Kroupy (meteorologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kroupy jsou slitky zmrzlé dešťové vody, jinak řečeno ledové hrudky o velikosti od pár milimetrů do několika centimetrů vznikající v bouřkových mracích a následně dopadající na zemský povrch. Kroupy jsou jedním z druhů hydrometeoru, padání krup se označuje jako krupobití.
Obsah |
[editovat] Kroupy v prériích
Kroupy se vytvářejí uvnitř velkých bouřkových mraků kumulonimbů, kde je teplota pod bodem mrazu a kde ve velice silných vzdušných proudech cirkulují přimrzající kusy ledu. Krupobití se vyskytuje všude, ale nejčastěji a nejsilnější bývá na severoamerických prériích.
[editovat] Jak kroupy vznikají
Kroupy vznikají, když k ledovým krystalům neseným v silných mrazivých vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají vodní částečky. Když proudy zeslábnou nebo když jsou kroupy příliš těžké, než aby je mohly nést, začíná krupobití.
[editovat] Lamači rekordů
Velice ojediněle se vyskytují kroupy obřích rozměrů, jako je ta na fotografii. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na Coffeyville 3. září 1970. Ještě větší kroupa, vážicí 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se událo v Indii 30. dubna 1988. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí, přičemž někteří byli vrstvou krup doslova "pohřbeni".
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
 |
Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku. |
|
|||||||||||||||||||
