Kondenzační jádro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.

Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.

Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno ovlhají. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.

Dělení kondenzačních jader[editovat | editovat zdroj]

Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.

Podle velikosti:

  • jádra Aitkenova r < 10-7 m
  • jádra velká 10-7 m < r < 10-6 m
  • jádra obří r > 10-6 m

Což je okolo 10-4 mm.

Podle skupenství:

  • jádra kapalná
  • jádra pevná

Podle chemických vlastností:

  • nesmáčitelná - hygrofobní
  • smáčitelná - hygroskopická
    • nerozpustitelná
    • rozpustná
    • roztoky solí
    • roztoky kyselin

Podle elektrické povahy:

  • nabitá
  • neutrální

Podle fyzikálně-chemických vlastností:

  • přechodná
  • trvalá

Podle původu:

  • přirozené
    • mořské - mořská sůl, metabolické produkty fytoplanktonu
    • vulkanické
    • prachové
  • antropogenní
    • kouřové

Související články[editovat | editovat zdroj]

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

J. Podzimek: Fysika oblaků a srážek. 1. vyd., ČSAV, Praha, 1959. 440 s.

B. Sobíšek et al.: Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd., MŽP, Praha, 1993. 594 s.