Ununoctium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ununoctium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)
(293) Uuo
118
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 118 Ununoctium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Ununoctium, Uuo, 118
Cizojazyčné názvy lat. Ununoctium
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 293,21495(99) pro 293Uuo
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6
(založeno na radonu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané plynné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Rn
Ununseptium Uuo

Ununoctium, chemická značka Uuo, (lat. Ununoctium) je transuranprotonovým číslem 118 (18. skupina, 7.(Q) perioda). Jako návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi název oganesson a značku Og.[1] Název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu vzácných plynů.[2]

Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů a pravděpodobně to bude druhý radioaktivní plyn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozpadová řada ununoctia – čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). Ununoctium bylo vytvořeno v reakci

 86
36
 Kr +  208
82
 Pb →  293
118
 Uuo +  1
0
 n

a ununhexium jeho rozpadem. O rok později vědci svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo potvrdit v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova.

V roce 2006 oznámili spolupracující týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko) a Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) objev 3 (možná 4) jader ununoctia v reakci

 249
98
 Cf +  48
20
 Ca →  294
118
 Uuo + 3  1
0
 n.

Ununoctium bylo potvrzeno detekcí rozpadu alfa jeho jader na  290
116
 Lv.

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uuo uznala za objevené vědci ve spolupráci Dubna-Livermore a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[3][4] Konečným návrhem objevitelů, který předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi, je název oganesson a značka Og. Prvek má být takto pojmenován na počest ruského jaderného vědce Jurije Colakoviče Oganesjana.[1][5]


Protože byly současně uznány objevy prvků ununtrium, ununpentium a ununseptium, jsou již prokazatelně objeveny všechny prvky 7. periody periodické tabulky.[6]

Předpokládané vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti:

  • Ununoctium bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. UuoO3), chloridy nebo fluoridy. To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře).
  • Pokud by se ununoctium vyskytovalo ve větším množství v přírodě a pokud by tvořilo stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál a ne jako plyn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online (anglicky)
  2. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  3. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. , 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF: [1].  (anglicky) 
  4. ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. , 4. leden 2016. Dostupné online.  
  5. Moskva, Japonsko, Tenessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. , 9. červen 2016. Dostupné online.  
  6. Periodic Table’s 7th Period is Finally Complete, IUPAC-IUPAP Officials Say. Sci-News.com, 5. leden 2016. Dostupné online (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]