Vanuatu: Porovnání verzí

Vanuatská republika; Ripablik blong Vanuatu; Republic of Vanuatu; République du Vanuatu
vlajka	; znak
	Hymna; Yumi, Yumi, Yumi
Geografie
	; Poloha Vanuatu
Hlavní město	Port Vila (Efate)
Rozloha	12 200 km² (161. na světě) ; z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Tabwemasana (1877 m n. m.)
Časové pásmo	+11
Poloha	16°38′0″ j. š., 168°1′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	20 ob. / km² (194. na světě)
HDI	▲ 0,686 (střední) (123. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	tři úřední jazyky: angličtina, francouzština, bislamština, plus více než 100 místních jazyků
Náboženství	presbyteriáni 36,7 %; anglikáni 15 %; římští katolíci 15 %; domorodé náboženství 7,6 %; adventisté sedmého dne 6,2 %; Kristova církev 3,8 %; jiní 15,7 %
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	30. července 1980 (nezávislost na Francii a Spojeném království)
Prezident	Tallis Obed Moses
Předseda vlády	Charlot Salwai
Měna	vanuatský vatu (VUV)
HDP/obyv. (PPP)	2 988 USD (151. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	548 VUT VU
MPZ	VU
Telefonní předvolba	+678
Národní TLD	.vu
	multimediální obsah na Commons

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 9. 2017, 13:51

Vanuatu, oficiálně Vanuatská republika, je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází přibližně 2 350 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy (1906–1980).

Poloha a charakter území

Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků, seskupených do tvaru písmene Y. Největšími ostrovy jsou Espiritu Santo a Malakula. Pobřeží velké části ostrovů, které jsou sopečného původu, tvoří korálové útesy. Nejvyšším vrcholem země je Tabwemasana měřící 1 877 m. Na souostroví se nachází také několik činných sopek, k nejznámějším patří Lopevi, Marum a Benbow. Zvláštností je sopka Gaua, jejíž kráter vyplňuje jezero Letas. Vanuatu sestává z 15 velkých ostrovů, několika menších ostrůvků a 3 souostroví.

Podnebí

Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22–27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu dá rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečí tajfuny.

V březnu 2015 zasáhla ostrov tropická bouře Pam, která zničila většinu budov hlavního města a způsobila smrt mnoha obyvatel.^[3]

Flora a fauna

Flora na severu se podstatně liší od flory na jihu. Na severu převládají tropické lesy, kde rostou stromové kapradiny, santalové stromy a týky. Na jihu se rozprostírají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri. Na ostrovech nežije příliš mnoho savců, pouze hlodavci, zdivočelá prasata, poletuchy a netopýři. Značnou převahu zde mají ptáci, domov jich tu má asi 50 druhů (drozdi, holubi, papoušci a pěnkavy). Plazi zde mají zastoupení v podobě gekonů.

Hospodářství

Velký význam mají pro Vanuatu ložiska manganové rudy, která se vyváží do Japonska a Číny. Nacházejí se zde také ložiska rud železa a mědi. Větší význam má ale zemědělství. Hlavní plodinou je kokosová palma. Dále se pěstují banány, citrusy, cukrová třtina, chlebovník, jamy, kakao, káva, kukuřice, taro, vanilka a různé druhy zeleniny. Důležitý je také rybolov. Hlavním odvětvím průmyslu je potravinářský průmysl, zvláště pak zpracování ryb.

Obyvatelstvo

97% obyvatel se hlásí k domorodým Vanuaťanům. Zbytek populace tvoří mix evropanů, asiatů a ostatních tichomořských ostrovanů. Na Vanuatu se stále mluví více než 140 domorodými jazyky. Negramotnost obyvatelstva je relativně vysoká - 22 %. Střední délka života mužů je 61 let, žen 64 let.

Provincie

Reference

↑ ISNO, Vira. HON. CHARLOT SALWAI [online]. Republic of Vanuatu, 2015-01-20 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
↑ ČTK. Všechno je pryč. Vanuatu sčítá škody po ničivé bouři. Aktuálně.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2015-03-16]. Dostupné online.

Související články

Torresovy ostrovy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vanuatu na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Vanuatu ve Wikislovníku
Vanuatu (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Vanuatu [online]. U.S. Department of State, 2011-05-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Vanuatu [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Souhrnná teritoriální informace: Vanuatu [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online.
ADAMS, Ron; FOSTER, Sophie. Vanuatu [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ISNO, Vira. HON. CHARLOT SALWAI [online]. Republic of Vanuatu, 2015-01-20 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.

[3] ČTK. Všechno je pryč. Vanuatu sčítá škody po ničivé bouři. Aktuálně.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2015-03-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 }}
-'''Vanuatu''', oficiálně '''Vanuatská republika''' je [[Melanésie|melanéský]] [[ostrovní stát]] v&nbsp;[[Oceánie|Oceánii]]. Souostroví se nachází přibližně 2 350&nbsp;km východně od [[Austrálie]], 500&nbsp;km severovýchodně od [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonie]], západně od [[Fidži]] a jižně od [[Šalamounovy ostrovy|Šalamounových ostrovů]]. Během [[Kolonialismus|koloniálního]] období se nazývalo '''Nové Hebridy '''(1906 - 1980).
+'''Vanuatu''', oficiálně '''Vanuatská republika''', je [[Melanésie|melanéský]] [[ostrovní stát]] v&nbsp;[[Oceánie|Oceánii]]. Souostroví se nachází přibližně 2 350&nbsp;km východně od [[Austrálie]], 500&nbsp;km severovýchodně od [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonie]], západně od [[Fidži]] a jižně od [[Šalamounovy ostrovy|Šalamounových ostrovů]]. Během [[Kolonialismus|koloniálního]] období se nazývalo '''Nové Hebridy '''(1906–1980).
 == Poloha a charakter území ==

Státy a území v Austrálii a Oceánii

Nezávislé státy	Austrálie • Cookovy ostrovy¹ • Federativní státy Mikronésie² • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy² • Nauru • Nový Zéland • Niue¹ • Palau² • Papua Nová Guinea • Samoa • Šalomounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu

Součásti suverénních států	Chile: (Velikonoční ostrov • Ostrovy Juana Fernándeze) • Indonésie: (Papua • Západní Papua • Papua Pengunungan • Střední Papua • Jižní Papua • Jihozápadní Papua) • Japonsko: (Boninské ostrovy • Minami Torišima) • Spojené státy: (Havaj • Palmyra)

Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ostrovy Korálového moře • Norfolk) Francie: (Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna) Nový Zéland: (Tokelau) Spojené království: (Pitcairnovy ostrovy) Spojené státy: (Americká Samoa • Bakerův ostrov • Guam • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Severní Mariany • Wake)

¹Státy přidružené k Novému Zélandu. ²Státy přidružené ke Spojeným státům. ³Řazené také do jihovýchodní Asie