Přeskočit na obsah

Polarizovatelnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polarizovatelnost molekuly je deformovatelnost elektronového obalu molekuly vlivem vnějšího elektrického pole. Závisí na vzdálenosti valenčních elektronů od jádra a na delokalizaci elektronů.

Přiblíží-li se k molekule elektricky nabitá částice, dojde k posunu vazebných elektronů a z molekuly vzniká dipól – vazba se polarizuje a na vázaných atomech vznikají parciální náboje δ+ a δ. Jestliže se nabitá částice vzdálí, elektrony se vrací do původní pozice a polarizace tak zaniká.

Obecně platí, že vazby π jsou lépe polarizovatelné než vazby σ, a že polarizovatelnost vazby má na reaktivitu molekuly větší vliv než polarita vazeb v běžném stavu.[1]

Značení a jednotky

[editovat | editovat zdroj]

Pro nepříliš silná elektrická pole platí vztah

kde je intenzita elektrického pole a je dipólový moment.

Vyjadřuje se jako elektrická polarizovatelnost molekuly (jednotka C··V−1), nebo jako molární polarizovatelnost (jednotka m³·mol−1).

  1. STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie: pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství). 4. vydání. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3480-7.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]