Přeskočit na obsah

Česká Skalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. O železniční stanici pojednává článek Česká Skalice (nádraží).
Česká Skalice
Stará radnice na náměstí
Stará radnice na náměstí
Znak města Česká SkaliceVlajka města Česká Skalice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecČeská Skalice
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 122 (2024)[1]
Rozloha17,36 km²[2]
Nadmořská výška284 m n. m.
PSČ552 03
Počet domů1 370 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduTřída T. G. Masaryka 80
552 03 Česká Skalice
urad@ceskaskalice.cz
StarostkaIng. Zuzana Jungwirthová
Oficiální web: www.ceskaskalice.cz
Česká Skalice
Česká Skalice
Další údaje
Kód obce573990
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Skalice (německy Böhmisch Skalitz) je město ve východních Čechách, na území okresu Náchod, v Královéhradeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 284 metrů v Úpsko-metujské tabuli mezi městy Náchod, Červený Kostelec, Nové Město nad Metují a Jaroměř. Městem protéká řeka Úpa, která pramení v Krkonoších. Na katastru města leží částečně přehradní nádrž Rozkoš, často nazývaná Východočeským mořem. Dne 6. ledna 1424 zde v bitvě u Skalice Jan Žižka porazil skupinu východočeských pánů.

Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel. Celková rozloha města včetně místních částí Malá Skalice, Zájezd, Spyta, Zlíč a Ratibořice činí 1735 ha.

Novodobá historie města je spjata s textilní výrobou, rozvojem cestovního ruchu, zejména do blízkého Babiččina údolí a Ratibořic, a rozvojem soukromého podnikání po roce 1989. V Malé Skalici za řekou je Muzeum Boženy Němcové.

První písemné zmínky o městě pochází z roku 1238–1241, kdy Skalici vlastnil Petr ze Skalice.[4]

V roce 1393 Jetřich z Janovic Skalici připojil k náchodskému panství.[5] Dalším majitelem Skalického zboží byl Hynek Hlaváč z Dubé (rod z Dubé spřízněn s rodem Třmene), v letech 1366–1380 Vaněk z Boskovic, o dědictví se podělili bratři Tas a Oldřich z Boskovic s manželkou Markétou ze Šternberka, Jetřich z Janovic je připojil k Náchodskému panství. V první polovině 15. stol. se majitelé střídali: Jindřich z Lažan, 1415 Boček z Kunštátu, 1425 Viktorín z Poděbrad, 1427 Jan Holec z Nemošic, 1432 Jan Baštín z Prostého, 1437 Jan Kolda ze Žampachu st., 1447 Jan Kolda ze Žampachu aj.

Během husitských válek se 6. ledna 1424 poblíž obce odehrála bitva u Skalice,[5] střet mezi spojenými oddíly východočeského husitského svazu pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a vojskem východočeské katolické šlechty vedené Půtou z Častolovic a Janem Městeckým z Opočna.

Městečko v roce 1450 vypálila krajská hotovost, která táhla proti Janu Koldovi ze Žampachu.[5][6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Město stojí v Orlické tabuli. Do severovýchodní části katastrálního území Česká Skalice zasahuje přírodní rezervace Dubno – Česká Skalice. Údolí Úpy na severním okraji města je součástí národní přírodní památky Babiččino údolí.

Česká Skalice se nachází na silnici I/33 spojující Jaroměř a Náchod. Po šesti letech výstavby byl 20. listopadu 2009 otevřen obchvat města vedoucí po jeho jižním okraji a po břehu přehradní nádrže Rozkoš.[7]

Na břehu nádrže, východně od středu města je také železniční stanice na železniční trati Jaroměř–Trutnov. Zastavují zde všechny vlaky včetně rychlíků linky R10 Praha–Trutnov.

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1961 do 31. prosince 1992 k městu patřil i Říkov.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v České Skalici.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Malé Skalici. Barokní jednolodní stavba z roku 1725 s věží na severní straně stojí na místě staršího kostela ze 14. století. V kostele je cenné barokní zařízení a cínová křtitelnice z roku 1490, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 z dílny I. F. Platzera a dvě další sochy z dílny M. B. Brauna.
  • Stará fara, jednopatrová budova z roku 1732 s dvouramenným schodištěm.
  • Bývalý Steidlerův hostinec a kovárna stojí na troskách středověké tvrze, později přestavěné na klášter. Dnes je zde Muzeum Boženy Němcové. V letech 1980–2016 zde také sídlilo Muzeum textilu.
  • Stará radnice na Husově náměstí z roku 1586, po požáru přestavěna roku 1864 v novogotickém slohu.
  • Mariánský sloup na náměstí se sochami tří světců, kolem 1700
  • Pomník Boženy Němcové na náměstí od Mořice Černila z roku 1888[9].
  • Barunčina škola, roubená stavba se šindelovou mansardovou střechou, kam v letech 1824–1833 chodila B. Panklová do školy, v ulici B. Němcové SZ od náměstí. U stolku Boženy Němcové podepsal pamětní knihu prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk při své návštěvě města v neděli 11. července 1926.
  • Vojenský hřbitov z roku 1866 u silnice do Zlíče.
  • Vila Čerych, kterou dal roku 1929 podle plánů architekta O. Novotného postavit továrník Josef Bartoň pro svého zetě. Jeho dědicové vilu odkázali Nadaci pro rozvoj občanské společnosti, která zde pořádá kurzy a konference. V zahradě se roku 2010 natáčel film V. Havla „Odcházení“.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Česká Skalice – tvrz, s. 78. 
  5. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Skalické tvrze, s. 48–49. 
  6. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Česká Skalice, s. 67. 
  7. Slavnostně otevřeli obchvat, lidem je líp. Krkonošský deník [online]. 2009-11-21. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 497.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  9. Památkový katalog

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Skalice Česká (Velká). Sv. 23, str. 248
  • Ottův slovník naučný, heslo Skalička (Skalice Malá). Sv. 23, str. 250
  • Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977. Str. 199-201.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]