Bríza
Bríza je pravidelný vítr vznikající díky rozdílu změny teploty vzduchu ve dne a v noci.
Obsah |
Vznik brízy [editovat]
Mořská bríza [editovat]
Bríza vzniká stejně jako téměř každý vítr díky rozdílu tlaku na dvou různých místech. Bríza je specifická tím, že rozdílu tlaku je dosaženo díky rozdílným teplotám nad velkou vodní plochou a pevninou.
V noci si vodní plocha zachovává své teplo déle než pevnina. Vzduch nad pevninou je studenější a tlačí se pod vzduch nad vodní plochou, který je teplejší a stoupá vzhůru, kde se stáčí nad vodu a postupně se ochlazuje.
Naopak přes den se pevnina ohřívá rychleji a odpoledne se zvedá bríza v opačném směru - studený vzduch se tlačí pod teplejší vzduch nad pevninou.
Z meteorologického hlediska lze brízu přirovnat k postupu studené fronty. Tento efekt je pozorovatelný nejen na moři, ale i na větších vodních plochách - například na Kaspickém jezeře.
Horská bríza [editovat]
Horská bríza se odborně nazývá katabatický vítr a vane v noci směrem do údolí. Tento vítr je slabší než mořská bríza. Horská bríza vzniká pouze za klidného počasí bez větší oblačnosti.
Městská bríza [editovat]
Městská bríza je specifické proudění vzduchu vyskytující se v nočních hodinách. V letních měsících nastává proudění z periferie do centra a teplý vzduch ustupuje nahoru, protože se vzhledem k charakteru materiálů použitých v městské zástavbě není schopen ochladit. Periferie ovšem často generují větší objemy škodlivin a ty se v noci s městskou brízou přesunují do městských center. Podobným ale méně dynamickým jevem jsou městské tepelné ostrovy.
Další informace [editovat]
Bríza je vítr v historii hojně využívaný příbřežními rybáři. Brzy ráno vypluli na moře s větrem v zádech a odpoledne se stejně vraceli k pobřeží. Na moři působí bríza do vzdálenosti 10 - 30 kilometrů.
V některých oblastech může bríza působit proti převládajícím větrům a její síla je díky tomu podstatně nižší, popřípadě nemusí být vůbec pozorovatelná.
Bríza se řadí mezi takzvané lokální větry.
