Přeskočit na obsah

František Veselý (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. František Veselý
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
2. ministr spravedlnosti ČSR
Ve funkci:
8. července 1919 – 25. května 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceFrantišek Soukup
NástupceAlfréd Meissner
Starosta Benešova
Ve funkci:
1921 – 1921
PředchůdceFrantišek Novotný
NástupceAntonín Dvořák
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. pokroková str.
nár. soc.

Narození18. září 1863
Jičín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. září 1935 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNový městský hřbitov v Benešově
ChoťMilada Veselá, roz Erbenová
DětiMilada ?-Veselá, Svatopluk Veselý, Ctibor Veselý, Ludmila Kloudová-Veselá
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a advokát
CommonsFrantišek Veselý (politik)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Veselý (18. září 1863[1][2][3][4] Jičín[5][4]24. září 1935 Praha) byl český a československý advokát, politik, ministr spravedlnosti, poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu pokrokovou a později senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu socialistickou (dříve národní sociálové, pozdější národní socialisté).

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako prvorozený syn do rodiny jičínského cukráře, jeho matka pocházela z měšťanské rodiny Kraciků, rovněž z Jičína. Když jeho matka v roce 1865 zemřela, oženil se jeho otec v témže roce následně podruhé. Otcova živnost však nevynášela, prosto svou druhu ženou i své děti roku 1873 opustil a odešel do Prahy. Františka začala následně vychovávat jeho babička z matčiny strany, vlastnící malý obchod v Jičíně.

Po ukončení studií na obecné škole nastoupil v Jičíně na gymnázium, kde roku 1881 odmaturoval. Zástupcem ředitele byl v té době František Lepař, s jehož syny Vladislavem a Zdeňkem se František později spřátelil. Později se zasnoubil s Miladou Erbenovou, jejíhož bratra Englberta doučoval jakožto mladšího spolužáka z gymnázia. V té době již působil zároveň jako koncipient v místní právní kanceláři, což ovlivnilo jeho pozdější volbu povolání.

Politická dráha

[editovat | editovat zdroj]

Už v 90. letech 19. století se začal, tehdy jako advokát z Benešova, angažovat v politickém a veřejném životě, coby součást hnutí pokrokářů blízkého Tomáši Masarykovi, kterému dělal právního zástupce. Patřil mezi ty Masarykovy blízké, kteří ho přemlouvali, ať pokrokové hnutí zformuje v politickou stranu. Roku 1900 po hilsneriádě pak byla skutečně založena Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Veselý se podílel na vypracování jejího programu.

František Veselý na dobové kresbě

Zasedal v jejím výkonném výboru. Tato skupina se později ustavila jako Česká strana pokroková a v roce 1912 po revizi programu jako Československá strana pokroková, jejímž předsedou se Veselý stal. Po svém návratu z Holandska jej 20. září 1914 jmenoval prof. T. G. Masaryk zástupcem dr. Přemysla Šámala v "České maffii". [6] V letech 19171918 patřil mezi hlavní stoupence zachování pokrokové strany jako samostatné politické síly a odmítal její fúzi s jinými národně liberálními formacemi do České státoprávní demokracie (později Československá národní demokracie).[7]

V letech 19181920 zasedal za pokrokáře v Revolučním národním shromáždění.[8][9] V lednu 1920 se konal likvidační sjezd Československé strany pokrokové, kde její poslední předseda Otakar Krouský rozhodl o fúzi s národními socialisty.[10] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[11] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[12] a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do roku 1935.[13]

Zastával i vládní post. V první vládě Vlastimila Tusara (19191920) držel funkci ministra spravedlnosti.[14]

Dcera Ludmila Kloudová-Veselá absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a roku 1929 se stala vůbec druhou akreditovanou advokátkou v Československu. Posléze působila jako místopředsedkyně Ženské národní rady, kde spolupracovala mj. s JUDr. Miladou Horákovou. (zdroj???)

Hrobka rodiny Veselých na Novém městském hřbitově v Benešově

Zemřel 1. ledna 1935 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Novém městském hřbitově v Benešově.

  1. Archivovaná kopie. baila.net [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  2. http://www.benesov-city.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=219&id_ktg=1199&archiv=0&p1=1007
  3. http://is.muni.cz/th/110797/ff_b/Celek.pdf
  4. a b Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. 
  5. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Jičíně, sign. 70-3347, ukn 4157, str. 238. Dostupné online.
  6. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 11
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 375–377, 380, 387-388. 
  8. František Veselý [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 388. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-29. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-03. 
  14. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]