Blažim (okres Louny): Porovnání verzí
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Historie, pamětihodnosti, kosmetické úpravy |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| nadmořská výška = 261 |
| nadmořská výška = 261 |
||
}} |
}} |
||
Obec '''Blažim''' se nachází v |
Obec '''Blažim''' se nachází v [[Okres Louny|okrese Louny]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[První písemná zmínka]] o Blažimi pochází podle [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] z roku [[1332]],<ref name="profous"/> ale [[Rudolf Anděl]] uvedl už rok 1183, kdy měla vesnice patřit [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]. K roku 1390 je doložena existence blažimské [[tvrz]]e, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.<ref name="andel"/> Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Během [[Husitské války|husitských válek]] se vesnice zmocnilo město [[Louny]], po němž připadla roku 1454 králi [[Ladislav Pohrobek|Ladislavovi]].<ref name="andel"/> |
|||
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1332]], v této době zde byl [[poplužní dvůr]] s [[Gotika|gotickou]] [[tvrz]]í. Na přelomu 14. a 15. století byla ves rozdělena mezi několik šlechticů, ale už od 2. poloviny 15. století byli jedinými vlastníky [[Páni z Vřesovic|Kostomlatští z Vřesovic]], kteří nahradili zaniklou gotickou stavbu novou tvrzí. V roce 1629 prodal (nuceně) Jan Habart Kostomlatský ves Blažim [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlu Michnovi z Vacínova]]. |
|||
Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav [[Páni z Vřesovic|z Vřesovic]], po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).<ref name="andel"/> Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,<ref name="andel"/> který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených [[Zemské desky|zemských desek]]. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s [[Nehasice]]mi, roku 1629 prodal [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlu Michnovi z Vacínova]]. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do [[Pirna|Pirny]].<ref name="bobkova"/> V roce 1630 koupil dům v [[Drážďany|Drážďanech]], ale ve stejném roce zemřel.<ref name="sterikova"/> Blažim poté patřila do roku 1671 k [[Bitozeves (tvrz)|Bitozevsi]] a poté k [[Postoloprty (zámek)|Postoloprtům]].<ref name="sedlacek"/> |
|||
Tvrz bývalého poplužního dvora sloužila až do 20. století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech 20. století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Úlovec |
|||
| jméno = Jiří |
|||
| titul = Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech |
|||
| url = |
|||
| vydání = 1. vyd |
|||
| vydavatel = Nakl. Libri |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2000 |
|||
| počet stran = 379 pages |
|||
| strany = 27–28 |
|||
| isbn = 80-7277-017-9 |
|||
| isbn2 = |
|||
| oclc = |
|||
}}</ref> |
|||
=== Doba pobělohorská === |
|||
Když dne 31. července 1627 [[Ferdinand II. Štýrský]] svým [[Rekatolizace|rekatolizačním]] mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo [[Náboženská konverze|konvertovat]] ke [[Katolicismus|katolictví]], ze země se jen v tomto roce vystěhovalo 185 šlechtických rodin. [[Exulanti|Exulanty]] přijímalo už od roku 1622 [[Saské kurfiřtství|saské kurfiřství]]. Exulant Jan Habart Kostomlatský (který „prodal“ svůj majetek v Blažimi zbohatlíkovi na [[Konfiskace|konfiskacích]]) žil v roce 1629 s rodinou v [[Pirna|Pirně]],<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bobková |
|||
| jméno = Lenka |
|||
| odkaz na autora = Lenka Bobková |
|||
| titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639 |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = Scriptorium |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = lxiv, 228 pages |
|||
| strany = 19, 188–189 |
|||
| isbn = 80-86197-05-0 |
|||
| isbn2 = |
|||
| oclc = |
|||
}}</ref> v roce 1630 si koupil dům v [[Drážďany|Drážďanech]] a téhož roku zemřel.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Štěříková |
|||
| jméno = Edita |
|||
| odkaz na autora = Edita Štěříková |
|||
| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku |
|||
| url = |
|||
| vydání = 1. vyd |
|||
| vydavatel = Kalich |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2004 |
|||
| počet stran = 549 pages |
|||
| strany = 187–188 |
|||
| isbn = 80-7017-008-5 |
|||
| isbn2 = |
|||
| oclc = |
|||
}}</ref> |
|||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
{| class="wikitable" style="text-align:right;" |
{| class="wikitable" style="text-align:right;" |
||
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011<ref name=" |
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/> |
||
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad |
|||
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) |
|||
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 396, 397 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="obyvatele2013">{{Citace monografie |
|||
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad |
|||
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 |
|||
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 303 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref> |
|||
|- |
|- |
||
! |
! |
||
Řádek 104: | Řádek 51: | ||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
V Blažimi stojí čtyři [[Kulturní památka (Česko)|památkově chráněné]] objekty: |
|||
* Pozdně barokní [[Kostel svatého Prokopa (Blažim)|kostel svatého Prokopa]] |
|||
* Socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] |
|||
* pozdně barokní [[Kostel svatého Prokopa (Blažim)|kostel svatého Prokopa]] |
|||
* Zbytky barokní tvrze (areál fary) – památkově chráněno<ref>https://pamatkovykatalog.cz/zbytky-tvrze-13986075</ref> |
|||
* socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] |
|||
* Hospodářský dvůr s dochovanou barokní sýpkou |
|||
* hospodářský dvůr s barokní sýpkou |
|||
* areál fary s pozůstatky tvrze |
|||
Blažimská tvrz byla podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] zchátralá už v letech 1667–1691.<ref name="sedlacek"/> Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]] a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.<ref name="ulovec"/> Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.<ref name="pk-tvrz"/> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="profous">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Profous |
|||
| jméno = Antonín |
|||
| odkaz na autora = Antonín Profous |
|||
| titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1954 |
|||
| počet stran = 823 |
|||
| svazek = I. A–H |
|||
| typ kapitoly = heslo |
|||
| url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0097 |
|||
| kapitola = Blažim |
|||
| strany = 97 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="andel">{{Citace monografie |
|||
| editoři = [[Rudolf Anděl]] |
|||
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1984 |
|||
| počet stran = 664 |
|||
| svazek = III. Severní Čechy |
|||
| kapitola = Blažim – tvrz |
|||
| strany = 47 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Sedláček |
|||
| jméno = August |
|||
| odkaz na autora = August Sedláček |
|||
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého |
|||
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko |
|||
| vydavatel = Šolc a Šimáček |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1923 |
|||
| počet stran = 502 |
|||
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko |
|||
| kapitola = Tvrze v okolí Postoloprt |
|||
| strany = 417 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="bobkova">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bobková |
|||
| jméno = Lenka |
|||
| odkaz na autora = Lenka Bobková |
|||
| titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639 |
|||
| vydavatel = Scriptorium |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = 228 |
|||
| strany = 19, 188–189 |
|||
| isbn = 80-86197-05-0 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sterikova">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Štěříková |
|||
| jméno = Edita |
|||
| odkaz na autora = Edita Štěříková |
|||
| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Kalich |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2004 |
|||
| počet stran = 549 |
|||
| strany = 187–188 |
|||
| isbn = 80-7017-008-5 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie |
|||
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) |
|||
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| strany = 396, 397 |
|||
| isbn = 80-250-1310-3 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie |
|||
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 |
|||
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2013 |
|||
| počet stran = 900 |
|||
| strany = 303 |
|||
| isbn = 978-80-250-2394-5 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="ulovec">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Úlovec |
|||
| jméno = Jiří |
|||
| titul = Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Libri |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2000 |
|||
| počet stran = 379 |
|||
| strany = 27–28 |
|||
| isbn = 80-7277-017-9 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="pk-tvrz">{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Zbytky tvrze |
|||
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/zbytky-tvrze-13986075 |
|||
| datum přístupu = 2021-10-15 |
|||
| vydavatel = Národní památkový ústav |
|||
}}</ref> |
|||
</references> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Oficiální web}} |
|||
* {{RÚIAN}} |
* {{RÚIAN}} |
||
Řádek 119: | Řádek 174: | ||
{{Okres Louny}} |
{{Okres Louny}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Česko|Geografie}} |
{{Portály|Česko|Geografie}} |
||
Verze z 15. 10. 2021, 20:26
Blažim | |
---|---|
Kostel svatého Prokopa a budova sýpky v hospodářském dvoře | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Žatec |
Obec s rozšířenou působností | Žatec (správní obvod) |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°24′25″ s. š., 13°37′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 291 (2023)[1] |
Rozloha | 9,63 km² |
Katastrální území | Blažim |
Nadmořská výška | 261 m n. m. |
PSČ | 439 42 |
Počet domů | 86 (2021)[2][3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Blažim 107 44001 Louny 1 obecblazim@tiscali.cz |
Starosta | Oldřich Sodomka |
Oficiální web: www | |
Blažim | |
Další údaje | |
Kód obce | 566012 |
Kód části obce | 5541 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Blažim se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 291[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Blažimi pochází podle Antonína Profouse z roku 1332,[4] ale Rudolf Anděl uvedl už rok 1183, kdy měla vesnice patřit maltézskému řádu. K roku 1390 je doložena existence blažimské tvrze, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.[5] Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.[6] Během husitských válek se vesnice zmocnilo město Louny, po němž připadla roku 1454 králi Ladislavovi.[5]
Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav z Vřesovic, po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).[5] Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,[5] který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených zemských desek. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s Nehasicemi, roku 1629 prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do Pirny.[7] V roce 1630 koupil dům v Drážďanech, ale ve stejném roce zemřel.[8] Blažim poté patřila do roku 1671 k Bitozevsi a poté k Postoloprtům.[6]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 414 | 490 | 531 | 522 | 478 | 530 | 554 | 251 | 267 | 266 | 290 | 157 | 191 | 254 |
Domy | 64 | 66 | 70 | 77 | 76 | 77 | 95 | 95 | 68 | 59 | 54 | 64 | 64 | 78 |
Pamětihodnosti
V Blažimi stojí čtyři památkově chráněné objekty:
- pozdně barokní kostel svatého Prokopa
- socha svatého Jana Nepomuckého
- hospodářský dvůr s barokní sýpkou
- areál fary s pozůstatky tvrze
Blažimská tvrz byla podle Augusta Sedláčka zchátralá už v letech 1667–1691.[6] Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého poplužního dvora a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.[11] Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.[12]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blažim, s. 97.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blažim – tvrz, s. 47.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417.
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639. Praha: Scriptorium 228 s. ISBN 80-86197-05-0. S. 19, 188–189.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 187–188.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 27–28.
- ↑ Zbytky tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blažim na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Blažim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)