Oganesson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ununoctium)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oganesson
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)[pozn. 1]
(293) Og
118
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 118 Oganesson - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Oganesson, Og, 118
Cizojazyčné názvy angl. Oganesson
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 293,21495(99) pro 293Og
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)[pozn. 1]
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané plynné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
294Og umělý 0+ 1,8 ms α 290Lv[5]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Rn
Tennessin Og

Oganesson (chemická značka Og) je transuranprotonovým číslem 118 (18. skupina, 7.(Q) perioda). Před schválením tohoto názvu se provizorně označoval jako Ununoktium (Uuo).

Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů[pozn. 1] a bude to tedy druhý radioaktivní plyn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozpadová řada oganessonu – čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). Oganesson byl vytvořen v reakci

 86
36
 Kr +  208
82
 Pb →  293
118
 Og +  1
0
 n

a livermorium jeho rozpadem. O rok později vědci svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo potvrdit v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova.

V roce 2006 oznámili spolupracující týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumůDubně (Rusko) a Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) objev 3 (možná 4) jader oganessonu v reakci

 249
98
 Cf +  48
20
 Ca →  294
118
 Og + 3  1
0
 n.

Oganesson byl potvrzen detekcí rozpadu alfa jeho jader na  290
116
 Lv.

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uuo uznala za objevené vědci ve spolupráci Dubna-Livermore a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[6][7] Konečným návrhem objevitelů byl název oganesson a značka Og. Prvek je takto pojmenován na počest ruského jaderného vědce Jurije Colakoviče Oganesjana.[8][9] Název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu vzácných plynů.[10] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[8] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[11]

Protože byly současně uznány objevy prvků nihonium, moscovium a tennessin, jsou již prokazatelně objeveny všechny prvky 7. periody periodické tabulky.[12]

Předpokládané vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti:

  • Oganesson bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. OgO3), chloridy nebo fluoridy. To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře).
  • Vzhledem k odlišné spin-orbitální vazbě a unikátní struktuře obalu[pozn. 1] se předpokládá relativně vysoká dipólová polarizovatelnost a pozitivní elektronová afinita. Oproti lehčím vzácným plynům by měl oganesson vykazovat silnější van der Waalsovy mezimolekulové vazby.[3]
  • Pokud by se oganesson vyskytoval ve větším množství v přírodě a pokud by tvořil stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál a ne jako plyn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Provedené relativistické kvantově-mechanické výpočty však ukazují, že oganesson má již natolik velké protonové číslo, že vzhledem k velikosti obalu začíná ve spin-orbitální interakci převažovat nad LS vazbou vazba jj a klasický popis uspořádání obalu do slupek a orbitalů se již nejeví jako korektní, ale že jeho struktura je bližší Fermiho elektronovému plynu.[1][2][3][4] Očekávání obdobných vlastností, jako u lehčích vzácných plynů, proto nemusí být naplněno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠTRAJBLOVÁ, Jana. Aktualita z fyziky: Zapeklité atomy oganessonu. Kapitola Články. Matfyz.cz [online]. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, 23. duben 2018. Dostupné online. 
  2. BALL, Philip. Immense oganesson projected to have no electron shells. Chemistry World [online]. Royal Society of Chemistry, 9. říjen 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b WILSON, Angela K. Heaviest Element Has Unusual Shell Structure. Kapitola Viewpoint, s. 1–2. Physics [online]. American Physical Society, 31. leden 2018. Svazek 11, čís. 10, s. 1–2. Dostupné online. PDF [1]. (anglicky) 
  4. JERABEK, Paul; SCHUETRUMPF, Bastian; SCHWERDTFEGER, Peter; NAZAREWICZ, Witold. Electron and Nucleon Localization Functions of Oganesson: Approaching the Fermi-Gas Limit [online]. 2017-07-27, rev. 2017-09-29. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. 
  6. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF [2]. (anglicky) 
  7. ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 4. leden 2016. Dostupné online. 
  8. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online (anglicky)
  9. Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 9. červen 2016. Dostupné online. 
  10. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  11. IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  12. Periodic Table’s 7th Period is Finally Complete, IUPAC-IUPAP Officials Say. Sci-News.com, 5. leden 2016. Dostupné online (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]