [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c Brussels World's Fair 1935. jdpecon.com [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Palais des Expositions du Heysel – Inventaire du patrimoine architectural. monument.heritage.brussels [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světová výstava 1935 na Wikimedia Commons
