Oblak
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oblak, lidově též mrak nebo mračno, je nepravidelný útvar v atmosféře tvořený drobnými kapičkami vody nebo krystalky ledu. Oblak je z dálky vnímán jako souvislý bílý nebo šedavý objekt, zevnitř pozorovatel vnímá oblak jako mlhu.
Obsah |
[editovat] Vznik
Oblaka obvykle vznikají kondenzací nasycených vodních par ve vzduchu. Teplý vzduch, který obsahuje vodní páry, stoupá vzhůru. Protože s výškou klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a tím ochlazuje. Po dosažení rosného bodu dochází ke kondenzaci nasycených par a vznikají drobné kapičky vody nebo krystalky ledu.
Tento popis je však velmi zjednodušený, například tvorba kapiček závisí na přítomnosti kondenzačních jader a podobně. Vzhled oblaku závisí na hustotě částic a jejich velikosti. Srážkami se částice slučují, v závislosti na podmínkách se mohou v různých místech zvětšovat i zmenšovat a také vypadávat jako srážky.
[editovat] Třídění oblaků
Oblaka se dělí do dvou základních kategorií – slohy (latinsky stratus) a kupy (latinsky cumulus). Další dělení je podle výšky patra výskytu oblaku, oblaky se dělí na oblaky vysokého, středního a nízkého patra a oblaky velkého vertikálního rozsahu.
[editovat] Druhy oblaků
Existuje deset základních druhů oblaků, které lze v troposféře pozorovat. Jsou to cirrus, cirrocumulus, cirrostratus, altocumulus, altostratus, nimbostratus, stratocumulus, stratus a oblaka vertikálního vývoje cumulus a cumulonimbus.
| Zkratka | Latinsky | Česky |
|---|---|---|
| St | Stratus | sloha |
| Ci | Cirrus | řasa |
| Cs | Cirrostratus | řasová sloha |
| Cc | Cirrocumulus | řasová kupa |
| Ac | Altocumulus | vyvýšená kupa |
| As | Altostratus | vyvýšená sloha |
| Sc | Stratocumulus | slohová kupa |
| Ns | Nimbostratus | dešťová sloha |
| Cu | Cumulus | kupa |
| Cb | Cumulonimbus | bouřkový oblak |
[editovat] Cirrus
Nachází se v nejvyšší vrstvách mezi 5 až 13 km. Má tvar samostatných vlákem. Je složen z ledových krystalků.
[editovat] Cirrocumulus
Stejně jako cirrus se nachází v nejvyšších vrstvách. Má vzhled koberce oddělených uspořádaných bílých kupek. Většinou je složen výhradně z ledových krystalků.
[editovat] Cirrostratus
Také se nachází v nejvyšších vrstvách. Vypadá jako lehký průsvitný závoj. Je složen z ledových krystalků.
[editovat] Odrůdy oblaků
Odrůdy oblaků vypovídají o vzájemném uspořádání nebo o průsvitnosti jednotlivých oblaků. Odrůdami oblaků jsou intortus, vertebratus, undulatus, radiatus, lacunosus, duplicatus, translucidus, perlucidus, opacus.
[editovat] Tvary oblaků
Tvary oblaků vypovídají o tvaru a struktuře samotného oblaku. Tvary oblaků jsou fibratus, uncinus, spissatus, castellanus, floccus, stratiformis, nebulosus, lenticularis, fractus, humilis, mediocris, congestus, clavus, capillatus.
[editovat] Zvláštnosti oblaků
Zvláštnostmi oblaků jsou incus, mamma, virga, praecipitatio, arcus, tuba.
[editovat] Průvodní oblaky
Průvodními oblaky jsou pileus, velum (meteorologie) a pannus. Průvodní oblaky jsou pozorovány v blízkosti základních oblaků a obvykle vznikají v určité souvislosti s nimi, jsou od oblaku odděleny, ale mohou se s masou základního oblaku v některých případech spojovat nebo jí prorůstat.
[editovat] Složení
Podle složení se oblaky dělí na vodní, ledové a smíšené.
[editovat] Literatura
- ŘEZÁČOVÁ, Daniela, a kol. Fyzika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha : Academia, 2007. 576 s., 48 s. barev. obr. příl., 1 DVD. (Gerstner; sv. 2.) ISBN 978-80-200-1505-1.
[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
