Rabat

Rabat ; الرباط, ⵕⵕⴱⴰⵟ
	Rabat – znak; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	34°2′ s. š., 6°50′ z. d.
Nadmořská výška	53 m n. m.
Stát	Maroko
Region	Rabat-Salé-Kénitra
Prefektura	Rabat
	Rabat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	118,5 km²
Počet obyvatel	577 827
Hustota zalidnění	4 876 obyv./km²
Etnické složení	Arabové
Náboženské složení	muslimové
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Rabat, moderní metropole a historické město
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	1401 (anglicky)
Zařazení	2012 (36. zasedání)
Správa
Starosta	Fatalláh Oualalou
Vznik	1146
Oficiální web	www.rabat.ma
PSČ	10000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabat (někdy též Ribát, arabsky ar-Rabāṭ nebo ar-Ribāṭ, berbersky ⵕⵕⴱⴰⵟ) je od roku 1956 hlavní město Maroka. Zároveň je jedno z marockých „královských měst“. Je situováno na pobřeží Atlantského oceánu, na levém břehu ústí řeky Bú Regreg. Na protějším pravém břehu leží město Salé, se kterým je spojen několika mosty. Oblast Rabatu, Salé a okolních sídel je po Casablance druhou největší městskou aglomerací v Maroku. V minulosti bylo správním střediskem protektorátu Francouzské Maroko.

Ve městě je sídlo krále a vlády, katolického biskupství či Ústavu pro arabský jazyk. Rabat je střediskem bavlnářského, kožedělného a potravinářského průmyslu, dále pak rybolovu. Výrazně zastoupené je umělecké řemeslo (koberce, ozdoby, keramika). Významný je i cestovní ruch.

Dějiny, světové dědictví UNESCO

Část města je od roku 2012 součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dle zdůvodnění zápisu na seznam město Rabat kombinuje historické stavby arabsko-muslimské kultury a výstavbu ve stylu západního modernismu. Nachází se zde tzv. „Nové město“ vybudované v počátečním období francouzského protektorátu (od roku 1912 do 30. let 20. století), zahrnující souhrn staveb pro administrativní, residenční a obchodní účely, ale i královské sídlo či botanickou zahradu a park Jardins d’Essais. Jedná se o jeden z největších a nejambicioznějších urbanistickým projektů 20. století na africkém kontinentu. „Staré město“ - nejstarší část města - pochází z 12. století a zahrnuje např. Hassanovu věž, hradby a brány kasby z období vlády Almohadů či pozůstatky staveb andaluských Morisků ze 17. století, kteří do Maroka přišli poté, co je španělský král Filip III. Španělský vykázal ze země.

Vzdělání

Většina marockých vysokých škol je soustředěna ve městech Rabat a Casablanca. V Rabatu sídlí např. Univerzita Mohammeda V. založená v roce 1957 se studijními programy v oboru inženýrství, IT, práva, ekonomiky, sociálních věd atd. Mezi další vysokoškolské ústavy patří l'École nationale d'architecture, l'Institut national des postes et télécommunications, l'Institut agronomique et vétérinaire Hassan II, l'École nationale d'industrie minérale, l'Institut national de statistique et d'économie appliquée a další. Pobočku zde má ESSEC Business School.

Doprava

Rabat je významnou dopravní křižovatkou Maroka. Mezinárodní spojení zajišťuje především zdejší námořní přístav a letiště Rabat-Salé vzdálené přibližně 10 km severně od centra města. Městem prochází Káhirsko-dakarská dálnice a železniční trať ONCF spojující Tanger a Casablancu (v budoucnu by měla vzniknout vysokorychlostní trať mezi těmito městy).

Od roku 2011 jsou v Rabatu a sousedním Salé provozovány 2 tramvajové linky.^[2] Jejich celková délka je 19 kilometrů a zahrnují 30 stanic. Dopravu provozuje firma Alstom pomocí strojů Alstom Citadis. V současnosti probíhají práce na výstavbě dalších linek.

Partnerská města

Fotogalerie

satelitní snímek souměstí Rabat-Salé
opevnění kasby Des Oudaias
třída Mohammeda V.
Hassanova věž

Odkazy

Reference

↑ Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive [cit. 2016-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
↑ Tramway Rabat-Salé [online]. Tramway Rabat-Salé [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

Galerie Rabat na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rabat na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Rabat ve Wikislovníku

[1] Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive [cit. 2016-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)

[2] Tramway Rabat-Salé [online]. Tramway Rabat-Salé [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

[2]

Hlavní města Afriky

Nezávislé státy	Abuja (Nigérie) • Akkra (Ghana) • Addis Abeba (Etiopie) • Alžír (Alžírsko) • Antananarivo (Madagaskar) • Asmara (Eritrea) • Bamako (Mali) • Bangui (Středoafrická republika) • Banjul (Gambie) • Bissau (Guinea-Bissau) • Brazzaville (Konžská republika) • Gitega (Burundi) • Chartúm (Súdán) • Dakar (Senegal) • Dodoma (Tanzanie) • Džibuti (Džibutsko) • Džuba (Jižní Súdán) • Freetown (Sierra Leone) • Gaborone (Botswana) • Harare (Zimbabwe) • Káhira (Egypt) • Kampala (Uganda) • Kigali (Rwanda) • Kinshasa (Konžská demokratická republika) • Konakry (Guinea) • Libreville (Gabon) • Lilongwe (Malawi) • Lomé (Togo) • Luanda (Angola) • Lusaka (Zambie) • Malabo (Rovníková Guinea) • Maputo (Mosambik) • Maseru (Lesotho) • Mbabane (Svazijsko) • Mogadišo (Somálsko) • Monrovia (Libérie) • Moroni (Komory) • N'Djamena (Čad) • Nairobi (Keňa) • Niamey (Niger) • Nuakšott (Mauritánie) • Ouagadougou (Burkina Faso) • Port Louis (Mauricius) • Porto Novo (Benin) • Praia (Kapverdy) • Pretorie (Jihoafrická republika) • Rabat (Maroko) • São Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov) • Tripolis (Libye) • Tunis (Tunisko) • Victoria (Seychely) • Windhoek (Namibie) • Yamoussoukro (Pobřeží slonoviny) • Yaoundé (Kamerun)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Al-´Ajún (Západní Sahara) • Jamestown (Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha) • Mamoudzou (Mayotte) • Saint-Denis (Réunion)