Potravina
Potravina je výrobek nebo látka určená pro výživu lidí a konzumovaná ústy v nezměněném, syrovém, anebo upraveném stavu.
Jde o všechny základní poživatiny, látky obsahující živiny, produkty rostlinné nebo živočišné výroby zemědělství určené pro lidskou výživu. Obsahují živiny jako jsou sacharidy, tuky, proteiny, vitamín nebo minerální látky. Požité živiny jsou v lidském těle vstřebávány buňkami a využity k produkci energie, udržování životních funkcí a podpoře jeho růstu.
Složky potravin
Podle Národního ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) jsou poživatiny základní složkou potravy a dělí se na:
- potraviny
- pochutiny (koření, alkaloidní pochutiny, ostatní pochutiny, kypřící prostředky)
- nápoje
Potraviny jsou rostlinného nebo živočišného původu. Podle funkce ve výživě lze potraviny rozdělit na energetické, stavební a ochranné.[1]
Potraviny a potravinové suroviny rostlinného původu
- Obilniny (pšenice, žito, ječmen a oves, rýže a kukuřice, pohanka, amarant, proso, tritikále, čirok)
- Luštěniny (hrách, čočka, fazole, podzemnice olejná, sója)
- Okopaniny (brambory, řepa cukrovka, topinambury, čekanka, sladké brambory)
- Zelenina
- Ovoce
- Rostlinné tuky a oleje (olej řepkový, slunečnicový, sójový, olivový, palmový, podzemnicový, bavlníkový, světlicový, sezamový a kokosový, rostlinná másla atd.)
- Ořechy, mák, semena
- Koření
- Houby
- Řasy[2]
Potraviny a potravinové suroviny živočišného původu
- Maso a masné výrobky
- Ryby, ostatní vodní živočichové a výrobky z nich
- Mléko a mléčné výrobky
- Vejce a výrobky z nich
- Včelí med (bývá někdy zařazován mezi suroviny rostlinného původu – sladidla)[3]
Zvláštní kategorie potravin
Česká potravina
Dle novelizovaného zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a jeho prováděcí vyhlášky je česká potravina taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR.[4]
Regionální potravina
Regionální potravina je produkt – potravinářský nebo zemědělský výrobek, který je vyroben v příslušném regionu, pochází zejména z tuzemských surovin a vykazuje nezaměnitelné regionální charakteristiky (např. Poštulkovy tvarůžkové moučníky). Regionem se rozumí celek vymezený pomocí administrativních hranic kraje, jako vyšší územněsprávní celek.[5]
Biopotravina
Biopotravina je potravina vyrobená z bioproduktů, povolených přídavných a pomocných látek, a také vyhláškou povoleného podílu surovin nepocházejících z ekologického zemědělství, a to za podmínek stanovených vyhláškou.[6]
Zelená potravina
Jako zelená potravina se označují řasy, bakterie a trávy s významným podílem bílkovin a vysokou nutriční hodnotou. V propagaci se často označují také jako superpotraviny. Pojem zelená potravina ani superpotravina není jednoznačně vymezen. Běžně se k zeleným potravinám řadí chlorella, mladý ječmen a spirulina. Jako zelené potraviny se označují také vojtěška a mladá pšenice. Obecně se k zeleným potravinám dá zařadit jakákoliv zelená zelenina.[7]
Geneticky modifikovaná potravina
Geneticky modifikované (GM) potraviny jsou takové, které obsahují geneticky modifikované organizmy (GMO), sestávají z GMO nebo jsou z GMO vyrobeny.[8]
Bezpečná potravina
Bezpečná potravina odpovídá pojmu food safety (bezpečnost potravin) - hygienická a zdravotní nezávadnost potravin.
- Hygienicky nezávadná potravina je vyrobena za dodržování schválených postupů a hygienických norem, které určují její vlastnosti. Je vhodná pro lidskou spotřebu.[6]
- Zdravotně nezávadná potravina splňuje chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené právními přepisy, nebo jsou uváděny do oběhu s příslušným souhlasem Ministerstva zdravotnictví (např. doplňky stravy). Není škodlivá pro zdraví člověka.[6]
Bezpečná potravina je vhodná pro lidskou spotřebu a nepoškozuje zdraví člověka, za předpokladu, že je připravena a konzumována dle návodu k použití. Ze zákona o potravinách jednoznačně vyplývá, že do prodeje může být uveden jen takový výrobek, který tuto podmínku splňuje. Tedy všechny potraviny na trhu by měly být bezpečné.
Kvalitní potravina
Bezpečnost potraviny je základem pojmu kvalita potraviny. Avšak bezpečná potravina nemusí být nutně potravina kvalitní, potravina s biologickou hodnotou. Ta se označuje spíše jako potravina pro zdravou výživu (nesprávně zdravá potravina).[6]
Podle zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, se jakostí potravin rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž parametry jsou stanoveny zákonem a prováděcími vyhláškami. V praxi se kvalitní potravina vyznačuje mnoha dalšími jakostními znaky a kritérii, často o nich rozhoduje sám výrobce, tato kritéria nejsou kontrolována orgány státního dozoru. Kvalita výrobků je jedním ze základních požadavků vyžadovaných spotřebitelem.
Kvalita potravin je ovlivňována také prostřednictvím přídatných látek (barviva, konzervanty, emulgátory aj.). Potraviny mohou být také obohacovány potravními doplňky (vitaminy, minerály aj.).
Další
- Potraviny pro zvláštní výživu
- Potravní doplňky (vitamíny, minerální a stopové prvky)
- Potraviny nového typu
Zdroje potravin
Historicky potraviny pocházejí především z lovu a chování zvířat na jedné straně, nebo zemědělství na straně druhé. V současnosti nejvíce potravin získáváme prostřednictvím potravinářského průmyslu. Většina potravin má rostlinný původ, buď přímo, anebo nepřímo (živočišná výroba využívá rostliny ke krmení zvířat).
Mezi nejvýznamnější potraviny vůbec patří kukuřice, pšenice a rýže. Právě obiloviny jsou základním zdrojem energie pro lidskou výživu, celosvětově je podíl obilovin na výživě odhadován na 60 – 70 %.[9]
Zatímco západní svět se potýká s nadbytkem potravin, rozvojové země trpí podvýživou a hladem. V této souvislosti jsou vyzdvihovány nové typy potravin. Již v roce 1974, při příležitosti konání první Světové konference o jídle označila Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) jako „nejlepší jídlo pro budoucnost“ spirulinu.[10] Mezinárodní snahy o distribuci potravin do oblastí, kde jsou životně potřebné, zaštiťuje Světový potravinový program. Ročně distribuuje asi 4 miliony tun potravin.[11]
Příprava potravin
Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, kyselou, slanou a hořkou. Někdy se k nim řadí i pátá, tzv. umami.
Potraviny, jejich výroba, zpracování a příprava odráží mnohé z místní kultury. Mnoho národů charakterizuje také typická gastronomie s charakteristickými chutěmi, například italská kuchyně, francouzská, japonská, čínská, thajská nebo americká kuchyně.
Potraviny a potrava odráží také náboženské nebo morální postoje, např. vegetariánství, veganství. Závisí také na individuálních preferencích, zvyklostech nebo zdravotním stavu. Váže se k civilizačním chorobám (obezita, diabetes, potravinová alergie aj.)
Mnoho druhů jídla může být konzumováno v syrové podobě, příprava pak spočívá v mytí, krájení, míchání, kořenění apod. Typická příprava potravin však spočívá ve vaření, příp. pečení nebo smažení a dalších typech tepelné úpravy. Specifickou, aktuálně populární přípravou jídla je zpracování za nízkých teplot. Pak hovoříme o tzv. raw food (vitariánství).
Potraviny ve výživě člověka
Potraviny jsou nedílnou součástí výživy, lidský organismus je potřebuje k získání energie, růstu a obnově buněk tkání a orgánů. Energii dodávají prostřednictvím svého obsahu – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody.[12] Optimální strukturu výživy - poměr jednotlivých potravin ve zdravé výživě zobrazuje tzv. potravinová pyramida. Návody, jaké potraviny a v jakém množství konzumovat pro udržení či obnovení zdraví dávají výživová doporučení.
Odkazy
Reference
- ↑ KRUŽLIAK, PETER, CSc. ing. SCHALLER, RUDOLF, CSc. FORRÓ, ANTON. Potraviny a nápoje, učebnice pro kuchaře a číšníky. 1. vyd. Praha: nakl. IQ47.1984. 176 s. ISBN 80-239-0161-3. str.5–7. In: Metodický portál www.rvp.cz, výukový materiál Ing. Lydie Klementová.
- ↑ KOMPRDA, T.: Základy výživy člověka. 1. vyd., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003
- ↑ KOMPRDA, T.: Základy výživy člověka. 1. vyd., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003
- ↑ Ministr zemědělství konečně definuje, co je česká potravina. Vitalia [online]. Internet Info, s.r.o., 29. 7. 2015 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ MUSIL, J. Regionální potravina. Zemědělec [online]. Profi Press s.r.o., 30.7.2010 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ a b c d RUPRICH, J. Všímejme si rozdílů mezi zdravotní a hygienickou nezávadností, ale i biologickou hodnotou potravin [online]. Brno: Státní zdravotní ústav, 2012-03 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ SLIMÁKOVÁ, Margit. Zelené potraviny – mýty a fakta. S. 66-70. Praktické lékárenství [PDF online]. Solen, s. r. o., ve spolupráci s Českou lékárenskou společností, 2016-02-07 [cit. 2017-02-21]. S. 66-70. Dostupné online. ISSN 1803-5329. (český)
- ↑ Geneticky modifikované potraviny a krmiva [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ Rostlinná produkce [online]. Praha: CENIA, česká informační agentura životního prostředí [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Radka. Spirulina – co si o ní myslí odborníci?. Blendea [online]. 2016-09-20 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Světový potravinový program (WFP) [online]. Praha: Informační centrum OSN v Praze (UNIC Prague) [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ ROKYTA, Richard, et al. Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-4867-2. (český)
Literatura
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie: Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5. (český)
- MCGEE, Harold. On Food and Cooking: The Science and Lore of the Kitchen. New York: Simon & Schuster, 2004. ISBN 0-684-80001-2. (anglický)
- ROKYTA, Richard, et al. Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-4867-2. (český)
- SVAČINA, Štěpán, a kolektiv. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2256-6. (český)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu potravina na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo potravina ve Wikislovníku- FOODNET Informační systém potravinářské komory ČR
- Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství České republiky
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce
