Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ředitelství Spojeného ústavu jaderných výzkumů

Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV, rusky: Объединённый институт ядерных исследований, ОИЯИ) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory. Ústav zaměstnává dohromady 5500 lidí, vědců zde pracuje 1200 – tisícovka z tohoto počtu jsou doktorandi z 18 členských států. Těmito členskými státy jsou: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Čína , Kuba, Česko, Gruzie, Kazachstán, Moldávie, Mongolsko, Severní Korea, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Rovněž zde působí významní vědci z organizací jako je UNESCO, CERN, CLAF a vědci ze států západní Evropy a USA.

Součásti[editovat | editovat zdroj]

Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří:

  • Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky
  • Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií
  • Laboratoř částicové fyziky
  • Dželepovova laboratoř jaderných problémů
  • Fljorovova laboratoř jaderných reakcí
  • Frankova laboratoř neutronové fyziky
  • Laboratoř informačních technologií
  • Laboratoř radiační biologie

Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: Teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV) a synchrofázotronem (4 MeV). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. května 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. Ústav vznikl ze dvou institutů sovětské akademie věd – Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako "východní protipól CERNu".

Nejdůležitější objevy[editovat | editovat zdroj]

V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například:

  • 1959 – nezářivé přechody v mezoatomech
  • 1960 – antisigma-minus hyperon
  • 1963 – prvek 102
  • 1972 – regenerace buněk po zásahu radiací
  • 1973 – zákon zachování počtu kvarků
  • 1975 – jev uvěznění pomalých neutronů
  • 1988 – pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu
  • 1999 – 2005 – těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113
  • 2006 – chemická identifikace prvku 112
  • 2010 – prvek 117

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

  1. Dmitrij Ivanovič Blochincev (1956 – 1965)
  2. Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (1966 – 1988)
  3. Dezső Kiss (1989 – 1991)
  4. Vladimir Georgijevič Kadyševskij (1992 – 2005)
  5. Alexej Norajrovič Sisakjan (2005 – 2010)
  6. Michail Grigorjevič Itkis (2010 - 2011 viceředitel pověřený řízením po smrti A. N. Sisakjana)
  7. Viktor Anatoljevič Matvejev (od 2011)

Cena SÚJV[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]