Brest (Bělorusko)
| Brest Брэст / Брест |
||
|---|---|---|
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 52° 5′ s. š., 23° 41′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 90-162 m n. m. | |
| Stát: | Bělorusko | |
| Oblast: | Brestská oblast | |
| administrativní dělení: | město a okolí tvoří Brestský rajón. | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 145,26 km² | |
| počet obyvatel: | 309 764 (2009) | |
| hustota zalidnění: | 2390 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Bělorusové, Poláci, Rusové | |
| náboženské složení: | Pravoslaví, katolictví | |
| správa | ||
| starosta: | A. S. Palyšenkov (А. C. Палышенков) | |
| oficiální web: | www.brest.by | |
| telefonní předvolba: | +375 162 | |
| PSČ: | 224000 | |
Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií. Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (309 764 ) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z centrem počátečního hrdinského odporu Rudé armády během 2. světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci hrdinně bránili Brestskou pevnost.
Obsah |
Název [editovat]
Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921-39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.[1]
Názvy v dalších jazycích
- bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
- polsky: Brześć (nad Bugiem)
- ukrajinsky: Берестя / Beresťa
- litevsky: Brestas
Dějiny [editovat]
Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 patřilo město Polsko-litevskému státu. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.
Po 3. dělení Polska se Brest ocitl v Ruském impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasíno pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě I. světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v 2. světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.
V letech 1918–1939 byl Brest součástí II. Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 získal celé západní Bělorusko Sovětský svaz; po 2. světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.
Židé v Brestu [editovat]
Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.[2] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holocaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.
Doprava [editovat]
Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou. Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Białystok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Bohumín a Moskvu. Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva. Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy. Poblíž města je menší mezinárodní letiště.
Externí odkazy [editovat]
- Městský portál (rusky)
- článek o Brestu v Běloruských listech (česky)
- Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus) (anglicky)
Reference [editovat]
- ↑ http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005101702
- ↑ Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)
