Antonín Švehla: Porovnání verzí
Verze 17896634 uživatele 178.72.253.10 (diskuse) zrušena, vandalismus značka: vrácení zpět |
|||
Řádek 132: | Řádek 132: | ||
* [http://narodnilisty.wz.cz/2009/nl1/clanky.html#svehla 75. výročí úmrtí nejznámějšího sedláka z Hostivaře] |
* [http://narodnilisty.wz.cz/2009/nl1/clanky.html#svehla 75. výročí úmrtí nejznámějšího sedláka z Hostivaře] |
||
{{Muži 28. října}} |
{{Muži 28. října}} |
||
{{Premiéři Československa}} |
|||
p i č a |
|||
{{Vláda Karla Kramáře}} |
{{Vláda Karla Kramáře}} |
||
{{První vláda Vlastimila Tusara}} |
{{První vláda Vlastimila Tusara}} |
Verze z 29. 11. 2019, 12:25
Antonín Švehla, dr. h. c. | |
---|---|
5. a 7. předseda vlády Československa | |
Ve funkci: 7. října 1922 – 18. března 1926 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předchůdce | Edvard Beneš |
Nástupce | Jan Černý |
Ve funkci: 12. října 1926 – 1. února 1929 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předchůdce | Jan Černý |
Nástupce | František Udržal |
1. ministr vnitra Československa | |
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 15. září 1920 | |
Předseda vlády | Karel Kramář |
Předchůdce | nikdo (funkce vznikla) |
Nástupce | Jan Černý |
3. předseda Agrární strany | |
Ve funkci: 21. října 1909 – 12. prosince 1933 | |
Předchůdce | Josef Žďárský |
Nástupce | Rudolf Beran (od 1935) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu |
Narození | 15. dubna 1873 Hostivař Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. prosince 1933 (ve věku 60 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hostivařský hřbitov |
Národnost | česká |
Rodiče | Marie Bohuslavová |
Ocenění | čestný doktor |
Commons | Antonín Švehla |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Švehla (15. dubna 1873 Hostivař[1] – 12. prosince 1933 Praha[2]) byl československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem.
Život
Antonín Švehla se narodil ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) v selské rodině. Vyučil se pekařem.[3] V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství.[3] Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října.[3] Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920[3]. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byla předsednická funkce obnovena až v roce 1935, kdy byl do čela republikánů postaven Rudolf Beran. Pohřben je na Hostivařském hřbitově.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. Podle vzpomínek Josefa Charváta se po jeho smrti našly v jeho psacím stole peníze za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, neboť Švehla, kterého peníze nikdy nezajímaly (živil ho statek, obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou), vždy strčil výplatu do šuplíku a hned nato na ni zapomněl.
Byl ženat s Bohumilou, roz. Čečelskou.
První pomník Antonínu Švehlovi v Československé republice byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku.
Zahrada dijonského kampusu francouzské vysoké školy Sciences Po nese od roku 2005 název „Zahrada agrárníků Antonína Švehly (1873-1933).“
K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28. října 2018 propůjčen in memoriam Řád bílého lva.
Výroky Antonína Švehly
[zdroj?]
Rakousko-Uhersko
- Co tam (ve Vídni)? Divím se vždycky, že naši lidé tak po tom touží a že je Vídeň přitahuje. Myslím, že nejlepším místem k našemu uplatnění je Praha, nikoliv Vídeň. Tam nejsme ničím. Tady můžeme být vším.
1. světová válka
- Kdyby vo mně řekli, že jsem byl oportunistou, to by měli úplný recht – já jím byl už v kolébce.
Vyhlášení samostatnosti
- Nikdo nic nevěděl napřed. Na to není matematika – na to je nos.
První republika
- Politika je krásná, ale ze všech nejkrásnější je politika československá. Protože je tak těžká.
- Když si nemohu ušít košili z hedvábí, ušiji si ji z cajku, ale musím mít košili; jen abych ji dobře střihl a sešil! Řeknu vám, já mám všechny strany rád, ať jsou v koalici, nebo v opozici.
- Politika je pravé umění, větší než sochařství. Hlína a kámen se nebrání, ale já musím brát do rukou tu křečkovitou lidskou náturu a hníst ji, modelovat ji. – A ona se vzpouzí, prská, škrábe: musím ji hladit i škrtit, abych ji mohl zformovat. – Co z ní chci udělat? Stát!
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Národní listy (Národ), 13.12.1933, s.1
- ↑ a b c d PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 128.
Literatura
- KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.
- MILLER, Daniel E. Antonín Švehla : mistr politických kompromisů. Praha: Argo, 2001. 360 s. ISBN 80-7203-366-2.
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 11, 85, 131
- VONDRA, Roman. Antonín Švehla: (1873–1933). Historický obzor, 2009, 20(9/10), s. 229–233. ISSN 1210-6097.
- Marie Zdeňková, Antonín Švehla a Hostivař, Praha 2003
- Josef Hanzal, Antonín Švehla, Jinočany 1993
- Vladimír V. Dostál, Antonín Švehla : Profil československého státníka, New York 1989; 2. (nezměněné) vydání Praha 1990
- Otakar Frankenberger, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární 9, Praha 1931
- Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm), Praha 2001
- K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001
- Na památku Antonína Švehly, Říčany 1990
- Z protokolů schůzí 9. československé vlády (3. Švehlovy) 12.10.1926 – 1.2.1929, Praha 1995
- Selské listy, ročník 47, v Olomouci dne 17. července 1929, číslo 56
Biografická díla
Výkonný výbor republikánské strany v exilu, již roku 1989 vydal v New Yorku knihu Vladimíra Dostála Antonín Švehla (vydalo též Státní zemědělské nakladatelství Praha 1990), následovaly knihy Antonín Švehla. Stati a projevy z let 1919–1928 (Knihovna nadace Antonína Švehly, Praha, b. d.), stručná studie Josefa Hanzala Antonín Švehla. K 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí (Panorama, Praha 1993), Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm) (Votobia, Praha 2001) a pohled zpoza oceánu Daniela E. Millera Antonín Švehla – mistr politických kompromisů (Argo, Praha 2001). Za připomenutí stojí i časopisecká studie Pavla Kosatíka Budovatel státu Antonín Švehla (1873–1933) (Týden, 2004, č. 25) a monografie, které o Švehlovi pojednávají a přinášejí nové pohledy: Vladimír V. Dostál Agrární strana. Její rozmach a zánik (Atlantis, Brno1998), David Hanák České konzervativní myšlení (1789–1989) (ARX, Brno 2007) a naposledy Eva Broklová, Josef Tomeš, Michal Pehr Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky (Masarykův ústav, Praha 2008). Evě Broklové vyšla v roce 2017 kniha Antonín Švehla. Tvůrce politického systému (Academia, Praha 2017, ISBN 978-80-200-2711-5)
Související články
- První vláda Antonína Švehly
- Druhá vláda Antonína Švehly
- Třetí vláda Antonína Švehly
- Švehlovy lípy
- Švehlova kolej
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Švehla na Wikimedia Commons
- Osoba Antonín Švehla ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Švehla
- Životopis Antonína Švehly na stránkách Společnosti Antonína Švehly
- Životopis Antonína Švehly na Totalita.cz
- 75. výročí úmrtí nejznámějšího sedláka z Hostivaře
- Předsedové československých vlád
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Poslanci českého zemského sněmu
- Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu
- Členové Sokola
- Českoslovenští politici české národnosti
- Českoslovenští ministři vnitra
- Narození 1873
- Úmrtí 1933
- Narození 15. dubna
- Úmrtí 12. prosince
- Narození v Hostivaři
- Držitelé čestných doktorátů
- Pohřbení na Hostivařském hřbitově
- Nositelé Řádu Bílého lva