Blažim (okres Louny): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Historie, pamětihodnosti, kosmetické úpravy
Řádek 29: Řádek 29:
| nadmořská výška = 261
| nadmořská výška = 261
}}
}}
Obec '''Blažim''' se nachází v [[Okres Louny|okrese Louny]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel.
Obec '''Blažim''' se nachází v [[Okres Louny|okrese Louny]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;Blažimi pochází podle [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] z&nbsp;roku [[1332]],<ref name="profous"/> ale [[Rudolf Anděl]] uvedl už rok 1183, kdy měla vesnice patřit [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]. K&nbsp;roku 1390 je doložena existence blažimské [[tvrz]]e, na které tehdy sídlil Litolt z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="andel"/> Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v&nbsp;letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Během [[Husitské války|husitských válek]] se vesnice zmocnilo město [[Louny]], po němž připadla roku 1454 králi [[Ladislav Pohrobek|Ladislavovi]].<ref name="andel"/>
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1332]], v této době zde byl [[poplužní dvůr]] s [[Gotika|gotickou]] [[tvrz]]í. Na přelomu 14. a 15. století byla ves rozdělena mezi několik šlechticů, ale už od 2. poloviny 15. století byli jedinými vlastníky [[Páni z Vřesovic|Kostomlatští z Vřesovic]], kteří nahradili zaniklou gotickou stavbu novou tvrzí. V roce 1629 prodal (nuceně) Jan Habart Kostomlatský ves Blažim [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlu Michnovi z Vacínova]].


Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav [[Páni z Vřesovic|z&nbsp;Vřesovic]], po němž ji v&nbsp;roce 1467 zdědil Jindřich z&nbsp;Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z&nbsp;Vřesovic).<ref name="andel"/> Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z&nbsp;Vřesovic,<ref name="andel"/> který si nechal Blažim s&nbsp;tvrzí a dvorem zapsat do obnovených [[Zemské desky|zemských desek]]. Měl více dětí, z&nbsp;nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v&nbsp;roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v&nbsp;roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s&nbsp;[[Nehasice]]mi, roku 1629 prodal [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlu Michnovi z&nbsp;Vacínova]]. Jan Habart se téhož roku z&nbsp;náboženských důvodů odstěhoval s&nbsp;rodinou do [[Pirna|Pirny]].<ref name="bobkova"/> V&nbsp;roce 1630 koupil dům v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]], ale ve stejném roce zemřel.<ref name="sterikova"/> Blažim poté patřila do roku 1671 k&nbsp;[[Bitozeves (tvrz)|Bitozevsi]] a poté k&nbsp;[[Postoloprty (zámek)|Postoloprtům]].<ref name="sedlacek"/>
Tvrz bývalého poplužního dvora sloužila až do 20. století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech 20. století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Úlovec
| jméno = Jiří
| titul = Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech
| url =
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Nakl. Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| počet stran = 379 pages
| strany = 27–28
| isbn = 80-7277-017-9
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref>

=== Doba pobělohorská ===
Když dne 31. července 1627 [[Ferdinand II. Štýrský]] svým [[Rekatolizace|rekatolizačním]] mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo [[Náboženská konverze|konvertovat]] ke [[Katolicismus|katolictví]], ze země se jen v tomto roce vystěhovalo 185 šlechtických rodin. [[Exulanti|Exulanty]] přijímalo už od roku 1622 [[Saské kurfiřtství|saské kurfiřství]]. Exulant Jan Habart Kostomlatský (který „prodal“ svůj majetek v Blažimi zbohatlíkovi na [[Konfiskace|konfiskacích]]) žil v roce 1629 s rodinou v [[Pirna|Pirně]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bobková
| jméno = Lenka
| odkaz na autora = Lenka Bobková
| titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639
| url =
| vydavatel = Scriptorium
| místo = Praha
| počet stran = lxiv, 228 pages
| strany = 19, 188–189
| isbn = 80-86197-05-0
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref> v roce 1630 si koupil dům v [[Drážďany|Drážďanech]] a téhož roku zemřel.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štěříková
| jméno = Edita
| odkaz na autora = Edita Štěříková
| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku
| url =
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| rok vydání = 2004
| počet stran = 549 pages
| strany = 187–188
| isbn = 80-7017-008-5
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref>


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869&nbsp;a&nbsp;2011<ref name="Obyvatele">{{Citace monografie
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869&nbsp;a&nbsp;2011<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/>
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 396, 397 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="obyvatele2013">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 303 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref>
|-
|-
!
!
Řádek 104: Řádek 51:


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
V&nbsp;Blažimi stojí čtyři [[Kulturní památka (Česko)|památkově chráněné]] objekty:
* Pozdně barokní [[Kostel svatého Prokopa (Blažim)|kostel svatého Prokopa]]

* Socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]
* pozdně barokní [[Kostel svatého Prokopa (Blažim)|kostel svatého Prokopa]]
* Zbytky barokní tvrze (areál fary) – památkově chráněno<ref>https://pamatkovykatalog.cz/zbytky-tvrze-13986075</ref>
* socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]
* Hospodářský dvůr s dochovanou barokní sýpkou
* hospodářský dvůr s&nbsp;barokní sýpkou
* areál fary s&nbsp;pozůstatky tvrze

Blažimská tvrz byla podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] zchátralá už v&nbsp;letech 1667–1691.<ref name="sedlacek"/> Podle Jiřího Úlovce stála v&nbsp;areálu bývalého [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]] a sloužila až do dvacátého století k&nbsp;hospodářským účelům i&nbsp;jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v&nbsp;osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.<ref name="ulovec"/> Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v&nbsp;hospodářské budově v&nbsp;areálu fary.<ref name="pk-tvrz"/>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="profous">{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Profous
| titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1954
| počet stran = 823
| svazek = I. A–H
| typ kapitoly = heslo
| url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0097
| kapitola = Blažim
| strany = 97
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Blažim – tvrz
| strany = 47
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Tvrze v okolí Postoloprt
| strany = 417
}}</ref>
<ref name="bobkova">{{Citace monografie
| příjmení = Bobková
| jméno = Lenka
| odkaz na autora = Lenka Bobková
| titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639
| vydavatel = Scriptorium
| místo = Praha
| počet stran = 228
| strany = 19, 188–189
| isbn = 80-86197-05-0
}}</ref>
<ref name="sterikova">{{Citace monografie
| příjmení = Štěříková
| jméno = Edita
| odkaz na autora = Edita Štěříková
| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku
| vydání = 1
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| rok vydání = 2004
| počet stran = 549
| strany = 187–188
| isbn = 80-7017-008-5
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| strany = 396, 397
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 900
| strany = 303
| isbn = 978-80-250-2394-5
}}</ref>
<ref name="ulovec">{{Citace monografie
| příjmení = Úlovec
| jméno = Jiří
| titul = Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| počet stran = 379
| strany = 27–28
| isbn = 80-7277-017-9
}}</ref>
<ref name="pk-tvrz">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zbytky tvrze
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/zbytky-tvrze-13986075
| datum přístupu = 2021-10-15
| vydavatel = Národní památkový ústav
}}</ref>
</references>


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}}
* {{RÚIAN}}
* {{RÚIAN}}


Řádek 119: Řádek 174:
{{Okres Louny}}
{{Okres Louny}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Česko|Geografie}}
{{Portály|Česko|Geografie}}



Verze z 15. 10. 2021, 20:26

Blažim
Kostel svatého Prokopa a budova sýpky v hospodářském dvoře
Kostel svatého Prokopa a budova sýpky v hospodářském dvoře
Znak obce BlažimVlajka obce Blažim
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel291 (2023)[1]
Rozloha9,63 km²
Katastrální územíBlažim
Nadmořská výška261 m n. m.
PSČ439 42
Počet domů86 (2021)[2][3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBlažim 107
44001 Louny 1
obecblazim@tiscali.cz
StarostaOldřich Sodomka
Oficiální web: www.blazim.cz
Blažim na mapě
Blažim
Blažim
Další údaje
Kód obce566012
Kód části obce5541
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Blažim se nachází v okrese LounyÚsteckém kraji. Žije v ní 291[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Blažimi pochází podle Antonína Profouse z roku 1332,[4] ale Rudolf Anděl uvedl už rok 1183, kdy měla vesnice patřit maltézskému řádu. K roku 1390 je doložena existence blažimské tvrze, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.[5] Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.[6] Během husitských válek se vesnice zmocnilo město Louny, po němž připadla roku 1454 králi Ladislavovi.[5]

Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav z Vřesovic, po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).[5] Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,[5] který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených zemských desek. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s Nehasicemi, roku 1629 prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do Pirny.[7] V roce 1630 koupil dům v Drážďanech, ale ve stejném roce zemřel.[8] Blažim poté patřila do roku 1671 k Bitozevsi a poté k Postoloprtům.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 414 490 531 522 478 530 554 251 267 266 290 157 191 254
Domy 64 66 70 77 76 77 95 95 68 59 54 64 64 78

Pamětihodnosti

V Blažimi stojí čtyři památkově chráněné objekty:

Blažimská tvrz byla podle Augusta Sedláčka zchátralá už v letech 1667–1691.[6] Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého poplužního dvora a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.[11] Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.[12]

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blažim, s. 97. 
  5. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blažim – tvrz, s. 47. 
  6. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. 
  7. BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639. Praha: Scriptorium 228 s. ISBN 80-86197-05-0. S. 19, 188–189. 
  8. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 187–188. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  11. ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 27–28. 
  12. Zbytky tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy