Ununoctium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ununoctium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)
(293) Uuo
118
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 118 Ununoctium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Ununoctium, Uuo, 118
Cizojazyčné názvy lat. Ununoctium
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 293,21495(99) pro 293Uuo
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané plynné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Rn
Ununseptium Uuo

Ununoctium, chemická značka Uuo, (lat. Ununoctium) je transuranprotonovým číslem 118 (18. skupina, 7.(Q) perioda). Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů a pravděpodobně to bude druhý radioaktivní plyn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozpadová řada ununoctia – čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). Ununoctium bylo vytvořeno v reakci

 86
36
 Kr +  208
82
 Pb →  293
118
 Uuo +  1
0
 n

a ununhexium jeho rozpadem. O rok později vědci svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo potvrdit v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova.

V roce 2006 oznámili spolupracující týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko) a Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) objev 3 (možná 4) jader ununoctia v reakci

 249
98
 Cf +  48
20
 Ca →  294
118
 Uuo + 3  1
0
 n.

Ununoctium bylo potvrzeno detekcí rozpadu alfa jeho jader na  290
116
 Lv.

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uuo uznala za objevené vědci ve spolupráci Dubna-Livermore a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[1][2]

Protože byly současně uznány objevy prvků ununtrium, ununpentium a ununseptium, jsou již prokazatelně objeveny všechny prvky 7. periody periodické tabulky.[3]

Předpokládané vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti:

  • Ununoctium bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. UuoO3), chloridy nebo fluoridy. To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře).
  • Pokud by se ununoctium vyskytovalo ve větším množství v přírodě a pokud by tvořilo stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál a ne jako plyn.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. , 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF: [1].  (anglicky) 
  2. ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. , 4. leden 2016. Dostupné online.  
  3. Periodic Table’s 7th Period is Finally Complete, IUPAC-IUPAP Officials Say. Sci-News.com, 5. leden 2016. Dostupné online (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]