Kroupy (meteorologie)
Kroupy jsou slitky zmrzlé dešťové vody, jinak řečeno ledové hrudky o velikosti od pár milimetrů do několika centimetrů vznikající v bouřkových mracích a následně dopadající na zemský povrch. Kroupy jsou jedním z druhů hydrometeoru, padání krup se označuje jako krupobití.
Obsah |
[editovat] Kroupy v prériích
Kroupy se vytvářejí vlivem rotujícího vertikálního proudění vzduchu uvnitř velkých bouřkových mraků kumulonimbů, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách atmosféry pod bodem mrazu a kde ve velice silných vzdušných proudech cirkulují přimrzající kusy ledu. Krupobití se vyskytuje všude, ale nejčastěji a nejsilnější bývá na severoamerických prériích.
[editovat] Jak kroupy vznikají
Kroupy vznikají, když k ledovým krystalům neseným v silných mrazivých vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají vodní částečky. Když proudy zeslábnou nebo když jsou kroupy příliš těžké, než aby je mohly nést, začíná krupobití.
[editovat] Lamači rekordů
Velice ojediněle se vyskytují kroupy obřích rozměrů, jako je ta na fotografii. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na Coffeyville 3. září 1970. Ještě větší kroupa, vážicí 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se událo v Indii 30. dubna 1988 v Morabádu v indickém státě Uttarpradéš. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí, přičemž někteří byli vrstvou krup doslova „pohřbeni“. Kus ledu dlouhý 6 metrů údajně spadl 13. srpna 1849 z oblaků v Ross-shire ve Velké Británii. Led byl čirý, ale zjevně ho tvořily menší kousky. Jedním z vysvětlení je, že vznikl z krup, které stmelil dohromady blesk.
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
Tento článek není ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.
|
|||||||||||||||||||
