Havlíčkův Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Havlíčkův Brod
Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie
Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie
Znak města Havlíčkův BrodVlajka města Havlíčkův Brod
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel23 398 (2023)[1]
Rozloha64,93 km²[2]
Nadmořská výška422 m n. m.
Počet domů4 555 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.13
Kontakt
Adresa městského úřaduHavlíčkovo náměstí 57
Havlíčkův Brod
58061 Havlíčkův Brod
posta@muhb.cz
StarostaMgr. Jan Tecl
Oficiální web: www.muhb.cz
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod
Další údaje
OceněníStavba Vysočiny (2011)
Kód obce568414
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 23 tisíc[1] obyvatel.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Havlíčkova Brodu.
Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kol. 1690)

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[4] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.

V letech 18711874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze.

Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě sídlí pivovar Rebel.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 189 8 811 9 359 10 240 12 628 13 150 15 232 17 238 17 533 20 197 23 146 24 472 24 375 23 723

Struktura populace

Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[6] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[7]

Členění města

Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:

  • k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
  • k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Jilemník – část Jilemník
  • k. ú. Klanečná – část Klanečná
  • k. ú. Květnov – část Květnov
  • k. ú. Mírovka – část Mírovka
  • k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
  • k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
  • k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
  • k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
  • k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
  • k. ú. Zbožice – část Zbožice

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov, Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.[8]

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Havlíčkův Brod a Obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod.

Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.

Samospráva

V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[9] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[10]

Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990

  • Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
  • Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
  • Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
  • Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
  • Mgr. Jan Tecl, MBA od 2010 (ODS)

Školství

  • Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
  • Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Konečná
  • Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
  • Základní škola a Praktická škola, U Trojice
  • Gymnázium Havlíčkův Brod
  • Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
  • Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
  • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
  • Pedagogicko - psychologická poradna Havlíčkův Brod
  • Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
  • Soukromá Základní umělecká škola

Muzea a galerie

Sport

Doprava

Související informace naleznete také v článcích Havlíčkův Brod (nádraží) a Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě.

Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální Trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu. Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
Kostel Svaté Rodiny s kaplí Božího hrobu

Církevní památky

Světské památky

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
  9. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  10. Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy