Borovice těžká: Porovnání verzí

Borovice těžká (žlutá)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Rod	borovice (Pinus);
Podrod	Pinus;
Sekce	Trifoliae;
Podsekce	Ponderosae;
Binomické jméno
	Pinus ponderosa; Douglas ex C. Lawson, 1836
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 3. 2016, 21:30

Borovice těžká (žlutá) (Pinus ponderosa) je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických borovic. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v Česku v parkových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.

Synonyma

Pinus resinosa Torrey, 1828
Pinus brachyptera Engelmann, 1848
borovice žlutá

Taxonomické členění

Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):

Pinus ponderosa subsp. ponderosa – jehlice obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části areálu druhu, tj. především Sierra Nevada, Coast Ranges a Kaskádové pohoří; dále od jihu Kalifornie po jih Britské Kolumbie, na východě Montany.

Pinus ponderosa subsp. scopulorum (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v Skalistých horách: od Sierra del Carmen u hranic USA po střed státu Montana, na západě k východnímu okraji Velké pánve (Nevada).

Vzhled

Je to 60 (někdy až 80) m vysoký strom, kmen má i 2 nebo 3 m v průměru. Silné, trochu převislé větve tvoříc úzkou, hustou, kuželovitou korunu. Strom vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.

Z nepůvodních jehličin běžně pěstovaných v Česku má borovice těžká nejdelší jehlice.

Šišky jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. Semena jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s křídlem dlouhým 2-3 cm.

Ekologie

Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní provenience v Česku omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300–500 let. Tvoří mezidruhové hybridy s borovicí arizonskou (viz Arboretum Sofronka).

Využití

Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J.
Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Externí odkazy

Galerie borovice těžká na Wikimedia Commons

[2bbac37da7d33a6ad363d507f8663264b461a892-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[1]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 }}
-'''Borovice těžká (žlutá)''' (''Pinus ponderosa'') je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických [[borovice|borovic]]. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších dimenzí: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v [[Česko|Česku]] v [[park]]ových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.
+'''Borovice těžká (žlutá)''' (''Pinus ponderosa'') je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických [[borovice|borovic]]. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v [[Česko|Česku]] v [[park]]ových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.
 == Synonyma ==
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 * borovice žlutá
-== Taxonomické členění, rozdíly a výskyt ==
+== Taxonomické členění ==
 Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
-* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky.
+* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části [[areál]]u druhu, tj. především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Kaskádové pohoří]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]], na východě [[Montana|Montany]].
-Výskyt: v západní části [[areál]]u druhu, především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Kaskádové pohoří]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Brit. Columbie]], na východě [[Montana|Montany]].
-* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší).
+* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]).
-Výskyt: ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]).
 [[Soubor:Pinus ponderosa cones.jpg|thumb|Pohled na plodnou větev ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'']]
 == Vzhled ==
-(80) m vysoký [[strom]], [[kmen (botanika)|kmen]] až 2 (3) m v průměru, se silnými trochu převislými [[větev|větvemi]], tvořící úzkou hustou kuželovitou [[Koruna stromu|korunu]]. Vytváří mohutný [[kořenový systém]] s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) [[kořen]]em. [[Letorost]]y jsou žlutohnědé. [[Pupen]]y válcovité, pryskyřičnaté. [[Jehlice]] po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
+Je to 60 (někdy až 80) m vysoký [[strom]], [[kmen (botanika)|kmen]] má i 2 nebo 3 m v průměru. Silné, trochu převislé [[větev|větve]] tvoříc úzkou, hustou, kuželovitou [[Koruna stromu|korunu]]. Strom vytváří mohutný [[kořenový systém]] s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) [[kořen]]em. [[Letorost]]y jsou žlutohnědé. [[Pupen]]y válcovité, pryskyřičnaté. [[Jehlice]] po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
-Z [[nepůvodní druh|nepůvodních]] jehličin běžně pěstovaných v [[Česko|Česku]] má nejdelší jehlice.
+Z [[nepůvodní druh|nepůvodních]] jehličin běžně pěstovaných v [[Česko|Česku]] má borovice těžká nejdelší jehlice.
-[[Šiška|Šišky]] 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, obrazně připomínají částečně rozkvetlý květ. [[semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s [[křídlo (botanika)|křídlem]] 2-3 cm.
+[[Šiška|Šišky]] jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. [[semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s [[křídlo (botanika)|křídlem]] dlouhým 2-3 cm.
 [[Soubor:Belle Fourche River 19A.JPG|thumb|''P. ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' v oblasti svého přirozeného výskytu]]
 == Ekologie ==
-Vyskytuje se na nejrůznějších [[Půda|půdách]] od [[pahorkatina|pahorkatin]] až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky [[variabilita|variabilní]], výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní [[provenience]] v [[Česko|Česku]] omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300 (500) let. Tvoří mezidruhové [[Křížení (biologie)|hybridy]] s [[borovice arizonská|borovicí arizonskou]] (viz [[Arboretum Sofronka]]).
+Vyskytuje se na nejrůznějších [[Půda|půdách]] od [[pahorkatina|pahorkatin]] až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky [[variabilita|variabilní]], výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní [[provenience]] v [[Česko|Česku]] omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300–500 let. Tvoří mezidruhové [[Křížení (biologie)|hybridy]] s [[borovice arizonská|borovicí arizonskou]] (viz [[Arboretum Sofronka]]).
 == Využití ==
-Na severoamerickém [[kontinent]]u je důležitým [[zdroj]]em [[dřevo|dřeva]] a patří zde mezi 5 hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice.
+Na severoamerickém [[kontinent]]u je důležitým [[zdroj]]em [[dřevo|dřeva]] a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice.
 V [[Česko|Česku]] je vhodným krajinářským prvkem [[lesopark]]ů a [[park]]ů.
 == Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
 === Literatura ===
-* BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
+* BUSINSKÝ, R. 2004. ''Komentovaný světový klíč rodu Pinus L''. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
 * KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J.
-* Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
+* Kobliha, J. (eds.): ''Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin.'' Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
-* PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
+* PILÁT, A. 1964. ''Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků.'' – Nakladatelství ČSAV, Praha.
-* POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
+* POKORNÝ, J. 1963. ''Jehličnany lesů a parků''. – SZN, Praha.
 === Externí odkazy ===