Ununoctium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rn

Uuo

UnunseptiumUnunoctium

  odhad [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6 (založeno na radonu)
A Uuo
118
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Ununoctium (Ununoctium), Uuo , 118
Registrační číslo CAS 54144-19-3
Umístění v PSP skupina,

7. perioda, blok p

Char. skupina nespecifikováno
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů {{{počet přírodních izotopů}}}
Vzhled {{{vzhled}}}
[[Soubor:|255px|]]
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost pro 293Uuo vypočítáno 293,21495(99)
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr {{{kovalentní poloměr}}} pm
van der Waalsův poloměr {{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace odhad [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6 (založeno na radonu)
Elektronů v hladinách {{{elektronů ve slupkách}}}
Oxidační číslo {{{oxidační čísla}}}
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pravděpodobně plyn
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání °C ( K)
Teplota varu °C ( K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita (Paulingova stupnice)
Ionizační energie
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Ununoctium, chemická značka Uuo, (lat. Ununoctium) je transuranprotonovým číslem 118 (18. skupina, 7.(Q) perioda). Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů a pravděpodobně to bude druhý radioaktivní plyn. Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti:

  • Ununoctium bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. UuoO3), chloridy nebo fluoridy. To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře).
  • Pokud by se ununoctium vyskytovalo ve větším množství v přírodě a pokud by tvořilo stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál a ne jako plyn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozpadová řada ununoctia – čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). O rok později svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo provést v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova. Vědci tvrdí, že provedli tuto reakci:

249
98
Cf + 48
20
Ca → 294
118
Uuo + 3 1
0
n

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]